Struktura a vlastnosti plynů
Struktura a vlastnosti plynů
Relativní atomová hmotnost
– ma je klidová hmotnost atomu a mu je atomová hmotnostní konstanta = 1/12 hmotnosti atomu nuklidu uhlíku , mu ≈ 1,66.10-27 kg
Relativní molekulová hmotnost
- – bezjednotková veličina, střední hodnoty pro prvky jsou v MFChT(střední protože většina pvků se vyskytuje ve směsi izotopu)
- – také bezjednotková, její hodnoty jsou pro některé sloučeniny v MFChT
- – relativní molekulová hmotnost je rovna součtu relativní atomové hmotnost atomů, které molekulu tvoří
-
Látkové množství
- – udává počet částic v látce, jednotka je mol
– N je počet částic a NA je Avogadrova konstanta = počet částic obsažených v atomu nuklidu uhlíku o hmotnost 12 g = 1 mol, NA ≈ 6,02.1023 mol-1
Molární hmotnost
- – hmotnost 1 molu látky,[Mr] = kg.mol-1(g.mol-1)
– m je hmotnost a n je látkové množství
– pro látky složené z jednoatomových molekul
– plyny nezachovávají objem ani tvar, jejich kinetická energie je značně větší než potenicální polohová – molekuly lítají volně prostorem, silou na sebe působí jen při srážkách nebo blízkých průletech
Ideální plyn
- – zjedodušený model použivaný pro odvozovaní vlastností plynů
- rozměry molekul jsou ve srovnání se střední vzdálenosti zanedbatelné
- nepůsobí na sebe silami(krom vzajemných srážek) – vyplývá z 1.
- srážky částic plynu jsou dokonale pružné – kinetická energie se při srázce nemění na teplo
- – potenciální energie ideálního plynu je nulová, vnitřní energie plynu je dána pouze součtem kinetických energií všech pohybu v plynu(posuvný, rotační a kmitavý pohyb)
- – zavádí se protože se všechny molekuly nepohybují stejnou rychlostí
- – rychlost, kterou by měli molekuly stejné energie kdyby se pohybovaly stejnou rychlostí
Střední kvadratická rychlost
– N je počet částic pohybující se danou rychlostí, n je celkový počet částic
– k = Boltzmanova konstanta = 1,38.10-23 J.K-1, zvyšující se teplota zvyšuje rychlost pohybu molekuk tedy i střední kvadratickou rychlost
Střední kinetická energie
– energie jedné molekuly se střední kvadratickou rychlostí
Střední hodnota tlaku plynu
- – tlak plynu je nestály, pohybuje se v určitém rozmezí = fluktace(díky neuspořádanému pohybu molekul plynu)
– NV – hustota počtu molekul – N/V
Stavová rovnice pro ideální plyn
- – vyjadřuje vztahy mezi veličinami charakteruzijícím plyn v rovnovážném stavu – T, p, V, N
- vyjádření
- vyjádření
– molární plynová konstanta
- vyjádření
- – pokud se nemění stavová hmotnost látky:
-
Izotermický děj
- – děj, při kterém je teplota plynu konstatní, mění pouze tlak a objem
- – křivka závislosti tlaku na objemu – izoterma
- – vzhledem k tomu že teplota je stálá nemění se ani střední kinetická energie plynu -> vnitřní energie je konstatní a její změna tudíž nulová:
-
Izochorický
- – objem konstatní, mění se teplota a tlak -> se zvyšující se teplotou se zvýší tlak
- – křivka závilosti tlaku na objemu – izochora
- – objem plynu se nemění -> nekoná práci:
- – cv – měrná tepelná kapacita plynu při stálem objemu
-
Izobarický
- – tlak konstatní, mění se objem a teplota -> zvětšením teploty zvětšíme objem
- – křivka závilosti tlaku na objemu – izobara
– cp – měrná tepelná kapacita plynu při stálem tlaku
Adiabatický
– nedochází k tepelné výměně mezi plyneme a okolím
– Poissonova konstanta
- – křivka závislosti tlaku na objemu – adiabata
- – při zmenšování objemu plynu urychlujeme molekuly plynu -> zvyšuje se teplota plynu a vnitřní energie plynu, při zvětšování objemu plynu se molekuly zpomalují -> snižuje se teplota plynu a vnitřní energie plynu
adiabatická komprese – rychlým zmenšení objemu plynu se zvýší jeho vnitřní energie, aby se zmenšil objem plynu je třeba vykonat na něm práci
expanze – plyn zvětší svůj objem a sníží svou vnitřní energii a teplotu, koná práci
Plyn při nízkem a vysokém tlaku
- – při velmi nízkém tlaku(10-5 Pa) jsou střední dráhy molekul větší než rozměry nádoby -> nedochází ke srážkám
- – při vysokém tlaku se zmenší střední dráhy molekul na tolik, že mezi nimi začnou působit přitažlivé síly -> plyn se mění na kapalinu
Práce ideálního plynu
- za stáleho tlaku
- – zahříváme-li plyn v uzavřené nádobě za stáleho plyn působí na píst silou a koná práci
pokud se píst vlivou síly posune o délku s pak:
> 0 – plyn koná práci
< 0 – práce je konaná na plynu
- – práce plynu při izobarickém ději je obsah plochy pod izobarou(proto Pv diagram = pracovní diagram)
- za proměnného tlaku
- – předpokládáme-li, že objem se zvyšuje po velice malých částech,aktuální tlak po každé dílčí změně objemu je stálý až do další dílčí změny objemu(celkově se tlak zvyšuje) ->
- – práce plynu při proměnném tlaku je obsah plochy pod křivkou v pracovním diagramu
- – děj ideálního plynu, při kterém je počáteční stav plynu stejný jako koncový
- – konají ho stroje(parní stroj,motory)
- – pracovní diagram je uzavřená křivka
- – složený adiabatických a izotermických dějů
- – A-1 – izotermická expanze – přivedením tepla se zvýší tlak i objem plynu
- – 1-B – adiabatická expanze – zvýšením teploty se zmenšuje se tlak a objem se zvětšuje
- – B-2 – izotermická komprese – odebráním tepla zmenšuje objem i tlak
- – 2-A – adiabatická komprese – snížením teploty se zmenší tlak i obejm
- – z bodu A do B koná plyn práci rovnou plochou pod křivkou AB(protože se zvětšujeho jeho objem) a z bodu B do A je na plynu vykonávána práce rovna ploše pod křivkou BA(zmenšuje se jeho objem) -> plocha uvnitř křivky je ušetřená práce
- – vzhledem k tomu, že koncový a počáteční stav plynu je stejný změna vnitřní energie je nulová
Kruhový děj
– práce vykonaná na plynu je rovna celkovému teplu, které jsme dodali plynu při kruhovém ději
– teplo, které dodáme plynu při izotermické expanzi, těleso, které dodá teplo = ohřívač
– teplo, které odebereme plynu při izotermické kompresi, těleso, které teplo odebírá = chladič
účinost
- – při kruhovém ději teplo, které dodáme plynu ohřívačem nevyužijeme všechno k vykonání práce – část odebírá chladič
2.Termodinamický zákon
– nelze sestrojit perpetum mobile 2. řádu – tepelný stroj se 100% účinosti(všechno teplo z ohřívače je využito k vykon