Příspěvek na úhradu – definice, význam využití

 

 

Úvod – charakteristika ukazatele příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku

1. Ekonomická podstata ukazatele příspěvek na úhradu
2. Příspěvek na úhradu v diagramu bodu zvratu
3. Využití příspěvku na úhradu v manažerské praxi

 

Charakteristika ukazatele příspěvek na úhradu

•             Z hlediska teorie ekonomiky podniku je ukazatel příspěvek na úhradu dáván do souvislosti s diagramem bodu zvratu     respektive analýzou diagramu bodu zvratu bodu zvratu.
•             Je spojován s kritériem dělení nákladů podle jejich závislosti na objemu produkce na variabilní a fixní složku.
•             Jeho využití v podnikové praxi však přesáhlo rámec analýzy bodu zvratu a má platnění v řadě dalších manažerských            úloh. Charakteristika ukazatele příspěvek na úhradu

•             Z historického hlediska lze význam ukazatele příspěvek na úhradu spojovat s kritikou „tradičních“ kalkulací (kalkulací úplných      nákladů také absorpční kalkulace), kdy výsledkem „kritiky“ byl    vznik tzv. „kalkulací neúplných        (variabilních, přímých) nákladů“.
  • Kalkulace přirážková (přerozdělování „režijních nákladů“ prostřednictvím rozvrhové základny a sazby příslušných režijních nákladů)
  • Kalkulace s poměrovými čísly (prostřednictvím „konvenčního výrobku“ se transformuje celá výrobková paleta na jediný výrobek: konvenční, což následně umožňuje přerozdělovat „režijní náklady“ jako u kalkulace prosté s jediným výrobkem.)Charakteristika ukazatele příspěvek na úhradu

•             V ekonomické praxi mnoha podnikatelských subjektů se stal           ukazatel příspěvek na úhradu součástí rutinních ekonomických       propočtů.
  • Orientační výpočty při „odhadu“ předpokládaného výsledku hospodaření za         sledované období (měsíc)
  •            Posuzování výrobkového portfolia z pohledu „přínosu“ jednotlivých         výrobků „pro“ výsledek hospodaření.
  •            Vyhodnocování cenových nabídek při nenaplněné výrobní kapacitěCharakteristika ukazatele příspěvek na úhradu

•             Pro řadu rozhodovacích úloh manažerů podniků na všech    úrovních řízení je zdrojem potřebných informací.
•             Je vhodným ukazatelem pro oblast lineárního programování.
•             Významnou roli v posilování úlohy ukazatele příspěvek na úhradu sehrává controlling, přesněji nákladový controlling.            Přínos controllingu pro ukazatel příspěvek na úhradu lze      spatřovat zejména v systematickém „přesunu“ nákladů            z místa             jejich vzniku až na nositele nákladů (kalkulační jednici). Ekonomická podstata ukazatele příspěvek na úhraduPlatí :                 HV = V – N                           HV       výsledek hospodaření,            N         náklady,Pro úvahy k analýze příspěvku na úhradu lze přijmout:Kde:                        p          cena za jednotku realizované produkce,Pokud je vyjádřena celková výše variabilních nákladů v podobě:Kde:             HV = T – (v .Q + F)            HV = (p – v) . Q – F               (1)                                                                (p – v) = pú     „příspěvek na úhradu“ na jednotku produkce                      [Kč/ks, Kč/t, Kč/kWh, Kč/m³, Kč/m²…]            pú ∙ Q = PÚDefinice příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku:Označuje se symbolem pú [kč/ks, Kč/m, Kč/kg, Kč/m², Kč/kWh ….] OZNAČUJE SE SYMBOLEM PÚ [KČ]
• PŘÍSPĚVEK NA ÚHRADU FIXNÍCH NÁKLADŮ A ZISKU JE ROZDÍLEM MEZI TRŽBAMI (T) A CELKOVOU VÝŠI VARIABILNÍCH NÁKLADŮ (N_V)
• Příspěvek na úhradu (na jednotku produkce), je rozdílem mezi cenou (p) a variabilními náklady na jednotku produkce (v);
•             (p – v) ·Q = PÚ           „objem, množství příspěvku na úhradu“                               [Kč]
• Kde:
•             HV = p . Q – v . Q – F
• Následně s využitím dříve uvedených vztahů:
•                         v          jednotkové variabilní náklady (variabilní náklady                            vztažené na jednotku produkce),      
•                         NV = v . Q
•                         Q         objem (množství, masa) realizované produkce,
•                         T          tržby za realizované výrobky nebo služby,
• T = p . Q
•             V          výnosy,
• Kde:
• Ekonomická podstata ukazatele příspěvek na úhradu byla odvozena z analýzy bodu zvratu. Výchozím bodem analýzy je rovnice, která vyjadřuje vztah mezi výnosy a náklady. Rozdíl mezi výnosy a náklady je označován jako „výsledek hospodaření“ (zkratka HV).

•             Vztahy mezi veličinami náklady, výnosy, příspěvek na        úhradu, výsledek hospodaření (zisk) a objem produkce jsou           komplexně pojaty v rovnici (1).
•             Grafická interpretace zmíněné rovnice se označuje jako       diagram bodu zvratu. Analýza diagramu bodu zvratu             umožňuje managementu firem orientaci v budoucím hospodaření jimi             řízených podnikatelských subjektů, včetně postupů, které povedou k jeho ovlivnění.
•             Tuto orientaci významným způsobem usnadňuje využití příspěvku na úhradu, který je součástí výše uvedené rovnice             (1). Diagram bodu zvratu s vyznačením hodnot příspěvku na úhradu

 

             Diagram bodu zvratu s využitím příspěvku na úhradu

 

Ekonomická podstata ukazatele příspěvek na úhradu v modelovém příkladu

U zavedeného výrobku „plastový kbelík“ jsou známy následující údaje:

• roční objem produkce 60 000 ks/rok,
• cena kbelíku 22 Kč/ks,
• fixní náklady výroby činí 420 000 Kč/rok,
• celková výše variabilních nákladů na výrobu 60 000 ks plastových kbelíků činí 720 000 Kč.

1. Vypočítejte hodnotu produkce, při které je dosaženo bodu zvratu
2. Stanovte hodnotu příspěvku na úhradu na jednotku produkce pú [Kč/ks].
3. Stanovte hodnotu výše (množství, objemu, masy) příspěvku na úhradu PÚ [Kč] v bodě zvratu a při produkci 60 000 ks kbelíků za rok.

 

Diagram bodu zvratu při relaci kdy p<v (cena je nižší než variabilní náklady na jednotku produkce)

 

Diagram bodu zvratu při relaci kdy p<v (cena je nižší než variabilní náklady na jednotku produkce)

 

Příklad využití diagramu bodu zvratu v modelové situaci

Výrobce a zároveň prodejce „valašských frgálů“ vykazoval při prodeji 10 000 ks výrobků měsíčně výsledek hospodaření (zisk) ve výši 20 000 Kč. Fixní náklady spojené s výrobou a prodejem frgálů činily 100 000 Kč měsíčně.

V letošním roce výrobce předpokládá, že s ohledem na tíživější hospodářskou situaci budou měsíce, kdy se prodá pouze 5 000 ks frgálů a fixní náklady zůstanou na úrovni 100 000 Kč.

S jakým výsledkem hospodaření může majitel výrobny za těchto podmínek počítat?

 

Podobnost trojúhelníků

 

Kde je chyba?

Zlomek 20 000 / 10 000   prezentuje veličinu „zisk na jednotku produkce“, která je pro účely lineárního programování nepoužitelná.

„zisk na jednotku produkce“ je veličina proměnná s objemem produkce

Jako prvek lineárního programování je použitelný příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku.

 

Řešení:

VH = T – N

VH = p * Q – (v * Q + F)

VH = p * Q – v * Q – F

VH = (p – v) * Q – F

VH = pú * Q – F

pú = VH + F / Q

pú = 20 000 + 100 000 / 10 000 = 12 kč/ks

 

potom výsledek hospodaření (VH₅₀₀₀) po snížení prodeje frgálů z 10 000 ks na 5 000 ks:

VH₅₀₀₀ = pú * Q – F

VH₅₀₀₀ = 12 * 5 000 – 100 000 = – 40 000 Kč

Využití příspěvku na úhradu v manažerské praxi

Příspěvek na úhradu má široké uplatnění v řadě manažerských výpočtů a rozhodovacích úloh, které jsou zaměřeny do oblastí:

• stanovení výhledu hospodářského výsledku podnikatelské jednotky, za příslušné období,
• analýza hospodářského výsledku podnikatelského subjektu s využitím příspěvku na úhradu,
• posouzení přínosu jednotlivých výrobků (výrobkových skupin) na výsledek hospodaření firmy.Příspěvek na úhradu má široké uplatnění v řadě manažerských výpočtů a rozhodovacích úloh, které jsou zaměřeny do oblastí:

• zařazení zakázky s nižší cenou pro zákazníka v případě nenaplněné výrobní kapacity na dané období,
• posouzení ekonomického přínosu jednotlivých výrobků (výrobkových skupin) na celkovém výsledku hospodaření firmy,
• posouzení dopadu jednotlivých distribučních cest na celkový výsledek hospodaření,
• klasifikace jednotlivých zákaznických skupin z hlediska jejich současného postavení v rámci partnerských vztahů, ale zejména hodnocení jejich budoucího významu pro příslušnou firmu,
• hodnocení hospodářské činnosti jednotlivých elementárních ekonomických jednotek (nákladových středisek) v rámci nákladového controllingu.Práce s příspěvkem na úhradu je v manažerských úlohách mnohem frekventovanější, než aplikace tradičního ukazatele zisku (na jednotku produkce). Výpočty s aplikací zisku mohou být zdrojem chybných výpočtů s ohledem na skutečnost, že zisk není možné využívat jako prvek lineárního programování.Modelový příklad II

1. příklad na využití „příspěvku na úhradu“:

Firma „Kosmetika, s. r. o.“ vyrábí šampóny na vlasy značky Tania v plastových obalech o obsahu 500 ml. Při měsíční produkci 20 000 ks šamponů vykazovala firma za měsíční období zisk před zdaněním v hodnotě 12 000 Kč. Fixní náklady za výše uvedené období činily 200 000 Kč.

Racionalizace výkonu výrobní linky došlo k nárůstu měsíční výroby na 30 000 ks šamponů, přičemž výše fixních nákladů zůstala na úrovni 200 000 Kč za měsíc.

1. Vypočítejte, s jakým ziskem může za těchto podmínek firma počítat?
2. Stanovte, jaká produkce odpovídá bodu zvratu?
3. Proveďte kontrolu výpočtu zisku dle bodu a), volbou ceny jednoho kusu šamponu a příslušné hodnoty jednotkových variabilních nákladů.