Rozvojové země

Rozvojová pomoc

• – jde o to, že situaci v absolutní chudoby je miliarda čtyři sta milionů lidí, které nedosáhnou na základní potřeby. A celosvětově se velice silně prosazuje hnutí, že těm zemím by bylo potřeba pomoci
• – teď jsou na misce vah určité argumenty: Proč jim tedy pomáhat?
  • o země jsou chudá, že byli kolonizovány, chudoba je tedy dědictví kolonialismu, vyspělé země by tedy měli napravovat, co v určitých kontinentech způsobili

X řada nyní vyspělých zemí byli též koloniemi

• o chudým zemím škodí transnacionální korporace, které je vykořisťují a ty by měli chudým zemím pomáhat. A protože tyhle korporace mají sídlo v rozvinutých zemích, tak by rozvinuté země měli těm chudým zemím pomáhat
• o (objevuje se periodicky v materiálech OSN) Pomoc by měli chudé země zejména z následujících důvodů
  • tisíce dětí umírají prakticky každý den hladem
  • chudé země představují velký potenciál světového chaosu, terorismu, organizované zločinu, drog, chorob, uprchlíků (vlastně by ten rozvinutý by se měl sám tou pomocí hájit)

začarovaný kruh chudoby

• – země je chudá, protože je chudá
• – pokud je země chudá, nemůže získat žádné zdroje pro financování elementární struktury, tak se z toho těžko sama dostane

Jsou i skeptické pohledy na rozvojovou pomoc

• – pokud je ve té zemi špatná vláda, tak ta rozvojová pomoc tu zemi nezachrání, ale naopak té vládě pomáhá (ty rozdíly, které tam převládají)
• – argument. Hezké je pomáhat, ale pomáháme těm, kteří se vůbec nesnaží a ne těm, kteří se snaží vlastními silami někam se dostat. Pomoc je podle potřeb a ne podle dosažených výsledků.

Potravinová pomoc

• – pomáhat zemím, kde je hlad, tím že se budou do nich vyvážet potravinové přebytky
• – potravinové přebytky – jsou ale více méně výsledkem potravinových dotací. A pokud tyto dotované přebytky vyvážíme, nebudou zrovna stimulovat farmáře k rozvoji zemědělství. Místní zemědělci nemůžou konkurovat dotovaným potravinám

• – Evropa se brání dovozu levných agrárních produktů z rozvojového světa

• – Holandská nemoc – když do zemí proudí zahraniční měna, tak normálním mechanismem ta zahraniční měna je směňovaná za místní platidla, takže příliv pomoci zvyšuje poptávku po místní měně a ta sílící poptávka po místní měně vyvolává růst jejího kurzu (apreciace – zhodnocování místní měny). Pokud stoupá kurz místní měny, tak klesá konkurenceschopnost místního exportu.

• – zdroje ze zahraničí sami o sobě nevytvářejí žádné bohatství. Ani nevytvářejí pracovní příležitosti, ale často vytlačují ty místní hospodářské sektory.

Co v současné době se názorově nejvíce prosazuje?

• – že by ta rozvojová pomoc měla být jasně orientována na vytváření podmínek růstu těch chudých ekonomik. Mimo jiné by se ta rozvojová pomoc měla zaměřovat i na odbourávání cel a překážek obchodu s rozvojovými zeměmi.
• – rozvojová pomoc by měla být využívána i k prosazování institučních změn. Tzn. prosazovat vládu, práva, politickou svobodu zemí kde není, prosazovat respekt k právu jednotlivce.
• – že by rozvojová pomoc měla využívat dva pilíře:
  • o pomoc která je využívána přímo v té zemi (kontinentě), kam je směrována
  • o určitá část pomoci, by měla být využívána někde jinde, ne přímo v těch zemích, kterým je určena. Země trpí zdravotními problémy, nedostatečným přístupem ke vzdělání, problémem techniky v klimatických podmínkách místního zemědělství. Pokud by se zemím mělo pomáhat k překonávání těm problémům, tak spíš, že by část pomoci měla být směřována těm farmaceutickým firmám, které by měli být motivované na výzkum orientovaný na potřeby rozvojových zemí