Světová hospodářská krize

• – krize trvala několik let
• – ceny akcií se prakticky dostali ne výchozí úroveň až začátkem 50. let
• – došlo k otřesu důvěry v kapitalistický systém – to vedlo k nástupu marxismu, Hitlera a jiných extremistických ideologií
• – hospodářská deprese má zhoubné důsledky na zaměstnanost, stabilitu bankovních systémů
• – v letech 32. 33. byli přijaty zákony, které oddělovali obchodní bankovnictví od komerčního a bylo zavedeno pojištění vkladů
• – Kaynes (makroekonom) – přístupy k ekonomické teorii – obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz
  • o vycházel z toho, že pokud dochází k oslabování ekonomického růstu (k recesy), je to výsledek nedostatečné poptávky v ekonomice a podle jeho názoru by proto stát měl hrát v ekonomice silnější roli. Zejména pomocí regulace agregátní poptávky. V jeho pojetí je cílem plná zaměstnanost. V zájmu té zaměstnanosti lze podstoupit i určité rozpočtové schodky (státní dluh), v jeho pojetí je státní dluh menším zlem než nezaměstnanost.
  • o když všechno selže, tak stát musí přijít na trh, aby oživili poptávku
  • o zabýval se makroekonomickými procesy, regulací hospodářství a hlavně řízením agregátní poptávky
  • o cílem podle něho je plná zaměstnanost, prostředkem k docílení plné zaměstnanosti je inflační měnová politika a růst veřejných výdajů
• – mezinárodní měnový fond a světová banka – založeny na konferenci (1944 Bretton Woods)
  • o ve smyslu institucí, které měli tomuto vývoji dát určitý řád
  • o i otázky pomoci válkou postižené Evropě
• – spojené státy, protože docházelo k projevům studené války, měli zájem na tom, aby se Evropa dostala s devastace (Maršálův plán 1947). V rámci této aktivity byla založena organizace pro vzájemnou Evropskou spolupráci

Kaynes (pokračování)

• – jeho recepty v podstatě fungovali v těch 50 – 60 letech i v letech 70. Jenže pak se něco zaseklo (objevila se stagflace – ekonomická stagnace spolu s inflací). Ekonomika najednou nereagovala na vysokou poptávku, ale reagovali hlavně pouze ceny.
• – co by se tedy mělo dělat když Kaynes nepomáhal?
• – v 80. letech docházelo k významnému přehodnocování politik. Kaynes kritizován – příliš zvýraznil postavení státního sektoru, dluhu, státního sektoru. Spíše by se situace měla posunovat k úbytku státních zásahů. K většímu spoléhání na tržní systém.
• – nový akcent byl kladen z makroekonomické poptávky na aspekty mikroekonomické, k výzkumu chování ekonomických subjektů a zejména k technologickým změnám
• – jakou roli hraje věda, technika, technologie – v 70. letech se objevili jevy, které byli dříve neznámé (tzv. nabídkové šoky).

• – globalizace – procesy ekonomického, informačního, technologického propojování světa a otevírání trhů
• – co nám přináší?
  • o provázanost národních ekonomik – nebývalé tempo mezinárodního pohybu znalostí, technologií, kapitálu. Ale je třeba si také uvědomit, že stále více zahraničních prvků proniká do jednotlivých národních ekonomik.
  • o politický a ekonomický prostor je dosti separován (odlučován). Na jedné straně je vláda (snaží se ovlivnit co mohou), ale jejich politická síla nestačí na to aby mohla modelovat ekonomické procesy, které jsou ovlivňovány ze zahraničí.
  • o postupná eroze daňové základny – problém výběru daní. (sportovci, umělci, kvalifikovaní lidé se stěhují tam, kde pro ně jsou daně výhodnější)
  • o akcelerace přeshraničního investování – investice směřují tam, kde je produkce nejvýhodnější (kde je rozumné zdanění, kde jsou kvalifikované ale levné pracovní síly….)
• – dochází k výraznému oddělování míst produkce a míst spotřeby
• – vliv na inflaci – inflace není v posledních letech až tak devastující. globalizace znamená totiž i změny v cenové tvorby. (kapitál se stěhuje tam, kde jsou vhodné podmínky pro výrobku) a proto ceny nemají takovou tendenci růst.
• – daňový dumping, ekologové, jiné kulturní tradice, zvyšuje se nerovnoměrnost příjmová (důchodová) – se zlepšováním technologií je potřeba kvalifikovanějších lidí (kteří jsou i lépe placeni) – zvětšuje se rozdíl mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými
• – globalizace až moc zvýrazňuje honbu za ziskem, manipulace lidmi, konformita, podřízenost
• – ekonomika sice roste, ale politika skomírá (lidem se zužuje výběr – nikoliv v obchodě, ale v politice)
• – kritika ekologických aspektů – globalizace ničí životní prostředí, přenášejí výrobní prostředky tam, kde jsou standardy na ochranu životního prostředí nižší
• – jak se otevírají hranice, rozšiřuje se i informovanost lidí – dochází tak k posilování lidských práv

Základní ekonomické přístupy k problematice ekonomického rozvoje

• – hovoří li se o ekonomickém růstu – HDP na obyvatele. Hovoří li se o ekonomický rozvoj – vzdělání, přístup ke vzdělání, dlouhověkost
• – ekonomický rozvoj, věda a technika – pomohla k rozvoji zemím a jsou dostupné i pro země třetího světa. Každá země může přejímat techniku a technologie, které byli vyvinuty někde jinde (v tom je rozdíl oproti jiným aspektům, např. suroviny). Je problém techniku a technologie adaptovat.
• – proč sou velké rozdíly mezi zeměmi? Přístup na osvojování si nových technologií.
• – Jak ty nové technologie získávat, jak je mobilizovat? – čtyři základní překážky, které je třeba překonávat:
  • o úspory a investice – je třeba si uvědomit, že nové technologické předpoklady mají dvě formy. Na jedné straně přístroje, na druhé straně znalosti, specifické dovednosti. Je to tedy závislé na tom, jestli je ekonomika schopná vytvořit úspory.
  • o vývoz a dovoz – ekonomika pokud nevyváží, není konkurence schopná ve vývoji, tak taky nemůže dovážet.
  • o veřejný a soukromý kapitál – využívání nových technologií závisí i na investicích veřejného sektoru. Soukromý sektor těžko může vytvářet infrastrukturu, silnice, školy, přístavy, zdravotnická zařízení …
  • o adaptace místním podmínkám – v každé zemi jsou různé klimatické, půdní a jiné podmínky

co vyžaduje ekonomický rozvoj

• – úspory a investice
• – být úspěšný vývozce
• – mít schopnou vládu
• – a adaptovat technologii na místní podmínky

Zvláštní aspekty:

• 1) geografie – nejsou stejné recepty platné pro každou zemi, protože podmínky jsou svým způsobem nadefinovány. Má několik základních aspektů
  1. obdařenost surovinovými zdroji
  2. produktivita zemědělství
  3. doprava (blízkost přístavů atd.)
  4. zdravotní situace
  5. přírodní hazardy
• 2) demografie
• 3) historie

Jaké výzvy pro nás přináší globalizace

1. podpora vědeckého výzkumu a kvalifikačního zázemí – je nezbytně nutné vytvářet podmínky pro rozvoj vědeckotechnických dovedností, růst kvalifikace prakticky na všech úrovních. Musíme respektovat vývoj zemí v tomto globalizačním konfliktu
2. reforma pracovního trhu – každá ta země musí hledat konkurenčně schopné výroby schopné exportu. Uzavřít se znamená uzavřít si cestu k využívání pozitivních rysů globalizace.
3. uvolňování nejrůznějších regulací podnikatelské sféry – pokud klíčem k úspěchu je konkurenceschopnost, pak nejde konkurenceschopnost svazovat zbytečnými regulačními přístupy
4. vytvářet institucionálně právní předpoklady pro fungování podnikatelského prostředí
5. přizpůsobování hospodářských mechanismů a forem státních zásahů nutnosti pohotově reagovat na změny poměrů mezinárodního trhu
6. zlepšovat kvalitu veřejných služeb – zvláště ve vzdělání
7. nutnost zabývat se podmínkami pro zahraniční investory

V současném světovém hospodářství dominují tři základní procesy. (shrnutí)

• 1) zvyšování obchodní otevřenosti
• 2) prohlubování finanční otevřenosti – finanční globalizace (mezinárodní propojování kapitálových trhů, synchronizace burzovních indexů)
• 3) zesilování vzájemných vazeb a interakcí obchodních a finančních aspektů globalizace

Ve světě existují dvě ekonomiky

• – Jedna ekonomika je tzv. reálná – existuje pohyb zboží, pohyb služeb. Za to se platí a od toho se odvozuje exportní financování, obchodní transakce a jejich náležitosti
• – druhá ekonomika tzv. virtuální (symbolická) – ekonomika nejrůznějších finančních transakcí, operací, finančních inovací které se pohybují mezi zeměmi. A mnohdy se tyto dvě ekonomiky od sebe vzdalují