Téma války a boje proti fašismu v českém i světovém literárním a filmovém umění

• 1) historický kontext
  • 30. léta hospodářská krize a její následky; 1933 Hitler kancléřem
  • 1934: Noc dlouhých nožů
  • 1935: výměna prezidentů, TGM odchází z funkce prezidenta, prezidentem se stává Edvard Beneš
  • 1936: Španělská občanská válka
  • 1938: Křišťálová noc
  • 30. září 1938: Mnichovská dohoda – mnichovský diktát
  • 15.března 1939: Protektorát Čechy a Morava
    • 1.září 1939: začíná druhá světová válka, napadení Polska
  • 1939: uzavření vysokých škol, 17.11. zavraždění studenta Jana Opletala; události spojené se studentským hnutím
  • 22. června 1941: napadení SSSR, operace Barbarosa
  • květen 1942: atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha – vyhlášeno stanné právo=heydrichiáda, vyhlazení Lidic a Ležáků   (Jan Drda Vyšší princip)
  • 1942: bitva o Anglii, čeští letci
  • 1944: Den D, spojenci se vylodí v Normandii
  • 5. květen 1945: květnové povstání českého lidu
  • 8. květen 1945 osvobození, konec 2. světové války v Evropě
  • 2. září 1945: konec druhé světové války, Japonsko kapituluje po srpnových atomových útocích na Nagasaki a Hirošimu
• 2) česká literatura
• cenzura: historická, nezávadná tématika
• pronásledování české inteligence: zatýkání: Emil František Burian; emigrace: Egon Hostovský, V+W, Jan Čep; koncentrační tábor: Karel Poláček, Josef Čapek; Vladislav Vančura: popraven

próza v době okupace

• témata musela být kvůli cenzuře nezávadná
• psychologická tématika: např. Jarmila Glazarová: Advent (rok 1939)
• historická tématika: např. Karel Schulz: Kámen a bolest (rok 1942): o životě renesančního umělce Michelangela
• biblická tématika: Ivan Olbracht: Biblické příběhy
• Vladislav Vančura: Obrazy z dějin národa českého (novela Kosmas)
• Eduard Bass: Cirkus Humberto (1940), Lidé z maringotek
• Jan Drda: Městečko na dlani
• historická próza: František Kubka; Miloš Václav Kratochvíl
• František Kožík: Největší z pierotů: osudy slavného pařížského mima Debureaua
• Karel Schulz: Kámen a bolest
• František Křelina
• Jaroslav Durych: Služebníci neužiteční (1940): první díl vyšel u nás, ostatní vyšli v Římě (po roce 1948 nemohla vycházet u nás díla většiny katolických i dalších autorů; vycházela v zahraničí)
• psychologická próza:
• Jaroslav Havlíček: Petrolejové lampy (původní název Vyprahlé touhy), 1944
• Egon Hostovský (emigrace, v době okupace jeho díla u nás nevycházela), Jan Čep; Marie Pujmanová: Předtucha; Jarmila Glazarová: Advent
• Václav Řezáč: (i dětská próza) Kluci hurá za ním, Poplach v kovářské uličce
• Vladimír Neff: Sňatky z rozumu, Zlá krev, Třináctá komnata (1944)

Karel Schulz

• pocházel z významného uměleckého rodu
• studoval v Praze práva, poté přestoupil na medicínu – nedokončil
• literárně činný od 20. let: přispíval do Lidových novin, Lumíru, Pásma, Řádu, Akordu
• dílo: Tegtmeierovy železárny; Sever-Jih-Západ-Východ; Dáma u vodotrysku; Skleněná panna; Peníz z noclehárny; Princezna z kapradí; Prsten královnin; Kámen a bolest: V zahradách medicejských; Papežská noc

drama v době okupace

• některá divadla zavřena, Čapkovy hry zakázány, odchod některých dramatiků do exilu; cenzura
• avantgardní divadlo D 41 vedené E.F. Burianem bylo na jaře roku 1941 uzavřeno
• Vítězslav Nezval: Manon Lescaut: velice oblíbeno, často hráno; Viktor Dyk: Krysař
• avantgardní divadlo: Divadélko 99 (působilo v letech 1939-1944) vedené Jindřichem Honzlem uvádělo recitační inscenace a dramatické montáže
• 1944: zakázán provoz divadel
• divadlo se hrálo také v terezínském ghettu

poezie v době okupace

• 1) rok 1938: Mnichov: reakce českých básníku na Mnichovskou dohodu
  • Josef Hora: Domov
  • Jaroslav Seifert: básnická sbírka Zhasněte světla: báseň Píseň o rodné zemi
  • Vítězslav Nezval: básnická sbírka Matka naděje: báseň Až budeš stařičká
  • Vladimír Holan: sbírka: Září 38: Odpověď Francii
  • František Halas: sbírka Torzo naděje (1938): básně Zpěv úzkosti, Praze
• 2) doba okupace
• autoři se obrací na osobnosti:
• František Halas: Naše paní Božena Němcová (vrací se k historické postavě české literatury, všímá si její neohroženosti, nezvyklého chování na tehdejší dobu)
• Jaroslav Seifert:Vějíř Boženy Němcové (vrací se k Boženě Němcové, ke kráse českého jazyka, neohroženosti českého národa)
• autoři připomínají krásu Prahy: Jaroslav Seifert: Světlem oděná, Kamenný most
• květen 1939: uložení ostatků Karla Hynka Máchy na Vyšehradě, Vítězslav Nezval: Óda na Karla Hynka Máchu: Pět minut za městem
• Josef Hora: báseň Jan Houslista
• František Hrubín: Země Sudička, Mávnutí křídel; Říkejte si se mnou: tvorba pro děti
• František Halas: tvorba pro děti: Ladění
• Vladimír Holan: lyrickoepická skladba Terezka Planetová
• Jan Zahradníček: postava sv. Václava; báseň Svatý Václav, Korouhve: oslovuje české světce
• tvorba Jiřího Ortena
• František Hrubín: Jobova noc (1945): baladická skladba; Job: biblická postava ze starého zákona
• v roce 1942 se ustanovila Skupina 42: Josef Kainar, Jiří Kolář, Ivan Blatný (otec Lev Blatný: autor české avantgardy), Jiřina Hauková
• program sestavil kritik Jindřich Chaloupecký
• umělci různého zaměření; výtvarní umělci: František Hudeček, Kamil Lhoták; spisovatelé: Jiří Kolář: Ódy a variace (1946): báseň Druhá ranní, Druhá odpolední; náměty ze všedního života, civilismus, téma nočního města;; Ivan Blatný: sbírka Tento večer, Josef Kainar: Nové mýty: báseň Stříhali dohola malého chlapečka
• tématika nočního města, náměty všedního života, život města a periférie
• Jiří Kolář: 2. polovina 20. století: experimentování s jazykem: experimentální poezie, výtvarník: koláže
• po válce pokračuje v civilistní poezii: Dny v roce (1948); v roce 1975 vyšla v samizdatu
• Jiří Kolář byl v roce 1952 odsouzen za sbírku Prométheova játra; podpis Charty 77; pobýval v Berlíně a Paříži

česká poezie po roce 1945 do roku 1948; mezidobí demokracie: 1945 -1948

1. a) vyšla díla Josefa Čapka, který zemřel v koncentračním táboře, Josef Čapek: Básně z koncentračního tábora (1946): báseň Když plachá divá zvěř
2. b) pokračují aktivity Skupiny 42: Jiří Kolář: Ódy a variace (1946), Josef Kainar: Nové mýty (1946), Ivan Blatný: Tento večer (1945), Jiřina Hauková
3. c) skupina okolo Kamila Bednáře: básník; vychází sborník Ohnice, jehož autoři se vrací k Jiřímu Ortenovi
4. d) skupina RA: skupina surrealistů: nemohli vycházet za války a v letech 1945 až 1948 mohli, poté opět ne; představitelé: Zdeněk Lorenz, Ludvík Kundera
5. e) dík osvoboditelům vyjádřil: Jaroslav Seifert: Přilba hlíny; Vítězslav Nezval: Historický obraz (38, okupace, osvobození); Vladimír Holan: báseň Rudoarmějci
6. f) katoličtí autoři: Bohuslav Rejnek: Podzimní motýli; Jan Zahradníček: Stará země

próza po roce 1945

• téma a problematika holocaustu, téma transportů
• Julius Fučík: Reportáž psaná na oprátce (1945)
• Jan Drda: Němá barikáda: např. povídka Vyšší princip (1946)
• Jiří Weil: Život s hvězdou (1949)
• k okupační a válečné tématice se autoři vraceli v próze hlavně v 50. a 60. letech
• Karel Ptáčník: Ročník jedenadvacet (1954)
• Norbert Frýd: narozen v Českých Budějovicích: Krabice živých (1956)
• Arnošt Lustig: hrdinky ženy: Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou (1964); Nemilovaná (1979);;; povídky: Démanty noci (1958)
• Jan Otčenášek: Romeo, Julie a tma (1958)
• Josef Škvorecký: Zbabělci (1958)
• Ladislav Fuks: Pan Teodor Mundstock (1963); Spalovač mrtvol (1967)
• Bohumil Hrabal: Ostře sledované vlaky (1965): zfilmováno, film získal Oskara; Obsluhoval jsem anglického krále (1975)
• Ota Pavel: Smrt krásných srnců, Jak jsem potkal ryby
• Viktor Fischl: Dvorní šašci

Ladislav Fuks

• okupační tématika a téma holocaustu
• vystudoval filosofickou fakultu na UK
• tvorba ovlivněna válkou, okupací
• staví se na stranu vládnoucího komunistického režimu
• sňatek s Italkou Ciulianou Limeti
• hospitalizován na psychiatrii
• dílo: Zámek Kynžvart, Pan Teodor Mundstock (1963), Mi černovlasí bratři, Variace pro temnou strunu, Spalovač mrtvol (1967), Návrat z žitného pole, Smrt morčete

Arnošt Lustig

• český židovský spisovatel a publicista, stále žijící autor (dnes je mu přes 80 let)
• 1941: by l z rasových důvodů vyloučen ze školy
• 1942: poslán do Terezína, dále byl vězněn v Buchenwaldu a v Osvětimi
• 1945: uprchl z transportu smrti (z Buchenwaldu do Dachau) a ukrýval se až do konce války v Praze
• následkem holocaustu přišel o téměř celou svoji rodinu: hluboce ho to poznamenalo (takže již jeho první díla se zabývají tématikou židů a druhé světové války)
• roku 1948 pracuje v Izraeli jako zpravodaj Lidových novin v izraelsko-arabské válce, po návratu pracoval v Československém rozhlasu či jako scénárista
• po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968 opouští Československo (nějaký čas žil v Jugoslávii, pak v Izraeli a nakonec se usadil 1970 v USA – přednáší na americké univerzitě ve Washington

      dílo

• jeho díla patří především k druhé vlně válečné prózy ( z 50. a 60. let)
• vychází v ze zkušeností hlavně z koncentračních táborů; zabýval se hlavně tématem holocaustu, postavení židů během druhé světové války atd.
• zachycuje osudy mladých dívek, žen a starých lidí (jsou nejvíce zranitelní, protože jsou bezbranní)
• Lustig hledá ve svých prózách smysl lidství a podstatu lidského bytí
• první existenciální válečné příběhy: Noc a naděje, Démanty noci
• další zachycují život po druhé světové válce: Můj známý Vili Feld, Dita Saxová (pro lidi, kteří přežili peklo nacistických koncentračních táborů je velice těžké vyrovnat se s minulostí a přizpůsobit se přítomnosti)
• Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (příběh o mladé dívce, která se rozhodle nevzdat se a bojovat o svůj život, ačkoli je jasné, že je ztracena)
• filmové adaptace: Transport z ráje (povídka z knihy Noc a naděje), Démanty noci (Jan Němec), Dita Saxová (Antonín Moskalyk)

• 3) světová literatura
  1. a) německá literatura (antifašistická)
     • exilová literatura: Thomas Mann, Lion Feuchtwanger, Bertolt Brecht: drama Strach a bída Třetí říše, Matka Kuráž a její děti; Arnold Zweig: Velká válka bílých mužů
     • poválečná literatura: Heinrich Böll, Günther Grass (Plechový bubínek)
  2. b) anglicky psaná literatura (američtí, angličtí autoři)
• Ernst Hemingway: Komu zvoní hrana (španělská občanská válka)
• Norman Mailer: Nazí a mrtví (průběh bojových akcí, jimiž v džungli tichomořského ostrova prochází průzkumná četa)
• Joseph Heller: Hlava XXII
• James Clavell: Král Krysa (z prostředí ze zajateckého tábora)
• Patrick Ryan: Jak jsem vyhrál válku (humorné dílo o válce)
• William Styron: Sophiina volba (tématika holocaustu);; zfilmováno, hlavní role Meryl Streep; porovnání filmového zpracování s knižní předlohou
  1. c) ruská literatura
• Boris Polevoj: Příběh opravdového člověka (dokumentární román s psychologickými prvky; líčí osudy válečného pilota)
• Michail Šolochov: Osud člověka
• Jurij Bondarev: Hořící sníh (zabývá se bitvou u Stalingradu)
  1. d) francouzská literatura
• Robert Merle: Smrt je mým řemeslem (zachycuje život nacistického velitele nacistického tábora Rudolfa Langa, jenž bez výčitek svědomí organizuje masové vyvražďování vězňů; dílo inspirováno osobními zápisky Rudolfa Hösse – velitel koncentračního tábora Osvětim)
  1. e) italská literatura
• Alberto Moravia: Horalka (děj se odehrává ve válečných letech, hrdinka je obyčejná žena Cesira, která se snaží chránil svou dceru před nástrahami okolního světa; opravdová rána přichází, ale až po válce, kdy je její dcera znásilněna vojáky a poznamená ji to velice psychicky i morálně); zfilmováno – hlavní roli hraje Sophia Loren, která za svůj výkon získala Oscara
• Curzio Malaparte: Kaput (spojení reálních a fiktivních prvků, vylíčení významných italských a německých fašistů, se kterými se autor setkal: např. Heinrich Himmler)
  1. f) literární paměti: Winston Churchill: Druhá světová válka (získal Nobelovu cenu za literaturu); Deník Anne Frankové (deník mladé holandské dívky – židovky, která se skrývala nějakou dobu před nacisty v tajném úkrytu s celou svou rodinou; jejich úkryt je ale objeven a Anne Franková umírá v koncentračním táboře)
  2. g) literatura o válce (literatura faktu): Anthony Beevor: Anglie, Španělská občanská válka, Paříž