Účetnictví – Úvod, rozvaha

• – rok 1494 – Luca Paciolli – účetnictví benátských kupců
  • o spis: Di aritmetica – kapitola: Dopica = tj. podvojné účetnictví

 

• – Zákon č. 563 / 1991 Sb., o účetnictví
• – Legislativní proces – prosec schvalování zákonů
• – Vyhláška MF ČR 500 / 2002 Sb., kterou se provádí zákon . . .

Účetnictví I

= samostatný obor sociálně ekonomických informací, který na podnikové úrovni vytváří ucelený systém z vlastními kontrolními prvky a který při využití bilančních metod sleduje průběh reprodukčního procesu a poskytuje o něm průkazné informace finančního charakteru

 

• – hlavní uživatelé:
  • o na podnikové úrovni – vlastníci podniků / manažeři / obchodní partneři / bankovní ústavy
  • o státní orgány – především finanční úřady
  • o na mezinárodní úrovni

 

• – požadavky na účetnictví:
  • o objektivní obraz o skutečnosti
  • o průkazné, zejména pro účely správného stanovení daňového základu (trend: oddělení daní od daňového základu)
  • o účetnictví musí být jasné a srozumitelné pro zahraniční partnery (MMF, světová banka, obchodní partneři, světové burzy)

 

• – zobrazit stav aktiv a závazků vlastního kapitálu, nákladů, výnosů a výsledků hospodaření — splňuje to účetním zpracováním rozvahy a výsledovky

 

Rozvaha

= poskytuje přehled o stavu hospodářských prostředků a zdrojů jejich financování k určitému datu (stavové veličiny k datu)

 

Výsledovka

= poskytuje přehled o výsledku hospodaření za určité období (hospodářské období) / (tokové veličiny za období)

= nyní: Výkaz zisku a ztráty (v praxi) (zobrazuje výsledek hospodaření)

Rozvaha

• – zpracovává se jako dvoustranná tabulka a má historicky ustálenou formu

 

Aktiva              Rozvaha k . . . .           Pasiva  (zdroje, vlastnický vztah k majetku)

(forma)

 

=

• – existují normy, které závazně upravují uspořádání položek účetních výkazů
  • o direktiva Rady Evropského společenství – udává formu a obsah u rozvahy a výsledovky
  • o direktiva o konsolidovaných bilancích – týká se mateřských a dceřinných společností
  • o direktiva o auditorech = nezávislá osoba – ověřuje správnost účetnictví (spis o stavu a vedení účetnictví)

 

Aktiva:                       I. Dlouhodobý majetek

• nehmotný pořadí podle likvidnosti
• hmotný majetkových složek
• finanční
• zásoby
• pohledávky
• krátkodobý finanční majetek
• peněžní prostředky
• náklady příštích období
• příjmy příštích období

II. Oběžný majetek

III. Přechodná aktiva

 

Pasiva:           I. Vlastní kapitál

• základní kapitál
• kapitálové fondy
• fondy tvořené ze zisku
• výsledky hospodaření (nerozdělený výsledek hospodaření z minulých let a z běžného roku)
• rezervy (na budoucí výdaje)
• úvěry
• závazky (dluhy)
• výnosy příštích období
• výdaje příštích období

II. Cizí kapitál

III. Přechodná pasiva

 

Dle časového hlediska:            – vlastní kapitál – firma to má trvale k dispozici = trvalé zdroje                                     financování

– cizí kapitál = dočasné zdroje financování

 

• – Rozvaha zahajovací k 1. 1. ….
• – Rozvaha konečná k 31. 12. ….

 

Rozvaha = tabulka, kterou se společnost (podnik) prezentuje svému okolí

 

• – likvidnost majetku = vlastnost majetku být převedeny na peněžní formu = zpeněžitelnost majetku (kvalitativní vlastnost)
• – likvidita podniku = schopnost uhrazovat závazky a počítá se jako kvantitativní ukazatel

Peněžní prostředky

L₁ = —————————-

Krátkodobé závazky                      (5/10 = 0,5 Kč máme na uhrazení 1 Kč dluhu)

Likvidnost:

1. stupně peněžní prostředky + krátkodobý finanční majetek
2. stupně pohledávky
3. stupně zásoby
4. stupně dlouhodobý majetek

 

• – v rozvaze se úhrn aktiv musí rovnat úhrnu pasiv (používáme stejné ceny) – bilanční suma !!!

 

Charakteristika složek rozvahy

AKTIVA

I.                    Dlouhodobý majetek = stálá aktiva

• o účastní se výrobního procesu déle než 1 rok
• o jeho hodnota přechází do nových výrobků postupně
• o opotřebovává se kromě finančního – cenné papíry se neopotřebovávají
• o dlouhodobý nehmotný majetek:
  • zřizovací výdaje
  • nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
  • software
  • ocenitelná práva
  • goodwile (dobré jméno podniku oceněno v penězích s dobou použitelnosti delší než 1 rok)

Charakteristika složek rozvahy                                                                               2. přednáška

 

• Zřizovací výdaje = výdaje nehmotné povahy vynaložené v období od založení společnosti (společenská smlouva, zakladatelská listina) až do okamžiku vzniku společnosti (zápis do obchodního rejstříku) (př. Výdaje na nájem prostor – kanceláří, poštovní výdaje, telefony, cestovní výdaje, notářské výdaje na sepsání zakladatelské listiny a společenské smlouvy, výdaje spojené se svoláním ustavující valné hromady)

 

• Nehmotný dlouhodobý majetek se eviduje v ceně stanovené účetní jednotkou s dobou použití delší než 1 rok
  • o při dodržení povinností stanovených zákonem a respektování principů významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku (cenový limit stanovuje účetní jednotka)
    • princip významnosti v účetnictví se chápe tak, že případné neuvedení údaje (např. v rozvaze) nesmí uvést v omyl uživatele informace při jeho rozhodování (významnost údaje nelze jednoznačně stanovit)
    • věrný obraz nutno chápat tak, že věrně jsou zobrazeny skutečnosti tehdy přihlíží-li se ke všem okolnostem, které souvisí s účetním případem a účtuje se o něm tak, aniž je porušen zákon /// poctivě – znamená osobní přístup zpracovatele ke zpracování účetnictví, který vylučuje úmyslné zkreslování údajů
  • položka goodwile = dobré jméno podniku oceněné penězi, ale ve skutečnosti je to rozdíl mezi cenou podniku zaplacenou např. při jeho koupi a sumou cen majetkových položek v účetnictví prodávajícího, která je snížena o hodnotu předaných závazků s tou koupí spojených. Goodwile je vlastnost podniku jako celku, která umožní udržet si pozici na trhu, která je vytvořena zavedeným podnikovým systémem, jejichž součástí jsou vytvořené dodavatelsko-odběratelské vztahy, konexe, know-how hodnoty (tradice, dovednosti a schopnosti managementu)
• o dlouhodobý hmotný majetek:
  • nemovitosti jako jsou pozemky, stavby včetně budov a objekty, které jsou pevně spojeny se zemí (např. silnice, vodní přehrady, billboard …) bez ohledu na cenu
  • samostatné movité věci (tj. všechny ostatní kromě nemovitostí)
    • majetkové složky hmotné povahy (věci uchopitelné, přemístitelné) v ceně stanovené účetní jednotkou s dobou použitelnosti delší než 1 rok (při splnění povinností stanovených zákonem – zákon o dani z příjmů > 40000 – a při respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazování majetku – viz. DNM)
  • soubory movitých věcí – tj. celek, který plní jedno určité technicko-ekonomické určení, přičemž jednotlivé části souboru (komponenty) nemusí být dlouhodobý hmotný majetek (např. pojízdná automobilová dílna) (soubor má jednu inventární kartu a jednu vstupní cenu pro odepisování a odepisuje se jako celek – výměna části celku se provádí formou opravy)
  • trvalé porosty pěstitelských celků s dobou plodnosti delší než 3 roky (vinice, chmelnice, ovocné sady)
  • základní stádo a tažná zvířata – základní stádo slouží k reprodukci chovu a zahrnují se plemeníci a plemenice skotu, prasat, ovcí, koz, koní, dostihoví a tažní koně, osli a kříženci osla a koně (tj. soumaři = nosiči břemen); zvěř žijící v oboře, plemenná hejna hus . . . .
  • technické rekultivace (tj. meliorace) a technické zhodnocení dlouhodobé povahy
• o dlouhodobý finanční majetek:
  • majetkové cenné papíry (akcie) s dobou držení delší než 1 rok (dle úmyslu účetní jednotky při nákupu)
  • cenné papíry úvěrového typu (obligace) s dobou splatnosti delší než 1 rok – říká se jim též dlužné cenné papíry a jsou součástí majetku podniku, který je má v držení
  • půjčky podnikům ve skupině
  • termínované vklady na dobu delší než 1 rok
  • pronájem podniku nebo jeho části jako souboru movitých a nemovitých věcí

 

II.                 Oběžný majetek

• o movité věci, které se účastní výrobního procesu krátkodobě a vložením do výrobního procesu předávají svou hodnotu novým výrobkům najednou – spotřebovávají
• o Zásoby
  • Materiál – nakupované věci za účelem spotřeby
  • Výrobky – zásoby vyprodukované ve vlastním výrobním procesu za účelem spotřeby v tomtéž výrobním procesu nebo prodeje
  • Nedokončená výroba – výrobky ve stádiu rozpracování (měřeno vynaloženými náklady na rozpracovanost)
  • Zvířata, která nejsou dlouhodobým majetkem (mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu, drůbež – všechna užitková a plemenná zvířata kromě plemenných hus, kožešinová zvířata, ryby, včelstva)
  • Zboží = nakupované zásoby za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s nimi obchoduje (předmětem činnosti je obchodní činnost)
  • Pozemky, pokud předmětem činnosti účetní jednotky realitní kanceláře je obchodování s nimi (nevyužívá je k hospodářským účelům) – od 1.1.2003
• o Pohledávky
  • Představují právně podložený nárok na protidávku (tj. platba) za uskutečněnou dodávku (výkon) (podkladem je faktura či vyúčtování jiného charakteru)
  • Od 1.1.2003 jsou součástí pohledávek dohadné položky aktivní, tj. takové, které nemohly být ke konci roku řádně vyfakturovány (např. očekávané náhrady od pojišťovny za manka a škody vzniká v běžném roce – pojistné plnění)
• o Krátkodobý finanční majetek
  • Majetkové cenné papíry v držení kratší dobu než 1 rok (dle úmyslu účetní jednotky)
  • Dlužné cenné papíry s dobou splatnosti kratší než 1 rok (nakupované dlužné cenné papíry)
  • Peněžní prostředky na účtech u peněžních ústavů (vklady na viděnou) (devizi = peněžní prostředky v bankovních ústavech v cizoměnových jednotkách) a peněžní prostředky v hotovosti – v pokladně (valuty = peněžní prostředky v pokladně v cizoměnových jednotkách) /// součástí peněžních prostředků jsou i ceniny: tj. poštovní známky, kolky, CCS karty, telefonní karty, restaurační poukázky pro stravování zaměstnanců

 

III.               Přechodná aktiva

= zúčtovací vztah mezi dvěma a více obdobími, který má charakter pohledávky           (říká se jim také uspořádací účty)

 

Náklady příštích období

Výdaj _b.o.         100                             Náklad _b.o.       50

——————————————————————-

Náklad _př.o.       50

(např. nájemné placené na 2 roky předem)

 

Příjmy příštích období

Výnos _b.o.         50

——————————————————————-

Výnos _př.o.        50                               Příjem _př.o.        100

(např. nájemné inkasované za 2 roky zpětně)

 

• o součástí přechodných aktiv nejsou:
  • přechodné účty aktivní
  • kursové rozdíly aktivní

PASIVA

I.                    Vlastní kapitál

• o zahrnuje trvalé zdroje financování, na které podnik nikomu nedluží, tedy hodnoty ve vlastnictví podniku
• o Základní kapitál = souhrn peněžitých a nepeněžitých vkladů společníků do společnosti, je rozdělen na stejně velké díly (akcie) a podle počtu akcií v držení je poměřován vliv akcionáře v a.s. (přes 50 % . . . rozhodující vliv)
• o Kapitálové fondy – představují zdroje financování, které mají původ vně podniku, ale nejsou součástí základního kapitálu
  • Dary
  • Některé dotace
  • Emisní ážio (rozdíl mezi prodejní cenou a nominální hodnotou emitovaných akcií z každé další emise; emise akcií = vydávání akcií za účelem získávání dalších zdrojů financování, který mají charakter vlastního kapitálu) – emise: ! pozor dochází ke zředění stávajícího vlastního kapitálu na větší počet akcií – aby se řešil problém zřeďování, prodávají se akcie za vyšší cenu než je nominální a tak vzniká emisní ážio – pokud to firma neudělá, může dojít k poklesu hodnoty akcií ///// emisní ážio = příplatek za to, že nový akcionář získá přístup k fondům, které byly již vytvořeny dříve
• o Fondy tvořené ze zisku – vytváří společnost buď dle zákona povinně nebo dobrovolně
  • zákonný rezervní fond u a.s. a s.r.o., který je tvořen povinně na úhradu případné ztráty jako negativného hospodářského výsledku
  • nedělitelný fond – povinně vytvářený družstvem jako zajišťovací fond, který slouží k úhradě závazků v případě zániku družstva !!!!!! – během existence družstva nesmí být použit a rozdělen mezi členy!!!)
  • sociální fond – k financování výdajů (vzniká dle stanov nebo z rozhodnutí valné hromady), určených sociálně potřebným osobám (např. příspěvek na závodní stravování, na částečnou úhradu rekreační poukázky, příspěvek novomanželům, příspěvek při narození dítěte . . .)
  • fond odměn
  • fond dividendový
• o Nerozdělený zisk minulých let – výsledek hospodaření – kumulativně – o kterém nebylo rozhodnuto jakému fondu bude přidělen
• o Neuhrazená ztráta z minulých let – negativní výsledek hospodaření – kumulativně – která snižuje hodnotu vlastního kapitálu

 

Základní kapitál

Vlastní kapitál

Fondy

Ostatní složky vlastního kapitálu, které

Nerozdělený výsledek hospodaření                       převyšují základní kapitál

z minulých let – kladný +

 

 

• kumulativní ztráta může být i tak velká, že hodnota vlastního kapitálu bude záporná
• nerozdělený zisk minulých let -120 > 100 ostatní složky vlastního            kapitálu + základní kapitál + fondy

==== – 20 předlužení podniku (tj. stav, kdy prodejem veškerého majetku podniku není možné uhradit všechny závazky

 

Dokončení–složky rozvahy, hospodářské operace, účet                                          3. přednáška

 

II.                 Cizí kapitál

• o úvěr (úvěry) – cizí zdroj peněžních prostředků k překlenutí nedostatku vlastních peněžních prostředků
• o závazky (dluhy) – vyjadřují právně podložený vztah, který má charakter povinnosti vůči vnějšímu okolí a je založen na základě účetního dokladu – faktura za přijaté dodávky materiálu, zboží, prací a služeb = závazky z hospodářského styku, nebo na základě uzavřené smlouvy s peněžním ústavem např. o úvěru nebo s pojišťovnou – tedy pojistná smlouva, nebo se jedná o závazky vyplývající ze zákona = závazky vůči státnímu rozpočtu z titulu placení daní
• o rezervy na budoucí výdaje tvořené na vrub nákladů ( z nákladů ) (jsou-li závazky cizím kapitálem, pak i rezervy na jejich úhradu jsou rovněž cizím kapitálem); rezervy tedy snižují hospodářský výsledek
  • pozn.: nezaměňovat s rezervním fondem, který je vlastním kapitálem tvořeným ze zisku za účelem úhrady ztráty

 

III.               Přechodná pasiva

• o představují zúčtovací vztah mezi dvěma nebo více hospodářskými obdobími, který má charakter závazku (závazek běžného období vůči příštímu období)
• o výdaje příštích období
  • vyjadřují zúčtované náklady v běžném období, které mají být uhrazeny v příštím období (jako závazek)
  • např. nájemné zúčtované a placené podle nájemní smlouvy za 2 roky zpětně

 

 

Náklad _b.o.       50

——————————————————————-

100      Výdaj _př.o.                                Náklad _př.o.       50

 

• o výnosy příštích období
  • uskutečněný příjem běžného období, který bude zúčtován do výnosů příštího období
  • pozn.: příjem běžného období – je závazkem vůči příštímu období, kdy dojde k zúčtování příjmu do výnosů

 

Výnos _b.o.         50                    Příjem _b.o.         100

———————————————————–

Výnos _př.o.        50

 

 

• – přechodná pasiva a přechodná aktiva tvoří tzv. zúčtovací vztahy

 

 

Vliv hospodářských operací na rozvahové položky

 

Zadání:

Podnik vlastní k 1.1. DHM 800; BÚ 200; na tyto hospodářské prostředky nikomu nedluží; potom vlastní kapitál činí 1000.

 

Zahajovací rozvaha k 1.1.

DHM               800                             Vlastní kapitál              1000

BÚ                  200                             Cizí kapitál                   0

—————————————————————————–

å aktiv 1000                           å pasiv                        1000

 

V hospodářském období nastaly následující operace:

• 1) Nákup materiálu dle faktury dodavatele ve výši 400,00
• – aktiva rostou a to v položce Materiál + 400,00
• – pasiva rostou a to v položce Závazky vůči dodavatelům – cizí kapitál + 400,00

 

Rozvaha po 1)

DHM                          800                  Vlastní kapitál                                      1000

BÚ                              200                  Závazky za dodavateli (0 + 400)          400

Materiál (0 + 400)       400

————————————————————————————————-

å aktiv             1 400               å pasiv                                               1400

 

• 2) Částečná úhrada faktury vůči dodavateli z BÚ ve výši 150,00
• – aktiva se snižují a to v položce BÚ – 150,00
• – pasiva se snižují a to v položce Závazky vůči dodavatelům –150,00

 

Rozvaha po 2)

DHM                          800                  Vlastní kapitál                                      1000

BÚ ( 200-150 )           50                    Závazky za dodavateli ( 400-150 )      250

Materiál                       400

————————————————————————————————–

å aktiv             1250                å pasiv                                               1250

 

• 3) Úhrada části dluhu z bankovního úvěru ve výši 250,00
• – pasiva se snižují a to v položce Závazky za dodavateli – 250,00
• – pasiva se zvyšují a to v položce Úvěr + 250,00

 

Rozvaha po 3)

DHM                          800                  Vlastní kapitál                                      1000

Materiál                       400                  Závazky za dodavateli ( 250-250 )      0

BÚ                              50                    Úvěr ( 0+250 )                                    250

————————————————————————————————-

å aktiv             1250                å pasiv                                               1250

 

• 4) Z BÚ vybíráme peněžní hotovost do pokladny ve výši 20,00   (pozn. máme oba doklady)
• – aktiva se snižují a to v položce BÚ –20
• – aktiva se zvyšují a to v položce Pokladna + 20

 

Rozvaha po 4)

DHM                          800                  Vlastní kapitál                          1000

Materiál                       400                  Závazky za dodavateli  0

BÚ ( 50-20 )               30                    Úvěr                                        250

Pokladna ( 0+20 )       20

—————————————————————————————–

å aktiv             1250                å pasiv                                    1250

 

Základní typy hospodářských operací

 

Číslo operace	Druh operace	Rozvaha
		Aktiva	Pasiva
1)	růst A, P	+	+
2)	pokles A,P	–	–
3)	změna v pasivech		+ –
4)	změna v aktivech	+ –

 

Účet

= základní prvek účetního systému, který slouží k zachycování hospodářských jevů, které jsou jeho předmětem, tj. k zachycování stavů a změny ve stavu jednotlivých složek aktiv a pasiv, popřípadě jejich částí (složek) a je-li součástí vlastního kapitálu zisk, pak je účet založen tak, aby bylo možno sledovat tvorbu zisku – sledujeme tedy náklady a výnosy

 

• – historicky vyvinutá forma účtu je v podobě písmene T

 

Účet „X“

Na vrub                                   Ve prospěch

K tíži (Lustschrift)                    K dobru (Gutschrift)

Má Dáti (Sol)                          Dal (Haben)

Debet                                      Kredit

 

(v peněžních ústavech DB / CR)

Vztah účtu k rozvaze

Rozvaha = tabulka, která nám dává souhrnný přehled o stavu na účtech

 

Rozvaha 31/12

DHM               800      Vlastní kapitál              1000

Materiál           400      Závazky vůči dodavatelům       0

BÚ                  30        Úvěr                            250

Pokladna         20

—————————————————————-

å aktiv 1250    å pasiv                        1250

 

• 1) faktura za materiál 400

+ P                  +A

• 2) částečná úhrada faktury z BÚ 150

– P                   – A

• 3) úhrada zbývajícího dluhu z bankovního úvěru 250

– P                   + P

• 4) z BÚ vybíráme do pokladny 20

– A                  + A

 

• – po zaúčtování všech hospodářských operací – vyčíslit zůstatky a stanovit novou rozvahu
• – výpočet konečných zůstatků na účtu:
  • o KZ_A = ( PZ + obrat MD ) – obrat Dal
  • o KZ_P = ( PZ + obrat Dal ) – obrat MD

 

Pozn.: Hospodářské operace 1) až 4) označujeme jako nepůsobivé a myslíme tím, že npůsobí na velikost vlastního kapitálu

Nepůsobivost – ve schématu:              – veškeré hospodářské operace tohoto typu se

odehrávají mimo vlastní kapitál

Rozvaha

Aktiva                                     Vlastní kapitál

–                                              Cizí kapitál

+                     +                     +          –

                                   –                      –           +

 

 

Závěr:

• 1) velikost vlastního kapitálu při těchto operacích (tj. nepůsobivých operacích) zůstává nezměněna
• 2) bilanční suma je stejně velká po každé hospodářské operaci – tedy rovnost sumy aktiv a sumy pasiv je pokaždé hospodářský operaci zachována
• 3) hospodářské operace jsou zachycovány na souvztažných účtech – tj. tím rozumíme 2 nebo více účtů, na kterých je zachycen tentýž ekonomický jev (spojitá čára ve schématech)
• 4) ze způsobů zachycování hospodářských operací na účtech lze odvodit pravidlo podvojnosti účetních zápisů:
• – účetní případ je zaúčtován podvojně tehdy, je-li zaúčtován:
  1. a) na nejméně 2 souvztažných účtech na jejich protilehlých stranách stejnými částkami

10                                                              10

 

 

1. b) na 2 souvztažných účtech na jejich souhlasných stranách stejnými částkami, přičemž na jednom účte je částka zaúčtována normálním zápisem (kladně) a na souvztažném účtu se znaménkem mínus (červeně) (ale to mínus se tam musí stejně uvádět, i když je zápis zapsán červenou barvou – např. kvůli průpisům, kde už by červená barva vidět nebyla)

 

–                                              +

 

1. c) na jednom účtu souhrnnou částkou a na protilehlých stranách 2 nebo více účtů dílčími částkami

 

10                               7

 

 

3

 

 

Hospodářské operace, účetní uzávěrka a závěrka                                                  4. přednáška

 

Hospodářské operace, které ovlivňují vlastní kapitál

 

1. a) rozvahového typu

(účtují se jenom na rozvahových účtech – zachycují stavové veličiny k určitému datu)

Aktiva              Rozvaha           Pasiva

+                     +          VK

–                      –

CK

 

 

+          Aktiva              –                      –          Pasiva              +

Majetek                                              Vlastní kapitál

1

2

 

 

1 – peněžní a nepeněžní vklad společníka do společnosti (společník s.r.o.; akcionář a.s.; člen družstva)

2 – pouze z individuálního podnikatele, který účtuje v podvojném účetnictví: výběr majetku z firmy k osobní spotřebě

 

Rozvaha

+          –          VK

–          +          CK

 

– změna struktury pasiv – mění strukturu vlastního a cizího kapitálu

 

3 – kapitalizace závazků při jejich úhradě předáním akcií         –         Vlastní kapitál (P)        +

místo platby v penězích                                                                                              KS

4 – snížení vlastního kapitálu, zvýšení závazků

= zúčtování nároků společníka na vypořádací podíl                  –          Cizí kapitál                   +

při zániku jeho členství ve společnosti (podobně při                                         KS          3

vystoupení člena z družstva)                                                                                            4

 

– vypořádací podíl = to, co bylo vloženo do

základního kapitálu a další podíl (tj. podíl na ostatních fondech)

 

Operace 1 až 4

• – tyto působivé operace nesouvisí s výrobním procesem (při nich nevznikají náklady ani výnosy z hospodářské činnosti) – mění vlastní kapitál souvztažně se změnou majetku či změnou struktury
• – jedná se o působivé operace rozvahového typu

 

1. b) výsledkového typu

• – účtují se na rozvahových i výsledkových účtech

Výsledkové účty zachycují průběh výrobního procesu, tzn. evidují vstupy do výrobního procesu a výstupy z výrobního procesu, který byly získány

• – vlastní kapitál ovlivňují nepřímo prostřednictvím zisku (zvýšení vlastního kapitálu) nebo ztráty (snížení vlastního kapitálu)
• – výsledkové účtují zachycují stavy tokových veličin za období od . . . do

– náklady představují vstupy do výrobního procesu

– výnosy představují výstupy z výrobního procesu

 

Rozvahové účty                                             Výsledkové účty

Aktiva                         Pasiva                          Náklady                      Výnosy

+                                 1                      +

–          2          –

CK      VK+

3

– VK            CK +

4

5

6

7

7 a                                          položky snižující V

8                                   

 

9

 

 

5 – spotřeba majetku ve výrobním procesu (materiál, prodej zboží, opotřebení dlouhodobého majetku při jeho užívání ve výrobním procesu

6 – faktura – dodavatel za poskytnuté práce a služby (např. opravářské výkony; obdobně nároky zaměstnanců na mzdy dle výplatních listin)

7 – výstup z výrobního procesu – produkce výrobků vyrobených podnikem vzatá na sklad; tržby za prodané výkony (výkony = vyprodukované výrobky a poskytnuté služby a práce) === dochází zde k duplicitě – vyloučení duplicity v zúčtovaných výkonech (při vytvoření produkce v okamžiku jejího převzetí na sklad a při prodeji téže produkce, která v procesu směny definitivně opustila podnik, je nutno proúčtovat operaci 7a jako úbytek výrobků vyskladněných k prodeji v předem stanoveném ocenění – položka snižující výnosy

8 – zánik závazků pro jejich promlčení (mimořádné výnosy); odpis dluhů promlčených dle obchodního zákoníku (4 roky) bez ohledu na sjednanou dobu splatnosti výkony poskytované zaměstnancům, které budou uhrazeny srážkou ze mzdy

9 – tento typ operace se účtuje na výsledkových účtech, ale neovlivňuje výsledek hospodaření, pouze zvyšuje obraty nákladů a výnosů o stejně velké částky – vnitropodniková faktura za opravářské výkony dílen pro jiný odběratelský úsek činnosti podniku (např. v zemědělském podniku živočišná výroba) – zúčtováno jako vnitřní obrat – interní výnosy a interní náklady

 

• – obraty nákladů – vstupují do výrobního procesu – zvýšení se účtuje na MD a tyto položky zatěžují hospodářský výsledek
• – výnosové účty – přírůstky se účtují na stranu D – představují výstupy z výrobního procesu (výrobní proces dal) a tyto položky zvyšují hospodářský výsledek
• – na opačných stranách výsledkových účtů lze účtovat položky snižující tyto účty

Hospodářský výsledek

= výnosy – náklady = zisk, který zvyšuje vlastní kapitál

• – všechny vynaložené náklady – vlastní kapitál zatěžují a všechny dosažené výnosy jdou ve prospěch vlastního kapitálu jako jeho zvýšení

 

• – operace 5 až 8 resp. 9 souvisí s výrobním procesem, ovlivňují vlastní kapitál nepřímo prostřednictvím výsledku hospodaření

 

Operace při účetní uzávěrce – uzávěrkové operace na rozvahových a výsledkových účtech

A                                 P                                 N                                V

Stav                 KZ       KZ                Stav     Obrat                                                Obrat

=                               =                                  =                                 =

   1       2                                                       3               4    

 

KÚR                                                              Účet zisků a ztrát

A                     P                                                         N                     V

5

 

 

 

– uzávěrkové účty :     – KÚR = konečný účet rozvažný

– ÚZZ = účet zisků a ztrát

 

1 – uzávěrkový převod konečných zůstatků jednotlivých účtů aktiv na KÚR (po tomto převodu jsou strany účtů aktiv vyrovnány)

2 – uzávěrkový převod zůstatků jednotlivých účtů pasiv (po tomto převodu jsou strany účtů pasiv vyrovnány)

3 – uzávěrkový převod zůstatků jednotlivých nákladových účtů na ÚZZ (strany účtů nákladů se vyrovnají)

4 – uzávěrkový převod zůstatků jednotlivých výnosových účtů na ÚZZ (strany účtů výnosů se vyrovnají)

• – ÚZZ vykazuje saldo – zisk, když jsou výnosy větší než náklady – toto saldo musí být ve stejné výši jako rozdíl mezi aktivy a pasivy – je to proto, že všechny výsledkové operace 5 až 8 se účtují vždy na jeden rozvahový a na jeden výsledkový účet – saldo tedy musí být stejné

5 – zisk – převod na KÚR – poslední uzávěrková operace

 

Pozn. 1:

Po této operaci je celý účetní systém uzavřen a nelze do něj již vpisovat (provádět dodatečné zápisy na jakýkoliv účtech; proto se podvojné účetnictví nazývá jako uzavřený systém.

 

Pozn. 2:

Podobně jako je vztah účtů zisků a ztrát a KÚR lez charakterizovat vztah výsledovky k Rozvaze, které jsou sestaveny na základě konečných zůstatků rozvahových účtům, resp. na základě celkových obratů výsledkových účtů.

Zisk ve výsledovce = zisk běžného období vyčíslený v rozvaze jako přírůstek vlastního kapitálu ===== kontrolní vazba.

 

Pozn. 3:

Ztrátu jako negativní výsledek hospodaření se zúčtuje na opačných stranách uzávěrkových účtů dle operace č. 5.

Ztráta = Aktivum, které bylo prohospodařeno – chybějící majetek = úbytek majetku za hospodářské období.

 

Pozn. 4:

Sestavením účetních výkazů – rozvahy a VZZ (výsledovky) je označováno jako účetní závěrka ; ale účtujeme-li na účtech – hovoříme o uzávěrce účtů.

 

Výsledovka                                                                                                               5. přednáška

Výsledovka za období . . .
Náklady:	Výnosy:
provozní finanční mimořádné	provozní finanční mimořádné
výsledek hospodaření

Výsledovka = Výkaz zisku a ztráty

= výkaz o hospodařeních, který je zpracován na základě souhrnných obratů výsledkových účtů za sledované období

• – může být sestavena jako dvoustranná tabulka
  • o na levé straně – náklady
  • o na pravé straně – výnosy

 

• – direktivy č. 4 – v praxi mívá výsledovka sloupcovou úpravu

 

• – Provozní náklady externí
  • o Představují vstupy do výrobního procesu hodnototvorného charakteru, které mají původ vně podniku (proto externí)
  • o Výrobního procesu se účastní vždy poprvé a proto se též označují jako prvotní náklady
  • o V praxi se používá pojem vlastní náklady podniku
  • o Vlastní náklady jsou tvořeny:
    • Cenou opotřebení externě pořízených složek dlouhodobého majetku
    • Cenou spotřebovaného oběžného majetku
    • Cenou živé práce zaměstnanců vložené do výrobního procesu
    • Cenou dodavatelských prací a služeb
  • o a z tohoto členění vyplývají následující nákladové druhy:
    • odpisy
    • spotřeba materiálu
    • mzdy
    • dodavatelské práce a služby
  • o Mají hmotně energetickou povahu a hodnototvorný charakter

Reprodukční proces dlouhodobého majetku

1. a) Pořízení dlouhodobého majetku

• – pořizovací ceny jsou ceny pořízení zvýšené o veškeré náklady související s pořízením

 

Dodavatelé (P)                              Pořízení DHM ^x)                                 DHM (A)

1                                                         3

 

Aktivace vnitropodnikových

Výkonů (V) ^xx)

2

 

å Pořizovací

cena

1 – faktura dodavatel za nákup dlouhodobého majetku (podobně ostatní vedlejší náklady spojené s pořízením, pokud je fakturuje dodavatel – samostatná faktura)

1. ^x) jedná se o kalkulační účet, který slouží k sumarizaci výdajů spojených s pořízením dlouhodobého majetku. å Má dáti tohoto účtu tvoří pořizovací cenu.

2 – zúčtování vnitropodnikových výkonů spojených s pořízením dlouhodobého majetku dle vnitropodnikové faktury

– kromě dodavatelských výkonů mohou být zařazeny i vnitropodnikové výkony, které se zahrnují do pořizovací ceny

1. ^xx) jde o výnosový účet, prostřednictvím kterého jsou náklady na vnitropodnikové služby zahrnuty do ceny aktiva, proto aktivace (jinak aktivovat = uvést v činnost, v život; uvést složku do ceny aktiva)

3 – převod pořizovací ceny dlouhodobého majetku na věcně příslušný účet aktiv v jediné položce (dle protokolu o převzetí) v okamžiku, kdy dlouhodobý majetek splňuje právní a technické podmínky k užívání:

• – např. právní podmínka u stavebních investic = vklad do katastru nemovitostí
• – např. technická podmínka u stavebních investic = kolaudace

 

1. b) Opotřebení dlouhodobého majetku v užívání

• – používání dlouhodobého majetku se v účetnictví zaznamenává jako opotřebení
• – v účetnictví míru opotřebení vyjadřují odpisy
• – odpis se stanoví jako podíl pořizovací ceny připadající na hospodářské období vzhledem k ekonomické době životnosti
• – respektuje se fyzické a morální opotřebení
• – funkce odpisů:
  • o oceňovací (vyjadřuje skutečnou cenu = zůstatková účetní cena dlouhodobého majetku dle doby jeho užívání)
  • o reprodukční – kdy zúčtováním odpisů na vrub nákladů se tvoří zdroje na pořízení či obnovu dlouhodobého majetku
• – o odpisech se v účetnictví účtuje nepřímo prostřednictvím účtu oprávek

 

1. rok

DHM (A)                                Oprávky k DM ^x) [-A ]                       Odpisy DM (N)

(pozn. majetek na 10 let)                                                                    1

100                                                                            10                               10

 

rozdíl = zůstatková účetní ceny

1. ^x) zahrnuje kumulativní odpisy dlouhodobého majetku za dobu jeho užívání

• – účet má pasivní charakter, zůstatek účtu se však uvádí v aktivech se znaménkem – jako korekce pořizovací ceny majetku – jde o kontra aktivní účet [-A ] (nemůže patřit do pasiv, neboť nepředstavuje žádný kapitál, závazek, zdroj financování)

1 – odpis dlouhodobého majetku zúčtovaný na vrub nákladů

 

historická cena                                                            počáteční zůstatek z minulého roku

1. rok

DHM (A)                                Oprávky DM                                      Odpisy

100                                                                 10

10                    2          10

å míra opotřebení        å odpis

za dobu užívání běžného roku

2 – odpisy v druhém roce užívání

 

 

Aktiva
Položka	Brutto	Korekce	Netto
DHM	100	-20	80

Oprávky – vyjadřují trvalé snížení ceny majetku

• – toto opotřebení zachytíme v rozvaze následovně:
• – netto = zůstatková účetní cena

 

1. c) Vyřazení dlouhodobého majetku z užívání

• – situace – dlouhodobý majetek je už dlouho v užívání
• – předmětem vyřazování je nepotřebný majetek (nadbytečný, ale funkční), který je prodáván nebo neupotřebitelný majetek, který je likvidován (demontován, rozebrán, použitelné součástky jsou převzaty na sklad a ostatní je vyřazeno do šrotu); v mimořádných případech – pokud je majetek zcizen (vyjádření policie, že pachatel není dopaden) nebo poškozen (a pro toto poškození není možné i po opravě majetek použít)
• – zůstatková cena majetku je při vyřazení majetku z užívání jednorázově odepsána na vrub nákladů (dle způsobu vyřazení) jako mimořádný odpis
• – v době vyřazení musí být 100 % pořizovací ceny dlouhodobého majetku zúčtováno v nákladech a to formou řádných nebo mimořádných odpisů

 

DHM                                      Oprávky k DM                                   Odpisy DM (N)

100                  100                  5          100                  70

=                                                       =          —-

30                    1          30

————————————————————————————————————

ZC prodaného DM

(30)                 2          (30)

 

Manka a škody

(30)                 3          (30)

 

Škody

(30)                 4          (30)

 

1 – mimořádný odpis dlouhodobého majetku při jeho vyřazení likvidací

• – zaúčtovaný náklad nepředstavuje tvorbu nových hodnot v BÚ
• – po demontáži jsou součástky převzaty na sklad aktivací – zúčtovaný náklad může být snížen výnosem z aktivace materiálu převzatého na sklad v ocenění, které odpovídá možnému použití demontáží získaných součástek

2 – mimořádný odpis zůstatkové ceny dlouhodobého majetku při jeho prodeji (následuje proúčtování tržby za prodaný majetek)

3 – mimořádný odpis zůstatkové ceny dlouhodobého majetku, který byl odcizen nebo poškozen natolik, že jej nelze dále užívat (běžné škody se evidují jako opravy)

pozn.: manka a škody jsou nákladem mimořádné povahy, který nemá hodnototvorný charakter; v současné době se uvádí manka a škody jako součást provozních nákladů

4 – mimořádný odpis zůstatkové ceny dlouhodobého majetku, který byl zničen v důsledku přírodní pohromy (katastrofy) mimořádného rozsahu

• – jde o mimořádný náklad, který není provozním nákladem

5 – vyřazení dlouhodobého majetku z užívání a zrušení oprávek k němu – stav majetku a i oprávek se snižuje

 

Reprodukční proces oběžného majetku

1. a) Pořízení zásob – dodavatelsky

Způsob A

• – každý přírůstek a úbytek zásob je zachycen na majetkových účtech

 

Dodavatelé (P)            Pořízení materiálu (zboží) ^x)                  Materiál (zboží) (A)

1                                                            3

 

Aktivace vnitropodnikových                                                                          4          Spotřeba

služeb (V)                                                                                                                  materiálu(N)

2

 

• – mohou být vynaloženy i vedlejší náklady na pořízení materiálu (zboží) (např. na dopravu)

1. ^x) opět kalkulační účet, slouží k sumarizaci složek pořizovací ceny. Neuvádí se v rozvaze, koncem roku musí být vynulován.

1 – faktura dodavatele za nakoupený materiál

 

 

 

 

 

 

 

2 – vnitropodniková faktura za přepravu materiálu (zboží) provedenou vlastními dopravními prostředky

3 – převzetí nakoupených zásob na sklad (dle příjemky)

4 – úbytek materiálu – spotřebován ve výrobě dle výdejky (podobně úbytek zboží při jeho prodeji = MD prodané zboží + D zboží na skladě)

 

Způsob B

• – postup účtování, kdy každý nákup je účtován přímo do spotřeby bez zápis na majetkovém účtu
• – koncem roku se zůstatky majetkových účtů opravují podle výsledků inventarizace

 

Materiál na skladě

PZ 100                        100                                                     3

120

Dodavatelé                                                                 1        Spotřeba materiálu

100

å 500                                     2                                 å 500              120

 

1 – k 1.1. – zahrnutí počátečních zůstatků materiálu do nákladů

2 – jednotlivé dodavatelské faktury za nakoupený materiál v hospodářském období – úhrnem 500

• – inventarizace –zjištěn zůstatek k 31.12. ve výši 120

3 – převzetí nového zůstatku zásob dle výsledku inventarizace a současně snížení nákladů na účtu spotřeba materiálu

 

pozn.: způsob B není vhodný pro obchodní činnost kde je nutné průběžně porovnávat náklady na prodané zboží a tržby z prodeje zboží — rozdíl = obchodní marže

Dodavatelské služeb, mzdy, externí provozní výnosy                                              6. přednáška

 

Dodavatelské služby

• – služby: servisní, chemické, veterinární, poradenské, zasilatelské, telekomunikační . . .

 

 

Dodavatelé                                               Služby

 

1

 

1 – dle faktury dodavatele zaúčtovány služby

 

Mzdové náklady – zúčtování se zaměstnanci

• – účet „Zaměstnanci“ slouží výhradně pro zúčtování mzdových nároků a jejich vypořádání, jakož i nároků na sociální dávky a jejich výplaty.
• – Ostatní pohledávky a závazky vůči zaměstnancům jako fyzickým osobám se evidují na samostatných účtech: pohledávky za zaměstnanci a závazky vůči zaměstnancům (obyvatelstvu)

Účtování o mzdových nárocích a jejich úhradě – schéma:

• – účet zaměstnanci – obvykle R/P , zúčtování – A i P

 

Pokladna                                       Zaměstnanci                                        Mzdové náklady

9                                                                     1

 

 

 

BÚ                                          Zúčtování s SR     2

5                                            

 

3

 

 

Zúčtování s ISZ a ZP                          Zákonné sociální náklady

6                                 1/3

7                     2/3                   4

 

8                                           zaměstnavatel větší díl zátěže

 

 

1 – nároky zaměstnanců na mzdy podle výplatních listin (dohody o pracovní činnosti – opakovaná pracovní činnost – př. 1 rok; dohody o provedení práce)

2 – srážka záloh na daň z příjmů fyzických osob – platí a provede zaměstnavatel, ale jde to z kapsy zaměstnance, neboť jemu se snižuje mzda

3 – srážka pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění zaměstnanců, kterou povinně platí jako fyzické osoby (dle zákona)   (1/3 FO)

4 – pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které podle zákona platí zaměstnavatel za zaměstnance – jako jeho náklad (2/3 platí zaměstnavatel za zaměstnance)

Mzdové náklady + Zákonné sociální náklady = osobní náklady, které vyjadřují, jak drahá je pracovní síla pro podnikatele

Mzdové náklady – hmotně energetický vstup – hodnototvorný charakter

Zákonné sociální náklady – externí finanční náklad

—— i vlastní VN jsou zatíženy finančními náklady

5 – odvod záloh na daň z příjmů fyzických osob státnímu rozpočtu z BÚ

6, 7 – Platba pojistného hrazená ISZ (obecní, okresní nebo obvodní úřad – místně příslušný úřad – odbor sociální zabezpečení – bankovní spojení) a institucím ZP (různé – VZP, ČN . . .)

8, 9 – Výběr z BÚ a výplata čistých mezd zaměstnancům

pozn.: schéma neobsahuje nároky na sociální dávky sociálně potřebným osobám (např. nemocenské dávky) (ISZ – zaměstnanci / ISZ —-BÚ / BÚ — zaměstnanci)

 

 

• – Externí provozní výnosy
  • o Výsledky výrobního procesu, které definitivně opustily podnik a v procesu směny změnily vlastníka. Realizovaným výkonem mohou být prodané výrobky, práce a služby v tržních cenách

Odběratelé R/A                                        Tržby V/V

1

 

 

1 – faktura zaslaná odběrateli za realizované výkony (v případě prodeje za hotové zápis na vrub účtu pokladna podle PPD)

 

• o součástí externích provozních výnosů je tzv. potencionální externí výnos, který vzniká jako přírůstek zásob vlastní výroby na skladě. Jde o vyprodukované nikoliv realizované výkony, které mohou být realizovány kdykoliv v budoucnu. Vznikají ve vnitřním obratu hospodářských prostředků. Ten je zachycován na účtech výrobky, zvířata, nedokončená výroba a změna stavu zásob.

Výrobky, zvířata, nedokončená výroba                             Změna stavu zásob

PZ            100

10                                                       1                                 10

3                                 2                                 -3     PSIV = IN!

2                                 3             2

KZ            10                                                                   IN!

 

1 – produkce výrobků vlastní výroby převzata na sklad dle příjemky (příjmový skladový doklad o převzetí výrobků)

• – v dané případě vznikají interní výnosy, které představují výsledky jednotlivých úseků činností v předem stanoveném ocenění dosažené ve sledovaném období
• – předem stanovené ocenění = vnitropodnikové ceny výrobků vyčíslené na bázi kalkulace nákladů (výsledky minulého roku nebo plánové kalkulace před zahájením činnosti v běžném roce) Jsou to defakto evidenční jednotky- pro zachycení interního výnosu. Zúčtováním produkce (ta je zachycena, když je dosažena) nesmí být v účetnictví vytvořen fiktivní zisk. (na produkci bylo vynaloženo stejně nákladů) – zvýšení nákladů znamená zvýšení výnosů a tak zvýšení daně

2 – vyskladnění výrobků k prodeji ve vnitropodnikových cenách (předem stanovené ocenění produkce) dle výdejky ze skladu (v praxi i PSIV na MD – ale obraty stran pak nemají stejný obsah – vypovídací schopnost – analytické účty)

Položka snižující interní výnosy PSIN

• – představuje výkony jednotlivých úseků činností vyskladnění k prodeji v předem stanoveném ocenění za sledované období
• – účtování operace č. 2 vylučuje duplicity ve výnosech podniků. Každý prodej se účtuje:

1. a) jako položka snižující IV v předem stanoveném ocenění
2. b) jako externí výnos (tržba) v realizačních cenách – ty mají ziskotvorný potenciál!

3 – úbytek výrobků spotřebovaných ve výrobním procesu s předem stanoveném ocenění dle výdejky ze skladu

• – v případě této operace vznikají interní náklady = výkony jednotlivých úseků činnosti v předem stanoveném ocenění, které se vrací zpět do výrobního procesu ve sledované období
• – jde o opakované vynaložení v minulosti už jednou vynaložených externích nákladů do téhož výrobního procesu, proto se tyto náklady označují též jako druhotné náklady
• – nositelem druhotných nákladů je tzv. meziprodukt, který přechází z 1 úseku činnosti do druhého (v rámci podniku) při postupné finalizaci produktu (RV – vyprodukované krmivo – krmení v ŽV – vejce) (vlastní (externí) náklady druhotné náklady nezvyšují ! – IN neovlivňují VH)
• – spotřebou výrobků vlastní výroby se mění (zvyšují) skutečné vlastní náklady jednotlivých úseků činností
  • o skutečné vlastní náklady = externí náklady + interní náklady
• – změna stavu zásob
  • o výsledkové účty – porovnání obratu
  • o rozvahové účty – porovnání počátečních a konečných zůstatků
• – přírůstek zásob vlastní výroby – potencionální externí výnos vytvořený v běžném období – tyto zásoby mohou být v budoucnu kdykoliv prodány tj. přeměněny v EV

Z/Z

Tržby (realizační ceny)

+ změna stavu zásob (předem stanovené ceny)

(záporná změna stavu zásob snižuje EV)

• – pokud je účetní produkce (výrobní spotřebou nebo prodejem) větší než tvorba produkce ve sledovaném období představuje výsledná změna stavu zásob položku snižující externí výnosy (produkce vytvořená v minulých obdobích je v HV min. období)

 

• o Aktivace vnitropodnikových výkonů

• – aktivace zahrnujeme výkony podniku do ceny aktiva jsou-li součástí PC majetku.
• – Jde o případy kdy podnik sám nahrazuje neuskutečněné externí dodávky, přičemž takovéto výkony nejsou hlavním předmětem činnosti podniku
• – Přeprava nakoupeného materiálu, zboží, strojního zařízení provedena podnikovými dopravními prostředky, přičemž předmětem činnosti podniku nejsou přepravní činnosti
• – Náhradní součástka vyrobená podnikem, která se běžně nakupuje a nevyrábí se za účelem prodeje
• – Ve vlastní režii stavba – aktivace DM – činností podniku není stavební činnost

 

A                                            P                                                  N

Pohonné hmoty

7                                                                                          7

3        mzdy řidiče                  3

10

 

Aktivace                                             DHM                          N

Aktivace VPV dle ceny DHM (použití)

(odpisy)

 

VPV vnitropodnikové výkony

Výkaz Z/Z z provozní činnosti                                     Přidaná hodnota

—————————————-                                  —————————————————

Tržby                                                                                     = vlastní výkony podniku

± změna stavu zásob                                                               Rozdíl po odečtení spotřebovaných

+ aktivovaný výkon                                                                            nákupů od výkonů

—————————————-

= Výkony

—————————————-

– spotřebovaný materiál

– dodavatelské práce a služby                          spotřebované nákupy

—————————————-

= přidaná hodnota

– osobní náklady

– přímé daně

– odpisy DHM (včetně rezerv                                      podle evropské direktivy

—————————————-                                  !! nazpaměť !!

= výsledky hospodaření z provozní činnosti

 

Externí finanční náklady,DPH                                                                                 7. přednášky

 

Přímé daně:

• – mimo daně z příjmů (ze zisku)
• – silniční, z nemovitosti, z převodu nemovitostí, darovací, dědická

 

• – Externí finanční náklady
  • o Právně podložené finanční povinnosti podniku vůči vnějšímu okolí, které zatěžují výsledek hospodaření z finanční činnosti
  • o Právní podklad:
    • Ze zákona
    • Z uzavřených smluv (např. pojistné smlouvy, smlouvy o úvěru)
    • Z operací s CP a ze změny měnového kurzu, která má za následek kursové ztráty
  • o Prodané CP
  • o Úroky
  • o Pojistné
  • o Daně a poplatky
  • o Kurzové ztráty
  • o Externí finanční náklady nepředstavují hmotně energetické vstupy do výrobního procesu a nemají hodnototvorný charakter
  • o Prodané cenné papíry
    • Součást externích finančních nákladů v okamžiku jejich úbytku při prodeji; tzn. že při nákupu CP – je to výdaj

BÚ                              CP (A)                        Prodané CP (N – EFN)

Nákup                                     prodej

Výdaj                                      náklad

 

• V daném okamžiku jsou zúčtované náklady v příčinné souvislosti s dosaženými tržbami a umožní vyčíslit výsledek z prodeje CP
• Příčinná souvislost – umožňuje poměřovat náklady a výnosy
• Způsob účtování platí pro krátkodobé i dlouhodobé cenné papíry

• o Úroky (placené)
  • = částka placená dlužníkem věřiteli z jeho pohledávky, která je stanovena % z dlužné částky
  • známe dvě formy úvěrů – proto máme dvě formy úroků

 

 

 

1. a) poskytování úvěru na BÚ

BÚ (A)                                    Úvěr (P)

poskytnutí úvěru

 

Úroky (EFN)

 

splátky včetně úroků

 

1. b) poskytování úvěru přímými úhradami faktur dodavatelům

1 – poskytnutí úvěru přímou úhradou                                       Dodavatelé (P)

závazků vůči dodavatelům                                                                                   Z

(proplácení faktur bankou)

2 – splátky úvěru včetně úroků dle                                                      Úvěr (P)          1

úvěrové smlouvy                                             BÚ (A)                                    Z

pozn.: v některých případech                                                  2

(např. při výstavbě ve vlastní režii)

jsou úroky placené z poskytnutých                                                      Úroky (EFN)

investičních úvěrů součástí pořizovací ceny

dlouhodobého majetku (pomocí aktivace) – po

kolaudaci, další úroky jsou již součástí EFN

• o Pojistné
• o Poplatky do pojistných fondů, které vytváří zdroje na financování výdajů spojených s odstraňováním následků pojistných událostí
• o Uplatňuje se princip neekvivalence, kdy účastník pojistného platí, aniž má jistotu, že nastane pojistná událost a pojistné plnění

BÚ                                               Pojistné (ostatní finanční náklady)

Úhrada pojistného

dle smluv

 

• o Zvláštní druh pojistného ze zákona
  • Zdravotní pojištění a sociální zabezpečení zaměstnanců
  • Zdravotní pojištění
    • Vytváří finanční zdroje, které slouží k úhradě výdajů na poskytnutou zdravotní péči (spotřeba léků, lékařská péče a využívání zdravotní techniky)
  • Pojištění na sociální zabezpečení
    • Vytváří zdroje financování výdajů poskytovaných sociálně potřebným (nemocenské pojištění, z kterého jsou uhrazovány dávky nemocenské – v pracovní neschopnosti; důchodové zabezpečení – ve stáří; pojištění na politiku zaměstnanosti – dávky v době nezaměstnanosti)
  • Tyto externí finanční náklady jsou zahrnovány do externích provozních nákladů, kde společně se mzdovými náklady tvoří položku osobních nákladů
• o Daně a poplatky
  • Daně = poplatky do státního rozpočtu placené na základě zákona v určité výši a určité době
  • Poplatky = platby do státního rozpočtu placené poplatníkem jako úhrada za správní výkon poskytnutý žadateli orgánem státní správy (úkon – výpis z katastru nemovitosti o vlastnictví; výpis z rejstříku trestů o bezúhonnosti a jiné úkony orgánů státní správy, které žadatel požaduje) – poplatky se uhrazují nákupem a vylepením kolků
  • Poplatní daně – nese daňové břemeno
  • Plátce daně – odvádí daň do státního rozpočtu

1. a)

Poplatník = plátce

SR

přímé daně

 

• – poplatní si daňovou povinnost vypočte a odvede ji do státního rozpočtu – je i plátce
• – z příjmů (ze zisku) ^x) , z nemovitosti ^xx) , silniční ^xx) , z převodu nemovitostí ^xx) , darovací, dědická
• – ^x) eviduje se odděleně od ostatních přímých daní mimo skupinu externích finančních nákladů

 

 

 

 

 

Z/Z

		Výnosy

 

 

 

 

 

 

Zisk čistý

zisk před

zdaněním

 

 

• – přímé daně zatěžují výsledek hospodaření podniku
• – ^xx) tyto daně bezprostředně souvisí s provozní činností – proto jsou v EPN – nejedná se o hmotně energetické vstupy a nemají hodnototvorný charakter
• – čistá podoba daní = finanční platby ze zákona

1. b) nepřímé daně

• – poplatník a plátce daně jsou různé osoby

 

 

 

• – plátce odvádí daň za poplatníka, který nese daňové břemeno
• – DPH, spotřební daně na vybrané produkty, které zatěžují životní prostředí a poškozují zdraví – stát tak tlumí nežádoucí vysokou spotřebu
• – Jsou součástí ceny konečných produktů; nevyčíslují se v samostatné položce na základě daňového přiznání (u poplatníka – ne)
• – (2*5/105)
• – tyto daně neovlivňují výsledek hospodaření – nejsou součástí finančních nákladů podniku; ovlivňují však finanční situaci

DPH

• o vícestupňová nepřímá daň, kde poplatníkem je konečný spotřebitel a plátcem daně = podniky na jednotlivých stupních výrobního řetězce

 

 

 

 

 

Výrobní řetězec podniků A, B, C a konečného spotřebitele:

 

 

		å66

 

 

 

 

• o podniky nejsou poplatníci – nenesou daňové břemeno – uplatní si odpočet a zbytek odvedou do SR
• o začátek výrobního řetězce nelze jednoznačně určit, ale my jsme si ho stanovili u A (PZ = 0)

• – základní sazba daně = 22 %
• – snížená sazba daně = 5 %

1a – výkony podniku A poskytované podniku B

1b – DPH zatěžující poskytované výkony (A inkasuje od B tržbu včetně daně, která není jeho příjmem, ale příjmem SR

1c – odvod daně do SR

2a – výkony B poskytované podniku C

2b – DPH k poskytovaným výkonům

2c – odvod daně ve výši 22 – daňová povinnost podniku B je 44, ale uplatní odpočet ve výši 22, které bylo odvedeno prostřednictvím podniku A a on již odvede jenom 22

3a – prodej hotových výrobků konečnému spotřebiteli

3b – DPH přidané k ceně hotového výrobku

3c – podnik inkasuje v tržbě DPH, kterou je povinen odvést do SR – již tam bylo odvedeno podnikem A 22 a podnikem B 22 – výsledná daňový závazek podniku C je 22

• – celkem do SR postupnými odvody bylo odvedeno 66 – tuto daň zaplatí sám poplatník daně, kterým je spotřebitel
• – DPH je součástí ceny konečných produktů – spotřebitel nepodává daňové přiznání

 

 

DPH (pasivní charakter)

DPH na vstupu                   DPH na výstupu

(nárok na odpočet)                         (daňový závazek)

Výsledná daňová

povinnost

 

 

Dodavatelé                  Materiál                       Tržby/výrobky             Odběratelé

122      1          100                                         200                             244      244

122

2                                                                                                                    3

DPH

BÚ                              22        44

244                  122         5

22                    22                                           4

1 – faktura dodavatele za nakoupený materiál včetně DPH 22 %

2 – úhrada faktury dodavateli včetně DPH

3 – faktura za prodané výrobky včetně DPH zaslaná odběrateli

4 – příjem tržby od odběratele na BÚ včetně DPH

5 – úhrada – odvod DPH do SR ve výši výsledné daňové povinnosti (DPH na výstupu – nárok na odpočet)

 

DPH (nadměrný odpočet)

5 %

N

Pohledávka za SR – ovlivňuje peněžní toky

 

Kurzové ztráty, externí provozní výnosy, struktura výkazu zisku a ztráty              8. přednáška

 

• o Kurzové ztráty
  • majetek a závazky v cizí měně – když vstupují do účetnictví – musíme přepočítat na tuzemskou v platném kurzu
  • v účetnictví:
    • v tuzemské měně
    • v cizí měně
  • kurzový rozdíl = rozdíl mezi korunovou hodnotou majetku nebo závazku v okamžiku, kdy vstupuje do účetnictví a korunovou hodnotou dle kurzového přepočtu k aktuálnímu datu s časovým posunem
  • kurzové rozdíly mohou vznikat:
    • v průběhu hospodářského období z realizace platby při úhradě pohledávek a závazků = kurzové rozdíly z realizace plateb
    • koncem roku při přecenění majetku a závazků = kurzové rozdíly z přecenění majetku a závazků
  • v obou případech se kurzové rozdíly promítají do výsledku hospodaření jako kurzové ztráty či kurzové zisky

 

• Kurzová ztráta vzniklá u pohledávek za zahraničním odběrateli:

Odběratelé – zahraniční 100 euro                                        BÚ

1          3000 Kč          2900 Kč             2                  2900 Kč

100

3                      Kurzová ztráta (EFN)

100

 

1 – počáteční stav pohledávky za zahraničním odběratele ve výši 100 EURO dle platné kurzu k datu jejího vzniku – kurz 1 : 30

2 – úhrada od zahraničního odběratele ve výši 100 EURO přijata na BÚ podle kurzového přepočtu v okamžiku realizace platby aktuálním kurzem 1 : 29 (revalvační změna kurzu – posílení tuzemské měny)

• – : pohledávka je uhrazena, účet odběratelé vykazuje saldo, které vyjadřuje snížení přijatých jednotek tuzemské měny, což představuje kurzovou ztrátu – 3

 

• Kurzová ztráta vzniklá u závazku vůči zahraničnímu dodavateli:

BÚ                              Dodavatelé – zahraniční                       Kurzová ztráta (EFN)

3100             2          3100           1   3000 (100 EURO)

100             3             100

1 – počáteční stav – závazek vůči zahraničnímu dodavateli v okamžiku, kdy vstoupil do účetnictví, ve výši 100 EURO – dle kurzového přepočtu činí 3000 Kč (1 : 30)

2 – úhrada závazku vůči zahraničnímu dodavateli, k datu realizace platby platný kurz 1 : 31 (devalvační změna kurzu – oslabení tuzemské měny)

• – : závazek je uhrazen – účet dodavatelé vykazuje saldo, které představuje zvýšení počtu jednotek tuzemské měny potřebné k úhradě závazku a je kurzovou ztrátou

3 – kurzová ztráta (vyrovná se účet dodavatelé a zúčtujeme na vrub EFN)

 

 

• – Externí finanční výnosy (EFN)
  • o = právně podložený finanční nárok podniku vůči vnějšímu okolí, která se uznává ve prospěch výsledku hospodaření z finanční činnosti
  • o právní podklady:
    • obecně platné předpisy
    • uznaná smlouva
  • o EFV vznikají:
    • Při operacích s CP
    • Pouze z držení CP (dividendy)
    • Ze změny měnového kurzu, která má za následek kurzové zisky
  • o EFV nejsou spojeny s procesem směny, nedochází k žádné realizaci či prodeji výrobků, prací a služeb
  • o Jejich podkladem nejsou hmotně energetické procesy X mají tedy čistě finanční charakter
  • o Tržby za prodané CP
  • o Úroky přijaté
  • o Dotace a subvence
  • o Dividendy
  • o Kurzové zisky
  • o Tržby z prodeje CP
    • Externí finanční výnos

CP                              Prodané CP (EFV)

100      1          100

 

 

BÚ                              Tržba za prodané CP (EFV)

120                             2                                 120

 

1 – úbytek CP při jejich prodeji – EFN

2 – tržba za prodané CP přijatá na BÚ

 

• – : příčinná souvislost N a V = náklad a výnos jsou v jednom stejném účetním období //// výjimku tvoří např. povinné ručení za škody způsobené motorovým vozidlem (jezdíme na bonus – nehavarujeme, ale platíme stále, aniž by došlo k pojistnému plnění)
  • o Úroky

BÚ                              Úroky (EFV)

 

1

 

1 – účtování přijatých úroků ve prospěch EFV – např. úroky z vkladů připsané na BÚ podniku

• o Dotace a subvence
  • Dotace = podmíněně nenávratný finanční příspěvek ze SR poskytnutý žadateli na určitý podnikatelský záměr (v rámci vyhlášených dotačních titulů)
    • Finanční příspěvek se stává nenávratným, pokud je podnikatel použije k jiným účelům než dle smlouvy o poskytnuté dotaci, která určuje účelové použití a způsob vyúčtování dotace
    • Při nedodržení podmínek musí být dotace navrácena
    • Dotace se účtují dle své povahy:

BÚ                              Zúčtování dotací se SR                        Pořízení DHM

100                                                                            Ostatní provozní výnosy

80                               2                                 80                               Ostatní finanční výnosy

80                                           1                                 20

Dodavatelé                                                                 80

100      100                                                     100

DHM

20

 

1 – investiční dotace poskytnutá na pořízení DHM (snižuje pořizovací cenu, není součástí EFV i když svou povahu má tento charakter)

2 – dotace byla poskytnuta od SR na BÚ

 

• nebo dotace poskytnutá na částečnou úhradu účelově vynaložených provozních nákladů (např. náklady na uvedení orné půdy do klidu; zatravnění orné půdy . . .)

Různé účty                                                                  Provozní náklady                                                   účelové N v provozní činnosti

dotace

provozní

povahy

Ostatní provozní výnosy

 

 

 

 

• poskytnuté dotace z PGRLF na částečnou úhradu úroků z poskytnutých úvěrů

BÚ                                                      Úroky (EFN)

10                    17        placené úroky              17

příjem

Zúčtování ostatních dotací                               Ostatní finanční výnosy

10                               nárok na dotaci                                   10

10

• – : provádíme účtování oddělenými obraty (brutto metoda) – platí zákaz kompenzace položek

Z/Z

17                    10

 

• na dotaci není právní nárok; úspěšnost získávání dotací závisí na objemu finančních prostředků SR vyčleněných na dotace a počtu žadatelů o dotaci

• Subvence = nenávratný finanční příspěvek ze SR poskytovaný k financování k určitého úkolu v rámci národního hospodářství (nepředkládá se žádost ani projekt)

BÚ                              Subvence (ostatní FV)

Příjem subvencí

Ze SR

• o Dividendy
  • = podíl na výsledku hospodaření jiné společnosti, který vyplývá z dlouhodobého držení akcií této společnosti
  • stanoví s % z nominální hodnoty akcie

BÚ                                          Ostatní finanční výnosy

1

 

1 – dividenda přijatá na BÚ —- do finančních výnosů vstupuje zdaněná částka; uplatňuje se tzv. srážková daň u zdroje

• o Kurzové zisky
  • Kurzové zisky vzniklé při pohledávka za zahraničním odběratelem

Odběratel – zahraniční                                     BÚ                  Kurzové zisky (EFV)

1          3000                3100                2             3100

100                                                                            3                                 100

 

1 – pohledávka vůči zahraničnímu odběrateli 100 EURO;v době vzniku kurz 1 : 30

2 – úhrada pohledávky ve výši 3100; k datu platby kurz 1 : 31 – devalvační změna

• – : pohledávka je uhrazena, účet odběratelé vykazuje saldo; vyšší počet přijatých peněžních jednotek po devalvaci koruny přináší kurzové zisky – viz. Operace č. 3
  • Kurzové zisky vzniklé při závazku vůči zahraničnímu dodavateli

BÚ                  Dodavatelé – zahraniční                       Kurzové zisky (EFV)

2900   2        2900                1          3000

100                                         3                                 100

 

1 – závazek vůči zahraničnímu dodavateli ve výši 3000 Kč, tj. 100 EURO při kurzu 1 : 30

2 – úhrada závazku vůči zahraničnímu dodavateli ve výši 2900, tj. 100 EURO při platném kurzu 1 : 29 – revalvační změna kurzu, která přináší kurzové zisky – 3

 

• Kurzové zisky – přecenění pohledávek k rozvahovému dni

Odběratelé – zahraniční                       Kurzové zisky (EFV)

(1:30)   3000

100                                                                            100

• – jedná se o pohledávku neuhrazenou k rozvahovému dni, ale při přepočtu na tuzemskou měnu – činí kurz v rozvahovém dni 1 : 31 – devalvační změna kurzu

 

Struktura výkazu zisku a ztráty

• – ve finanční sféře

+ Tržby za prodané CP

+ Úroky – přijaté

+ Dotace a subvence – ty, co jsou EFV

+ Dividendy

+ Kurzové zisky

– Náklady na prodané CP

– Úroky – placené

– Kurzové ztráty

——————————————

= Výsledek hospodaření z finanční činnosti

 

VH z provozní činnosti

+ VH z finanční činnosti

——————————–

= VH z běžné činnosti

– daň z příjmů z běžné činnosti

—————————————-

VH z běžné činnosti po zdanění

 

Mimořádné náklady, mimořádné výnosy                                                                 9. přednáška

 

Mimořádné náklady

= položky, které zatěžují výsledek hospodaření z mimořádné činnosti, které mají mimořádnou povahu a nahodilý charakter vzhledem k běžné činnosti podniku

• – škody
• – placené pokusy a penále
• – ztrátové pohledávky
• – náklady na změnu metody
• – opravy položek špatně zúčtovaných nákladů minulých období

 

• – Škody
  • o Jsou kvalitativní úbytky hodnoty majetku
  • o Manka – kvantitativní úbytky majetku, jsou součástí externích provozních nákladů nebo finančních nákladů dle povahy

Majetek                                        Škody (MN)

1

 

1 – Úbytky majetku v důsledku mimořádných příčin (takto poškozený majetek se stává nepoužitelným a vyřazuje se z užívání)

Škody:                        – v důsledku přírodních pohrom a katastrof (požár, povodeň, krupobití, sesuv půdy, zemětřesení . . . )

– musí být potvrzení příslušné instituce (pojišťovna, meteorologická stanice), škody se stávají daňově uznatelné v plném rozsahu

 

• o Poškozený majetek, který se opravou do původního stavu vrací zpět do užívání – účtujeme opravy a údržby (provozní N)

 

• – Manka
  • o Nezaviněná – rozlišení dle velikosti
    • Do normy přirozených úbytků
    • Nad normu přirozených úbytků
  • o Zaviněná
  • o Přirozeným úbytkům nelze zabránit, normy přirozených úbytků stanoví účetní jednotka sama

Manka do výše stanovené normy u nakoupeného zboží

• – jsou externí provozní náklad, jako objektivně nutný N na výrobu

Materiál                       Spotřeba materiálu

1

 

• – u zásob vlastní výroby

Výrobky                                             Změna stavu výrobků

2

 

Pozn.: Nezaviněná manka přesahující normy a některá zaviněná manka a škody (mimo škod mimořádné povahy) se evidují na účtu manka a škody v provozních nákladech

 

• – Pokuty a penále
  • o Pokuty
    • Finanční postihy placené za porušování obecně uznávaných (platných) předpisů
    • Viník platí státnímu orgánu
    • Jednorázový finanční postih
    • Vztah nadřazenosti (statní orgán) a podřazenosti (občan)
  • o Penále
    • Časově závislý finanční postih za porušování hospodářských smluv mezi obchodními partnery nebo za nedodržení platebních podmínek dle zákona
    • Vztah mezi obchodními partnery, kteří jsou na stejné úrovni postavení = horizontální úroveň vztahu = rovnost
    • Obchodní smlouva penále stanoví
  • o Promptní platba
    • Platba uskutečněná co nejdříve
    • Většinou do 7 dnů

BÚ, pokladna                                      Penále a pokuty

1

 

1 – z praktických důvodů jsou pokuty a penále účtovány do provozních N

 

• – Ztrátové pohledávky
  • o Nepromlčené pohledávky po lhůtě splatnosti, které nemohly být splaceny pro nedostatečnou konkurzní podstatu dlužníka
  • o Pouze v případě, že dlužník je v konkurzu

 

Odběratelé                                               BÚ

PS 100                        30                    1                      30

70        2

Ostatní mimořádné N

70

 

1 – částečná úhrada pohledávky z konkurzní podstaty dlužníka

2 – odpis ztrátové pohledávky, která zůstala neuhrazena pro nedostatečnou konkurzní podstatu dlužníka

Konkurz

• – Musí být podána žaloba (alespoň 2 obchodní partneři musí podat žalobu)
• – Pokud je dlužník předlužen – tzn. že závazky jsou větší než veškerý majetek a vlastní kapitál má zápornou hodnotu

 

ZK –20           —– předlužení, firma musí sama na sebe vypsat konkurz

A         100      CK 120

ZK 200

Fondy 0

Ztráta z minulých let – 220

——————————–

= – 20

• – V praxi se ztrátové pohledávky odepisují do provozních N

 

• o Nedobytné pohledávky
  • Nepromlčená pohledávka po lhůtě splatnosti, u které veškeré administrativní kroky směřující k úhradě nebyly úspěšné
  • Promlčení pohledávky podle zákona nastává po uplynutí 4 let (obchodní zákoník)
  • Pokud dám odběrateli podepsat listinu potvrzující jeho závazek, běží znovu lhůta promlčení 4 roky

 

• o Neprůkazné pohledávky
  • Nelze prokázat oprávněnost

 

• – Náklady na změnu metody
  • o Vzniká v důsledku snížení ceny majetku v důsledku použití metody oceňování majetku

Materiál                                        Náklady na změnu metody (MN)

PS 100                        20           1                             20

 

1 – snížení ceny majetku v důsledku změny metody oceňování – účtuje se jako první operace hospodářského období a zajišťuje srovnatelnost zůstatků PS a KS

 

• – Opravy položek chybně zúčtovaných N (min. období)
  • o Účtují se jako mimořádné náklady v případě, že se jedná o významné částky
  • o Pokud jde o nevýznamné částky, pak se účtují na věcně příslušných účtech, kde došlo k chybnému účtování
  • o Významnost částek stanoví účetních jednotka – lze procenticky z ročního obratu:
    • Rozhodující > 50 % VK v jiné společnosti
    • Podstatný vliv 20 – 50 % VK v jiné společnosti

Různé účty                               Ostatní mimořádné N

±                     1                      ±

 

± storno i doúčtování

1 – oprava chybně zúčtovaných N v min. období pokud jde o významné částky (MN)

 

 

Mimořádné výnosy

• – Položky uznávané ve prospěch výsledku hospodaření z mimořádné činnosti, které mají mimořádnou povahu a nahodilý charakter vzhledem k běžné činnosti
• – Výnosy ze změny metody
• – Přijaté náhrady škod
• – Přijaté náhrady placených P a P
• – Přijaté penále
• – Přebytky zjištěné při inventarizaci
• – Odpis promlčených závazků
• – Opravy chybně zúčtovaných N min. období

 

• – Výnosy ze změny metody

Materiál                                   Výnosy ze změny metody

PS 100

20                                       1                                             20

 

1 – výnosy nebo zvýšení ceny majetku v důsledku změny metody oceňování

 

• – Přijaté náhrady škod

BÚ                                          Ostatní mimořádné V

1

 

1 – náhrada škod přijatá od pojišťovny

Pozn.: podle příčinné souvislosti je přijatá náhrada mimořádný výnos k zúčtované škodě, která je mimořádným nákladem

 

• – Přijaté penále

BÚ                                          Ostatní mimořádné V

1

 

1 – přijaté penále za porušování hospodářských smluv

Pozn.: V praxi je přijaté penále součástí provozních výnosů

 

• – Přijaté náhrady plac. P a P
  • o Od viníků, kteří způsobili platbu pokuty
  • o Účtujeme obdobně jako přijaté penále

 

• – Přebytky při inventarizaci
  • o Skutečný stav je větší než účetní stav majetku

Majetek                                  Ostatní mimořádné výnosy

1   

 

1 – přebytky majetku zjištěné při inventarizaci

Pozn. 1: V praxi se přebytky účtují jako provozní V v příčinné souvislosti s položkou manka a škody (které jsou provozní N)

Pozn. 2: Přebytky výrobků vlastní výroby se evidují jako dosud nezúčtovaná produkce v rámci změny stavu nedokončené výroby a zvířat (= interní výnos)

Pozn. 3: Přebytky dlouhodobého majetku zjištěné při inventarizaci se převezmou do účetnictví nikoliv jako mimořádný výnos, ale jako 100 % opotřebený majetek

2 – přebytky dlouhodobého majetku – při převzetí do stavu a oprávky (ne MV) = sankční účtování

DHM                                      Oprávky

2

 

 

 

• – Odpis promlčených závazů
  • o Po uplynutí promlčecí lhůty
  • o Zahrnují se do daňového základu

Dodavatelé                                          Ostatní mimořádné V

PS 100

100                                  1                                       100

 

1 – odpis promlčených závazků (podle zákona po uplynutí 4 roků)

 

• – Opravy chybně zúčtovaných V
  • o Jsou daňově neúčelné – nezahrnují se do daňového základu

Různé účty                                          Ostatní mimořádné výnosy

±                                 1                                             ±

 

1 –oprava chybně zúčtovaných Výnosů v min. období, pokud se jedná o významné částky

 

Mimořádné výnosy

– Mimořádné náklady

– Daň z příjmů z mimořádné činnosti

———————————————

VH z mimořádné činnosti

 

Rekapitulace účtování nákladů a výnosů                                                              10. přednáška

 

Rekapitulace účtování nákladů a výnosů

= druhové hledisko členění nákladů

= výsledek hospodaření zjištěný brutto metodou

 

Různé účty                   N provozní činnost                   Účet Z/Z          V provozní činnost

1a)                                          3a)                     4a)

2a)

N finanční činnost                                            V finanční činnost

1b)                                          3b)                     4b)

2b)

N mimořádná činnost                                      V mimořádná činnost

1c)                                          3c)                      4c)

2c)

Daň z příjmů

5)                                            6)

1. ^{x)              xx)}

 

Legenda:

• 1) Různé N v provozní, finanční a mimořádné sféře činnosti
  1. a) spotřeba materiálu, prodané zboží, mzdové náklady, zákonné sociální náklady, odpisy DM, tvorba rezerv a tvorba opravných položek majetku

• o : z praktických důvodů: přímé daně (daň silniční, z nemovitosti) – mimo daně z příjmů

1. b) prodané CP, úroky placené, kursové ztráty a ostatní finanční náklady
2. c) náklady na změnu metody, škody na majetku mimořádného rozsahu, opravy chybně zaúčtovaných nákladů (významné částky)

• 2) Různé V v provozní, finanční a mimořádné sféře činnosti
  1. a) tržba za prodané výrobky, práce a zboží, výsledná změna stavu zásob (±), aktivace vnitropodnikových výkonů zahrnutých do ceny majetku

 

= å BRUTTO VÝNOSY

 

Brutto metoda zjišťování VH

= veškeré výnosy – veškeré náklady na jejich vytvoření

 

1. b) tržby z prodeje CP, úroky přijaté, dotace (z PGRLF na částečnou úhradu placených úroků), kursové zisky !!!
2. c) výnosy ze změny metody, náhrady škod, opravy chybně zaúčtovaných výnosů

• 3) Uzávěrkové převody celkových obratů jednotlivých nákladových účtů
• 4) Uzávěrkové převody celkových obratů jednotlivých výnosových účtů

 

Saldo účtu je zisk před zdaněním

 

 

Transformace zisku na daňový základ !!!!!!!!

Zisk před zdaněním ^x)

+ nedaňové N

– nedaňové výnosy (dividendy přijaté od jiné společnosti – srážková daň u zdroje)

————————————————————————————————–

Upravený zisk

– 10 % PC z DHM (který byl nově pořízen ve zdaňovacím období) = daňová úleva na

reinvestice

– daňová ztráta z minulých let (max. 7 let od doby jejího vzniku)

úprava – zákon o dani z příjmů dle § 34

————————————————————————————————-

= daňový základ (upravený dle § 34)

– 5 % na dary (školy, policie, církve, nadace, . . .) (vypočteno z daňového základu)

= které musí být jednotlivě větší než 2000 Kč

= dary jsou zúčtované jako nákladová položka

 

Daňový základ x daňová sazba = daň z příjmů           (PO 31 %)

 

• 5) Úhrada daně z příjmů do SR z BÚ
• – finanční N
• – daň
  • o splatná v běžném roce
  • o splatná v budoucím období

1. ^x) zisk před zdaněním
2. ^xx) zisk po zdanění

• 6) Uzávěrka nákladového účtu daň z příjmů převodem na účet Z/Z

 

Výsledovka A

• – členění N dle druhu
• – výsledek hospodaření brutto
• – jako dvoustranná tabulka

N provozní činnost	V provozní činnost
N finanční činnost	V finanční činnost
N mimořádná činnost	V mimořádná činnost
VH brutto

 

Výsledovka B

• – členění N dle druhu
• – výsledek hospodaření je zjištěn brutto metodou
• – je nejvíce používána
• – výkaz Z/Z (sloupcová úprava)

 

V z provozní činnosti

– N z provozní činnosti

——————————–

= VH z provozní činnosti

+ V z finanční činnosti

– N z finanční činnosti

– Daň z příjmů z běžnou činnost

———————————————

= VH za běžnou činnost po zdanění

V z mimořádné činnosti

– N z mimořádné činnosti

– Daň z příjmů z mimořádné činnosti

————————————————–

= VH z mimořádné činnosti po zdanění

= VH za sledované období po zdanění

 

Vyčíslení VH netto metodou a účelové hledisko třídění N v účetním systému

 

VH netto metodou

• – pouze z realizované produkce

Tržby za prodané výrobky, služby a zboží

– Náklady na realizování produkce

—————————————————-

= NETTO VH

 

Kalkulační hledisko třídění N

• – že prvotně se v účetnictví N zachycují podle odvětvových činností, ve kterých byly vynaloženy
• – v zemědělství:
  • o RV a v rámci RV – obiloviny, okopaniny . . .
  • o ŽV a v rámci ŽV – dle kategorie zvířat

 

 

1. N na RV Výrobky 4. Realizace

1a

2a                               3                                             5

4

 

2. N na ŽV VK Účet Z/Z

1b                                                                                                              6

2b

 

 

3. Režie 9

1c

 

 

RÚ                                          Peněžní prostředky                  Odběratelé

7

8

 

 

1. a 2. kalkulační účty jednotlivých hlavních výrob, které jsou dále členěny na příslušné úseky činnosti (např. obiloviny . . . )

N na RV a ŽV

• – jsou zachycovány pouze přímé N, které lze při jejich vzniku jednoznačně přiřadit příslušným úsekům činnosti

3. Režie

= uspořádací účet, který zachycuje společné N odvětvových činností, které nelze v průběhu roku jednoznačně přiřadit určitému úseku činnosti (nebo-li by to bylo pracné nebo neekonomické)

• – koncem roku se režie rozvrhuje s využitím zvolené rozvrhové základny na kalkulační účty jednotlivých výrobků
• – rozvrhovou základnou mohou být např. ha, hodiny, dobytčí jednotky, přímé náklady a v jejich poměru se pak RZ rozděluje

4. Realizace

= operační výsledkový účet, který umožní vyčíslit výsledek z realizace (zisk nebo ztrátu z realizace netto metodou) a to porovnáním tržeb a N realizované produkce

 

Účet Z/Z

• – neslouží pro účetní závěrku

 

Legenda:

1 – vznik různých N v jednotlivých úsecích činnosti:

1. a) přímé N RV
2. b) přímé N ŽV

pozn.: v rámci jednotlivých úseků činnosti jsou tyto N členěny dle druhů

1. c) nepřímé režijní N, které nelze v průběhu roku přiřadit k jednotlivých úsekům činnosti (odpisy DM – u víceúčelových strojů, mzdy vedoucích řídících pracovníků)

2 – a,b – spotřeba výrobků vlastní výroby z počáteční zásoby (v ocenění ve skutečných vlastních nákladech, vynaložených v min. letech)

1. a) přímé N na RV
2. b) přímé N na ŽV

3 – produkce výrobků vlastní výroby převzatá na sklad v předem stanovém ocenění

4 – převzetí výrobků ŽV na sklad v plánovaných vlastních N

5 – vyskladnění výrobků k prodeji ve předem stanovených N

6 – tržby za prodané výrobky podle fa zaslaných odběratelům

7 – úhrada fa od odběratelů na BÚ

8 – nákup hospodářských prostředků (zjednodušeně)

 

Pozn.1: Organickou součástí účetního systému je kalkulace skutečných vlastních N jednotlivých činností

• – lze ji provést 1x ročně
• – VH v průběhu roku nelze vyčíslit

 

Pozn. 2: Spotřeba výrobků vlastní výroby z počáteční zásoby je oceněna dle kalkulace N minulého roku

• – jejich spotřebou v běžném roce je VH ovlivněn

 

Kalkulace N

• – přiřazení režie a účtujeme podíl režijních nákladů na jednotlivé výrobky

 

9 – zúčtování výrobní a celopodnikové správní režie příslušným podílem, který připadá podle zvolené rozvrhové základny na jednotlivé činnosti RV a ŽV

 

Pozn.: Sumarizace N v jednotlivých úsecích činností umožní vyčíslit skutečné vlastní N v jednotlivých úsecích činnosti

 

Přímý materiál

Přímé mzdy

Ostatní přímé náklady

Podíl výrobní režie

Podíl celopodnikové správní režie

————————————————–

å skutečné vlastní N kalkulačního úseku