Současné české a světové drama, film a televizní tvorba
Světové drama
– drama citlivě reaguje na vztahy ve společnosti ( problém komunikace, devalvace jazyka,
horšení vztahů, osobní problémy, komunikace – přerušena ) → vyústí v absurdní drama:
- a) Absurdní drama
- vzniká ve Francii poč. 60.let 20.stol.
- absurdní = nelogické, postrádající smysl
- absurdita = životní pocit bezmocného člověka, pro něhož lidský život ztrácí smysl
- rysy absurdního dramatu :
- hlavní představitel se nachází v pocitu strachu, úzkosti
- neexistuje zde souvislý děj
- nemá logiku
- devalvace jazyka
Samuel Becket
- Ir považován za Francouze
- dílo : absurdní drama – Čekání na Godota ( na scéně nejsou žádné kulisy, jen naznačená cesta a jeden strom. 2 hlavní postavy – Vladimír a Estragon, střídavě sedí a stojí pod stromem a vedou dialog o tom, že na někoho čekají. Na Godota, který by změnil jejich život, zlepšil jejich životní situaci. Kladou si otázku, kdy přijde Godot ? Zjišťují, že neexistuje, že je jen symbolem čekání na něco, co změní život. 2 dějství )
Alfréd Jarry
Král Ubu – Otec Ubu a matka Ubu se domluví, že se stanou panovníky. Vyvraždí celou rodinu knížete Václava, přežije Hromoslav. Matka Ubu se ujímá vlády, potlačí šlechtu, vybírá vysoké daně. Pomáhá jim důstojník Obrok, ale nedostane odměnu, a tak se přidá k ruskému carovi a společně bojují proti králi Ubu. Děj se odehrává v Aragonii.
Eugene Ionesco
- francouzský básník rumunského původu
- dílo:Plešatá zpěvačka
Edward Albee
Kdo se bojí Virginie Wolfové – sonda do života dvou manželských dvojic
- b) Drama apelativní ( vyzývavé )
J.P. Sartre – Mouchy
- Camus – Nedorozumění
- Brecht – Matka Kuráž
Arthur Miller – Smrt obchodního cestujícího
– hrdina uzavře vysokou pojistku, skočí pod vlak, rodina žije v blahobytu
István Örkeny – Kočičí hra
– stárnoucí žena – Eržika – zůstává osamocena, najde přítele
– v kavárně potká přítelkyni závidí Eržice přítele, přebere ho
– Eržika – zoufalá, nakonec se stárá o svou ochrnutou sestru – nový živ. styl
G.B. Shaw – Pygmalion – antický námět
Tennessee Williams – Tramvaj do stanice touha
– Kočka na rozpálené střeše
České drama 1. pol. 20. stol.
Konec 19.století:
v r. 1862 – otevřeno Prozatímní divadlo – Hálkovou historickou tragédií Král Vukašín
v r. 1868 – položen základní kámen Národního divadla
v r. 1881 – ND dokončeno, ale 12. srpna vyhořelo
v r. 1883 – otevřeno Smetanovou Libuší
~ architekti: Josef Zítek, Josef Šulc
~ sochař: J.V.Myslbek ( trojspřeží )
~ malíři: Mikoláš Aleš, Ženíšek, Josef Mánes, V.Hynais ( opona ), Pinkas
~ dramaturgové: L. Stroupežnický – dramaturg Národního divadla
– Naši furianti
– Paní mincmistrová
– Zvíkovský rarášek
Gabriela Preissová – Gazdina roba ( zhudebnil Foerster – Eva )
– Její pastorkyňa ( zhudebnil L.Janáček )
bratři Mrštíkové – Maryša
Začátek 20. stol.:
- a) divadla státní, klasická, oficiální, kamenná
- klasické hry
- dotovány státem
- mělo zázemí
- v repertoáru klasické hry, např.:Evžen Oněgin
- Národní divadlo – režisér J. Kvapil
- Divadlo na Vinohradech – režisér K.H. Hilar
- herci: L. Pešek, Z. Štěpánek, L. Smolík, Saša Rašilov, Olga Scheinflugová, Hugo
- Hass, Hana Vítová
- autoři dramat. her: Karel Čapek – RUR, Ze života hmyzu, Bílá nemoc, Matka V. Vančura – Jezero Ukerewe
- b) avantgardní, neoficiální, moderní
- V. Nezval – Manon Lescaut
- F. Langer – Velbloud uchem jehly, Obrácení Ferdiše Pištory
- nemají stálou scénu
- nejsou dotovaná státem
- herci dělají vše
- nejsou vázány programem
- do scén dávají co chtějí
- Osvobozené divadlo – zakladatel: Jiří Frejka – herci: J. Werich, J. Voskovec, J. Ježek – další hry jsou satirické a satiricko-politické ( hosp.krize, korupce ) – po r.1945 se vrací zpět – Werich zůstává – zakázána činnost
- – satir. hry: Kat a blázen
- – Voskovec se vrátí do USA
- – za fašismu – všichni 3 emigrují
- -1.hra: West Pocket Revue ( 1927 )
- – režisér: Jindřich Honzl
Caesar
Osel a stín
Těžká Barbora
Balada z hadru
Rub a líc
Pudr a benzín
– vystupovali v maskách, improvizátoři („výstupy před forbínou“)
– D34 – zakladatel E.F. Burian
– v r. 1941 – zavřeno
– klasický repertoár
Po roce 1945:
divadla: kamenná ( Činoherní klub, Divadlo na Zábradlí )
neoficiální
– poválečný repertoár v ND – J. Drda – Hrátky s čertem
– F. Šrámek – Měsíc nad řekou
Léto
– J. Kvapil – Princezna Pampeliška
– F. Langer – Jízdní hlídka
Obrácení F. Pištory
Velbloud uchem jehly
– V. Vančura – Jezero Ukerewe
– K. Čapek – Matka
Bílá nemoc
– J.K. Tyl – báchorky, histor.
– A. Jirásek – Lucerna
Otec, Vojnarka
– V. Nezval – Manon Lescaut
– F. Hrubín – Křišťálová noc
Srpnová neděle
- léta – nic nového nepřináší, repertoár jako po válce
- léta – uvolnění poměrů, renesance tvorby
Scény v 60. letech
– oficiální scény: Činoherní klub – Jan Kačer
Divadlo Na Zábradlí
Divadlo Za Branou – Otomar Krejča
– autoři: V. Havel
Pavel Kohout – August, August, August
– Válka v 3. poschodí
Václav Havel ( 1936 )
– zkoušel režii i dramaturgii
– v r. 1967 – dokončil divadelní fakultu AMU
– 70. léta – normalizace, pracuje v pivovaru
– pronásledován, vězněn, iniciátor hnutí za lidská práva – Charta 77
– v r. 1989 – 1. československý prezident
– v r. 1993 – prezident České republiky
– světový představitel absurdního dramatu
funkcionářština – jazyk, fráze, klišé
– Zahradní slavnost
– Audience – jednoaktovka – jedno jednání
– hl. postava – zakázaný spisovatel Vaněk, dostává se do pivovaru, je hlídán
mužem, který má na Vaňka psát posudek
– spřátelí se, posudky píše sám Vaněk
– Vernisáž
– Asanace
– Žebrácká opera – přepracování Brechta
70., 80. léta – oficiální scény
– začíná obliba malých scén
– Národní divadlo
– Divadlo na Vinohradech – Jaromír Hanzlík
– autoři: Milan Uhde – Pán plamínků
– Král Vávra
– Drak je drak
Oldřich Daněk – Dva na koni a jeden na oslu
– Válka vypukne po přestávce
Jiří Šotola – Cesta Karla IV. do Francie a zpět
Jiří Hubač – Ikarův pád
– Nezralé maliny
Avantgardní scény ( divadla malých forem )
- nedotované státem, bez zázemí, flexibilní, experimentují v tvorbě
- od 60. let – těžiště dramat se přesouvá do malých scén ( Liberec, Praha )
- divadlo určené pro menší počet diváků
- mají pružnější repertoár
- např.: Praha :
- 1) Divadlo satiry ( Oldřich a Lubomír Lipský )
- 3) Semafor ( Suchý, Šlitr, Pilarová, Matuška, Gott )
- – Člověk z půdy
- – Jonáš a tingl tangl
- – po pražském jaru vystřídáni Šimkem a Grossmanem –
- Besídka zvláštní školy
- – Zavěste prosím, volá
- Rokoko – D.Vostřel, J.Šašek
- Reduta – VyskočilBrno: Divadlo Na Provázku – Polívka, Pecha, Donutil, Bitová, Uhde, Miloš Štědroň
- Ha- divadlo
- Ypsilonka – Lábus, Kaiser, Dejdar, Nový
- Divadlo Járy Cimrmana – Svěrák, Smoljak
- Praha : Semafor – Josef Dvořák, Nárožný, L. Sobota, Krampol, Šimek
- 70., 80. léta
- Semafor
- – Návštěvní den
- – 1. muzikál – Kdyby tisíc klarinetů
- – Kytice
- – Zuzana je sama doma
- 2) ABC ( Jan Werich, M. Horníček )
Studio Marta
Divadlo O Páté
Divadlo bratří Mrštíků
Kinematografie ( film )
Kinematografie – světová
- léta – němá groteska – doprovod – klavír – titulky
- léta – barevný film, mluvený film – v USA
Kinematografie – česká
– navazuje na světovou kinematografii
– r. 1907 – 1. stálé kino v Praze ( V.Ponrepo )
1) poválečná kin.: Otakar Vávra – Němá barikáda
– Krakatit
– Filosofická historie
František Vláčil – Markéta Lazarová
2) 60. léta: rozvoj filmu, úspěchy v zahraničí
Vojtěch Jarný – Až přijde kocour
– Všichni dobří rodáci
Oldřich Lipský – Limonádový Joe
Ladislav Rytman – Starci na chmelu
3) po r. 1968: Juraj Herz – Spalovač mrtvol, Petrolejové lampy
Jiří Menzel – Ostře sledované vlaky – Oskar
– Postřižiny
– Slavnosti sněženek
– Rozmarné léto
– Skřivánci na niti ( předloha – Inzerát na dům , ve kterém už
nechci bydlet )
– Vesničko má středisková – nominace na Oskara
4) současnost: Věra Chytilová – Kopytem sem, kopytem tam
– Dědictví aneb Kurva hoši gutentag
– Hra o jablko
Miloš Forman – Lásky jedné plavovlásky
– Přelet nad kukaččím hnízdem
– Hoří má panenko ( obsazeno neherci )
– Amadeus – 7 Oskarů
– Vlasy
– Valmont
Jan Svěrák – Obecná škola – nominace na Oskara
– Akumulátor – nominace na Oskara
– Kolja – Oskar 1996
- Renč – Rebelové
Loutkový a trikový film
Karel Zeman – Cesta do pravěku
– Vynález zkázy
– Baron Prášil
Hermina Tyrlová – Vánoční sen
Jiří Trnka – Špalíček pohádek
Současníci: Dušan Klein – Básníci
Karel Kachyňa – Zlatí úhoři
– Už zase skáču přes kaluže
Saša Gedeon – Návrat idiota
Jan Hřebejk – Musíme si pomáhat – nominace na Oskara
– Pelíšky
– Otesánek
Film x televize ( srovnání )