Strategie měnové politiky ECB

 Prioritní cíl a jeho kvantifikace. Pilíře měnové strategie ECB. Hlavní kategorie nástrojů měnové politiky ECB a jejich využití. Je ECB při realizaci společné měnové politiky úspěšná? Jaké postavení za dobu své existence získala eurozóna ve světové ekonomice? Jakou roli hraje euro v mezinárodním měnovém systému? Příprava vzniku bankovní unie. Strašně idiotská otázka!

Prioritní cíl:

prvořadým cílem ESCB je zajišťování cenové stability. V praxi se stabilitou cen rozumí zpravidla nikoli doslova neměnnost cen, nýbrž jejich mírný růst.

Kvantifikace: ECB chce 2 % inflaci, resp. „Cílem Rady guvernérů je udržení inflace ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně.“ Cenová stabilita má být udržitelná ve střednědobém horizontu – znamená, že ECB nebude reagovat na krátkodobé odchylky skutečného cenového vývoje.

Pilíře měnové strategie:

Hlavním úkolem ECB, jež je ústředním prvkem Eurosystému, je provádět měnovou politiku v eurozóně tak, aby zajistila cenovou stabilitu. V rámci měnové politiky se stanovují krátkodobé úrokové sazby, které ovlivňují ekonomiku a v konečném důsledku také cenovou hladinu.

Aby mohla ECB provádět měnovou politiku co nejlépe, používá specifickou metodiku, pomocí které se snaží určit podobu a rozsah rizik ohrožujících v eurozóně cenovou stabilitu. Pro identifikaci těchto rizik musí ECB pečlivě analyzovat hospodářský a měnový vývoj. Aby se zabránilo přehlédnutí důležitých informací, vytvořila ECB pro svou analýzu tzv. systém dvou pilířů. ECB při rozhodování vychází z:

• hospodářské analýzy a
• měnové analýzy.

– Hospodářská analýza se zabývá hodnocením krátkodobých až střednědobých faktorů cenového vývoje a zaměřuje se na reálnou aktivitu a finanční podmínky v ekonomice. Tzn. zkoumá reálnou ekonomiku.

– Měnová analýza se zaměřuje na dlouhodobější výhled a zkoumá dlouhodobý vztah mezi penězi a cenami (v dld horizontu spolu souvisí růst peněžní zásoby a inflace). Slouží zejména jako prostředek k ověření, zda krátkodobé až střednědobé ukazatele pro měnovou politiku, které vycházejí z hospodářské analýzy, odpovídají také střednědobé až dlouhodobé perspektivě vývoje.

Smyslem dvoupilířového přístupu je zajistit, aby byly při hodnocení rizik pro cenovou stabilitu využity všechny relevantní údaje a aby se odlišným pohledům na danou problematiku a porovnávání různých údajů věnovala dostatečná pozornost.

• na tomto základě byla zvolena strategie měnové politiky EU, tzv. transmisní mechanismus. Transmisní mechanismus je prostředek, kterým rozhodnutí měnové politiky ovlivňují reálnou ekonomiku obecně a zejména cenovou hladinu.

 

Tato strategie spočívá v tom, že:

– centrální banka ovlivňuje pomocí svých nástrojů krátkodobou úrok. sazbu a

– podpůrně je sledována i měnová báze, resp. rezervy bank.

V rámci zvoleného transmisního mechanismu sleduje ECB širší měnový agregát M3 (peníze v oběhu + vklady se splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou max tři měsíce + repo smlouvy, akcie a podílové listy fondů peněžního trhu a dluhové cenné papíry se splatností do dvou let) a reálnou ekonomiku. Pro M3 byl stanovena referenční hodnota pro růst ve výši 4,5 %.

Měnová strategie ECB je tvořena třemi základními prvky:

1. Vymezení cenové stability jako prioritního cíle
2. vymezení peněžního agregátu a stanovení cílové hodnoty pro jeho růst = PRVNÍ PILÍŘ
3. Spolehlivé prognózy budoucího cenového vývoje včetně sledování faktorů, které mohou ohrozit cenovou stabilitu = DRUHÝ PILÍŘ (hospodářský)

Hlavní kategorie nástrojů měnové politiky ECB a jejich využití

1 Operace na volném trhu

Nejdůležitějším nástrojem jsou operace na volném trhu. Používají se k:

• ovlivňování úrokových sazeb,
• řízení stavu likvidity na peněžním trhu a
• signalizaci orientace měnové politiky.

Z hlediska cílů, pravidelnosti a postupů dělíme operace na:

1a) Hlavní refinanční operace jsou pravidelné reverzní transakce k zajištění likvidity, které se uskutečňují jednou za týden a mají splatnost jeden týden.

1b) Dlouhodobější refinanční operace jsou reverzní transakce k zajištění likvidity, které se uskutečňují jednou za měsíc a mají splatnost zpravidla tři měsíce.

1c) Operace jemného doladění jsou prováděny nepravidelně a jejich cílem je řízení stavu likvidity na peněžním trhu a ovlivňování úrokových sazeb. Používají se zejména ke zmírnění vlivu na úrokové sazby způsobeného neočekávanými výkyvy v objemu likvidity na trhu.

1d) Strukturální operace se provádějí, kdykoli si ECB přeje upravit strukturální likviditu Eurosystému vůči finančnímu sektoru – např. objem likvidity na trhu v dlouhodobějším horizontu. Tyto operace lze provádět pomocí reverzních transakcí, přímých operací nebo emisí dluhových cenných papírů ECB.

Typy nástrojů:

1a) Reverzní operace (reverzní transakce) – NEJPOUŽÍVANĚJŠÍ – forma repo operací nebo lombardního úvěru. Jedná se o operace, při kterých centrální banka nakupuje nebo prodává vhodná aktiva na základě dohody o zpětném prodeji, resp. nákupu. V případě lombardního úvěru se úvěr poskytuje proti zástavě. Při repo operacích přecházejí vlastnická práva k těmto aktivům od dlužníka k věřiteli a po uplynutí stanovené doby odkoupí dlužník aktiva od věřitele za dohodnutou cenu (rozdíl mezi cenami, za které je aktivum prodáno a odkoupeno, odpovídá splatnému úroku, který musí dlužník uhradit věřiteli po uplynutí dohodnuté doby splatnosti)

tyto šedě psané nástroje sice dvojková chtěla u zkoušky (u statnic ji nemame), ale nejsou uvedeny ani v přednáškách na moodle ani na stánkách ecb, takže netřeba hrotit. duležitejsi je to první deleni.

1b) Přímé transakce – centrální banka nakupuje nebo prodává vhodná aktiva přímo na trhu. Vlastnická práva přecházejí v plném rozsahu od prodávajícího na kupujícího.

1c) Emise dluhopisů – cenné papíry emitované centrální bankou při nižší ceně, než je jejich nominální hodnota a jejich odkup v době splatnosti za nominální hodnotu. V době splatnosti je centrální banka odkoupí zpět za nominální hodnotu. Doba splatnosti max.1 rok.

1d) Devizové swapy – centrální banka promptně nakoupí, popř. prodá euro za jinou měnu s tím, že současně uzavře forwardový obchod na zpětný prodej, popř. nákup eura za původní měnu.

1e) Příjem termínových depozit – půjčky obchodních bank centrálním bankám na určitou pevně stanovenou dobu při pevně stanovené.

2 Stálé facility

Eurosystém také nabízí stálé facility, které dodávají a absorbují jednodenní likviditu. Jejich úrokové sazby zpravidla určují horní a dolní hranici pro jednodenní sazbu peněžního trhu.

K dispozici jsou tyto dvě stálé facility:

2a) Mezní zápůjční facilita – tato facilita umožňuje protistranám (tj. finančním institucím, např. bankám), aby proti způsobilým aktivům získaly od národních centrálních bank likviditu do druhého dne (KB si půjčují od CB). Úroková sazba mezní zápůjční facility obvykle představuje horní hranici jednodenní tržní úrokové sazby. dnes 1,5 %

2b) Vkladová facilita – pomocí této facility mohou protistrany u národních centrálních bank ukládat prostředky do druhého dne (KB ukádají peníze u CB). Úroková sazba vkladové facility obvykle představuje spodní hranici jednodenní tržní úrokové sazby. dnes 0,0 %

3 Povinné minimální rezervy

Eurosystém také vyžaduje, aby úvěrové instituce držely na účtech u národních centrálních bank minimální rezervy. Účelem systému minimálních rezerv je stabilizovat úrokové sazby na peněžním trhu, kontrolovat likviditu a měnovou expanzi bank.

Povinné minimální rezervy jsou stanoveny ve výši 1% (sníženo v roce 2011 jako reakce na krizi, snaha podpořit aktivitu na peněžním trhu) z rezervního základu tvořeného vybranými položkami rozvahy úvěrových institucí. Vztahuje se na:

• Vklady přes noc
• Vklady s výpovědní lhůtou do 2 let
• Dluhopisy splatné do 2 let
• Cenné papíry peněžního trhu

Držení povinných rezerv instituce se úročí sazbou hlavních refinančních operací Eurosystému.

 

Je ECB při realizaci společné měnové politiky úspěšná?

Asi jo, euro je relativné stabilní měnou, která je druhá nejpoužívanější deviz. rezerva a eurozóna druhou největší ekonomikou.. na druhou stranu musí reagovat na krizi a na rostoucí zadlužení zemí, takže je to spekulativní.

Od vzniku eurozóny a platnosti eura došlo k následujícímu:

do roku 2008 klesala nezaměstnanost (momentálně je relativně vysoká okolo 10 %, zvlášť v některých zemích).

do roku 2008 klesal průměrný deficit rozpočtu zemí eurozóny a jejich zadlužení bylo relativně stabilní – asi 60 % HDP (dnes nikoliv, velké zadlužení jižních zemí, ale i Belgie atd, průměr je 87 % HDP)

poklesla míra inflace, ale od roku 2009 se objevila i DEFLACE z důvodů krize

poklesly krátkodobé i dlouhodobé úrokové míry (dnes z důvodu krize jsou na nízkých úrovních – 1,5; 0,75; 0)

v důsledku krize přijímá několik opatření:

8/2007 ECB začíná poskytovat dodatečnou likviditu a likviditu v dolarech, provedla měnový swap s FEDem.

10/2008 ECB mimořádné opatření na podporu likvidity: ECB poskytuje likviditu

podle přání bank, přičemž je předem stanovená úroková míra

6/2009 ECB oznamuje nákupy krytých dluhopisů v zájmu oživení fin. trhů

5/2010 zavedení programu pro trh s cennými papíry: pro obnovu fungování transmisního mechanismu a trhu s cennými papíry

12/2011 snížení PMR na 1%

8/2012 ECB oznamuje přímé měnové transakce na sekundárních trzích a ukončuje program pro cenné papíry.

Jaké postavení za dobu své existence získala eurozóna ve světové ekonomice? Jakou roli hraje euro v mezinárodním měnovém systému? Příprava vzniku bankovní unie.

Eurozóna hraje velkou roli ve světové ekonomice. Na světovém HDP se podílí asi 14 % a je tedy druhou největší ekonomikou se společnou měnou za USA. Na světových vývozech zboží a služeb 25 %, což je více než USA a otevřenost eurozóny je tedy relativně vysoká. Země eurozóny jsou důležitými obchodními partnery mnoha zemí a uskupení.

role eura: Kromě toho, že je euro měnou eurozóny, používá se ve značné míře i na mezinárodní úrovni. Prostřednictvích měn si země, organizace i jednotlivci udržují, chrání a směňují své bohatství. V eurozóně je jednotná měna euro prostředkem, pomocí něhož vlády, podniky a jednotlivci provádějí a přijímají platby za zboží a služby. Používá se rovněž k ukládání a vytváření bohatství pro budoucnost v podobě úspor a investic. Velikost, stabilita a síla hospodářství eurozóny – druhého největšího hospodářství na světě za USA – však rovněž vedou k tomu, že o euro je stále větší zájem i za hranicemi eurozóny. Veřejný a soukromý sektor v třetích zemích pořizuje a používá euro k mnoha účelům, včetně obchodování či měnové rezervy. Proto je dnes euro po americkém dolaru druhou nejvýznamnější mezinárodní měnou. Její celosvětový význam dokládá obecně rozšířené používání eura v mezinárodním finančním a měnovém systému:

• Euro se na celém světě stále více používá k emisi státních a podnikových dluhopisů. Na konci roku 2006 činil podíl eura na mezinárodních trzích s dluhopisy přibližně jednu třetinu, zatímco na americký dolar připadalo 44 %.
• Globální banky uzavírají po celém světě značné půjčky v eurech.
• Euro je druhou nejobchodovanější měnou na devizových trzích; přibližně 40 % operací denně probíhá v této měně.
• Euro se velmi často využívá k fakturaci a platbám v mezinárodním obchodě, a to nejen mezi eurozónou a třetími zeměmi, nýbrž v menším rozsahu i mezi třetími zeměmi navzájem.
• Postupně se zvyšuje role eura jako rezervní měny v mezinárodním měnovém systému na úkor amerického dolaru. Zatímco v roce 1999 držely centrální banky 18 % svých devizových rezerv v eurech a 71 % v USD, do roku 2007 narostl podíl eura v devizových rezervách na 26,5 %, kdežto podíl amerického dolaru poklesl na 64 %.
• Řada zemí navázala své měny na euro, které slouží jako kotevní nebo referenční měna.

Bankovní unie:

Bankovní unie by měla 4 pilíře:

• společné pojištění vkladů
• společná regulace
• záchranný fond
• bankovní dohled

Existence bankovní unie (bankovního dohledu) je podmínkou pro to, aby mohly být provedeny půjčky z ESM přímo bankám zemí eurozóny. Zatím se přímo bankám půjčit nedá, jen vládám (ESM pouze nakupuje dluhopisy nebo intervenuje na sekundárních trzích).

ECB by měla nové pravomoci:

• odebírání a přidělování bank. licencí
• dohled nad rizikovými operacemi
• rozhodovat o prodeji (nákupu) aktiv a kapitálu bank, aby nezbankrotovaly

tady by asi bylo dobré vědět, jestli už eu učinila nějaké kroky směrem k bankovní unii, což ja vůbec nevim, sakra.