Rakouská monarchie za Františka Josefa I. a vývoj občanské společnosti v českých zemích
19. Rakouská monarchie za Františka Josefa I. a vývoj občanské společnosti v
českých zemích
František Josef I.; Bachův absolutismus; vývoj konstituční monarchie; industrializace
českých zemí; vývoj české společnosti, politiky a kultury v monarchii; přestavba měst
a proměna Prahy v národní metropoli; Karel I. a císařská rodina; T. G. Masaryk.
František Josef I.
Na trůn v r.1848 (18 let), po celý život mu byla omezována moc
Od dětství přísná vojenská výchova
Podřízen matce
Pracovitý, dbá na pořádek a pravidelnost, má rád lov
Oženěn s příbuznou – Alžběta Amálie Evženie Bavorská (Sissi)
Děti –Žofie, Gizela, Rudolf, Marie Valerie, bratr Ferdinand Maxmilián, synovec
F. d‘ Este
Vláda od absolutismu k vleku Německa
Konzervativec
Bachův absolutismus
Období habsburské monarchie 1848 – 1860
První etapa vlády Františka Josefa I.
Vládne absolutisticky, bez parlamentu
Zavádí cenzuru – snaží se zabránit všem revolučním myšlenkám a potlačit
kritiku své vlády
Konzervativní povaha, nepřijímal kritiku a nenechal si poradit
Neměl žádné zámořské kolonie
Neměl námořnictvo – byl vychován tradičně že armáda je pozemní
Nevnímal a neřešil národnostní problémy
Byl byrokrat – stát šlapal jako hodinky – protože nereformoval, dovedl ho k
rozpadu
On brzy vstával a nutil každého vstávat taky brzo – tento zvyk přetrval dodnes
Jmenuje se to podle ministra vnitra Alexandra Bacha, který vytvořil síť tajné
policie
Měla se zbavit protistátních aktivit (šíření protistátních novin, revolučním
myšlenkám atd…)
Karel Havlíček Borovský byl nejvíce pronásledován za kritiku vlády – epigramy
Byl deportován do města Brixen, kde měl dost volného prostoru a měl se tam
líp. Po jeho propuštění zemřel na tuberkulózu. Alpský vzduch byl ale pro jeho
zdraví mnohem lepší.
Vyznačuje se velkým hospodářským rozkvětem – zrušení roboty
Ekonomický liberalismus
Stát takřka vůbec nezasahoval do trhového podnikání
1869 byly zrušeny cechy (sdružení řemeslníků)
1859 se Habsburská monarchie dostala do války s Francií a Itálií… vyhrála
Francie a Itálie, ale jen díky Francii. Habsburská monarchie ztratila území na
severu Itálie
Tím vznikl vysoký tlak na Františka a musel se vzdát veškeré své moci a
svolat parlament – 1860 první parlament
Mohl reprezentovat stát, jmenuje vládu, schvaluje zákony, vyhlašuje válku
a velí armádě, jmenuje soudce, jmenuje profesory a uvádí do šlechtického
stavu, uděluje milosti a uděluje státní vyznamenání – to vše, krom šlechtického
stavu je dodnes
Vývoj konstituční monarchie
Industrializace českých zemí
Č.z. nejprůmyslovější z R-U – dobrá zeměpisná poloha (ani moc na sever ani
na jih), solidní půda, máme suroviny
Uhlí – Kladno, Plzeň (těž. průmysl), Ostrava (založ. na konci 19.stol.) =>
hutnictví, strojírenství
Strojírenství – Praha, Brno Plzeň
Potravinářství – cukrovary (okolí Č.B., roviny)
Pivovarnictví – chmel, téměř všude
Výnosné lihovarnictví
Textilní průmysl – pohraničí (Němci), len, vlna, bavlna
Sklářství, porcelán, keramika – pohraničí
V 19.stol. dotvořena železniční siť
Budování silniční sítě s rozvojem automobilového průmyslu
Jubilejní výstava 1891 – Petřínská rozhledna, Zrcadlové bludiště, Výstaviště,
lanovka na Petřín, el. tramvaje, Prům. palác, Křižíkova fontána
Bohatnutí na českých vynálezech, které jsou u nás i vyráběny
Vývoj české společnosti, politiky, kultury v monarchii
Politika
Češi usilovali o lepší postavení
Byli třetím národem Rakousko-Uherska a Maďaři měli svou jednotu a svoje práva,
takže o to Češi usilovali taktéž (autonomie)
Doteď nikdo o autonomii neusiloval. Bylo by to úplně nemyslitelný.
Česko-Rakouské vyrovnání se mělo týkat pouze Čech
Probíhala jednání, vše šlo dobře a 1870 to mělo být písemně podepsáno,
jenže se z toho nakonec sešlo. Panovník k tomu byl donucen z obavy
Občanské války Maďarů a hlavně kvůli Němcům, kteří by nemohli Čechy
kontrolovat z Rakouska a navíc by se Němci stali absolutní menšinou.
Němci a Maďaři se spojili a utnuli celé vyrovnání.
1871 to bylo úplně zastavený, ale Češi o to stále usilovali. Věděli ale, že se
to v nejbližší době nestane.
Díky tomuhle Češi změnili názor na celý Rakousko-Uhersko. Cítili se
podvedení a František Josef I. ztrácel svou reputaci. Také díky tomu, že
František slíbil (4x), že se nechá korunovat na Českého krále, ale nakonec
se to nikdy nestalo. Češi mu to nikdy nezapomněli
Čeští poslanci se rozhodli, že nebudou chodit do Rakousko-Uherského
parlamentu
Říkalo se, že se musí něco změnit
Pasivní resistence – budou se snažit poškodit vládu „nicneděláním“
Nedosáhli tím vůbec ničeho. Čekali, až za nimi někdo přijde, ale
nikdo nepřišel.
Češi byli zklamaní ze svých politických neúspěchů a cítili se jako ti
ublížení
2 politické strany: mladočeši a staročeši
Mladočeši – politika mladých krůčků (Drobečková politika)
Staročeši – všechno nebo nic
Drtivá většina národů volila mladočechy, protože jejich politickou
taktiku dosahovali malých, ale aspoň nějakých výsledků. Češi měli
své ministry.
Jazykové zákony – řešili úřední jazyky. Buď se to nelíbilo Čechům a
nebo Němcům
Vedlo to k pádu vlády a Češi udělali obstrukci. Když Češi nemohli
vyhrát hlasy nad zákonem, začali dělat neskutečný bordel po dobu
několika dnů a zákon nemohl být projednán. Za to jsme se proslavili
a byli jsme jediní kdo to kdy udělal. Od roku 1913 nemohl Zemský
sněm fungovat, protože Češi odmítají to co chtěj Němci a naopak.
František musel Zemský sněm v Čechách rozpustit a zavedli tam
absolutistickou vládu. Díky takové národnostní nesnášenlivosti se
Rakousko-Uhersko úplně rozpadlo.
Staročechy vedl František Palacký a jeho zeť František Rieger a
mladočechy vedli bratři Grégrové
Po roce 1880 vznikali i jiné strany – třetí nejstarší je Sociální
Demokracie.
Kultura
Česká kultura ve 2. pol. 19. století
měla dokázat, že Češi jsou vyspělý národ, který se může rovnoprávně
podílet na politickém životě Rakouska-Uherska -> tlak na umělce, aby
tvořili typicky česká díla -> čerpání námětů z minulosti, z folklóru
architektura – tzv. historizující slohy: neogotika, neorenesance
Josef Zítek – Národní divadlo (1883), Rudolfinum (1884)
Josef Schulz – Národní muzeum, Umělecko-průmyslové muzeum
Antonín Wiehl – Výstaviště, Wiehlův dům
Václavském nám.
Josef Hlávka – Zemská porodnice, stavby ve Vídni
malířství – krajiny – Josef Mánes, Mikoláš Aleš, František Ženíšek
sochařství – generace ND: Josef Václav Myslbek – Svatý Václav na
hudba – Bedřich Smetana -> Má vlast, Libuše, Vltava, Prodaná Nevěsta
literatura – realismus – Jan Neruda – Povídky Malostranské
Společnost
život dělníků – do 1. pol. 19.st. se situace ještě zhoršila
1) stát nezasahoval mezi vztahů zaměstnavatelů a dělníků ->nesnesitelné
prac. podmínky
2) nastala populační exploze -> stěhování do prům. oblastí – vždy více dělníků
než míst
bydlení: tzv. dělnické kolonie u továren a revírů
vznik kantýn a továrních kuchyní
od 80. let 19. století -> max. pracovní doba 10 hodin, zákaz práce dětí,
zavedení nemocenských a úrazových pojištění
život měšťanstva
životní styl: pevné rodinné zázemí, cílevědomá práce, hromadění majetku
důraz na péči o zdraví, na vzdělání, rozumné naplnění volného času
nacházeli uplatnění v nových prům. oborech – bankovnictví, redakce,..
jsou bilingvní (na přelomu století počeštění)
bohatý společenský život – literární a hudební salony, divadla, kavárny,
společné výlety do přírody, spolková činnost, různé kroužky
bydlení – vzdušnější, účelnější, jednodušší
salon a jídelna nejdůležitější, dětské pokoje a pokoj pro služebné
od r. 1900 elektrické osvětlení, centrální topení, centrální rozvod vody, telefon
strava – koloniály – zboží koloniálního původu – koření, rýže, jižní plody
-> změna jídelníčku – více masa, vajec, cukru, zeleniny
– chladničky
Přestavba měst a proměna Prahy v národní metropoli
Modernizace měst: 1) bourání hradeb -> nové čtvrti: měšťanské Vinohrady
dělnický Smíchov a Žižkov
2) bourání hygienicky nevyhovujících čtvrtí (Josefov, Podskalí)
-> přestavba po vzoru Paříže v široké městské bulváry (Václ.n.,
Paříž. ul.)
-> vybudování vodovodní a kanalizační sítě až do domu
– doprava – drožky a fiakry, elektor. tramvajové linky od r. 1895, nové mosty
– budování továren, třípatrových obytných domů, škol, nádraží,
Stánky umění: Národní divadlo – určeno pro opery a drama
vodárenských věží
: Rudolfinum – pro koncertní hudbu (Dvořákova síň) a výtvarné umění
(galerie)
: Divadlo na Vinohradech
Stánky vědy: Národní muzeum – pro muzejní sbírky a Českou Akademii věd
(založil J. Hlávka)
: Umělecko-průmyslové muzeum – pro umělecké řemeslo
: Muzeum hlavního nádraží města Prahy
Stánky společenského života: obecní či národní domy -> koncerty, plesy,
divadla, restaurace,..
: Obecní dům
Karel I. A císařská rodina
T.G. Masaryk
7. března 1850 v Hodoníně
vystudoval německé gymnázium v Brně – zajímal se o filosofii, historii,
sociologii
v Lipsku absolvoval filosofickou fakultu
oženil se s Charlottou Garriguovou v New Yorku (podle amer. zvyku převzal
příjmení)
musí uživit rodinu -> 1882-1907 profesor na Karlo-Ferdinandově univerzitě
zasahoval do veřejného života v duchu politiky realismu – nejen hovořit, ale
především dobře pracovat
r. 1886: boj o Rukopisy (zda pravé či ne) – negativní ohlas na zpochybnění
pravosti ho přesměroval k politice
r. 1900: založil stranu realistickou
: Hilsneriáda – za smrt dívky byl odsouzen žid Hilsner – Masaryk chtěl, aby
byly předloženy skutečné důkazy a byly dodrženy lidská práva -> nařčen
společností
r. 1907: všeobecné rovné volební právo
byl zvolen poslancem říšské rady (parlament) – snaha prosadit alespoň něco
ze svého programu
na začátku války usilovala o rozbití Rakouska-Uherska