Rozdílné představy v umělecké tvorbě Ruchovců a Lumírovců
70. – 80. Léta 19. stol.
- vzestup hospodářské moci měšťanstva
- spor mezi staročechy (konzervativci) a mladočechy(aktivisti)
- boj o rovná hlasovací práva
- rozmach národního hnutí po celé Evropě
RUCHOVCI
- 1868 – položení základního kamene ND Þ vznik almanachu Ruch (r.1868,redigovaný Josefem Václavem Sládkem, přispěli i Svatopluk Čech a Jaroslav Voll)
- tzv. škola národní – S. Čech, E. Krásnohorská, dočasně J. V. Sládek)
- časopis Osvěta
- chtěli dokončit a navazovat na NO, vřelé vlastenectví, důraz na národní a sociální tradice, slovanství, historismus, zájem o venkov, dominantní postavení poezie, odsuzují lit. něm.
LUMÍROVCI
- tzv. škola kosmopolitní – J. V. Sládek, J. Vrchlický, Julius Zeyer
- časopis Lumír – od r. 1877 redigovaný Sládkem
- úsilí povznést čs. literaturu na světovou úroveň, vliv cizích myšlenkových proudů,původní tvorba i překlady (Hugo, Heike, Puškin, Lermontov, Petöfi, aj.), požadavek umělecké svobody, nové formy, poezie lyrická ( intimní ), orientace na západní literaturu
Charakteristické znaky literární tvorby ruchovců a lumírovců
- soustředění se na poezii, v ní dva směry:
- typ poezie S. Čecha – verbální efektivnost, dekorativní rétoričnost, tematické zaměření na úkoly národní a politické.
- typ poezie J. Vrchlického – snaha o smyslový zážitek, jeho verš plyne hladce a pravidelně, vedle trocheje se uplatňuje jamb, pravidelně se střídají pravidelné a nepravidelné slabiky.
- Lumírovci pěstují různé veršované a strofické ( slokové ) formy, které někdy přecházely do formalismu ( přílišné lpění na formě, bez zřetele k myšlenkovému obsahu ).
- K dalším charakteristickým rysům ruchovců i lumírovců patří mimořádná produktivita, což v některých případech vedlo k méně hodnotným dílům.
- diskusi mezi ruchovci a lumírovci vyvolala E. Krásnohorská svou statí Obraz novějšího básnictví českého ( proti Vrchlickému a lumírovcům) a statí O Hálkovi slovo včas (proti Hálkovi)
- spory mezi ruchovci a lumírovci se táhly několik let. Závěrečné slovo přinesl až Jan Neruda v časopisu Osvěta, kdy odmítl názor Krásnohorské, že naši literaturu ovládají tyto dva směry. Tvrdil a doložil že oba proudy existují v každé národní literatuře a že si jsou rovnocenné.ELIŠKA KRÁSNOHORSKÁ– kromě svých literárně-kritických statí napsala i libreta ke Smetanovým operám Hubička (na – díla:Epika : báseň Husita na Baltu – vzpomínka na minulou velikost českého národa básně Evropa, Slávie – názvy lodí moři se vzbouřenou posádkou (v Evropě konec tragický, ve slovanských národů pod vedením Ruska)) smutných i veselých, které si vyprávějí sousedi Nové písně 3 oddíly skladby: lyrické verše vrchol = závěrPróza :- satira: (broučkiády) Pravý výlet pana Broučka do Měsíce– sociální satira: Jestřáb kontra Hrdlička – střet starých národních idejí se světem peněz. povahy, národní lhostejnosti
- JAROSLAV VRCHLICKÝ ( Emil Frýda )
- – veršovaná satira: Hanuman – zvířecí epos, obraz opičího města, proti chybám české
- Nový epochální výlet pana Broučka tentokráte do XV. století – ostrá kritika maloměšťáctví, zvláště staročechů, komický hrdina, pražský měšťák Matěj Brouček se octl uprostřed husitské Prahy (ve snu) – prchal z bitvy na Vítkově, jeho zbabělost, národní lhostejnost, bezcharakternost, prospěchářství, falešné vlastenectví v kontrastu se statečností a odhodláním husitů ( Janek od zvonu )
- – prozaická literatura je humorně laděná.
- epické jádro
- Písně otroka – symbol nesvobodného člověka
- Lyrika : tři sbírky – Jitřní písně ( výzva k národní hrdosti )
- pod lípou
- báseň Lešetínský kovář – politický charakter, obraz pronikání průmyslu na venkov veršovaná povídka Ve stínu lípy – idylický epos, oslava českého venkova, 7 příběhů
- Slávii se cestující spojí a porazí posádku (alegorie spojení
- – zachycují neklid v Evropě, alegorie lodi na rozbouřeném
- báseň Adamité – obraz zničení sekty Žižkovými vojsky
- – hlavní představitel ruchovců. Byl vyhraněně politickým básníkem, hodně cestoval.
- SVATOPLUK ČECH
- povídku K. Světlé), Tajemství, Čertova stěna, překládala a psala básně.
- hlavní představitel lumírovců. Množství jeho tvorby nemá v naší literatuře obdoby. Snažil se vytvořit poezii, která by se vyrovnala evropskému básnictví a současně ztělesňovala harmonický ideál člověka.
- byl skvělým překladatelem z románských jazyků
- psal v rozmanitých slohových útvarech jako – sonet, rondel, balata, sestina, tercina,- dílo: Intimní lyrika – odvážná a eroticky podmíněná, pro moralisty nepřijatelná Pouti k Eldorádu Reflexivní lyrika – impresionistické líčení přírody, častý sociální podtext, obsahuje Epické námety : Zlomky epopeje – po vzoru V. Huga Duch a svět Selské balady– překládal – Petrarcu, Alighieriho, Huga, Baudelaira, Rostanda aj.- Dramata : veselohra Noc na Karlštejně
- JOSEF VÁCLAV SLÁDEK
- melodrama Hippodamie
- – byl kritizován za nepůvodnost a nečeskost (Krásnohorská, Leandr Čech)
- Mythy I.a II.
- Nové zlomky epopeje
- národní cítění a víru ve šťastnou budoucnost
- Dojmy a rozmary – láska k dětem a rodině Okna v Bouři – rodinná krize
- ripset, perský gazel, aj.
- původně ruchovec, později lumírovec, tematicky se omezuje na základní situace lidského života, vyjadřuje se stručně a střídmě.
- dílo: náměty z domova a dětství – sbírky – Světlou stopou Sluncem a stínem České znělkyčernoších, indiánech a vystěhovalcích posílal do různých Poezie pro děti – Zlatý má Zvony a zvonky (např. Shakespearových 32 her na zakázku Akademie věd a umění)JULIUS ZEYER
- – překládal z angličtiny, severských jazyků, polštiny, ruštiny a španělštiny
- Skřivánčí písně
- novin.
- Na hrobech indiánských – reakce na cestu do Ameriky (byl zde 2 roky), fejetony o
- oslava venkovského života – sbírky – Selské písně
- Na prahu ráje
- epik lumírovců, působil jako vychovatel v Rusku, cestoval po celém světě Þ zájem o cizí látky a historii
- jeho dílo je plné protikladů
- dílo:Poezie : Vyšehrad Karolínská epopeja – o rytířské družině Karla Velikého Próza: Ondřej Černyšev – z prostředí carského dvora v 18. stol. středověk Dům U tonoucí hvězdy – příběh českého medika a jeho umírajícího slovenského Tři legendy o krucifixu – osudy ukřižovaných lidí ( náboženská tematika ) Drama: Radúz a Mahulena s hudbou J. Suka, o síle opravdové lásky, kterou zachrání
- princezna Mahulena prince Radúze před mocí zla
- přítele v Paříži
- Jan Maria Plojhar – psychologický román s autobiografickými prvky
- Román o věrném přátelství Amise a Amila – starofrancouzské téma, rytířský
- Čechův příchod – inspirace pověstmi