Průběh 2. světové války 1943 – 1945
– zahrnuje tyto fáze: 3) rok 1943 (Němci a jejich spojenci jsou již de facto v defenzívě)
4) 1944 – 2. 1⁄2 února 1945 (tzn. do závěrů Jaltské konference)
5) do konce války, tj. do 2. září 1945
3. FÁZE
a) diplomatická jednání v Casablance (18. ledna 1943, Roosevelt + Churchill, shodli se na
vylodění na Sicílii, vylodění ve Francii posunuto až na jaro 1944), Quebecu (11. – 19.8. 1943)
a Teheránu (28. 11. – 1. 12. 1943)
– viz ot. OD 46
b) přelom na východní frontě (Stalingrad, Kursk)
– od léta 1942 plánoval Žukov protiofenzívu u Stalingradu. Velkolepé dvojí obklíčení zahnalo
6. armádu do izolovaného prostoru, což vedlo k jejímu zničení. Paulus se obrátil na Hitlera
s žádostí o ústup, ale ten mu byl zakázán. 31. ledna 1943 tedy Paulus kapituluje. Konečná
kapitulace 6. armády přišla 2. února.
– až do léta 1943 musela vyčerpaná Moskva zůstat v obraně. Léto 1943: něm. maršálové chtěli
setrvat v obraně (tech. převaha) x Hitler vsadil na útok. Žukov a Stalin zůstávají v obraně.
5. 7. 1943 Němci zaútočili na Kursk (operace Citadela). Z počátku měli převahu (tanky
Tiger), ale poté přešli Sověti do útoku. Hitler nařídil další útoky zastavit. Od ledna 1944 se
Němci jen bránili a pomalu ustupovali.
c) válečné operace spojenců
– Afrika: viz ot. OD 44
– Sicílie: v březnu 1943 se Němcům podařilo dostat část vojsk na Sicílii. Již v srpnu byl ale
ostrov v rukou VB a USA. 8. září 1943 Itálie kapituluje, ovšem něm. jednotky ihned zahájily
obsazování Itálie a území ovládaného ital. jednotkami na Balkáně. Italské loďstvo odplulo na
Maltu, kde se Spojencům vzdalo. Němci osvobodili Mussoliniho, který v 1⁄2 září 1943 vyhlásil
vznik Italské sociální republiky a pokračoval v boji po boku Německa.
– Tichomoří: V r. 1943 se USA vyloďují v Nové Georgii (S Šalamounových ostrovů) – 1.
část gen. Mc Arthura postupovala na Filipíny, 2. část adm. Nimitze od Havaje k Filipínám a
jihu Japonska. Cílem bylo obejít hl. japonské body a zřizovat vlastní základny. Američané
vybudovali základny na Marshallových ostrovech, Paulanských ostrovech a Marianách.
4. FÁZE
a) otevření druhé fronty
– SSSR nedocílil otevření 2. fronty v S Francii na moskevské konferenci v září 1941,
rozhodnuto bylo až v Teheránu. Dvě možné oblasti: Normandie x oblast Calais. Operace
Fortitude měla něm. vojska zmást, což se podařilo – během prvních dnů invaze Hitler stále
věřil, že hl. úder bude směřovat na Calais. K vylodění v Normandii došlo 6. 6. 1944. Němci
vybudovali při fr. pobřeží tzv. Atlantický val; maršál Rommel, gen. Dolhmann, maršál
Rundstedt x Spojenci – vrchní velitel operace Overlord gen. Eisenhower, gen. Montgomery,
gen. Bradley. Hl. invazní pláže: Utah, Omaha, Sword, Juno, Gold. Spojenci získali po 3
týdnech přístav Cherbourg pro snazší vyloďování. V srpnu prolomena fronta u Avranches.
Poté nastal bleskový postup v Bretagni, bylo obsazeno město Rennes, Nantes, Orleans
a 25. srpna spojenci vstoupili do Paříže. Severní Francie byl zaplavena motorizovanými
divizemi, které se za měsíc dostaly až k Antverpám, Bruselu a k hranicím Lucemburska.
Mezitím došlo 15. srpna k vylodění na jihu, mezi Toulonem a Cannes. Od září do prosince
spojenci pokračovali v útocích na různé části fronty s dílčími úspěchy.
b) 20. července 1944: neúspěšný atentát na Hitlera
c) boje o Itálii, boje o Filipíny
– na italské forntě došlo ke stabilizaci a spojenecké jednotky byly nuceny po celý rok 1944
dobývat něm. obranné linie. 4. června 1944 spojenci obsazují Řím, v srpnu prolomili Gótskou
linii, v prosinci stanuli v S Itálii, v dubnu 1945 překročili Pád a 2. května 1945 Němci
v S Itálii kapitulovali.
– v největší námořní bitvě 2. světové války – bitva u Leyte – utrpěli Japonci 25. října 1944
porážku. 4. února 1945 byla obsazena Manila. Většina filipínských ostrovů se ocitla v am.
rukou až koncem dubna 1945.
d) diplomatická jednání v Dumbarton Oaks ve Washingtonu (21. 8. – 7. 10. 1944), Jaltská
konference (3. – 11. 2. 1945). – viz ot. OD 46
e) situace na východní frontě
– 2. 8. 1944: Turecko přerušilo styky s Německem
– 24. 8. 1944: rumunský král Michal sesadil Antoneska a vyzval národ k boji po boku Sovětů.
Bulharsko nepochopilo dosti rychle situaci, a proto mu SSSR vyhlašuje 5. září válku, což
mělo za následek přerušení bulharských styků s Říší a následnou kapitulaci.
– 4. 9. 1944: kapitulace Finska (nová finská vláda – od srpna – přerušila s Německem styky).
19. září podepsána v Moskvě dohoda o příměří + Finsko se zavázalo odzbrojit něm. jednotky
na finském území (ze S Finska vytlačeny až v dubnu 1945) + Finsko postoupilo SSSR na
severu okolí Petsama (Pečengy), takže SSSR dosáhl společné hranice s Norskem.
– sovět. vojsko proniklo do Maďarska (1. 10. 1944). Po těžkých bojích u Debrecína a
Segedína se říšský správce Horthy postavil proti Německu, ale 16. 10. byl donucen
k odstoupení. Došlo ke zřízení nové fašistické maďarské vlády, která pokračovala v boji po
boku Německa.
– k dalším osvobozeneckým hnutím docházelo v Jugoslávii, Albánii i Řecku
f) osvobozeno Norsko
g) boje za obnovu Československa – viz ot. ČD 40
5. FÁZE
a) Evropa
– ofenzíva sovětských vojsk → osvobození Polska, Rakouska
– průlom na italské frontě
– berlínská operace – kapitulace Německa
→ 16. dubna 1945 zahájili Žukov, Rokkosovský a Koněv útok na Berlín, který byl zcela
obklíčen o 9 dní později. Jeho dobytí 2. května 1945 se nedočkal Hitler (+30. 4.) ani Goebbles
(+1. 5.). Hitlerův nástupce Dönitz chtěl pokračovat v boji proti SSSR a zároveň jednat s USA
a VB o kapitulaci po částech. Důvodem tohoto protahování byla snaha dostat co největší
počet něm. jednotek ze sovět. fronty. Bezpodmínečná kapitulace podepsána 7. května 7945
v Remeši. Definitivní kapitulační akt na naléhání sovět. vlády proběhl v Berlíně 8. května –
podepsáno představiteli něm. vrchního velení v čele s maršálem W. Keitelem. V platnost
9. května 1945.
– Postupimská konference – viz ot. OD 46
b) Asie a Tichomoří
– dobytí Filipín
– SSSR x Japonsko
→ s výjimkou extrémních militaristů byly japon. vládní kruhy přesvědčeny o nutnosti
ukončit válku, a proto se v červenci 1945 vláda obrátila na SSSR se žádostí o
zprostředkování. Nechtěla ale přistoupit na bezpodmínečnou kapitulaci, a proto odmítla
postupimskou výzvu ke kapitulaci. 6. srpna 1945 shodilo am. letectvo atomovou bombu na
Hirošimu, 9. srpna na Nagasaki. 8. srpna vyhlásil SSSR Japonsku válku. Postup maršála
Vasilevského zlomil odpor japon. armády v Mandžusku. 14. srpna v Moskvě uzavřena
sovětsko-čínská (Čankajškova vláda) smlouva o přátelství a spojenectví na 30 let. Japonsko
mělo obrovské ztráty na životech, což způsobilo již 10. srpna ochotu kapitulovat – podmínka,
že bude zachováno postavení japonského císaře → odpověď: císař a vláda budou podřízeni
vrchnímu spojeneckému veliteli. 14. srpna Japonci oznámili kapitulaci. V následujících dnech
složila zbraně i japonská armáda v Mandžusku. Sovět. vojska obsadila celé Mandžusko,
S Koreu, J Sachalin i Kurilské ostrovy. 2. září 1945 podepsána kapitulace na palubě am.
bitevní lodi Missouri v Tokijském zálivu – gen. Mac Arthur.
=> celková účast: 61 států, válečné akce přímo postihly 40 států
=> do vojenské služby povoláno o 40 000 000 lidí více než v 1. sv. válce
=> ztráty: 50 – 60 000 000 lidí