Stavba a funkce rostlinných orgánů
Stavba a funkce rostlinných orgánů
jsou složeny z různých pletiv a soustav, vyvinuly se jen u vyšších cévnatých rostlin
rozlišujeme: a) vegetativní (kořen, stonek, list) – výživa, růst, metabolismus
hospodářský význam: potrava pro člověka, krmivo pro zvířata,
potravinářský průmysl, výroba léčiv
b) generativní (květ, plod, semeno) – rozmnožování (produkce gamet)
Kořen (radix)
jeho funkce: upevňovací, vyživovací (příjem vody a minerálních látek a živin),
byliny mají kořeny dužnaté, keře a stromy mají kořeny dřevěné
existují různé tvary kořene: nitkovitý, válcovitý, vřetenovitý, řepovitý
kořenová soustava – soubor kořenů jedné rostliny (hlavní kořen, kořeny vedlejší,
kořeny náhradní – adventivní)
rozlišujeme 3 zóny: diferenciační (kořenové vrásnění – absorpce vodných roztoků)
soustřeďování získaných látek, syntetická (produkce významných látek)
prodlužovaní
meristematická (dělivá, vrchol kryt čepičkou usnadňující vnikaní
kořene do půdy)
příčný řez kořene (viz. obr. 3):
• kořenová pokožka (rhizodermis)
• primární kůra (cortex) – je složena ze 3 vrstev: exodermis, mezodermis, endodermis
• pericykl (perikambium) – zakládají se zde postranní kořeny
• cévní svazek – uvnitř středního válce, původně paprsčitý, druhotně tloustne
činností kambia
• dřeň – mezi cévními svazky, především u jednoděložných rostlin
modifikace (přeměny) kořene: kořenové hlízy, bulvy, vzdušné kořeny, haustoria
(jmelí), příčepivé rostliny (břečťan)
Stonek (kaulom)
nadzemní část rostliny, nese listy a reprodukční orgány
jeho funkce: zprostředkovává spojení mezi kořenovým systémem a listy, rozvádění
roztoků a produktů fotosyntézy, z listů vede organické látky (asimiláty)
do míst potřeby (kořeny, plody), zajišťuje optimální polohu listů a květů v prostoru
stonek s listy se nazývá prýt
místa, kde listy přisedají ke stonku – uzliny (nodus), mezi nimi články (internodia)
stonek nese pupeny (základy budoucích rostlinných orgánů)
rozlišujeme: pupen vrcholový a úžlabní
typy stonků: a) dužnaté (byliny)
b) dřevnaté
• lodyha – s lístky
• stvol – bez lístků
• stéblo – duté
• stromy (kmen, koruna)
• polokeře (dřevnatá pouze dolní část)
• keře (celé dřevnaté)
příčný řez (viz. obr. 4):
• pokožka (epidermis)
• primární kůra (vnější vrstva má funkci mechanickou, střední má asimilační a
vnitřní tvoří škrobovou pochvu, která chrání cévní svazky)
• pericykl
• cévní svazky – většinou kolaterální
• dřeň – dřeňové paprsky, které vedou roztoky
tvar stonku: většinou válcovitý, ale může být i čtyřhranný, trojhranný nebo vícehranný
typy stonků: přímé, vystouplé, poléhavé, plazivé, ovíjivé, popínavé
stonky vytrvalých dřevin druhotně tloustnou, činnosti sekundárních meristému:
kambium se tvoří jen u nahosemenných a dvouděložných, produkuje druhotné lýko a
dřevo, díky periodické činnosti kambia se vytváří letokruhy
větveni stonku: hroznovité (1), vrcholičnaté (3), vidličnaté (2) (viz. obr. 2)
modifikace stonku: oddenek (konvalinka), stonkové hlízy (kedluben), oddenkové hlízy
(brambor), trny, úponky (vinná réva)
List (fylom)
postranní orgán tvořící se na stonku, je zelené barvy a má omezený růst
funkce listu: fotosyntéza, výměna plynů mezi listem a okolím, transpirace (vypařování vody)
list se skládá z: listové čepele, řapíku (stopková část listu, listy s řapíkem jsou řapíkaté
postavení listu na stonku: střídavé, vstřícné, přeslenité
podle tvaru čepele dělíme na: a) jednoduché listy (viz. obr. 6)
bez jsou přisedlé)
– celistvé (vejčitý, eliptický, kopinatý, srdčitý)
– dělené(členěné) – s hlubokými zářezy
b) složené listy
– zpeřené (sudo i lichozpeřené)
– dlanitě složené (trojčetné, pěti i mnohočetné)
Vnitřní stavba listu
svrchní pokožka s kutikulou pod ní palisádový parenchym s množstvím chloroplastů
(intenzivní fotosyntéza), houbovitý parenchym – shromažďuje a odvádí produkty
fotosyntézy do cévních svazků
spodní pokožka s průduchy
uspořádaní cévních svazků v listové čepeli se nazývá listová žilnatina
ta může být: souběžná, zpeřená, dlanitá nebo rovnoběžná (viz. obr. 1)
přeměny listů: trny (ochranná funkce), listové úponky (umožňují přichycení), cibule
Květ (flos)
je to soubor přeměněných listů
skládá se z: květní stopky, květního lůžka na něm květní obaly (nerozlišené –
okvětí –
reprodukční orgány:
perigon; rozlišené – kalich – calyx, koruna- corolla) a reprodukční o
orgány (tyčinky a pestík) (viz. obr. 7)
a) tyčinky – samčí pohlavní orgány, skládají se z nitky a prašníku, ten
b) pestík – samičí pohlavní orgán, vznikl srůstem 1 nebo více plodolistů,
obsahuje 4 prašná pouzdra, ty produkují pylová zrna, soubor
tyčinek v květu = ANDRECEUM (viz. obr. 8)
skládá se ze semeníku (spodní, svrchní, polospodní), čnělky a
rozlišujeme podle pohlavnosti:
blizny, soubor plodolistů = GYNECEUM
a) oboupohlavní květy – v květu jsou tyčinky i pestík (tulipán)
b) jednodomé rostliny – samčí i samičí květy na téže rostlině
c) dvoudomé rostliny – samčí i samičí květy na jiné, samostatné rostlině
podle souměrnosti: souměrné, pravidelné, asymetrické
Květenství
je soubor květů uspořádaných na společném stonku
1. Jednoduchá
a) hroznovité (postranní vřetena nepřevyšují hlavní)
– hrozen, klas, jehněda, okolík (petrklíč), lata (šeřík), úbor (slunečnice) (viz. obr. 8)
b) vrcholičnaté (postranní vřetena převyšují hlavní) (viz. obr. 9)
– vidlan, vrcholík jednoramenný (srpek, vijan, vějířek), vrcholík mnohoramenný
2. Složená (viz. obr. 10)
– kombinace stejných nebo různých jednoduchých květenství (složený vrcholík, klas)
Plod (fructus)
je mnohobuněčný rozmnožovací orgán krytosemenných rostlin, vzniká pouze
z plodolistů, obsahuje semena
vyživuje a chrání semena během zrání
dělení plodů (viz. obr. 5):
1. Pravé (vznikly pouze z pestíku)
A) Suché (tvrdé)
– pukavé (měchýřek (1), lusk – hrách (2), šešule – hořčice (3), tobolka – mák,len 4)
– nepukavé (oříšek (6) , nažka – pampeliška (5), obilka 7)
– poltivé (struk – česnek (8), tvrdka – hluchavka (10), dvounažka – javor 9)
B) Dužnaté
– peckovice (12) (švestka, meruňka)
– bobule (11) (rajče, vinná réva, rybíz)
– malvice (13) (jablko, hruška)
2. Nepravé
A) Souplodí (spojení semeníku s květním lůžkem)
– souplodí peckoviček (malina, ostružina)
– souplodí nažek (jahoda)
– souplodí nažek v češuli (šípek)
B) Plodenství (soubor plodů vzniklých z květenství)
– červený rybíz, hrozny
C) Zvláštní typ (ananas)