Svalová soustava

• člověk má dohromady kolem 640 svalů, většina se jich upíná ke kostem

• spolu s kosterní soustavou tvoří jeden funkční celek umožňující veškerý pohyb těla a

udržení jeho vzpřímené polohy

• stavba svalů: část šlašitá, masitá, cévy, nervy

• základem svalové soustavy je příčně pruhovaná svalová tkáň

• sval (musculus) se skládá ze svalových vláken spojených do snopečků, snopečky se

spojují do snopců a více snopců tvoří sval

• sval je napovrch krytý svalovou povázkou (facie)

• začátek svalu – origo, konec – insertio

• střední část svalu nazýváme bříško svalu, na koních sval přechází ve šlachy, pomocí

nichž se upíná ke kostře

• sval se nachází ve stavu: a) kontrakce (smrštění)

• ve stavu relaxace je sval v určitém

klidovém napětí = tonus

Svalová kontrakce

• při kontrakci je štěpena molekula ATP

(zdroj energie) a je potřeba přítomnosti Ca2+

• přítomnost 2 vláknitých bílkovin – AKTINU a MYOSINU, z kterých jsou složeny

myofibrily

• základní úseky myofibril tvořené

střídajícími se vlákny aktinu a

myosinu se nazývají SARKOMERY

• mezi vlákna myosinu jsou částečně

zasunuta vlákna aktinu

• při svalové kontrakci se aktiniová vlákna dále posouvají mezi vlákna myosinu,

myofibrily svalového vlákna se zkracují a dojde ke kontrakci

• prodloužením myofibril dojde opět k uvolnění svalu

• podstatou svalové činnosti je přeměna chemické energie (z glukózy, glykogenu) na

energii mechanickou

• činnost kosterního svalstva je řízená mozkovými a míšními nervy a ovládaná vůli

• při stahu a relaxaci svalu je nutný přívod kyslíku (9-90 l)

• toho ve skutečnosti krví není možné dosáhnout, proto svaly pracují na tzv. kyslíkový

dluh → dochází k anaerobnímu odbourávání glukózy na laktát (kys. mléčnou)

hromadící se ve svalu → dochází k rychlejší únavě a až při relaxaci je laktát

vyplavován do jater, kde je odbouráván

• chemické složení svalu: 75 % voda, 24 % organické látky, 1 % anorganické látky

• energetickým zdrojem pro svalovou činnost je polysacharid – glykogen

Názvy svalů podle různých hledisek

1) podle tvaru: ploché, dlouhé, krátké

2) podle počtu hlav: dvojhlavý, trojhlavý, čtyřhlavý

3) podle funkce: flexor (ohyb), extensor (natahovač), adduktor (přitahovač),

abduktor

b) relaxace (uvolnění)

(odtahovač), levator (zvedač), depresor (snižovač), sfinkter (svěrač),

dilatátor (rozvěrač), svaly spolupracující – synergisté, pracující

4) podle průběhu sv. vláken: rectus (přímý), transversus (příčný), obligus (šikmý),

5) podle krajiny, kde se nachází

6) triviální sval – krejčovský sval, …

Kosterní svaly

Svaly hlavy (musculi capiti)

• žvýkací svaly – umožňují pohyb dolní čelisti

• zevní žvýkací sval (m. masseter)

• spánkový sval (m. temporalis)

• mimické žvýkací svaly – určují výraz tváře

• kruhový sval oční (m. orbicularis oculi)

• tvářový sval (m. buccalis)

• zdvihač horního rtu (m. levator labii superioris)

• snižovač dolního rtu (m. depresor labii inferioris)

• velký lícní sval (m. zygomaticus major)

• kruhový sval ústní (m. orbicularis oris)

• sval smíchu (m. rizoris)

Svaly krku (mm. colli)

• široký blanitý sval (platysma) – předek krku

• zdvihač hlavy (m. sternocleidomastoideus) – zaklání hlavu a umožňuje její otáčení do

stran

• svaly mezi 2 obratli (mm. intervertebrales)

• pomocné svaly dýchací (scaleny)

Svaly hrudníku (mm. thoracis)

• vnitřní mezižeberní svaly (mm. intercostales interni)

• vnější mezižeberní svaly (mm. intercostales externi)

• velký sval prsní (m. pectoralis major)

• malý sval prsní (m. pectoralis minor)

• bránice (diaphragma) – odděluje dutinu břišní a hrudní, spolu s mezižeberními svaly

slouží jako dýchací sval

• pilovitý boční sval (mn. serratus anterior)

Svaly břicha (mm. abdominis)

• přímý sval břišní (m. rectus abdominis)

• zevní šikmý sval břišní (m. obliguus externus abdominis)

• příčný sval břišní (m. transversus abdominis)

• v oblasti pupku a tříselního kanálku je břišní stěna zeslabena = mohou vznikat kýly

(herniae)

Svaly zádové (mm. dorsi)

• široký sval zádový (m. latissimus dorsi)

• trapézový sval (m. trapezius)

• pilovitý zadní sval (m. serratus posterior)

Svaly horní končetiny (mm. membri superioris)

proti sobě – antagonisté

orbicularis (kruhový)

• deltový sval (m. deltoideus)

• dvojhlavý sval pažní (m. biceps brachii) – vpředu

• trojhlavý sval pažní (m. triceps brachii) – vzadu

• svaly předloktí (m. antebrachii) – natahovače a ohybače ruky a prstů

• svaly ruky mezi kostí (m. interosseimanus) – dorsalis (na hřbetní straně), palmaris (na

dlaňové straně) – ohybače a přitahovače prstů

• tenar – sval na palcové straně, hypotenar – malíkový sval

Svaly dolní končetiny (mm. membri inferioris)

• velký sval hýžďový (m. gluteus maximus)

• střední sval hýžďový (m. gluteus medius)

• malý sval hýžďový (m. gluteus minimus)

• čtyřhlavý sval stehenní (m. quadriceps femoris) – vpředu

• dvojhlavý sval stehenní (m. biceps femoris) – vzadu

• nejdelší sval je sval krejčovský (m. sartorius)

• svaly bérce – natahovače a ohybače prstů a nohy

• trojhlavý sval lýtkový (m. triceps surae)

• achillova šlacha – je šlacha trojhlavého lýtkového svalu upínající se na kost patní

• svaly nohy (m. interosseipedis) – ohybače a přitahovače prstů

Nemoci svalové soustavy

• atrofie svalů – ochabnutí svalů, úbytek svalové hmoty

• obrna – porucha hybnosti svalů, vzniká poškozením jejich inervace

• plegie – úplné ochrnutí

• paréza – částečné ochrnutí, např. hemiparéza je ochrnutí poloviny těla

• dětská mozková obrna (poliomyelitis) – infekční virové onemocnění NS postihující

oblast páteřní míchy, infekce se šíří přes zažívací ústrojí