Subjekty mezinárodních ekonomických a měnových vztahů
a jejich role v současné světové ekonomice
1 Mezinárodní měnový fond (IMF) 1
3 Světová obchodní organizace (WTO) 2
1 Mezinárodní měnový fond (IMF)
IMF vzniká společně s WB během Bretton-Woodského systému, zahájení činnosti 1947, IMF je specializovaná odborná organizace OSN, ale OSN nemůže předkládat IMF doporučení k jeho politice
IMF byl vytvořen k podpoře MMS a mezinárodní měnové součinnosti, k usnadnění růstu mezinárodního obchodu a k podporování stability směnných kurzů a mezinárodního platebního systému (zmírňovat stupeň a zkracovat dobu trvání nerovnováhy PB členských zemí), podmínkou pro účast v IMF je členství v WB, volná směnitelnost národní měny vůči zahraničním měnám a podávat informace o změnách měnové a finanční politiky
V roce 2005 má 184 členů, členská země má členský podíl (kvótu) podle níž se odvozuje možnost rozsahu úvěru a hlasovací práva (kvóta určena podle ekonomického potenciálu země)
Původní zaměření zůstává, ale dnes je rozhodující funkcí funkce konzultační a informační (na plnění doporučení závisí uvolňování peněz pro zemi, pokud má problémy), jediným možným příjemcem jsou členské CB
2 Světová banka (WB, IBRD)
Skupina Světové banky (World Bank Group): několik institucí, které poskytují jednotlivým členským státům úvěry, aby mohli obnovovat ekonomiku po druhé světové válce, příjemcem peněz jsou vlády (infrastruktura, nemocnice…)
Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD), Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA), Mezinárodní finanční korporace (IFC), Multilaterální agentura pro investiční záruky (MIGA), Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (ICSID)
2.1 Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD)
(Interantional Bank for Reconstruction and Develompent) tzv. Světová banka
Poskytuje úvěry rozvojovým zemím při nízké marži (nízký úrok v některých případech i bezúročný), příjemce úvěrů nemusí být vláda, ale může to být výjimečně i soukromá sféra
Cílem je zmírňovat chudobu a podporovat ekonomický a sociální rozvoj v rozvojových zemích, poskytuje úvěry, technickou pomoc, poradenské služby vládám členských rozvojových zemí a zemím v procesu ekonomické transformace
Projekty zaměřené na dodávky pitné vody, rozvoj dopravní a energetické infrastruktury, řešení ekologických problémů, rozvoj zemědělství, zabezpečení zdravotní péče a vzdělání
Zdroj financí: vklady členů, emise dluhopisů, investiční výnosy, příspěvky od bohatších zemí (vlastníky WB jsou členské země)
3 Světová obchodní organizace (WTO)
3.1 GATT
Všeobecná dohoda o clech a obchodu (General Agreement on Tariffs and Trade – GATT), platí od 1948, není organizací (je smlouvou), cílem je odstraňovat celní překážky a uplatňovat zásadu nediskriminace (uplatňuje se doložkou nejvyšších výhod a paritní doložkou), realizace zásad neznamená zákaz obchodních bariér
3.1.1 Doložka nejvyšších hodnot
Tato zásada vylučuje upřednostňování některých zemí v oblasti výsad, předností osvobození…
3.1.2 Paritní doložka
Smluvní zajištění stejného zacházení s dovezeným zbožím jako se zbožím domácím, týká se vnitřních předpisů, daní…
3.2 WTO
Vznik WTO (World Trade Organization) po Uruguayském kole GATT 1994, vstupuje v platnost 1995, vzniká jako institucionální rámec pro realizaci liberalizace mezinárodního obchodu
3.2.1 Cíle WTO
- Využívat pouze schválené nástroje ochrany obchodu (ne kvóty, ale cla ano)
- Nediskriminovat členy WTO, s výjimkou celních unií
3.2.2 Funkce WTO
- Vybudována na principu jediného závazku, členové musí přijmout všechny závazky i mnohostranné obchodní dohody (rozdíl od GATT, kde bylo závazné jen pro státy, které k nim přistoupili
- Působit jako fórum jednání o obchodních a investičních pravidlech
- Řešit spory mezi členskými státy
- Princip transparentnosti – právo na informace a povinnost informace poskytovat (informace o clech, netarifních překážkách, antidumpingu, s. p., monopoly…)
3.2.3 Struktura WTO
Skládá se z: Ministerské konference, Generální rady, Výborů a Komisí, nepřijímá rozhodnutí hlasováním, ale konsenzem (dosažení shody, prostor pro kompromis)
4 Další subjekty
4.1 OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development) je mezivládní organizace 30 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. OECD vznikla v roce 1961 transformací Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC). Sídlem sekretariátu OECD je Château de la Muette v Paříži.
koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Cílem je napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů.
Orgány OECD: rada, složená z ministrů (zástupců členských zemí) výkonný výbor, sekretariát v čele s generálním tajemníkem a několik odborných komisí.
4.2 OPEC
Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC – Organization of the Petroleum Exporting Countries) je mezivládní organizace sdružující 12 zemí exportujících ropu. OPEC koordinuje ekonomickou politiku členských zemí, a to zejména v oblasti vyjednávání s ropnými společnostmi ohledně objemu produkce a cen ropy. Sídlo organizace je ve Vídni.
Členské země OPEC dnes kontrolují 75 % veškerých světových ropných zásob, v celosvětovém měřítku tak zajišťují jednu třetinu veškeré ropné produkce a celou polovinu z objemu vývozu ropy