Problémy a rozpad východního bloku
29. Problémy a rozpad východního bloku
a. Okupace ČSSR a normalizace; SORELA; budování „reálného“ socialismu v 70.
a 80. letech; kultura v 70. a 80. letech; protikomunistický odboj v exilu a disentu;
Sametová revoluce;
Polsko ve východním bloku a vznik Solidarity; ostatní komunistické státy; konec
studené války za M. Gorbačova; rozpad sovětského bloku;
Nacionalismus a problémy nástupnických států;
b. Životní styl za socialismu.
Okupace ČSSR a normalizace
Srpen 1968 – jednání v Moskvě s československými představiteli reformního
hnutí
Moskevský protokol – splnění požadavků intervenčních států
kontrola sdělovacích prostředků
posílení postavení armády a bezpečnosti
odvolat žádost na OSN a projednání intervence
Normalizace
Období v Československu po okupaci 1968
Problém je s datováním konce normalizace – jeden výklad datuje konec
normalizace v 70. letech a druhý výklad až s koncem komunismu (89)
Období které má uvést zemi do normálního stavu – správný komunistický
režim
Mladí komunisté měli být nahrazeni konzervativci
Gustav Husák – v 50. letech byl odsouzen k trestu smrti ve vykonstruovaným
procesu, čemuž nakonec utekl a stejně se přidal ke komunistům
Strávil asi 15 let ve vězení
Nad normalizací dohlíželi vojáci, kteří tu zůstali po okupaci – cca 75 tisíc
Měli tu být jen dočasně, ale zůstali tu celou dobu komunismu, odešli až 1991
Začaly čistky a personální změny, kdy lidi, kteří byli spjatý s Jarem 68, byli
vyměněni za někoho, kdo byl pohodlný Moskvě a Husákovi
Z parlamentu muselo odejít 122 poslanců a byli nahrazeni kovanými
komunisty
V zaměstnání se konaly pohovory se zaměstnanci a ptali se jich, jaký mají
vztah k Jaru 68 a okupaci, pokud neprošli, dostali horší práci
Řada lidí odešlo z komunistické strany (třeba i Miloš Zeman)
SORELA
Oficiální zkratka pro socialistický realismus, který se projevoval jak v
architektuře, tak i malířství, literatuře, filmu
Styl vzniká ve 30. letech v SSSR na příkaz Stalina – vymyslel o Ždanov
Diktátorské režimy nesnáší moderní umění a proto vznikl realismus
Většinou se týkalo veřejných budov, kanceláří atd. Doma by si to jen tak
někdo nepověsil
Náměty: Ztvárnění nějaké pracovní činnosti – pracovní oděvy, červené šátky,
pionýři, rudá barva, všichni se na obrazech smějí, nic jim nechybí, radost z
práce a všechny ostatní lži
Kompozice je v pohybu
Hlavní hrdinové jsou dělníci a pracující lidé, kteří přemýšlí o své práci a jak by
jí zlepšili. Kvůli práci zanedbává svou rodinu, aby přispěl ostatním.
Filmy: Kostelník a slepice, Anděl na horách
Základní charakteristika SORELY je monumentálnost – měla ohromit
Hodně znaků převzala z Baroka
Nejznámější stavba je Stalinův pomník v Praze na Letné. Vydržel tam
necelých 10 let. V Roce 56 byl ale Stalin nazván masovým vrahem a jeho kult
musel být zničen. Byl to nejlepší pomník ve všech komunistických zemích, ani
v Rusku takový neměli.
Česká SORELA se vymyká světový
Užívá Sgrafito
Budování „reálného“ socialismu v 70. a 80. Letech
70.a 80. léta je doba kdy se nic s komunismem neděje a jen se to udržuje,
aby to bylo jako v 60. letech
Doba zahnívání
Husák zahájil politiku tzv. „Gulášový komunismus“
Aby se lidi nestarali o politiku a byli loajální – připoutali si je velkými sociálními
výhodami
Podpora malých dětí – „Husákovi děti“ – lidi narozený v 70. letech => narůstá
populace
Celé sedmdesátá a osmdesátá léta probíhá bytová výstavba – mnoho sídlišť –
cca 100 tisíc bytů ročně
Podobné jako v Římě – „Chléb a hry“
Celá česká ekonomika stagnuje a vzdaluje se západnímu světu
Lidé si začali kupovat i chaty, kde mohli budovat rekreační život
Na konci 70. a 80. let se zostřovala komunistická ideologie
Dbalo se na to, aby děti chodily do pionýru
Točí se propagandistické filmy a reklamy – zase usměvaví, pracující lidé
„Žena za plotem“, „Okres na severu“ a „Životopisný seriál o Klementu
Gottwaldovi“, „30 případu majora Zemana“
Kultura v 70. a 80. Letech
Obnovení Spartakiád
Emigrace sportovců – Navrátilová, bratři Šťastní
Průměrní autoři píší pro režim
Seriály – Třicet případů majora Zemana, Žena za pultem
Protikomunistický odboj v exilu a disentu
Ústředí demokratického exilu – sdružení pravicových a slovenských stran
v exilu
Zpravodajský skrze BBC, Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu
Nakladatelství 68 Publishers (Škvorecký)
Disent = disidenti – ti co jsou proti režimu (veřejně) – 1977 „Charta 77“
Výrazným představitelem byl třeba Václav Havel a Jaroslav Seifert, Jan
Patočka
Charta 77 bylo srovnáno jaká práva mají lidé v Československu podle ústavy
a jak to je ve skutečnosti
Skupina vyzvala vládu, aby dodržovala listinu základních práv a svobod
Kdokoliv Chartu podepsal se odepsal ke společenskému zničení
Charta se stala celosvětově známá
Komunisti spustili akci Anti-Charta
Do národního divadla byli pozvání všichni známí umělci a dostali papír, kde
bylo napsáno, že nechtějí podepsat Chartu 77 – téměř všichni to ze strachu
podepsali
Sametová revoluce
Události po roce 1988, kdy budou disidenti veřejně demonstrovat proti režimu
1989 Leden – Palachův týden – na výročí jeho upálení pochodovali na
Václavák a demonstrovali proti režimu
Média o tom nemluvila, ale lidé si začali pouštět rádia západního bloku (Hlas
Ameriky) a tam se o tom mluvilo
Vznikla petice – „Několik vět“ – vyzvali komunisty k perestrojce a veřejné
diskuze o problémech ve státě
Během několika týdnů to podepsalo přes 40 tisíc lidí, což nebylo málo – Hana
Zagorová, řada divadelních herců a další osobnosti to podepsali
17.listopadu 1989 – 50. výročí zavření škol nacisty – Studentská demonstrace
Připomínka Jana Opletala
Dostali dokonce povolení od komunistů, jelikož demonstrace byla proti
nacistům
Šli z Pražského Albertova na Vyšehrad
Z Vyšehradu ale změnili trasu na Václavské náměstí
Transparenty nekritizovali jen nacismus, ale i skrytě komunismus a komunisté
proti nim vyslali ozbrojence (milicionáři) a ti proti nám zasáhli na Národní třídě
před Národním divadle – šli do nich nepřiměřeně tvrdě a studenty po čase
rozehnali
Rozšířila se fáma, že jeden ze studentů byl zabit, což nebyla pravda ale
režimu to velice uškodilo a lidé si mysleli, že se to snaží jen ututlat
Den kdy začala Sametová revoluce
Této akce využili vysoké školy a divadla v celém Československu, tím
způsobem, že vyhlásili všeobecnou stávku – přestalo se učit, přestalo se hrát
Vytvořila se politická platforma – Občanské fórum – spojovalo herce, studenty
a obecně všechny, kteří kritizovali režim, tzn. Lidí přibývalo – do čela byla
postaven Václav Havel
Občanské fórum mělo jediný cíl, aby se komunisté vzdali moci a proběhly
svobodné volby
Média o tom vůbec neinformovali, protože stále byly pod mocí komunismu =>
mimo Prahu se o tom prakticky vůbec nevědělo
Stejná situace byla i v Bratislavě, ale úplně jinak, čímž se ukázalo, že Češi a
Slováci nemají nic společného a nespolupracují spolu
Na Slovensku si založili Veřejnost proti násilí, což bylo místo Občanského
fóra, které nechtěli
Barikádu informovanosti prolomila Československá televize, které se rozhodla,
že začne o všem informovat
Od 20. listopadu se lidé nevešli na Václavském náměstí a demonstruje se na
Letné – už se sbíhalo přes milión lidí
27.11. byla v Československu vyhlášena generální stávka, dokud komunisté
neodešli
Komunisté už věděli, že se blíží jejich konec a snažili se všechno zastavit, ale
ne zbraněmi, protože by to jejich pád urychlilo
Vrcholem bylo vystoupení šéfa pražských komunistů Miroslav Štěpán, který
šel dělat projev do továrny mezi dělníky a očekával, že mu budou tleskat. Oni
ho ale úplně vypískali v přímém přenosu
Po tomhle komunisti souhlasili s dobrovolným předáním moci a svobodnými
volbami
Občanské fórum mělo většinu a premiérem se stal Marián Čalfa
29.prosince 1989 odstoupí Gustav Husák a nastoupí Václav Havel
Polsko ve východním bloku a vznik Solidarity
před volbami 47 se Poláci bránili komunistickému režimu, ale komunisté se
stejně dostali k moci
v červnu 1956 dělnické povstání v Poznani (nespokojenost s režimem)
Polská dělnická strana v čele s Wladyslawem Gomulkou – trochu liberálnější
politika
r. 70 – revolta proti zdražení cen potravin – nejsilnější v Gdaňsku
-> krvavé potlačení
lidé se spojili -> dělníci vytvoří masy, inteligence program odporu
r. 78 zvolen papežem Jan Pavel II. ->r. 79 navštívil Polsko
r. 80: hospodářská krize -> sociální nepokoje -> vznik nových odborů:
Solidarita – chtějí právo na stávkování, zrušit cenzuru, mít nezávislé noviny,
v čele Lech Walesa
-> stát na to přistoupil, ale nátlak Moskvy, ať zruší Solidaritu
v prosinci 1981 – armáda generála Jeruzalského ovládla Polsko (kdyby
to neudělal vpadly by do Polska ASI vojska Varšavské smlouvy), zrušení
Solidarity
-> obnovení Stalinistického modelu
lidový odpor byl ale tak velký -> r. 89 byla Solidarita opět obnovena
Ostatní komunistické státy
Polsko – viz výše
Následující události se dějí v letech 1989-1992
Maďarsko – János Kadár – demokratizace, ale furt komunismus
Po Kadárovi převzala vládu dělnická strana
Vedle dělnické strany se vytváří i Maďarské demokratické fórum, které
v následujících volbách vyhrává
Demokratizaci dovršuje – Josef Antall
Bulharsko – Stejně jako v Maďarsku, i zde se lidé snaží prosadit
demokratizaci. Dlouho se to nedaří a komunisté si svou moc drží
Až Dimitar Iliev Popov se svou vládou socialistů a demokratů ukončil
komunistickou diktaturu
Albánie – nejhorší situace ze všech komunistických států. Tvrdý režim, který
nepřipouští žádné změny. Otřesná ekonomická situace – nezaměstnanost
až 50%. Krize si vyžádala nové volby, ve kterých ale zvítězila demokratická
strana.
Konec studené války za M. Gorbačova
Gorbačov vyhlašuje nutnost nového přístupu k řešení globálních problémů
1985/88 – schůzky s prezidentem Reganem
SSSR snižuje zbrojení a částečně odzbrojuje – stažení raket středního doletu
z Asie a Evropy
snaha o jaderné odzbrojení
1988 – stažení vojsk z Afghánistánu
reforma režimu – přestavba a informovanost
ekonomické zhroucení SSSR
srpen 1991 – státní převrat – prezidentem demokrat Boris Jelcin
KSSS rozpuštěna
nezávislost Litvy, Lotyšska, Estonska Ukrajiny
zbylé státy utváří SNS
Rozpad sovětského bloku
r. 85 se dostává k moci Michail Sergejevič Gorbačov
-> reformy hospodářství: perestrojka = přestavba – povolení tržního
hospodářství
-> reformy politické: glasnosť = informovanost – uvolnění cenzury, propouštění
disidentů, volby s více kandidátkami
zahraniční politika – politika uvolňování napětí
-> odzbrojování – smlouva o likvidaci raket středního doletu (smlouva s USA)
-> zbavování se závazků v krizových oblastech – stáhl vojska z třetího světa
-> uvolnění závislosti v sovětském bloku
zrušil Brežněvovu doktrínu (státy nemají právo vystoupit z vých. bloku)
chtěl, aby se každý stát vyvíjel sám – demokratizace, ale ne demokracie
pád komunismu v satelitech
Polsko – v červnu 89 svobodnější volby -> porážka komunistů -> samovolný
rozpad
->v r. 90 se stal prezidentem Lech Walesa
Maďarsko – János Kádr sesazen, v říjnu 89 vyhlášena nová Maďarská
republika
NDR – Hoenecker nechtěl nic měnit, lidé ale viděli, co se děje jinde
u příležitosti oslav 40. výročí vzniku NDR -> lidé vyšly do ulic v Lipsku
-> v Berlíně 8. 11. 89 – otevření berlínské zdi
vojáci neměli pokyny, odvážlivci na zeď vlezli a začali ji bourat
bleskové sjednocení Německa 3. 10. 1990 – Helmut Kohl
v ČSSR a Bulharsku klidné převzetí moci, v Rumunsku občanská válka
1. července 1991 zrušení Varšavské smlouvy
Nacionalismus a problémy nástupnických států
hospodářská obnova – odmítnutí Marshallova plánu
lístkový systém, nedostatek potravin
UNRRA – bezplatné dodávky potravin a oblečení
odsun Němců – divoký odsun hned po 45 -> mnoho německých obětí
organizovaný odsun 46 (Postupim) – zbavení občanství, konfiskace majetku
po válce se Češi chovají k Němcům stejně jako oni k Židům
1) separace od společnosti – bílé pásky, ztráta právo volit, děti nesmí do
českých škol,
problém se sňatky
2) integrace do integrálních táborů
3) odsun do Německa – americká, sovětská zóna
-> odsun 3 milionů Němců
odsun Maďarů – Postupimská konference zamítla, ale česká vláda se je
snažila likvidovat jinak
-> výměna za Slováky, reslovakizace, rozptýlení po republice (přesun do
pohraničí)
odsun Židů – problémy -, museli dokázat, že nespolupracovali s fašisty, nechuť
navracet majetek
ČSR podporuje vznik Izraele – školení specialistů, zbraně
výrazný antisemitismus po té, co se nezačlenil do východního bloku, jak Stalin
doufal
osud Romů – tlak na asimilaci -> problémy dodnes
Životní styl za socialismu.