Přehled regionálních dějin doby románské

Přehled regionálních dějin doby románské

• Polabí je stále osídleno hl. na levém břehu, vesnice nebyly nijak pravidelně uspořádány;

osídlenou krajinu obklopují rozsáhlé lesy: klánovický, hvozd mezi Černokosteleckem a Sázavou;

Černokostelecko i v důsledku neúrodné půdy bylo osídleno až ve 13. století;

• doba příchodu Slovanů (6. a 7. století)

Slované s místními zbytky Germánů (snad Langobardi) žili ve vzájemné shodě;

rody se postupně spojovaly v kmeny, neklid v 8. století pak vedl ke stavbě hradišť;

slovanská sídliště: Stará Kouřim;

pohřebiště: Český Brod, Plaňany, Vrbčany;

• doba hradištní (8. – 1. pol. 13. století)

• kolínskou oblast zprvu ovládal kmen Zličanů, jehož centrem byla snad Stará Kouřim »

nachází se zde celá řada hradišť různých typů;

nejstarší v povodí Šembery: Klučov (objevil a popsal po 2. sv. válce archeolog Jaroslav

KUDRNÁČ), Přistoupim, Tismice, Doubravčice (všechna zanikla na konci 9. st. se stopami

katastrof » asi v důsledku expanze Čechů na východ);

hradiště útočištná a strážní: Hryzely, Radim;

správní střediska: Stará Kouřim – sv Jiří, Doubravčany, Bořetice, Křečhoř, Kolín – Hánín, Skramníky;

Hradiště Klučov

neolitu (5000 př. n. l.). V raném eneolitu (4200 př. n.l.) zde byla osada s dlouhou úzkou stavbou

neznámého účelu, ale sídliště zde existovalo i v období staršího eneolitu (3900 př. n. l.), tzv.

kultura keramiky nálevkovitých pohárů, z níž bylo odkryto množství keramiky a kostrové hroby.

Z této fáze pochází také nejstarší opevnění – klínovitý příkop hluboký 1,7 – 2,9 m a široký až 4,2 m.

Návrší bylo důkladně znovu opevněno v době bronzové (2000 př. n. l.) lidem únětické kultury,

který zde vztyčil hradbu s čelní a zadní stěnou z kůlů (hradba vymezovala plochu 1,6 ha), před níž

byl vyhlouben hrotitý, 7 metrů široký příkop. Z pozdní doby halštatské byly na hradišti odkryty

sídlištní jámy (v jedné z nich byla železná kosa) a žárové hroby s bronzovým náramkem (6. –

5. stol. př. n. l.). Nejpozději v 8. století (nebo na konci 7. století) zde vzniklo velké slovanské, raně

středověké hradiště. Původně se jednalo o jednodílné hradiště trojúhelníkovitého tvaru o rozloze

asi 1,5 ha, opevněné hradbou o výšce 2,5 metru a příkopem širokým až 9,5 metru a hlubokým

přes 3 metry. Na počátku 9. století byl opevněn i prostor bývalého předhradí, čímž se plocha

hradiště rozšířila o další 1 ha. Hradbu, která dosahovala šířky asi 5 metrů, tvořily řady svislých

kůlů, s prostorem vyplněným hlínou. Objeveny byly zbytky mohutné brány s šestibokou věží, po

jejíchž stranách vznikly dva úzké průchody. Hradiště zaniklo násilně kolem poloviny 9. století a

předpokládá se, že padlo za oběť rozšiřující se moci kouřimských knížat.

k západu. V hrobu byl objeven náhrdelník, železná přezka, nůž a skleněné perly, pravděpodobně

ze 7. nebo 8. století.

Výšiny bylo ve středověku využito k vybudování husitského vojenského tábora, jehož

obvod vymezoval vyhloubený příkop.

Nejstarší sídliště vzniklo na strategickém návrší, přesahující okolí o 45 metrů, již v období

Mimo obvod fortifikace byl v roce 1964 objeven kostrový hrob starší ženy, uložené hlavou

Hradiště Stará Kouřim

Jedno z nejrozlehlejších opevněných míst od pravěku (pozdní doby kamenné) až do raně

středověkých Čechách o rozloze 44 ha se rozkládá na mohutném terénním bloku rulového návrší

nad ohybem Kouřimky, nad kterou vystupují skalnaté svahy až do výšky 60 metrů. Hradiště je

na severovýchodní straně opevněno třemi pásy valů, z nichž ten vnější, nejníže položený val, má

délku 1320 m (dodnes dosahuje výšky 3 – 4 metry), střední val 820 m a vnitřní val 400 m. Nejstarší

osídlení bylo zaznamenáno v prostoru Libušina jezírka, kde byly odkryty nálezy z eneolitu (4800

př. n. l., dům sloupové konstrukce, palisádová hradba, vypíchaná keramika, nálevkovité poháry

řivnáčské kultury). Bylo zde také pohřebiště lidu šňůrové keramiky(2800 př. n. l), osídlení kultur

doby bronzové – unětické, lužické a štítarské (2000 – 1000 př. n. l., sloupové obytné stavby a

pohřby) a doby raně halštatské (750 př. n. l., obytné polozemnice, keramika a stříbrná mince

hexadrachma „bratislavského typu“ s nápisem TITTO o váze 17 g.). První Slované se na ostrožně

usídlili již v 6. století a postupně osídlili a opevnili celý areál s využitím starších, neolitických prvků

opevnění. V 1. polovině 9. století vzniklo v nejjižnější části areálu hradiště Zličanů, největšího

rozkvětu dosáhlo ve 2. pol. 9. století. Vstup do hradiště chránila velkolepá, 15 metrů široká dvojitá

brána s věží a úzkými průchody po stranách, před kterou byl 5 metrů hluboký a 12 metrů široký

příkop. Aby bylo zamezeno čelnímu útoku, bylo zkonstruováno trojúhelnikovité těleso vytvářející v

bráně dva samostatné úzké vstupy. Na počátku 10 stol. došlo k požáru, po kterém bylo hradiště v

letech 910 – 930 nebo 940 znovu opevněno a celé přestavěno. Na akropoli vzniklo na místě starší

halové stavby sídlo místní elity – velké srubové stavby, které lze interpretovat jako dvorec.

Toto je také období, kdy Stará Kouřim vstupuje do psané historie; podle Kristiánovy

legendy uznal v době vlády knížete Václava (zemřel 935) kouřimský vévoda Radslav

přemyslovskou svrchovanost (k události došlo na hradišti Přistoupim nebo na dvorci Žitomíř,

dnešní Štolmíř). Stará Kouřim, jako sídlo nepřemyslovských knížat, zanikla za vlády Boleslava I. v

polovině 10. století, při přemyslovském sjednocování Čech. Nové, již přemyslovské centrum, bylo

založeno na sousední ostrožně (zvané U sv. Jiří), kde vznikl jeden z našich nejstarších hradů.

Hradiště bylo poprvé historicky zmíněno již v roce 1541 v České kronice Václava Hájka z Libočan a

poprvé odborně popsáno v roce 1903 kouřimským učitelem J. Kremlou. První průzkumy provedl

na počátku 20. stol. J. L. Píč, důkladný a systematický výzkum proběhl v letech 1948 – 1958 a 1961

– 1962 pod vedením M. Šolleho. Do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR byla

Stará Kouřim zapsána pod číslem 32540/2–899, nálezy jsou vystaveny v kouřimském muzeu.

• jen Stará Kouřim byla po požáru na konci 9. st. obnovena (centrum Slavníkovců

ovládajících Zličany); násilně zanikla snad r. 936; centrum moci pak bylo přeneseno do

Libice nad Cidlinou;

• Kouřim ovládli Přemyslovci » správní hradisko „sv. Jiří“ (naproti Staré Kouřimi),

které se později stalo sídlem Děpolticů (vedlejší větev Přemyslovců) » zárodek pozdějšího

Kouřimského kraje;

když se Děpoltici postavili Přemyslu Otakaru I., byla Kouřim dobyta a pobořena; zbylí členové

rodu emigrovali do Polska;

• ve 30. letech 12. st. byla u brodu přes Šemberu (křižovatka cest!) založena pražským

biskupem osada Biskupský Brod, která se neustále rozrůstala (krčmy, usazení řemeslníků »

tržiště; kostelík sv. Gotharda);

románské památky

z raně středověkých staveb se zachovaly (později mnohdy přestavěné):

• baziliky: bazilika P. Marie v Tismicích;

• kostely: kostel sv. Václava ve Vrbčanech (založený sv. Vojtěchem), kostel v Žabonosech , na

tzv. Pičhoře, v Hradešíně, v Plaňanech, u Stříbrné Skalice.