Světová středověká literatura
480 – 2.pol.13.stol.
Období po pádu západořímské říše, doba válek, moru, nemocí, křížových výprav. Měřítkem všeho je bůh. Křesťanství ovlivňuje víru, morálku, myšlení, názory na umění. Na prvním místě církev (ovlivňuje desatero přikázání). Náboženství představovalo jistotu a víru v lepší budoucnost. Byla zde přísná askeze (=odříkání se). Křesťanství povoleno císařem Konstantinem.
Křesťanství se rozdělilo na 2 světy:
– Východní (Byzantská říše, řecká kultura, vzdělanost)
– Západní (římské křesťanství, vliv latinské kultury)
Křesťanská filozofie – Patristika (páter = otec, myšlenkový směr, nazvaný dle církevních otců, kteří obhajovali křesťanské pojetí antické filozofie) – 1.etapa vývoje. Z něho se vyvinula Scholastika (schola = škola, myšlenkový směr) – vytváří jednotnou církevní organizaci, obhájení dogmat (pravda, o které se nepochybuje) rozumem.
* školy, knihovny
Knihy psány rukopisně, shromažďovaly se v kostelech a klášterech, většinou s náboženským tématem (hrdiny byli svatí). Autory knih kněží.
Texty psány bohoslužebnými jazyky – Národní jazyky a Latina, Staroslovenština
Obyvatelé – duchovenstvo, páni, podaní
Kultura – románský a gotický styl
Románský styl – 11. – 13. století
- – Vznik na území dnešní Francie, Itálie a Německa
- – Náměty výhradně náboženské
- – znaky: tlusté zdi, malá úzká okna, půlkruhový oblouk, dřevěné stropy, lomený oblouk
- – umělecké dílo: rotunda na Řípu, baziliky
Gotický styl – polovina 12. století
- – vznikl ve střední Francii, odtud se šířila do ostatních zemí
- – znaky: lomený oblouk, žebrová klenba, vysoká okna, všechno vzhůru – vysoké stropy
- – umělecké dílo: Karlštejn (doba Karla IV.)
- – malířství, sochařství, móda, životní styl
Znaky středověké literatury:
– opakují se náměty z Bible a z Antiky
– hrdina je světec, mučedník, rytíři, králové …, je idealizovaný
– cílem je poučovat, vychovávat, dojímat až později i pobavit
– důraz na poslušnost, oddanost bohu
– většinou neznámí autoři
– díla nedochovaná v úplnosti
– díla psaná výhradně latinsky, řecky nebo staroslovensky, od 12.stol se píše v úředních jaz.
– šířena hlasitým přednesem, většina děl veršovaná
2 proudy – duchovní literatura (=náboženská) – nejčastěji v latině, základem Bible
– duchovní lyrika – motlitby, duchovní písně, žaly, pláče, hymny, oslavné písně
– duchovní epika – legendy (o svatých), apokryfy (náb.texty)
– duchovní drama – biblické hry hrané v kostelích
– literatura světská (=laická) – v národních jazycích, psaná pro rytíře, šlechtu, náměty ze současného života
– světská lyrika – písně (dvorské, milostné), svítáníčka (rozloučení milenců za úsvitu slunce), pastorely
– světská epika – eposy (hrdinské, rytířské, dvorský epos, zvířecí), cestopisy (dopisy z cest), kalendáře, kroniky, fabliaux (krátké povídky ve verších)
– světské drama – frašky (ukazují na nešvary u lidí, u skupin obyvatelstva)
Objevují se profesionální přednašeči – truvéři (většinou za doprovodu strunných nástrojů), minesengři (v Německu), trubadůři (ve Francii).
FRANCOUZSKÁ
* písně o činech – Chansons de gest
Skladba „Píseň o Rollandovi“ (vyzdvihuje statečnost nejodvážnějšího rytíře Karla Velikého, který umírá v boji se Saracény zradou z vlastních řad)
„Tristan a Izolda“ (Tristan je statečný rytíř, který má získat mladou dívku pro svého strýce, ale vypijí elixír lásky a zamilují se do sebe – pak se zabijí)
„Epos O Lišákovi“ (parodie na rytířské vlastnosti)
ANGLICKÁ
„Beowulf“ (osudy Beowulfa, chrání zemi, když je napadena ohnivým drakem, Beowulf umírá, do osiřelé země vpadnou nepřátelé; na 1.místě je čest)
NĚMECKÁ
„Píseň o Nibelunzích“ (nadpozemské bytosti, chránily podklad) – inspiroval se J.Vágner (prsten Nibelungův)
RUSKÁ
„Slovo o pluku Igorově“ (epika, neúspěšné tažení knížete Igora)
ŠPANĚLSKÁ
„Píseň o Cidovi“ (čtenářský deník – Cid se stal příkladem křesťanského rytíře, který bojuje za víru, je věrným poddaným krále, vzorným manželem a starostlivým otcem)