Řízení oběžného majetku podniku zahrnuje:

• – řízení zásob
• – řízení pohledávek
• – řízení peněžních prostředků

 

1. 1. Řízení zásob

efektivní zabezpečení výrobních i nevýrobních procesů v podniku surovinami, materiálem a výrobky v požadovaném množství a kvalitě

 

Řízení zásob zahrnuje:

• – optimalizaci výše zásob
• – stanovení velikosti a četnosti dodávek
• – způsob kontroly a hodnocení efektivnosti řízení zásob

 

Vznik zásob:

v důsledku časového nesouladu mezi vznikem požadavku na určitou položku a užitím této položky ve výrobním či jiném procesu

 

Zásoby zahrnují především:

• – materiál
• – nedokončené výrobky a polotovary
• – hotové výrobky

 

Metody ABC – rozdělení zásob do skupin podle zvolených kriterií, např. podle:

• – podílu na tržbách
• – podílu na zisku
• – obtížnosti zásobování
• – zastupitelnosti
• – důsledků nedostatku apod.

 

Hlavní cíl řízení zásob – minimalizace nákladů se zásobami spojených

celkové náklady na zásoby =   pořizovací náklady zásob + náklady na skladování zásob

 

Metoda JIT   –   just in time:

zásoby jsou dodány až v momentě jejich potřeby

 

Předpoklady pro využití metody JIT:

• – spolehlivost dodavatele
• – dostupnost dopravních služeb
• – dokonalá organizace práce

 

Kladné efekty vyšších zásob:

• – možnost využití množstevních slev
• – možnost snížit náklady spojené s objednáváním zásob
• – možnost snížit riziko vytvořením pojistné zásoby
• – možnost dosažení rovnoměrného využití výrobních kapacit

 

Záporný efekt vyšších zásob:

větší množství kapitálu vázaného v zásobách

 

 

Efektivnost řízení zásob

– měřena pomocí ukazatelů aktivity:

 

průměrné denní tržby

obrat zásob   =   ——————————

průměrný stav zásob

 

zásoby

doba obratu zásob =   —————————

průměrné denní tržby

 

1. 2. Řízení pohledávek

– součást úvěrové politiky podniku

 

Způsoby placení odběrateli:

• placení předem – u velkých, drahých zakázek nebo u rizikových zákazníků
• placení při dodávce – u velkého množství nepravidelných zákazníků
• poskytnutí obchodního úvěru – vzniká umožněním odkladu platby za dodané výrobky a služby, poskytnutím obchodního úvěru vzniká dodavateli pohledávka
• postupné placení – při rozsáhlých zakázkách

 

Pozitivní stránky pohledávek:

• – zvyšování prodejů
• – konkurenční výhoda
• – zdroj financování pro odběratele

 

Negativní stránky pohledávek:

• – riziko nezaplacení nebo opožděného zaplacení
• – dodavatel musí obchodní úvěr financovat

 

Řízení pohledávek zahrnuje:

• prevenci – snaha zamezit vzniku nedobytných nebo pozdě hrazených pohledávek
• – zda úvěr poskytnout
• – komu úvěr poskytnout – posouzení bonity klienta
• – stanovení úvěrových limitů vůči jednotlivým odběratelům
• – kontrola pohledávek po lhůtě splatnosti a iniciace následných opatření

 

• vymáhání – po vzniku nezaplacených pohledávek
• – telefonický kontakt
• – osobní kontakt
• – písemné upomínky
• – vymáhací agentury
• – soudní vymáhání
• – exekuce
• – konkurz

 

Formy zajištění pohledávek:

• – bankovní záruka
• – ručení majetkem podnikatele – fyzické osoby
• – záruční listinou nebo směnkou

 

Efektivnost řízení pohledávek:

pomocí ukazatelů aktivity

 

doba obratu                                     pohledávky

( splatnosti ) pohledávek   =   ——————————–

průměrné denní tržby

 

Optimální úroveň poskytnutého obchodního úvěru – představuje rovnováhu mezi zvýšením zisků z většího objemu prodejů a zvýšením nákladů a rizika

 

Analýza dopadů obchodního úvěru na množství prodejů, pohledávek, nákladů a rizik

 

1. 3. Řízení peněžních prostředků podniku

Peněžní prostředky zahrnují:

• – hotovost
• – peníze na účtech

 

Finanční majetek zahrnuje:

–   peněžní prostředky

• – krátkodobý finanční majetek

 

krátkodobý finanční majetek – likvidní rezerva

 

Řízení peněžních prostředků   (cash management):

činnost spočívající v soustavném zabezpečení potřebné výše peněžních prostředků v potřebném místě a čase při minimálních nákladech se zabezpečením peněz spojených

 

Hlavní úkoly řízení peněžních prostředků:

• – zajištění likvidity podniku
• – minimalizace nákladů na likviditu
• – minimalizace rizika spojeného a držbou peněz

 

Způsoby řízení peněžních prostředků:

• věcné řízení – sledování peněžních toků v podniku

počáteční stav peněžních prostředků   +   peněžní příjmy   –   peněžní výdaje   =   konečný stav peněžních prostředků

 

platební kalendáře   –   přehled očekávaných příjmů a výdajů v krátkém časovém období

 

• řízení pomocí modelů

– Baumolův model – vychází z předpokladu, že potřeba peněžních prostředků ke kryta prodejem krátkodobých cenných papírů, spotřeba peněžních prostředků v podniku je postupná

– Miller-Orrův model – vychází z předpokladu, že denní peněžní zůstatek se nahodile mění, je třeba ho udržovat ve stanovených mezích

 

3. Obratový cyklus peněz

obratový cyklus peněz – kdy se zboží přemění na peníze. Doba mezi platbou za zakoupený materiál a přijetím inkasa z prodeje výrobku (skutečné přijetí peněz)

• 1) Doba obratu zásob – doba od nákupu materiálu do jeho prodeje (výrobku, zboží)

 

• 2) Doba obratu pohledávek – doba inkasa; doba,která uplyne od fakturace zboží do dne zaplacení (inkasa)

 

• 3) Doba odkladu plateb – doba mezi nákupem materiálu a jeho zaplacením

obrat cyklu peněz [dny]= doba obratu zásob + doba inkasa – odklad plateb

 

 

2. Stanovení výše oběžného majetku

 

Optimální výši oběžného majetku můžeme stanovit dvěma způsoby:

• – Analyticky, tj. podle jednotlivých složek majetku – u každé určíme optimální výši
• – Globálně, tj. souhrnným výpočtem pomocí obratového cyklu peněz

 

Obratový cyklus peněz = doba mezi platbou za nakoupený materiál a přijetím inkasa z prodeje výrobků

OBRATOVÝ CYKLUS PENĚZ = DOBA OBRATU ZÁSOB + DOBA INKASA – DOBA ODKLADU PLATEB

Druhým faktorem ovlivňujícím výši oběžného majetku je denní výše takto vázaného kapitálu. Vyplývá z denní potřeby výrobních faktorů (surovin, materiálů, práce, služeb apod.). Čím vyšší je denní potřeba výrobních faktorů, tím vyšší je i kapitálová potřeba a naopak.