Semenné a nahosemenné rostliny
Semenné a nahosemenné rostliny
Semenné
• Vývojově nejdokonalejší
• Nejpočetnější
• Gametofyt je silně prostorově redukovaný, není samostatný, je závislý na sporofytu
• Není závislé na vodním prostředí
• semena jsou mnohobuněčná = > semenné obaly
• Rozdělujeme:
o Nahosemenné
o Krytosemenné
Nahosemenné
Charakteristika:
• Nedokonalá ochrana vajíček (jsou volně na plodolistech, ne uzavřená v pestíku)
• Nemají květní obaly
• Opylení = přenos pylu přímo na nahé vajíčko
• Stavba vodivých pletiv; xylém – jen cévice (ne cévy), floém – sítkovice nemají průvodní buňky
Systém nahosemenných:
• Oddělení kapraďosemenné
• Oddělení cykasy
• Oddělení jinany
• Oddělení jehličnany
Kapraďosemenné
• Vymřelé, vzhled stromových kapradin nebo liány
• Nejvíce – karbon
• Zřejmě základ vývoje krytosemenných
Cykasy
• Nejjednodušší z recentních rostlin
• Nízké, dvoudomé stromy, pomalý růst
• Kmen nevětvený, pokrytý zbytky řapíků
• Listy velké, zpeřené, v mládí svinuté
• Kořeny – symbióza se sinicemi
Jinany
• Dnes jediný druh jinan dvoulaločný
• Opadavý strom s plochými listy
• Vidličnatá žilnatina
• Listy ve svazečcích na brachyblastech
• Obsahují látky s ATB účinky
• Výskyt přirozeně jen v Číně
• Párky, zahrady, plantáže
• Opylení větrem
• Semena velká, kulovitá…
(Pinofyty)
• Kordaity – vymřelé, až 30 metrů vysoké stromy, jednoduché, podlouhlé listy, karbon, perm –
černé uhlí
Jehličnany
• Dřeviny (stromy nebo keře)
• Jehlicovité nebo šupinovité listy
Rozmnožování
• Tyčinky – tvoří šištice (mikrostrobily)
• Semenné šupiny (megasporofyly) tvoří šištice (megastrobily)
Opylení
• Pylová zrna dopadají na kapku tekutiny, která se tvoří na klovém otvoru zralého vajíčka
• -> vysycháním vtahováno dovnitř vajíčka
• -> zde klíčí v pylovou láčku
• zde 2 spermatické buňky -> 1 splývá s vaječnou buňkou = oplození
Po oplození:
• Oplozené vajíčko -> SEMENO:
• leží volně na semenné šupině
• křídlaté -> rozšiřování větrem
• Embryo vyživováno živným pletivem (n)
• Počet děloh 2 – 14
• Samičí šištice -> dřevnatější -> šišky
• Opadají celé (borovice)
• Rozpadají se (jedle, cedr)
Zástupci:
• Smrk ztepilý
o U nás nejrozšířenější
o Nerozpadavé válcovité šišky
o Jehlice jednotlivě
o Smrkové monokultury
rizika
• Smrk stříbřitý
• Jedle bělokorá
• Borovice lesní
• Borovice černá
• Modřín opadavý
• Jalovec obecný
• Tis červený
o Pichlavý, často okrasný
o Ploché jehlice, ve dvou řadách
o Šišky vzpřímené a rozpadavé
o Ve středověku dominantní dřevinou
o Jehlice ve svazích po 2 na brachyblastech
o I chudé půdy (písčité, skalnaté)
o Jiné druhy borovic
o V současnosti u nás nepůvodní
o Ve třetihorách se tu vyskytovala
o K nám zavlečena – vytlačuje původní vegetaci
o Borovice kleč – roste nad horní hranicí lesa, keřovitá
o Světlomilný, opadavý
o Rychle rostoucí (dřevo – stavebnictví, nábytek)
o Dvoudomý keř nebo nízký strom
o Jehlice pichlavé
o V přírodě řídce, často parky
o Tmavé dužnaté šištice (koření)
o Nemá pryskyřičné kanálky
o Roste pomalu, dvoudomý, jedovatý
o V přírodě ohrožený, častěji – parky, zahrady
• Cypřiš obecný – hojný ve Středomoří
• Zerav západní
• Sekvojovec obrovský – Kalifornie, nejmohutnější stromy světa, až 100m, 4000 let
• Cedr libanonský – trvanlivé, vonné dřevo; dříve – stavby lodí
• Blahočet ztepilý – pouze na ostrovech severně od Nového Zélandu
Krytosemenné rostliny: – vývojově nejpokročilejší rostliny
• Pouze oddělení Magnoliophyta
• Nejmladší, vývojově nejpokročilejší
• Maximálně redukce gamet
• Tvorba květů – dokonalá ochrana vajíček
• Dvojité oplození
o 1 spermatická buňka splývá s vaječnou buňkou -> zygota -> embryo
o 2. spermatická buňka splývá s jádrem zárodečného vaku -> živné pletivo endosperm
• Ve floému – průvodní b. sítkovic
• Kratší životní cyklus -> rychlejší evoluce
Systém krytosemenných:
• Tradiční rozdělení na:
• Současné dělení:
o Dvouděložné
o Jednoděložné
o Nižší dvouděložné
o Pravé dvouděložné
o Jednoděložné
DVOUDĚLOŽNÉ
• Byliny nebo dřeviny
• Druhotné tloustnutí – CS uspořádány v kruhu, kambium (mezi xylémem a floémem)
• Hlavní kořen + postranní kořeny
• Listy řapíkaté, žilnatina dlanitá nebo zpeřená
• Květní obaly rozlišené (kalich, koruna)
• Vývojově původnější
Třída: Magnoliopsida
Čeleď: leknínovité
• Vodní nebo bahenní
• Dlouhé řapíky
• Květy pravidelné, velké, velký počet tyčinek a pestíků
Čeleď: Pryskyříkovité
• Byliny
• Prodloužené květní lůžko, květní části, zčásti spirálovitě, zčásti v kruzích
• Oboupohlavné, pravidelné květy
• Velký počte tyčinek a pestíků
• Nažky (pryskyřníky) nebo měchýřky (blatouch)
• Jedovaté (alkaloidy; farmacie)
• Zástupci: pryskyřník prudký, upolin nejvyšší, blatouch bahenní, hlaváček jarní, koniklec,
sasanka hajní, orsej jarní, jaterník podléška, orlíček obecný,
Čeleď: bukovité
• Opadavé dřeviny
• Jednoduché listy
• Jednopohlavné květy -> vrcholík
• Plod = nažka, uzavřená v číšce
• Zástupci: buk lesní, dub letní, dub zimní, kaštanovník setý
Čeleď: břízovité
• Dřeviny
• Drobné květy (redukované okvětí) -> jehnědy
• Plody = nažky
• Zástupci: bříza bělokorá, olše lepkavá, olše šedá,
Čeleď: lískovité
• Příbuzné břízovitým
• Květy bezobalné
• Plod = oříšek
• Zástupci: líska obecná, habr obecný,
Čeleď: Hvozdíkovité
• Byliny (opylení hmyzem)
• Květy oboupohlavné, 5četné, K + C -> vrcholík
• Plod = tobolka
• Zástupci: Ptačinec žabinec, hvozdík kartouzek, silenka nicí
Čeleď: Merlíkovité
• Byliny
• Květy jednopohlavné nebo oboupohlavné – drobné; redukované okvětí -> klubíčka
• Nažka
• Některé snášejí zasolené půdy
• Zástupci: lebeda lesklá, lebeda rozkladitá, špenát setý, řepa obecná
Čeleď: Vrbovité
• Dvoudomé dřeviny
• Bezobalné květy -> jehnědy
• Tobolka
Čeleď: Brukvovité
• Hlavně mírné pásmo, tropy méně
• Opylení hmyzem
• Květ oboupohlavný
• Plody: šešule, šešulka, zřídka struk – ohnice, nažka
Čeleď: Růžovité
• Dřeviny i byliny
• Listy střídavé (jednoduché i složené), s palisty
• Květy oboupohlavné, 5četné, C + K
• Plody: měchýřky, nažky, peckovice, malvice
• Hospodářský význam
Čeleď: Bobovité
• Byliny i dřeviny
• Střídavé složené listy s palisty, často s úponkou
• Souměrné květy -> květy (hrozen, hlávka)