Poválečný vývoj světové ekonomiky
- – v USA odpovídal Kaynesovi nástrojům (na ně spoléhali)
- – v počátcích se projevovali snahy o zvyšování poptávky, projevovali se pozitivně – byli využívány výrobní kapacity, ekonomický růst dosahoval 4%
- – vhání se peníze do oběhu, podporuje se poptávky – ale poptávka už nevede ke zvýšení výroby, ale ke zvýšení cen při stoupající staflaci
- – v této době nastupuje nová garnitura – neokonservativní politika spjatá s republikánskou administrativou prezidentem Reagana
- – v této době kritika Keynesiánství
- – republikánská pravice se vymezovala zejména odmítáním velké silné vlády
- – z té doby (konec 70. let) je znám slavný výrok Reagana – vláda je součástí toho našeho problému, ale není ovšem součástí jeho řešení
- – v ekonomice se prosazovala orientace ne na agregátní poptávku, ale na stranu nabídky. Zájem o podnikatelský sektor a nástroje, které soukromopodnikatelský sektor mohou povzbudit.
- – principy přístupu této administrativy spočívali v:
- o svoboda občanů, jednotlivce a svoboda trhu
- o omezování vlády a odborů
- o upevňování síly USA v zahraničí
- – jaká opatření tato republikánská pravice zaváděla?
- o jako první jsou uváděny změny daňového systému (největší snížení horních sazeb pro FO i pro PO vůbec v historii spojených států – důsledky: velký stimul pro podnikání a pro tvorbu tzv. rizikového kapitálu,
(rizikový kapitál – kapitál, který je v rezervě a čeká až bude někde nějaká výhlídka něčeho zajímavého)
zvyšování příjmové propasti mezi nejchudšími a nejbohatšími
- o deregulace – výrazné omezování státních zásahů do ekonomiky a k určitému rozvoji soukromopodnikatelské aktivity a iniciativy.
- – jedním z výsledků Reaganovy ekonomické politiky bylo výrazné posílení finančních výdajů na armádu a vojenský výzkum
V čem spočívá reganomika (Reaganova politika)
- – když se republíkánská administrativa dostala k moci byla vysoká inflace (přesahovala 13% ročně)
- – viz obrázek u Ivy v sešitě – monetární (peněžní politika) – pokud chceme snížit inflace musíme snížit množství peněz v oběhu (restriktivní peněžní politika), ale fiskální politika (peníze ze státního rozpočtu) byla expanzivní (stoupající výdaje na zbrojení). Další otázkou je vliv těchto dvou politik na úrokovou míru (restriktivní peněžní politika má vliv na zvýšení úrokové míry a když k tomu přidám expanzivní fiskální politiku, tak tento vliv je dvojnásobný – méně peněz vedou k dražším půjčkám a pokud ještě stát potřebuje peníze, vede to ke zvýšení úrokové míry). pokud se zdražují půjčky – je méně investic a méně se spotřebovává tzn. inflace jde dolů. Výsledkem těchto politik byl příliv kapitálu ze světa (dovoz kapitálu se zvyšoval). Vliv těchto politik na kurz amerického dolaru stoupal. Jakým způsobem se bránili ostatní země tomu, aby od nich kapitál masově neodcházel do USA (1. tím že zakáže finanční protekcionismus a nebo tím, že použije stejných zbraní jako USA). Celá 80. léta bylo období všeobecného zvyšování úrokových měr (prakticky v celém kapitalistickém světě stoupali v této době úroky). Kurz dolaru stoupal, tak jaké asi byli dopady na celé světové hospodářství? Země, které byli zadlužené v dolarech, tak najednou hodnota jejich dluhu se zvýšila – z ničeho nic aniž by oni k tomu sami nějak přispěli – neboli zvyšovalo se výrazně břemeno zahraniční zadluženosti. Došlo vlivem těchto politik k celkové hospodářské stagnaci ve světové ekonomice (světovém hospodářství), klesala dynamika zahraniční obchodu, stoupali tlaky na protekcionismus – země se uzvírali a měli čím dál větší problém.
- – pokud je cenová stagflace, tak ceny na světovém trhu ceny komodit klesají (nižší poptávka po komoditách vlivem hospodářské stagnace). Země které byli zadluženy – měli splatit víc, ale současně klesaly ceny jejich výrobků, které vyvážely. Což vedlo k obrovskému růstu celkové zadluženosti.
- – Nejvíce postiženou skupinou zemí byly země rozvojové (ty nejchudší)
- – toto období je charakterizováno jako dekáda ztracených příležitostí rozvojových zemí
- – USA ale zvýšili svůj hospodářský a vojenský potenciál (z celého světa plynul kapitál do USA, kde přes fiskální expanzi byly financovány výdaje na armádu a vojenský výzkum – svět pomáhal financovat přezbrojení a vojenský potenciál spojených států)
tenhle celý model je tzv. reganomika (odpověď na otázku co je to reganomika)
Hlavní rysy reaganomiky (opakování)
- – snižování daní
- – ochrana volného trhu (omezování předpisů, byrokracie)
- – vyšší výdaje na obranu
- – nepřátelství vůči odborům
Proč ekonomika v USA v období 80 – 90 letech a začátku naší dekády vykazovat lepší výsledky než EU?
- – produktivita práce – USA jistý předstih (zaměstnanost – v USA 70%, v Evropě 60% – více lidí ekonomicky neaktivní), v Americe pracuje nesrovnatelně více lidí (i starších) než je v Evropě, snaha odcházet do předčasných důchodů. produktivita práce vykazuje v USA dynamičtější výsledky a je zde i více odpracovaných hodin
otázka daňové zátěže – údaje svědčící o tom, že podíl daní na HDP je v USA podstatně nižší než v Evropské unii. Vyšší zdanění je většinou posuzováno v souvislostech s motivací k práci, k motivaci dosažení vyššího vzdělání, podnikání
- – jistá byrokracie v Evropě
- – ochranářství v evropské unii – averze vůči konkurenci z mimoevropských zemí, s tím jsou spojená různá opatření, dotace, úlevy, subvence …
- – sociální systém
Demografický faktor (USA X EU)
- – v Evropě se více projevuje fenomén stárnutí obyvatelstva.
- – Jednotný trh (prospěch USA) – jazyk, jednotný pracovní trh, …. (Evropa je svým způsobem handicapována četností jazyků a růzností politik)
- – větší výdaje na výzkum, vědu a vývoj (v USA), to je považováno za velkou přednost USA
- – rizikový kapitál (ten v USA je k dispozici větší než v EU)
co z toho vyplývá pro EU
- – zpráva z 2002 – cíl: EU by měla do roku 2010 předehnat USA a stát se nejdynamičtější a konkurenčně nejschopnější ekonomikou na světě.
- – nejenom se nepodařilo předehnat USA, ale USA jsou ještě vzdálenější než byl v roce 2000. Vedle spojených států se i již hovoří o konkurenci Číny a Indie. Bylo tedy vytyčeno nové heslo – Urychlit ekonomický růst.
- – čelit výzvě (zpráva)
- o odstranit překážky volného pohybu služeb mezi zeměmi EU
- o zrychlit a usnadnit zakládání firem
- o zpružnit trh práce – místo ochrany pracovních míst směřovat k ochraně pracovních příležitostí
- o potřeba celoživotního vzdělávání (rekvalifikace)
- o připravit EU aktivní strategii stárnutí (zabývali se tím, že obyvatelstvo stárne a že je třeba posuzovat a upravovat politicko-kulturní zvyklosti předčasných odchodů do důchodu)
- o zlepšit legislativu pro pracovní trh
měnové kurzy a základní souvislosti
- – kurz – jedná se o vztah dvou rozdílných peněžních jednotek, vztah se vyjadřuje v ceně jedné jednotky ke druhé. Jako každý vztah odráží ekonomické faktory – poptávku nabídku po určité měně, přičemž ta poptávka a nabídka se formuje v tzv. konverzních operací (výměny, prodeje, prodeje dvou různých měn)
- – na kurz působí celá řada faktorů, proto je kurz označován za vícefaktorovou veličinu
- o na postavení země ve světovém hospodářství
- o na inflaci
- o na úrovni úroků
- o zadluženost státu
- o psychologické aspekty (některé měně nevěříme)
znehodnocení měny – depreciace zhodnocení – apreciace
úřední znehodnocení – devalvace úřední změna kurzu – revalvace
Existuje několik kurzových režimů
- – pohyblivé – volná hra tržních sil určuje kurzové relace
- – řízená pohyblivost – země si řekne – tohle je ta hranice, která nám vyhovuje (národní banka může v určité míře ovlivňovat kurz)
- – zavěšené kurzy (Pegged) – jedna měna je připoutána k jiné měně a nebo k nějakému koši měn
- – pevné kurzy – úředně stanovený kurz k nějaké klíčové měně (dolar, euro) a striktně udržován
- – měnová unie – národní měna je nahrazena jinou měnou, ať už individuální (dolar, nebo př. euro – kolektivní měna)
Země se může dostat do deficitu, tzn. spotřebovává a investuje více než si vyprodukuje. Musí to nějakým způsobem krýt – Půjčky. Půjčovat do nekonečna nejde. Nemůžeme krýt svůj deficit dalšími půjčkami. co nám tedy zbývá? Snížit naši poptávku, snížit výdaje. a pokud v ekonomice snížíme výdaje, tak:
- – některé podniky mají problém umístit svoji produkci a také budeme muset omezit dovoz ze zahraničí
Jenže co s tím domácím zbožím bez odbytu? Vyvézt a nebo snížit jeho cenu. Pokud snížíme jeho cenu, musíme snižovat i výrobní náklady, včetně mezd.
Máme dvě možnosti: můžeme se vyhnout tlaku na pokles cen tím, že změníme devizový kurz. Pokud je kurz pevný, tak nám nezbývá nic jiného než pokles cen a mezd. Pokud je kurz pohyblivý, tak ceny a mzdy mohou zůstat stejné – pokud znehodnocení měny je redukuje skrytě. Proto řada zemí lpí na pohyblivém kurzu.
Pokles kurzu měny znamená redukci domácích cen a mezd skrytou – země si může uchovat svoji konkurenceschopnost (tím že upraví svůj kurz), to co je v dané zemi je pro zahraniční země levnější (protože klesl kurz). Zatímco tuzemci musí pracovat usilovněji, aby si mohli koupit v zahraničí to co si dříve mohli pořídit bez velkých problémů.