Světová finanční krize 2008
Světová finanční krize 2008
Důvody krize:
– nárůst hypoték nemovitostí, protože byly špatně oceněné
– snížení úrokové hypoteční míry
– většina lidí nemohla splácet hypotéky, v USA vznikl trh zákazníků, kterým byly
hypotéky udělovány nestandardním způsobem, lidé byly nezaměstnaní, nepobírali
sociální dávky, z hypoték se staly nedobytné úvěry, banky měli problém s likviditou
Typy finančních krizí, ZK!
– bankovní krize – banky omezují poskytování úvěrů, tzn. banky neplní své funkce
– měnová krize – měnové turbulence, kolaps měnových kurzů, hyperinflace, velká
devalvace měny
– cyklické krize – krize, která je vyvolána hospodářským cyklem
– strukturální krize – způsobena jinými proměnnými než hospod. Cyklem, způsobuje
zpřetrhání vazeb v ekonomice, jsou tu větší dopady
kapitalismus dříve – když přijde recese, tak chudí to vezmou do svých rukou a svrhnou
bohaté, lidé pracovali už v 8 letech
dnešní kapitalismus – státní intervence, státní zdravotní péče, kapitalismus je živ ze svých
krizí, krize je tu pro to, aby vznikli nové rozdělení
v rozvinuté ekonomice je buď bankovní, nebo měnová krize, v rozvojových zemích mohou
jít obě krize dohromady + snížení raitingové ohodnocení ratingových agentur, v rozvojové
ekonomice – výše úroků je závislá na ratingovém ohodnocení
Lokální finanční krize
1992 – útoky na Evropský měnový systém
1994 – měnová krize v Mexiku
1997 – měnové turbulence ve stř. Evropě – rozvíjení ekonomik na neoklasické
1997 – měnová krize v Asii – přesunuta ze stř. Evropy
1998 – měnová krize v Rusku – z Asie přesunuto sem
1999 – měnová krize v Brazilii – také z Asie, považován za jednoho z asijských tygrů
2001 – měnová krize v Turecku a v Argentině – v Argentině inflace 15% – důležité
Už 2001 světový ekonomové věděli, že když někde vznikne krize, že se to rozšíří do více
zemí.
Faktické příčiny světové krize
– spojení světových trhů (finančně, institucionálně a hodnotově)
– přerušení vazeb mezi reálnou ekonomikou (trh produktů a služeb a plateb za ně) a
virtuální ekonomikou (původně měla navázat na reálnou, podporovat ji – ale jen
myšlenka, je to jen symbolická ekon. peněz, např. na burze můžeme prodávat akcie,
které nemáme) virtuální ekon. nereflektovala reálný stav ekonomiky ale ?
– zanedbání zásady obezřetnosti (udělení hypotéky na nemovitost, která má hodnotu 2
mil za 4 mil, nebo sekuritizace = máme finanční produkt, který se nám zdá podezřelý,
vezmeme jakýkoli produkt, např. hypotéku, zabalíme s více produkty a nazveme ji
finančním derivátem a prodáme ji)
1
– spojení tří kritických faktorů (krize kapitalismu – snaha na snižování nákladů, výroba
se přestěhovala tam, kde byly minim. Náklady, docházelo k dovozu a vznikla tu sorta
bohatých lidí, kteří to prodali – platí i pro globalizaci, liberální globalizace a americké
hegemonie – dnes je držena už jen fiktivně dominancí dolaru, ale Američané si svou
hegemonii zajišťují hlavně silou, ostatní státy už nechtějí půjčovat a USA jsou hodně
zadlužený) zadlužení největší ekonomiky je 450 % HNP
po 2. sv.v. došlo ke vzniku mezinárodního měnového fondu a světové banky a kapitál se
dostal do rukou investorů, do 2. sv.v. chtěli investoři podporovat zemi, ve které žil, po 2.sv.v.
už jel každý na svůj „účet“, chtěl si vydělat co nejvíc pro sebe ne pro stát, investoři chtěli co
největší zisk, proto chtěli globální trh, aby měli přístup např. k levné pracovní síle, byl tedy
velký tlak na to aby trhy byly propojeny finančně, institucionálně a hodnotově a byly pak
globální
Historické příčiny
Období 1996 – 2003
– zvýšení schodku amerického BÚ z 1,5% na 5,8% HDP (více než 650 mld. USD)
– prasknutí bubliny dotkomových společností snaha mít co největší počet zákazníků,
když chyběly peníze, našli jsme investora a zase jsme zvětšili svůj podíl na trhu (nešlo
o zisk, ale o zákazníky a když jsme nemohli sehnat investora, tak se dotkomová
společnost prodala za velké peníze)
– ochlazení situace na trzích z důvodu strachu po 11. září 2001
– snížení úrokové míry z 6,5 % (2000) na 1 % (2003) – první reálný náznak krize
investiční fondy
– lidé spojují prostředky, aby mohli investovat
– akciové, dluhopisové fondy
– ale v 90. letech hedge fondy – od normálních fondů se lišili tím, že do nich mohli
investovat jen odborníci, nespecializuje se nákup akcií a dluhopisů, v 90. letech
zrušené zakázání obchodování bank s hypotékami, specializuje se na obchodování
s fin. derivátama
Období 2006 – 2007
Americká hypoteční krize
– ekonomika žijící z poptávky vytvořenou úvěry
– Nezodpovědné udílení hypoték
– sekurizace a obchodování s finančními deriváty
Poskytovatelé placeni od počtu hypoték, investiční banky (nejsou v ČR) mohou obchodovat
s fin. deriváty (volatilita !!!= míra kolísání hodnoty nějakého aktiva, používá se k vyjádření
míry rizika, je to tedy směrodatná odchylka výkyvů, používaná k popisu rizika fin. derivátů)
Největší dopady krize: Belgie, Nizozemí
Česká republika
– v období konjunktury nebyly tvořeny zásoby
– kombinace vlivu krize a vlivu nedostatečných změn v podnicích
– změna chování bank při úvěrování – všechny banky co tu máme, jsou zahraniční
– leden 2009 založen NERV – Národní Ekonomická Rada Vlády – první, kdo říkal, že
je nutno šeřit, říkal, že zadlužení ČR je malé, je to 10 ekonomů a mají vládě pomáhat a
dávat ekon. rady, jak vystoupit z krize
2
pokud chce být vláda zvolena, musí najmout více státních zaměstnanců, sociální výdaje atd.
hodně velký tlak na podporu HDP
Cesty z krize
– verze ekonomických odborníků – nic nedělat, trh si krizi odstraní sám
– verze politiků – těm jde o to, aby byly znovu zvolení, prostě se řekne lidem, co udělali
proti krizi, ale jaký je toho důsledek, je již jedno
– kompromisní verze – vláda bude dělat drobné zásahy a bude se vyčkávat, až si trh
pomůže sám
Dopady krize
– v roce 2008 se snížila hodnota finančních aktiv na světě o 30 000 až 40 000 miliard
USD (roční celosvětové HDP, HDP ČR za 200 let)
– hlavní dopad!!!: vznik nedůvěry vůči bankám
– krizi je nutné vnímat jako příležitost k realizaci změn, které by jinak nikdy neproběhly
– krize je jako požár v přírodě – zničí vše chatrné a staré aby nové a lepší subjekty
mohly vzniknout