Systém rostlin
Systém rostlin
Rostliny (plantae)
Nižší rostliny
• řadíme sem pouze řasy
• jsou většinou autotrofní
• plastidy obsahují asimilační barviva = chlorofyl ABC i jiné
• jejich tělo je stélkovité (thallus)
Typy stélek
1) monadoidní (bičíkatá)
2) rhizopodová (améboidní – měňavkovitá)
3) kokální (kulovitá)
4) trichální (vláknitá)
5) pletivná
6) sifonální (trubicovitá)
7) sifonokládní
Rozmnožování
a) nepohlavně
• prostřednictvím spor – výtrusy
• pohyblivé spory = zoospory, nepohyblivé = aplanospory
• vznikají ve sporangiích
b) pohlavně
• z haploidních gamet vzniklých meiozou v gametangiích, splynutím vznikne zygota
• podle typu gamet rozlišujeme:
a) izogamie (gamety morfologický stejné, fyziologický
různé)
b) anizogamie (menší samčí a větší samičí)
c) oogamie (spojení výrazně větší nepohyblivé samičí
gamety – vaječné buňky (oosféry) s menší samčí
c) vegetativně
• u jednobuněčných rozpad kolonií a u mnohobuněčných řas rozpad stélky
d) rodozměna
• střídání nepohlavní generace (sporofyta 2n) s pohlavní generací (gametofyt n)
oddělení: Červené řasy (rhodophyta)
• žijí v mořích (200m)
• jejich plastidy obsahují chlorofyl a, d; červené barvivo fykoerytrin, modrý fykocyanin, karotenoidy
• využití: pokrmy, výroba agaru (potravinářský průmysl, příprava živých půd) a léčiv
• potěrka žabí símě (žije u nás)
oddělení: Hnědé řasy (chromophyta)
• obsahují chlorofyl a, c; hnědý fukoxantin, karoten
• sladkovodní a mořské
třída: Rozsivky
• mají schránky z SiO2 (krabičky)
• nepohlavně se rozmnožují dělením, obě skořápky se oddělí a nově vzniklé buňky
doplní chybějící (vždy menší) misku
• vyznám: křemelina (výroba skla, filtrů, izolace, …)
třída: Chaluhy
• žijí v mořích (dosahují až 60m)
• význam: hnojivo, palivo, potravinářství, farmacie, výroba jódu, sody a potaše (K2CO3)
• chaluha bublinatá
oddělení: Krásnoočka (euglenophyta)
• mají pohyblivý orgán – bičík (flagellum)
• barviva: chlorofyl a+b, beta-karoten, xantofyly
• mají světločivnou skvrnu – stigma
• obsahují pulsující vakuolu (uvnitř voda)
• na povrchu pevná vrstva – periplast
• druhy bez chlorofylu se živí heterotrofně
• žijí ve znečištěných vodách
• krásnoočko zelené, štíhlé
oddělení: Zelené řasy (chlorophyta)
• nejdokonalejší, asi předchůdci vyšších rostlin
• barviva: chlorofyl a+b, beta-karoten, xantofyly, zásobní látka – škrob, celulózní
třída: Zelenivky
• žijí samostatně nebo v koloniích
• váleč koulivý (volvox globator), pláštěnka (zelené zbarvení vody)
třída: Spájivky
• rozmnožování: a) pohlavně – spájením (konjugace) = spojením 2 vláken
kanálkem a přelití protoplastu (zygota)
• šroubatka
třída: Trubicovky
• žijí převážně v mořích, ale i ve sladkých vodách
• žabí vlas (stojaté mírně tekoucí vody)
třída: Parožnatky
• stélka rozdělena na kauloid, fyloidy a rhizoidy, často prostoupena CaCO3
• žijí ve sladkých čistých vodách
• parožnatka
buněčná stěna
b) nepohlavně – rozpad stélek
Vyšší rostliny
• eukaryotické, převážně autotrofní mnohobuněčné organismy (chlorofyl a+ b)
• dokonalá vodivá pletiva (kromě mechorostů)
• tělo tvoří kořen, stonek a listy
oddělení: Mechorosty (bryophyta)
• zpravidla suchozemská a výtrusné
• v jejich životním cyklu převažuje gametofyt nad sporofytem
• tělo mechorostů je tvořeno stélkou, která je:
a) lupenitá
b) rozdělena na lodyžku s lístky a připevněna
k podkladu příchytnými vlákny (rhizoidy)
• k rozmnožování dochází ve vodním prostředí
• typická je pro ně rodozměna:
gametofyt (haploidní): haploidní výtrus → vyklíčí v zelený prvoklíček →
vyrůstá mechová rostlinka s pohlavními orgány → samčí pelatky produkující
spermatozoidy a samičí zárodečníky v nichž vzniká vaječná buňka (oosféra)
sporofyt (diploidní): základem je zygota vzniklá splynutím pohlavních buněk →
z nich se vyvíjí štět s tobolkou → v tobolce vznikají redukčním dělením výtrusy
třída: Mechy
• rašeliník – vlhké půdy, rostliny v horní části dorůstají a v dolní odumírají a dávají tak
vznik rašelině
• bělomech sivý, ploník, měřík
oddělení: Plavuně
• výtrusné cévnaté rostliny
• sporofyt převažuje nad gametofytem
• výtrusnicové listy tvoří na vrcholku výtrunicové klasy (strobily)
• ze spory se vyvíjí podzemní prokel
• plavuň vidlačka, vraneček
oddělení: Přesličky
• plazivý oddenek, stonek přeslenitě větvený
• pokožka prostoupena SiO2
• přeslička rolní – 2 typy lodyh: a) jarní (nezelená)
b) letní (zelená – léčivka)
oddělení: Kapradiny
• bylinný vzhled
• na okrajích výtrusnicové kupky chráněné blanitou ostěrou
• výtrusy klíčí ve vlhku zelené srdčité prokely
• kapraď samec, osladič
Semenné rostliny (spermatophyta)
• nezávislost oplození na vodním prostředí
• oplození se uskuteční nejčastěji hmyzem (entomogamie), větrem (amenogamie),
zvířaty (zoogamie)
oddělení: Nahosemenné rostliny
• vajíčka volně bez ochrany na plodolistech
• chybí květní obaly
• Chybějí jim květy v pravém slova smyslu, samčí a samičí výtrusné listy (mikro- a
megasporofyly) tvoří oddělené šištice
třída: Cykasy
• konec prvohor
• nevětvený kmen, nahoře zpeřené listy
třída: Jinany
• jediný zástupce: jinan dvoulaločný (ginkgo biloba)
• listy zpeřené, rozdělené na dva laloky
třída: Jehličnany
• stálé zelené dřeviny
• listy tvoří jehlice a pokožka je kryta kutikulou
• existují stromovité a keřovité formy
• smrk obecný (šišky visí dolů)
• jedle bělokorá (šišky směrem vzhůru)
• borovice lesní (jehlice rostou na zkrácených větvičkách – brachyblasty)
• borovice kleč; modřín opadavý (jehlice opadávají); jalovec obecný
• tis červený (jedovatý); sekvojovec obrovský (4000 let)
oddělení: Krytosemenné rostliny
• skupina semenných rostlin tvořící květy
• vajíčko je kryto v pestíku, semena ukryta v plodech
• cévní svazky obsahují pravé cévy (tracheje)
• rozmnožování: a) opylení – přenesení zralého
pylového zrna na bliznu, např. pomocí
b) oplození – probíhá dvojí oplození: jedna spermatická buňka splý-
větrem
vá s haploidní vaječnou buňkou → zygota → zárodek
(embryo), druhá spermatická buňka splývá s diploidním
jádrem zárodečného vaku → endosperm (vyživuje zá-rodek)
JEDNODĚLOŽNÉ DVOUDĚLOŽNÉ
– klíčí 1 děloha – klíčí 2 dělohami
– hl. kořen zaniká, nahrazen postraními – hlavní kořen zachován
– květy většinou 3-četné – květy 5- nebo 4-četné, květní obaly
– cévní svazky jsou rozptýlené, druhotně rozlišeny na kalich a korunu
netloustnou – cévní svazky uspořádány kruhovitě
třída: Dvouděložné
mají kambium a druhotně tloustnou
• byliny i dřeviny
čeledi: Pryskyřníkovité
• obsahují jedovaté alkaloidy
• pryskyřník prudký, sasanka, blatouch
Růžovité
• jahodník, maliník, jabloň, hrušeň, třešeň, višeň, švestka, meruňka
Bobovité
• luštěniny (hrách, čočka, fazol, sója)
• olejniny (podzemnice olejná)
• pícniny (jetel, tolice vojtěška)
Miříkovité
• zelenina (mrkev, celer, petržel)
• koření (kopr, kmín, fenykl)
• plevel (bršlice kozí noha, bolševník)
Brukvovité
• hlávkové zelí, křen, ředkev, řepka olejka (olejnina)
Lilkovité
• lilek, rajče, paprika, rulík zlomocný, tabák virginský (alkaloid – nikotin)
Hluchavkovité
• šalvěj, majoránka, dobromysl (oregano), máta, meduňka
Hvězdicovité
• slunečnice, heřmánek
Bukovité
• buk lesní, dub letní, zimní, kaštanovník
Břízovité
• květenství = jehnědy
• bříza bělokorá, olše
Vrbovité
• vrba jíva, topol, osika
Hvozdikovité
• kohoutek luční, karafiáty
Krtičníkovité
• divizna, světlík lékařsky, náprstník (posiluje srdeční činnost)
Merlíkovité
• špenát, řepa
třída: Jednoděložné
čeledi: Liliovité
• cibule, česnek, konvalinka, vraní oko (jedovaté)
Lipnicovité
• tzv. trávy
• pšenice, ječmen, žito, oves, rýže, kukuřice