Receptory organismů, smysly

Receptory organismů, smysly

živočichů včetně člověka

Prvoci

– smyslové organely

– stigma = světločivná skvrna krásnoočka – reakce na světlo / tmu

– neuromotorický aparát = koordinuje pohyb brv u trepky

Živočichové

– receptory = smyslová ústrojí spojující živočicha s okolím

– dělí se na exteroreceptory a interoreceptory

– nejpůvodnější – vnímání mechanických podnětů = hmat (hmatové brvy bezobratlých, proudová čidla vodních ž.)

– nejstarší smysl = čich

– chemoreceptory = vnímání chemických podnětů

– medúzy a korýši – zařízení na vnímání polohy

Žahavci

– difúzní nervová soustava – spojená se smyslovými receptory

– reakce na podněty je všesměrná

– na nervovou soustavu jsou napojeny myofibrily = smrštitelná (kontraktilní) vlákna

Ploštěnci

– hmatové buňky na přední části těla

– párové miskovité oči na přední části těla (někdy více párů)

– čichové laloky

– parazitičtí ploštěnci (motolice, tasemnice) mají smyslové orgány potlačeny => specializace na parazitismus

– smyslové orgány redukovány => přizpůsobení endoparazitismu

Měkkýši

– plži – na hlavě dokonalé teleskopické oči – kulaté

– mlži – nemají oči

– mají vyvinuté čichové ústrojí = osfradium

– párová statocysta (ústrojí pro vnímání polohy těla) ve svalnaté noze

– hmatové smyslové buňky po celém těla

– hlavonožci – dokonale vyvinuté orgány => přizpůsobení dravému způsobu života

– dokonalé komorové oči – obdobné, jako oko obratlovců

Kroužkovci

– cefalizace = koncentrace smyslových orgánů do přední části těla

– hmatové buňky v pokožce

– světločivné buňky (faosomy) – rozlišení světla a tmy

Členovci

– cefalizace smyslových orgánů

– pavoukovci – několik očí (8) na hlavě – jejich zorná pole na sebe navazují

– makadla (končetiny) – hmat

– mechanoreceptorové brvy po celém těle – vnímají otřesy (pavučiny => lov)

– chemoreceptory

– žabernatí – chemoreceptory

– důležité jsou oči – např. u raka stopkaté (kvůli fixnímu krunýři)

– např. u perloočky – zbytek oka larvy – pigmentová skvrna po straně

– vzdušnicovci

– dokonale vyvinuty smyslové orgány

– čich, hmat

– orgán reagující na proudění vzduchu

– párové složené oči, tvořené velkým počtem oček (omatidií) – každé snímá jen část obrazu (mozaikový obraz)

1

– některé druhy (včela) – jednoduché oči – vnímání dne a noci

– sluchové orgány – např. kobylky v nohou

– zvukové orgány – např. kobylky v křídlech mají tympanální ústrojí

– dorozumívání chemicky – feromony

Paryby

– vyvinuté smyslové orgány => přizpůsobení dravému způsobu života + obratlovci

– dokonalé oči – mírně prohnuté („ploché“)

– smysly čichu, chuti

– proudový orgán – složitý systém orgánů, funkce postranní čáry ryb

– rovnovážný orgán

– velmi citlivé chemické vnímání vody – poloměsíčité nozdry => vnímá krev ve vodě i na kilometrové vzdálenosti

– Lorenziniho ampule – vnímání elektrických pozdětů pohybující se kořisti

Ryby

– orgán postranní čáry – vnímá proudění vody (umožňuje orientaci v kalné vodě a za tmy)

– hmatové výběžky („vousy“)

– na hřbetní straně dvě čichové nozdry

– kruhové oči bez víček – plochá rohovka, kulovitá čočka – zostřování přiblížením oka sítnici (zvláštní oční sval)

– v oku tyčinky i čípky – objevuje se i barevné vidění

– nemá slzní žlázy a víčko

– statoakustický orgán – vnitřní ucho

– Weberův orgán (výrůstky na předních obratlích) – změny tlaku vody

– chuťové buňky – výrůstky okolo úst

Obojživelníci

– pulci – orgán postranní čáry

– nápadně velké oči s nepohyblivým horním víčkem + pohyblivé dolní víčko + mžurka

– rohovka silně vypuklá, čočka zploštělá – akomodace posunováním čočky řasnatým svalem

– nosní otvory před očima

– za okem – okrouhlý bubínek (+ vyvinuté střední ucho) => dokonalejší

– přizpůsobeni životu na zemi

– párové okrouhlovité nosní dírky

– oči, mají 2 víčka (pohyblivá) + mžurku (gekoni + hadi srostlá víčka)

– akomodace pomocí řasnatého svalu, který mění zakřivení čočky (výjimka – hadi)

– bubínky vkleslé do těla (náznak sluchovodu) – vnitřní a střední ucho

– Jacobsonův orgán – analyzuje chemizmus okolního prostředí

Ptáci

– mimořádně vyvinuté

– nejdokonalejší oko v živočišné říši – čočkovitý nebo kuželovitý tvar (nepohyblivé)

– oči chráněny víčky a mžurkou (ochrana za letu a plavání)

– mrkají dolním víčkem

– barevné vidění

– ciliární sval => akomodace v rozsahu 12 – 20 dioptrií

– vyvinutý sluch

Savci

– zdokonalení čichu => očichání potravy, rozeznání změn prostředí, vyhledávání kořisti, zjištění směru útočníka

(čich nemají kytovci)

– Jacobsonův orgán (hmyzožravci, šelmy, kopytníci) => vnímání pachu říjných samic

– rozvinuté sluchové ústojí – boltec (vnější ucho), střední ucho (3 sluchové kůstky) => nejdokonalejší sluch mají

letouni a kytovci (u kytovců se zvuk šíří kostmi)

– zrak – obvykle velmi dobré, barevné vidění

– pohyblivé komorové oko, kulaté, čočka schopná akomodace (šelmy a sudokopytníci – odrazová vrstva

zdokonalující vidění ve tmě => světélkování očí v noci)

– mrkají horním víčkem – mžurka redukovaná

– hmat – v celém těle

– chuť – na jazyku – rozpoznání potravy (jedovaté)

2

Člověk

– smysly poskytují informace o vnitřním a vnějším prostředí

– adaptace smyslu = přizpůsobení, zvyk na podněty

– čidla (analyzátory) vybírají z prostředí podněty (mechanické, chemické, tepelné, elektromagnetické)

Podnět – adekvátní (odpovídající) světlo

– nadprahový (dostatečně silný) 400 – 700 nm

II. hlavový nerv týlní laloky koncového mozku

AP = vzruch

Receptor Dostředivá Smyslové centrum

= čidlo = senzitivní dráha v koncovém mozku

+ přídatné struktury

= SMYSLOVÝ ORGÁN OKO

= smyslový analyzátor

Čidlo

– má 3 části:

a) Receptory

– periferní konec

– vysoká citlivost na určité podněty

o exteroreceptory = příjem podnětů z vnějšího prostředí

o interoreceptory = příjem podnětů z vnitřního prostředí

= pro ZRAK

• zrak, sluch, kožní čití, chuť, čich

• chemoreceptory = složení krve, množství látek

• barroreceptory = tlak krve

• proprioreceptory = napětí svalů, šlach

• termoreceptory = správná teplota těla

o mechanoreceptory = sluch, hmat

o chemoreceptory = bolest (nociceptory), chuť, čich

o radioreceptory = zrak, vnímání tepla a chladu

b) Dostředivé nervové dráhy

– spojují receptory s mozkovou kůrou

– obvykle tvořeny třemi neurony:

– neuron vedoucí vzruch do míchy, prodloužené míchy nebo středního mozku

– neuron vedoucí vzruch dále do thalamů mezimozku

– neuron vedoucí vzruch z thalamu do mozkové kůry

c) Korová část

– probíhá zde rozbor (analýza) situace => smyslový vjem

– některé informace nevstupují do našeho vědomí (např. informace o změnách ve smyslových orgánech)

3