Rozpad– výpisky z četby – dějiny Evropy 1890-1990.

• Gilbert, Felix; Large, David Clay (2003): Konec evropské éry. Dějiny Evropy 1890-1990.

Praha:Mladá fronta, s. 347-405. 59 stran

PODIVNÁ VÁLKA

• na západě (Maginotova linie) stáli protivníci proti sobě, aniž by se pouštěli do vážnějších

bojů

• německá nečinnost vyvolala u Britů a Francouzů falešný pocit bezpečí

• Francouzi a Britové pochybovali, že se Němci odváží zaútočit na západě, neprováděli

svá opatření k posílení obrany ve Francii s dostatečnou energií

• Maginotova linii nebyla prodloužena podél belgické hranici k moři (Francouzi a Britové

se cítili tak jistě, že soustředili pozornost jinam) – 1940: Hitler překročil dánské hranice,

obsadil Dánsko a zároveň napadl Norsko

• z britského hlediska měla norská porážka jeden příznivý důsledek – Neville Chamberlain

ztratil důvěru svých krajanů, nahradil ho Winston Churchill – vláda: konzervativci,

labouristé, liberálové

BITVA O BRITÁNII

• 10. 6. 1940 vstupuje do války Itálie (1939 se necítila připravená a Hitler tak naštval Itálii-
Mussoliniho, že nepočkal)

• Británie byla nebezpečně osamocená – Německé velení počítalo s tím, že ji brzo porazí

• vstup Itálie do války byl vážnou hrozbou pro britskou lodní dopravu ve Středomoří a pro

britské pozice na Blízkém východě

• Německo připravuje plány na invazi do Británie X Německo se cítilo silné na zemi, ne na

moři, tak se trochu váhá; Göring (velitel německého letectva) říká, že německé letectvo

má nad britským převahu

• červenec – listopad 1940: vzdušná bitva, která měla zničit Royal Air Force (RAF), ty

opravdu ztrácejí postupně na síle X klíčovou chybou Německa byl útok na Londýn

(tzv. Blitz) – díky nasazení britských záloh německá vzdušná flotila těžké ztráty, nelze

zásobovat → upuštění od invaze, 14. 11. útok na Coventry (400 mrtvých, velké škody)

• v bitvě o VB Hitler narazil na první překážku – byl nucen vzdát se plánů na dosažení

rychlého vítězství přímým útokem proti VB

1

ROZPAD

ZÁKON O PŮJČCE A PRONÁJMU

• 1940 – Churchill požádal o pomoc ve válce USA – výsledkem tento zákon, zvýšen

vojenský rozpočet a zavedena branná povinnost v USA, 1940 Roosevelt formálně

vyhlásil, že úkolem Spojených států je plnit úlohu „arzenálu demokracie“

• březen 1941 – Kongres USA schválil zákon o půjčce a pronájmu, který prezidentovi

umožňoval poskytnout vojenský materiál těm státům, jejichž přežití bylo životně důležité

pro bezpečnost Spojených států

• po nacistickém vpádu do Sovětského svazu se tohoto zákona použilo i ve prospěch Rusů

• postupně, ale přece se USA staly plnohodnotným účastníkem války

ÚTOK PROTI SSSR 1941 A VSTUP DO PROTIHITLEROVSKÉ KOALICE

• SSSR byl Hitlerovým cílem (22. června 1941 překročila německá vojska ruské hranice)

– tento krok Hitler zamýšlel až po vítězství nad západem X po vítězství nad Francií,

se mu útočný potenciál VB zdál zanedbatelný a tak zahájil invazi do SSSR, ještě před

skončením války s Brity

• Rusko a Německo si 1939 rozdělili Polsko

• sovětský ministr zahraničí V. Molotov na návštěvě Berlína 1940 dal najevo, že Rusové

nechtějí nechat Němcům volné ruce na Balkáně – Hitler připravuje invazi do SSSR

• sovětští představitelé dostali varovné signály, ale do poslední chvíle se chtěli konfrontaci

s Němci vyhnout

• zpočátku to vypadalo na jasný debakl Ruska – v říjnu 1941, když Němci byli před

Moskvou a Leningradem, ohlásil Hitler „konečný úder“ na hlavní město

• lidé začali prchat z města; zatímco továrny na výrobu protitankových překážek (=ježků),

které se ihned rozmisťovali na cestách okolo Moskvy, se jiné továrny evakuovaly;

množily se pochyby, zda je možné hlavní město ubránit, ale odhodlání ho ubránit bylo

umocněno tím, že Stalin byl v Moskvě

• německá ofenziva ztrácela na intenzitě kvůli logistickým problémům, když Němci

v listopadu1941 zahájili 2. útok na Moskvu, Rusové už byli připraveni – krach útoku

Němců

• postavení Rusů však nadále vážné – Němci obsadily většinu Ukrajiny, byli blízko Moskvy

2

ROZPAD

a Leningrad obléhali 17 měsíců

• Rusové přesunuli průmysl na Ural a Sibiř – zvýšili výrobu techniky a ruské dělostřelectvo

prokázalo svou převahu nad německým

• Němcům zde uniklo vítězství během jednoho rychlého tažení

TOTÁLNÍ VÁLKA

• když se válka stala světovou, stala se také totální

• ve všech zemích válečné potřeby ovládaly všechny životní sféry a aktivity

• míra řízení a regulace se lišila v závislosti na zeměpisné poloze, bohatství a blízkosti k

válce

• VB – zavedení kontrol nad dovozem a vývozem, přidělování surovin, omezování zisků

• nedostatek pracovních sil – VB: občané určitého věku (většinou produktivního) podléhají

vojenské službě nebo důležité válečné službě v civilu, ještě přísnější mobilizace občanů v

Rusku

• Německo: původně chtělo mít omezenou vojenskou výrobu, která by zajišťovala dodávky

zbraní a vybavení v množství potřebném pro bleskovou válku, ale pak bylo nezbytné

zvýšit objem výroby a rozšířit armádu – Německo muselo přejít k totální mobilizaci;

německá výroba se během dvou let ztrojnásobila; počet žen zaměstnaných v průmyslu

se nezvýšil, jejich hlavním úkolem ke zachování rasy (nacistická ideologie – hlavní úloha

žen = zachování rasy, jejich činnost má být omezená na domácnost)

KOLABORANTSKÉ REŽIMY V EVROPĚ 1

• v Norsku dosazena kolaborantská (profašistická) vláda v čele s Vidkunem Quislingem

(1940)

• v Chorvatsku kolaborantský režim – silná fašistická organizace Ustašovci

• Francie – Vichystická Francie – Henri-Phillipe Pétain zkoušel dvojí hru (kolaboroval

s Německem, zároveň se snažil dohodnout s USA)

Omlouvám se, zde jsem v četbě k tomuto bodu nenašla vůbec nic… Toto bylo na internetu, ale asi je to

1

potřeba ještě dohledat…

3

ROZPAD

•

ODBOJOVÉ HNUTÍ V OKUPOVANÉ EVROPĚ

• v okupovaných zemích (Jugoslávíe, Itálie, Francie, Rusko) hnutí odporu – především

komunisté a socialisté, skupiny nacionalistů, katolíků a protestantů; původně izolované

skupinky, pak spojování do odbojových organizací – všechna tato hnutí působila

v ilegalitě; jejich aktivita – poskytování pomoci a ochrany lidem, předávání zpravodajské

informace (především o vojenských přesunech Němců); skupiny udržují spojení pomocí

tajně tištěných periodik

• tištěná periodika obsahovala debaty o tom, jak by měla vypadat politická struktura

okupovaných zemí po osvobození – myšlenka pronikavé reformy politického a

společenského života, odmítání předválečných vládnoucích vrstev

• během okupace podnikali příslušníci hnutí odporu jednotlivé sabotážní akce, ale

provádění rozsáhlejších partyzánských akcí záviselo na okolnostech

• Němci nikdy plně neovládli neprostupné horské oblasti Jugoslávie (působí tu komunisté

pod vedením maršála Tita, roajalisté pod vedením Dražy Mihajloviće); Rusko: v lesích

oddíly z rolníků a vojáků; partyzánské armády v Itálii a Francii

• lidé, kteří se podíleli na odboji, tvořili malou část obyvatelstva a až do samého konci byli

vystaveni největšímu nebezpečí – německá tajná policie je nemilosrdně mučila, SS se

snažily sabotáže zastavit

• Lidice, Oradour jsou svědectvím nacistického teroru; odvetou za zavraždění říšského

protektora Reinharad Heydricha 1942 zničeny Lidice – dospělí muži popraveni, ženy do

koncentračních táborů, děti rozptýleny po Německu; Oradour (Francie), muži za údajnou

podporu partyzánů zastřeleni, ženy s dětmi nahnány do kostela a upáleny

SVRŽENÍ MUSSOLINIHO

• první mocnost Osy, která se zhroutila, byla Itálie

• britsko-americké síly se z Tunisu přesunuly na Sicílii, a tu dobyly

• 25. 6. 1943 Mussolini svržen (vůdcové antifašistického podzemí, prominentní fašisté i

vrchní vojenské velení)

4

ROZPAD

• novou vládu vede maršál Pietr Badoglio – říká, že bude pokračovat ve válce, ale zahájil

přitom tajná jednání o příměří, Němci s tím ale počítali – 8. 9. 1943 příměří vyhlášeno →

německá tankoví divize k Římu, Spojenci se nevylodí → severní a střední Itálie zůstává

pod kontrolou nacistů

• Mussolini uvězněn, Němci ho osvobodili, vláda v severní Itálii – Republika Salo (ve

skutečnosti ji kontrolovali Němci)

• ti, co se podíleli na svržení Mussoliniho, byli popraveni

KAPITULACE NĚMECKA

• Hitler už sám tušil, jak válka dopadne – USA a Rusko byli příliš silní – jedinou nadějí by

byl rozpad jejich koalice

• zhroucení fašismu v Itálii (i když neukončilo boje v Itálii) mělo povzbuzující účinek pro

antifašistický boj v celé Evropě

• listopad 1943 – Rusové donutili Němce k ústupu, dobyli Kyjev – od této doby iniciativa v

rukou spojenců, postupují po všech frontách

• 6. 6. 1944 – vylodění v Normadii pod vedením D. Eisenhowera, spojenci ve výsledku

prorazily německou frontu (německé velení bylo již od začátku nejisté a chybovalo, Hitler

si navíc v rozhodujícím okamžiku myslel, že vylodění v Normandii je klamný manévr a že

síly zaútočí jinde)

• září 1944 – osvobozování Francie a Belgie

• prosinec 1944 – poslední Hitlerova ofenziva – v Ardenách – přes počáteční úspěch

Němců ji Spojenci vytlačili (Německé lidské ztráty a ztráty na tancích byly tak velké, že

pravděpodobně vedly ke zkrácení války) – poté se Spojenci dostali přes Rýn k Bonnu

• do konce února 1945 vyhnali Rusové Němce z Polska a zastavili se 80km před Berlínem

• 30.dubna se do Berlína dostali Rusové – Hitler spáchal uprostřed města ve svém bunkru

sebevraždu

• Hitlerovou smrtí skončil i německý odpor

• 7.května se německé vrchní velení bezpodmínečně vzdalo Eisenhowerovi v Remeši a

8.května v Berlíně Žukovovi (ruskému dobyvateli Berlína)

KONFERENCE V TEHERÁNU A JALTĚ

5

ROZPAD

• Churchill + Roosevelt + Stalin – prosinec 1943 Teherán, únor 1945 Jalta na Krymu

• otázka mírového uspořádání se řešila jen ve velmi obecné rovině

• o poválečném urovnání, rozhodnutí neurčitá a obecná

• osvobozené i poražené země se stanou demokraciemi

• Německo a Rakousko budou okupovány (každá vítězná mocnost dostane jednu zónu,

Berlín a Vídeň – ústřední správa)

• obecné zásady o poválečných hranicích, do detailu otázky nevyřešeny

OKUPACE NĚMECKA A ROZDĚLENÍ OKUPAČNÍCH ZÓN

• hlavním cílem, jímž se mělo uspořádání Německa řídit bylo „zajistit, aby Německo

již nikdy nemohlo narušit světový mír“ – přední nacisté potrestáni, Německo

demilitarizováno

• ruská zóna sahala za Labe do středního Německa a zahrnovala i Durynsko

• americká zóna v Německu byla největší ze všech tří zón západních mocnosti – žilo v ní

17 milionů lidí

• britská zóna menší, ale 23 milionů lidí – hustě osídlené Porúří

• francouzská zóna jen 5 milionů obyvatel

• dělící čára mezi ruskou okupační zónou a třemi zónami západních mocností zůstala

hranicí, která až donedávna oddělovala východní Německo (NDR) od západního

Německa (SRN)

• hlavní město Berlín mělo být spravováno společně – rozděleno tedy na 4 části

POSTUPIMSKÁ KONFERENCE

• odlišné představy představitelů: Stalin + Churchill chtějí sféry vlivu (Rusko- Balkán,

východní Evropa; VB- Středomoří s Itálií a Řeckem) X idealističtější představa USA,

která méně respektuje význam mocenského uspořádání, chtějí jen rozšíření demokracie

a práva na sebeurčení po celém světě, prosazení základních lidských práv a svobodné

hospodářské výměny založené na mezinárodní spolupráci, zmírnění nerovností

v hospodářské i sociální sféře

• USA v tomto mají podporu lidu, chtějí uspořádání na základě rovnováhy moci, Truman

(nahradil Roosevelta) ale nebyl důkladně informován o diplomatických jednáních

6

ROZPAD

• volby ve VB: Churchill → Attlee (Labour Party) – Attlee přesvědčen, že VB si může udržet

ve světe vlivné postavení jen reorganizací svých politických, hospodářských a sociálních

institucí

• hlavní spor Stalin (konkrétní zisky, není pro parlamentní demokracii) X Truman

(idealistické, globální hledisko)

• předseda: Truman, pro USA je výhodné stanovit procedurální postupy, ale odložit

podstatná rozhodnutí … touha po rychlých výsledcích jednání

• úspěšné zkoušky atomové bomby v USA → USA si myslí, že ostatní ze strachu udělají,

co USA chtějí, ale vede to k nedůvěře Stalina v USA

• konference skončila schválením komuniké – spíše principy a metody než podstatné věci,

jediná konkrétní věc: Rusko slíbilo vstup do války proti Japonsku, ale nebylo nutno –

vyřešila atomová bomba

• je třeba připravit mírové smlouvy „s uznanými demokratickými vládami“ někdejších

nepřátelských států – Itálie, Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko – to má vyřešit rada

ministrů zahraničních věcí (i zástupci Francie a Číny), německé záležitosti: spojenecká

kontrolní rada čtyř velmocí – USA, VB, Rusko, Francie

• potrestání válečných zločinů – mezinárodní tribunál v Norimberku – rozsudky smrti:

ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop, Hitlerovi vojenští poradci Wilhelm Keitel a

Alfred Jodl, ministr vnitra Wilhelm Frick, protižidovský štváč Julius Streicher, Göring

spáchal sebevraždu, Himmler taky

• stanovení nových hranic nezpůsobovalo velké potíže

• Rumunsko: odstoupilo na východě Besarábii a severní Bukovinu Rusku, na jihu

Dobrudžu Bulharsku; získali zpět severní Sedmihradsko od Maďarska

• Finsko: ztratilo ve prospěch Ruska oblast Petsama na severu a Karelskou šíji na jihu

• Rusko: ponechalo si pobaltské státy, zisk severní části někdejšího Východního

Pruska

• Polsko: uznalo hranice prosazené Ruskem 1939 v důsledku sovětsko-německé

smlouvy, ale posunutí hranic na západ jako náhrada

• Francie: bývalé hranice, hospodářsky připoutána oblast Sárska (ale jinak německé

území – pro Francouze však přednost při využívání sárského uhlí)

• Německo: malé úpravy ve prospěch Belgie, Dánska

7

ROZPAD

• Itálie: odstoupila některé oblasti Francii, ztráta všech zámořských oblastí, Řecku

předala Dodekanéské ostrovy

• stále jsou problém válečné reparace Německu

ROZDĚLENÍ SFÉR VLIVU V EVROPĚ

• únor 1947: podepsány mírové smlouvy s Itálií, Bulharskem, Rumunskem, Maďarskem,

Finskem

• Rusové chtěli, aby území pod jejich kontrolou (pobaltské státy) bylo odděleno od

Západu „železnou oponou“ (tento pojem 1946, Churchill na univerzitě ve Fultonu) –

v USA nyní sílilo přesvědčení, že ruský odpor k požadavku umožnit v těchto zemích

demokratickou formu vládu naznačuje, že Rusové, kterým už nehrozila válečná porážka,

se vrátili k myšlence světové revoluce a plánují komunistickou expanzi po Evropě

• nakonec se dospělo ke kompromisu – několik zástupců nekomunistických stran vstoupilo

do vlád východoevropských států, ale k ničemu to stejně nevedlo

• USA došlo, že Rusko se nebude chtít podřídit mezinárodnímu zájmu

• Rusko požadovalo reparace od Německa ve výši 10 miliard dolarů – prohloubil by se

tak stav bídy a chaosu v Německu X USA a VB tvrdily, že je nutné oživit Německo pro

bezpečnost v Evropě proti komunistickému pronikání – Plán evropské obnovy

• měnová reforma zahrnující tři západní okupační zóny, Rusko bylo nuceno odpovědět

svou vlastní reformou

• v západním Německu svobodné volby a ustanovení vlády pro celé západní Německo –

tato politika zostřila napětí mezi západními mocnostmi a Ruskem, a znamenala konec

čtyřmocenské správy Německa – také bylo jasné, že povede k anulování všeho, co ještě

zbývalo z válečných dohod

• George Marshall: americký ministr zahraničí – pokud evropské země vypracují plán na

poválečnou obnovu, odpoví USA poskytnutím půjček a technické pomoci → Marshallův

plán, funguje od dubna 1948

BOJ O VLIV V ŘECKU

8

ROZPAD

• vláda v Řecku ke konci války nebyla schopna porazit komunistické partyzány na severu

Řecka

• nekomunistickým silám pomáhala VB X už nebyla schopna s tím pokračovat a USA

převzaly její úlohu

• Trumanova doktrína (1947) – prohlásil, že „politikou Spojených států musí být podpora

svobodných lidí, kteří se brání pokusům o zotročení ozbrojenými menšinami nebo

vnějšími tlaky“ – USA chtěla zabránit nadvládě Ruska v Řecku a Turecku

• podle Američanů je nutno budovat hráz proti pokračujícímu ruskému postupu

BLOKÁDA BERLÍNA A ROZDĚLENÍ NĚMECKA

• Berlín jedinou „spoluprací“ mezi západními mocnostmi a Ruskem – jinak vše přerušeno –

společná správa a okupace Berlína (USA, VB, R, F)

• nejasný krok: 24.června 1948 zastavili Rusové veškerou železniční a silniční dopravu

mezi Berlínem a Z – pravděpodobně chtěli vyvolat krizi, aby dosáhli nových jednání o

uspořádání poměrů v Německu → začala studená válka

• k opravdové válce nebylo daleko, ale návrh, aby si vlak s americkými vojáky vynutil cestu

do Berlínu třeba i střelbou, byl zamítnut

• Rusové však zapomněli na to, že obyvatele západního Berlína jde zásobovat i ze

vzduchu – vzdušný most prorazil ruskou blokádu „letecký most“

• 12. května 1949 Rusové zrušili dopravní omezení mezi západním Německem a

západním Berlínem

• západní a východní Berlín měli oddělenou správu

• západní Berlín se stal výkladní skříní západu ve východní Evropě ovládané Rusy

• blokáda skončila, avšak studená válka pokračovala dalších 40 let

9