Společné politiky

 

Single European Market

 

• – odstranění překážek (hygienických, sanitárních, …) je velice složité, prakticky nerealizovatelné
• – cílem je harmonizace (nikoliv unifikace) tržního protředí
• – daňové bariéry – velmi citlivé
• – snahy o to, aby byly stanoveny pouze minimální standardy, aby se zabránilo tomu, co se nazývá daňový (= daňová soustava nastavena tak, aby lákala investory, učinila ze země atraktivní cíl pro investice), sociální ( = ve všech zemích stanoveny minimální standardy, poté se země stanou pro podnikatele atraktivnější – Po šetří svoje Ná) a environmentální (v některých zemích může být legislativa o ŽP špatná a poškozovat ŽP tak, že podnikatelé mohou znečišťovat prostředí – Po ušetří Ná) dumping

 

Bílá kniha – harmonogram

 

„akční plány“ v 90. letech

• – daleko jasněji a hrozbou sankcí vést státy, aby urychleně udělaly to, co nestihly

 

sekundární legislativa: směrnice

• – o vnitřním trhu – Komise požádala 22 (z 27) států o provedení směrnice, kterou se upraví směrnice např. o kapitálových požadavcích
• – členské země jsou kritizovány za nedodržování sekundární legislativy

 

Ceciniho zpráva

• – měla analyzovat výhody z vnitřního trhu
• – v oblastech:

 

 

efekty alokační (VF nejlépe využity: prac. síla – kde je poptávka),

akumulační (shromažďování zdrojů – státních i firemních),

lokalizační (geografická lokalizace: umístění do vhodného prostoru)

 

JEDNOTNÝ EVROPSKÝ AKT v platnosti od července 1987

• vytvoření jednotného vnitřního trhu do konce roku 1992
• rozšíření hosp. politiky koordinované na úrovni EU o nové obory
• posilování ekonom. a sociální soudržnosti
• sbližování hospodář. a měnových politik
• nové formulování úkolů zahraniční politiky
• reforma rozhodovacích procesů v orgánech EU

 

JEDNOTNÝ VNITŘNÍ TRH

představuje naplnění 4 základních ekonomických svobod:

Volný pohyb zboží – přesun zboží mezi zeměmi EU není považován za zahraniční obchod.

Volný prostor pro poskytování služeb- po celém teritoriu EU.

Volný pohyb osob- s právem usazovat se, pracovat a žít v kterékoli členské zemi

Volný pohyb kapitálu- s možností ukládat jej tam, kde k tomu existují nejvýhodnější podmínky

AKČNÍ PLÁN NA DOKONČENÍ JEDNOTNÉHO VNITŘNÍHO TRHU K 1.1.1999 schválený Evropskou radou v Amsterodamu v červnu 1997

• transpozice a účinné zavádění zákonodárství o jednotném trhu
• zjednodušení legislativy pro jednotný trh na evropské i národní úrovni
• dokončení evropského legislativního rámce
• rozvíjení evropských politik souvisejících s jednotným vnitřním trhem

 

Příprava ČR na jednotný vnitřní trh

byla součástí předvstupní strategie a vycházela z Dohody o přidružení (1993) a z Bílé knihy Příprava přidružených zemí SVE na integraci do vnitřního trhu Unie(1995).

Základním předpokladem pro začlenění do JVT je dosažení takové reálné výkonnosti ekonomických subjektů, která jim umožní na tomto trhu obstát a užívat výhod, které trh bez

vnitřních hranic nabízí.

Připravenost bankovnictví a pojišťovnictví v České republice na jednoný vnitřní trh EU

Cíl „otevření společného prostoru pro investory a sjednocení požadavků na kvalitu poskytovaných kapitálových a investičních služeb, které by umožnily uznávání licencí

a kotací na kterémkoliv trhu Unie“ se příliš nedaří.

Nedostatky přetrvávají v legislativě a účetnictví bank, v konsolidovaném dohledu a kapitálové přiměřenosti. Český bankovní systém je považován za nekonkurenceschopný (nahromadění špatných dluhů bank, propojení bank a prům. sektoru, přetrvávají anonymní spořitelní knížky, nedostatek kvalifikovaného personálu ). Kapitálový trh neposkytuje do- statek kapitálu pro společnosti. Nulový pokrok v pojišťovnictví.

 

Sociální, ekologická a regionální dimenze jednotného vnitřního trhu

• přijetí Charty sociálních práv a svobod
• činnost Společenství se rozšířila na ochranu životního prostředí a ochranu spotřebitele
• opatření na podporu ekonomické a sociální soudržnosti s využitím tzv. kohezního

fondu ( fondu soudržnosti ) od roku 1994

 

Charta sociálních práv a svobod garantuje právo:

 

– na práci

– organizovat se

– na kolektivní vyjednávání

– na sociální zabezpečení

– na sociální a lékařskou pomoc

– rodin na sociální, právní a hospodářskou ochranu

– migrujících pracovníků a jejich rodin na ochranu a pomoc

 

Cíle haagského plánu (2004)

 

• společný azylový systém
• zvýšení ostrahy vnějších hranic
• zlepšení výměny informací bezpečnostních a justičních složek
• zřízení společného azylového fondu
• prohlubování společné vízové politiky

 

 

Politika ochrany hospodářské soutěže

 

• – má dlouhou tradici
• – zakotvena ve veškerých primárních dokumentech
• – všímá si všech subjektů, které soutěžní prostřední narušují (fy i stát)
• – neexistuje mezinárodní instituce, která by upravovala dohled nad fúzemi, kartely,…
• – velmi důsledně uplatňovaná
• – má důkladné postupy
• – problémy, které přesahují rámec jednoho státy, musí být řešeny na nadstátní úrovni – Komise – Generální ředitelství

Role Komise při ochraně hospodářské soutěže

• o je pověřena monitoringem
• o vede konkrétní vyšetřování porušování pravidel
• o implementuje přijaté akty
• o uděluje sankce

Komise je kontrolována Evropským soudním dvorem,

Evropský parlament je pouze konzultován.

• – závazná společná pravidla na ochranu hosp. soutěže  se vztahují jen na případy v obchodě mezi členský mi státy, nikoli uvnitř členských zemí

 

hlavní poruchy, jimiž se evropská legislativ zabývá:

• – kartelové dohody
• – zneužívání dominantního postavení, včetně posuzování fúzí
• – fungování veřejnoprávního sektoru
• – aktivity státu – státní podpory
• – další okruh: aby zboží nebylo vyváženo na dumpingové ceny

 

kartelové dohody

= dohody mezi podniky, jejich sdružování a případné jednání ve vzájemné shodě mající za cíl vyloučení, omezení nebo narušení soutěže.

Konkrétní formy narušení :

• stanovení ceny
• dohody o kvótách
• rozdělení trhů a zdrojů
• diskriminace obchodních partnerů
• – ale i dohody, které mohou být zahaleny do pláštíku, že jsou prospěšné (kartelové dohody v oblasti předávání výsledků VaV, o používání knowhow, používání patentových známek) – směřuje k vyšší vědeckotechnické úrovni – spotřebitel má pozitivní efekt – jsou akceptovatelné
• – jsou akceptovatelné:
  • o bagatelní kartely = uzavírají malé a střední firmy – mnohdy fy díky takovéto spolupráci mohou přežít
    • příhraniční oblasti: Ostravsko – polské fy
  • o krizové. kartely – eko postižena přírodní katastrofou – obyvatelstvu se zabezpečí základní pomoc – nebude se vypisovat výběrové řízení
• – nejsou akceptovatelné:
  • o 2 fy, které budou ignorovat 3. fu, které neplatí svoje pohledávky
• – postihy:
  • o cementárenský kartel – zakryt do roušky zájmové organizace – za účelem inovací, marketingových studií – nakonec se ukázalo, že jde pouze o rozdělení trhu – v r. 94 skončilo 5-leté vyšetřování – kartel byl zrušen a sankcionován

 

zneužívání dominantního postavení

• vnucování nákupních a prodejních cen
• omezování výroby, odbytu a technického rozvoje ke škodě spotřebitele
• uplatňování nerovných podmínek vůči obchodním partnerům
• vázání smluv na splnění podmínek, které s předmětem smlouvy  nesouvisí
• – musí být prokázáno zneužívání
• – dominantní postavení:
  • o fa, která se může chovat v podstatné míře nezávisle na svých konkurentech, odběratelích a odlišně od zájmů svých spotřebitelů
  • o musí se prokázat postižení spotřebitele
  • o často s dom. post. spojen i cenový dumping (nepřátelská cena = cena nižní než variabilní Ná na jednotku)

5 fází vyšetřování porušení článků 81 a 82

1. Předběžná fáze – Komise se snaží vyjasnit základní skutečnosti
2. Formální otevření řízení
3. Vlastní vyšetřování vedené Komisí
4. Konzultace s Poradním výborem ve věcech kartelů a monopolů
5. Závěr

 

– negativní osvědčení

– udělení pokuty

– rozhodnutí o výjimce

slučování podniků

• – Komise sleduje, zda fúze nevede ke vzniku dominantního postavení: vymezení relevantního zbožového a územního trhu),
  • o fúze Boxing a Mc Donel v USA v roce 97
  • o EK sledovala fúzi, v USA vznikl obrovský monopolní konkurent, který mohl ohrozit výrobce letadel v Evropě
  • o EK podmíní fůzi různými požadavky
• – EK projednává fúze v případě, kdy obrat:
  • o ve světovém měřítku: přes 5 mld. Eur,
  • o unijním měřítku: alespoň 2 partneři dosahují na unijním území obratu přes čtvrt mld. eur,
  • o na území daného státu: 1 z partnerů dosahuje na území jednoho státu obratu, který je menší než 66 % obratu v celkového obratu v unii – nepoškozuje až tolik národní trh)
• – Komise provádí nejprve šetření, zda je podání důvodné
• – vlastní vyšetření fúze, včetně závěrečného rozhodnutí

 

 

fungování veřejnoprávních institucí na evropském trhu

• – stát vlastní firmy a bude je zvýhodňovat
• – fy nemohou mít kvůli své majetkové charakteristice zvýhodnění
• – fy nemohou vytěsňovat soukromý sektor ani v oblastech, které byly dříve monopolizovány
• – nesmí být v rozporu se zásadami volné soutěže.
• – Komise k tomu vydává příslušné směrnice a rozhodnutí.
• – ošetřeno je i působení státních obchodních monopolů, tedy přímý podíl státu na provozování výlučné obchodní činnosti.

aktivity veřejných institucí, které mohou nabývat skrytých podob, kterými stát trh poškozuje

• – podpory, které státy poskytuje by měly být jasně vymezeny
• – podpory slučitelné s trhem:
  • o jestliže stát prokáže, že jde o podpory sociální oblasti – nahrazení škod způsobení živelnými pohromami, v Německu – podpory, které směřují do východních zemích;
  • o jestliže podpory směřují do zaostalých oblastí (např. s vysokou nezaměstnaností);
  • o podpory, které napomáhají k uskutečňování evropského zájmu (budování nosičů satelitů v kosmickém výzkumu);
  • o podpory, které mají napomoci kultuře a zachování kulturního dědictví
• – všechno ostatní je neslučitelné
• – formy státních podpor
  • o dotace (ze SR)
  • o stát převezme garanci při poskytování úvěru firmám od soukromých bank
  • o daňové úlevy
  • o i různé investiční pobídky
  • o stát nakupuje od soukromých firem za jiné než tržní ceny (dráž) státní podniky mohou poskytovat své výrobky levněji nebo úplně zdarma
  • o profinancování různých aktivit,….
• – vláda by měla podpory prodiskutovat s EK, aby předešla různým nesrovnalostem
• – jestliže je státní podpora poskytnuta, může být něčím podmíněna:
  • o firmě se uloží tzv. konsolidační plán (např Air France), kdy se jim nadiktuje, jak musí hospodařit (s kolika letadly létat, jak velký personál) – má vést k ozdravení firmy

 

dumpingové dovozy

• – upravena evropskou i národními legislativami
• – problematiku řeší Komise
• – proces:
• 1) fáze konzultace
  • na základě stížnosti firmy, která se cítí poškozena
  • výbor kontroluje, zda stížnost je oprávněná, zda je možné újmu kompenzovat
  • v případě odůvodněné stížnosti:
    • q uvalení předběžného antidumpingového cla – „kauce“ do doby, než se prokáže, že stížnost byla neodůvodněná
  • 2) fáze šetření
    • může probíhat o něco déle
    • zjišťuje se, zda dovozní cena je nižší než „normální“ hodnota výrobku
      • q normální hodnota = cena výrobku v zemi odkud výrobek pochází
      • q pokud se v zemi původu nevyskytuje, porovnává se s cenami na třetích trzích
      • q pokud se ani toto není průkazné, musí se provést kalkulace cen
    • pokud se prokáže že ano, vyčíslí se rozdíl mezi normální cenou a hodnotou tzv. „dumpingové rozpětí“
    • poté se vyčíslí újma firmy
    • stanovení antidumpingového cla – stanoveno na určitou dobu (obvykle 5 let) – např. zdražení o 30 %
  • – v současné době proti ČR antidumpingová cla nemohou být uvalena