První světová válka – fáze, hlavní mezníky, výsledky
První světová válka – fáze, hlavní mezníky, výsledky
Fáze:
1. počáteční fáze srpen – prosinec 1914
2. přechodná fáze jaro – podzim 1915
3. do zimy 1916 či dubna 1917 největší válečné vypětí
4. závěrečná fáze 1917 – 1918 → dělení dle Hrocha
1. krach iluzí
2. slepá ulička
3. velká jatka
4. mír a revoluce → dělení dle Wintera (časově shodné s Hrochem)
1. FÁZE
– bezprostřední příčina války: atentát na Ferdinanda d’Este→ ultimátum R-U Srbsku,
odpověď odmítnuta →postupně vstup hlavních zemí do války: R-U vyhlašuje válku Srbsku,
N Rusku, N Francii, VB Německu, později vstup JAP(D), TUR (ÚM), IT zatím neutrál
– 4 hlavní válčiště: fronty – srbská, západní, východní, italská zde útočné vojenské operace:
Západní fronta:
Schlieffenův plán (1905): předpoklad bleskové války a rychlého dobytí FR, pak zaměření sil
proti RUS, porážka, nakonec izolace VB – zpočátku úspěchy ÚM:
16.8. rychlý útok na FR přes Belgii = porušení neutrality Belgie a Lucemburska, fr. jednotky
na Maginotově linii, 5. 9. ohrožena Paříž→ protiútok Dohody, Němci zastaveni na řece
Marně (5.-10.9.) + N zatlačeni zpět k řece Aisne = bleskový útok se nezdařil, Moltke
vystřídán E. von Falkenheymem, po bitvě snaha obejít a obklíčit armádu protivníka „běh
k moři“ – nerozhodně, změna pohyblivé války ve válku zákopovou
Východní fronta:
střídavé štěstí na obou stranách;
N x RUS v kritické chvíli N povolali do velení armády na V frontě gen. von Hindenburga
a náčelníkem gen. štábu se stal Ludendorf, 26.-30.8. bitva u Tannenbergu (V Prusko)→
největší vítězství N za celou válku
R-U x RUS – Halič , vítězství ruských vojsk → napětí mezi N a R-U
2. FÁZE
– ÚM trošku úspěšnější, snaha vzájemně se ekonomicky vyčerpat = opotřebovávací válka,
VB úspěšná blokáda proti něm. zásob. systému, ponorková válka, první stávky proti válce
Srbská fronta:
do války vstupuje Bulharsko k ÚM → útoky na Srbsko, jeho kapitulace
II.1915-1916 gallipolská operace: pokus Dohody vynutit si průjezd Dardanelami, hl. cíl
přimět TUR k ukončení války a získat bezpečné námoř. spojení s RUS, neúspěšně, z nezdaru
obviňován Churchill
Z fronta:
snaha prorazit zákopy, útok fr. vojsk (III. 1915) v Champagni, něm. útok (IV.1915) bitva u
Ypers (experiment-nasazení bojového plynu)
V fronta:
pokus N vyřadit RUS z války → ofenziva v Karpatech, V-VI 1915 průlom do RUS pozic u
Gorlice a Tarnova, podařilo se Rusy vytlačit ne však vyřadit z boje, RUS muselo vyklidit
téměř celé Prusko, N postoupilo o 200-500km na V
1
3. FÁZE
– „velká jatka“, militarizace ekonomik jednotlivých válčících stran, přídělové hospodářství,
větší počet stávek, sílí radikální levice (Spartakův svaz=zárodek něm. KS)
Z fronta:
1916 – vyvrcholení bojů, bitva u Verdunu (II-IX.1916) → fr. a brit. vojska se ubránila,
během bitvy část síly na bitvu na řece Sommě (VII-XI 1916) → neúspěšný pokus spojenců
zničit vojska ÚM, použity britské tanky, nejkrvavější bitva v dějinách
V fronta:
RUS – 1916 reorganizace armády, nové ofenzívy měly odlehčit z. frontě, ale neúspěch; vrchol
tzv. Brusilovova linie (VI-VIII 1916) → RUS x R-U – úsek od Pripjati k rumun. hranicím→
R-U vytlačeni
úloha RUM: VIII.1916 vstupuje do války na stranu Dohody, ale armáda nepřipravená→
rychlý postup N, pád Bukurešti, tíživá mírová smlouva
IT fronta:
vstup do války na stranu Dohody v květnu 1915, ital. ofenzívy byly v zárodku zaraženy
Střetnutí na moři:
Od počátku převaha námořní velmoci VB + spojenectví s FR a JAP, 31.5.- 1.6. 1916 střetnutí
N x VB v Severním moři→bitva u Jakutska –velké ztráty na obou stranách, ale porážka n.
vojska, to uvězněno až do konce války v Sev. moři→ proto n. ponorková válka (9.1. 1917) ,
ale převaha Dohody se nezměnila
Návrhy mírových jednání:
Zprostředkovatel amer. W. Wilson: 21.12.1916 nóta všem válčícím státům + výzva zveřejnit
váleč. cíle a podmínky k ukončení války, neúspěch jednání, jen zájem RAK o separátní mír
4. FÁZE
– v důsledku něm. ponorkové války vstup USA do války 6.4. 1917 (ohrožení amer. nám.
obchodu s E) = konec amer. izolacionismu
– obranné postavení N na tzv. Siegfriedově (Hindenburgově) linii
IV. 1917 snaha VB o průlom u Arrasu; IV-V.1917 snaha FR o průlom u Champagne a na
řece Aisne→ neúspěch, nový gen. Pétain počkal s další ofenzivou na amer. jednotky→ pak
převaha Dohody
III. 1918 série N ofenziv x fr. gen. Foch: udržena stabilita fronty do léta 1918; druhá
bitva na řece Marně (VII-VIII 1918)→ n. ústup za řeku Aisne poté rozhodující ofenziva
Dohody→ Německo nuceno žádat o příměří→ odpor ÚM se vojensky zhroutil v X-XI 1918
11.11. 1918 smlouva o příměří v Compiègne
V fronta:
3.3.1918 podepsána v pol. městě Brestu Litevském smlouva mezi Ruskem a ÚM podle
podmínek smlouvy se Rusko vzdalo téměř poloviny svých evrop. území
VÝSLEDKY VÁLKY
– otřeseny humanistické ideály demokratického uspořádání společnosti
→ poválečná vlna sociál. i nacionál. radikalismu
→ hnutí za odstranění kolonialismu (Čína, Indie, Indonésie, Irák, Egypt)
→ neúspěšné pokusy o socialistickou revoluci bolševického typu (N, MAĎ, BUL)
→ zánik 4 monarchií (RUS, HABS, N, TUR)
→ rozpad R-U na 5 států: RAK, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, POL, MAĎ, ČSR
→ od RUS se oddělují FIN, pobaltské státy, IT
→ Ruská Besarábie připojena k Rumunsku
→ 1919 připojena Podkarpatská Rus k ČSR
1
→ obnoveno Belgické království v plném rozsahu
→ FR získala zpět Alsasko-Lotrinsko
→ hl. mocností se definitivně staly USA
Pařížská mírová konference: mírová jednání ve Versailles 18.1.- 21.1. 1920, účst 27 států
Dohody + 5 brit. dominií; FR – premiér Clemenceau, VB – předseda vlády Georgie Lloyd,
USA – prezident Wilson, IT – min. předseda Orgando, JAP – min. před. Makino. Některých
jednání se přímo účastnili i Poláci, ČSR, BELG, SRB (pokud to bylo v jejich zájmu).
Poražené státy zpočátku jednání vyloučeny. Rusko nepřizváno – spojenectví s Dohodou bylo
přerušeno, obava z vlivu revoluce a ohrožení demokracie (1919 Kominterna v Moskvě).
V Paříži probíhala zdlouhavá jednání → mírové smlouvy s poraženými státy, reparace,
nové hranice na západě, demilitarizované pásmo v Porýní, omezení stavu armády, zrušena
všeobecná branná povinnost. Německo označeno za viníka rozpoutání války.
28.6.1919 smlouva s N, 10.9.1919 s RAK, 27.11.1919 s BULH, 4.6.1920 s MAĎ, 10.8.1920 s
TUR
Literatura:
▪ Heřtová, Y.: Zákopová válka, Praha 1983
▪ Jindra, Z.: První světová válka, Praha 1984
▪ Otto a kol.: První světová válka
▪ Winter: 1. sv. v.
▪ Warner
▪ Cambell
▪ Kováč: Od dvojspolku po anšlus
▪ Skřivan, Křivský: Opožděná expanze