Umělecké proudy české meziválečné poezie
- 1) proletářské umění
- nový proud v české poezii ve 20. letech 20. století (1920-1923)
- vznik je spjat s revolučními událostmi v Rusku a Německu
- navázala na domácí sociálně orientovanou básnickou tvorbu (Bezruč, Šrámek, Neumann)
- propagovalo myšlenku sociální spravedlnosti, chtěla navodit solidaritu s proletáři
- tématicky vycházela z proletářského prostředí
- Jiří Wolker
- Jaroslav Seifert: Město v slzách, Samá láska
- Josef Hora: Pracující den
- Stanislav Kostka Neumann: Rudé zpěvy: anarchistická proletářská poezie
- 2) poetismus:
- 20. léta 20. století, avantgardní směr v české literatuře; výhradně český (divadlo, výtvarné umění, písničky, Osvobozené divadlo)
- spojen s činností Devětsilu: skupina avantgardních umělců, název od bratrů Čapků, členové: Karel Teige, Vladislav Vančura, Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, Konstantin Biebl, divadelníci: Emil Františk Burian, Jiří Voskovec a Jan Werich, Jaroslav Ježek, Toyen (Marie Černínová, výtvarnice), Šíma, Štýrský
- poetismus ovlivněn tvorbou Apollinaira, jeho Kaligramů
- nepolitický směr
- náměty: velkoměsto, exotika, cestování, cirkusové prostředí, filmová groteska
- básnické obraty: asociace, metafory, fantazie
- Vítězslav Nezval: Podivuhodný kouzelník, Abeceda (Pantomima), báseň Edison
- Jaroslav Seifert: Útěcha: Na vlnách TSF = bezdrátová telegrafie
- Konstantin Biebl: Z lodí jež dovážejí čaj a kávu: cestování a exotika
- vliv poetismu na divadlo: divadlo Déčko: avantgardní meziválečné divadlo (E.F. Burian); V+W: hravé hry: West Pocket Revue; spojení mluveného slova, barevných dekorací a masek
- poetismus v próze Vladislav Vančura
- 3) léta: poetická hravost vystřídána vážnějšími tématy
- úzkost, skepse, strach, smrt
- autoři se neslučují do skupin (jako byl Devětsilu), silné básnické osobnosti
- František Halas: Kohout plaší smrt: Staré ženy
- Josef Hora, Vladimír Holan, František Hrubín
- 4) surrealismus v české literatuře (30. léta)
- surrealistická skupina založena 1934, rozpad 1937
- Vítězslav Nezval: Praha s prsty deště: Tržnice (automatické psaní), Absolutní hrobař, Žena v množném čísle
- Karel Teige, Konstantin Biebl, výtvarníci: Štýrský, Šíma, Toyen
- 5) rok 1938: Mnichov 38: reakce českých básníků na Mnichovskou dohodu
- Vítězslav Nezval: Matka naděje: Až budeš stařičká
- Jaroslav Seifert: Zhasněte světla: Píseň o rodné zemi
- František Halas: Torzo naděje: Zpěv Úzkosti
- Josef Hora: Domov
- Vladimír Holan: Září 38
- 6) období okupace (1939-1945)
- censura: tématem významné osobnosti české literárního dění, českých dějin a kultury: (neohrožená Božena Němcová): témata zdánlivě nezávadná pro censuru, literatura pro děti
- František Halas: Naše paní Božena Němcová (vrací se k historické postavě české literatury, všímá si její neohroženosti, nezvyklého chování na tehdejší dobu)
- Jaroslav Seifert: Vějíř Boženy Němcové (vrací se k Boženě Němcové, ke kráse českého jazyka, neohroženosti českého národa), Světlem oděná (téma: krása Prahy), Kamenný most
- literatura pro děti: František Hrubín: Včelí plást; František Halas: básnická sbírka Ladění
- 7) tvorba Jiřího Ortena
balada: lyricko epický útvar, tragický závěr
lidová: čerpá z lidových textů: Erben (nadpřirozené bytosti)
umělá: F.L. Čelakovský: Toman a lesní panna (navazuje na lidové texty, ale zcela vymyšlené
sociální: Jiří Wolker: sociální vlivy
Jiří Wolker
- první tvorba: Host do domu: okouzlení z prostých věcí: Poštovní schránka, Kamna, Okno; Svatý kopeček: vzpomíná na dětství a babičku, poutní místo u Olomouce, stejná struktura jako Apollinairovo Pásmo
- proletářská poezie: Těžká hodina, balady sociální: sociální problematika – Balada o očích topičových, Balada o snu, Balada o námořníkovi, Balada o nenarozeném dítěti
- pohádky se sociální tématikou: Pohádka o milionářovi, který chtěl ukrást Slunce (slunce ho popálilo za jeho chtivost); O kominíkovi, O listonošovi
Jiří Orten
- autor židovského původu, básník
- vlastním jménem Jiří Ohrenstein
- pseudonymy: Karel Jílek, Jiří Jakub
- přispíval do časopisů: Mladá kultura, Haló noviny, Rozhledy, Hej rup!
- cena Jiřího Ortena: básníci do 22 let
- dílo ovlivněno nástupem nacismu: pochmurnost
- deníky z let 1938-1941; Modrá kniha (nejstarší), Žíhaná kniha, Červená kniha
- dílo: Cesta k mrazu, Elegie, Ohnice, Čítanka jaro a jeho deníky
František Halas
- básník, publicista, kulturní činitel, překladatel, původně knihkupec
- pracoval v nakladatelství Orbis
- časopis Rovnost: první básně; brněnský Devětsil, časopis Pásmo
- mnoho neologismů: používá vlastní nová slova, „skřípavé melodie“
- 1) léta vlivy poetismu Sépie
- 2) léta: vážnější tóny: hospodářská krize, nástup Hitlera v Německu
- Kohout plaší smrt: poezie existenciální; Tvář, Hořec
- Staré ženy: popisuje proces stárnutí; báseň – reakce S.K. Neumanna: proletářská poezie, báseň Staří dělníci: vytýkal Halasovi, že se příliš soustřeďuje na biologický proces stárnutí
- 3) národní ohrožení: sbírka Dokořán: téma: španělská občanská válka; Torzo naděje: Praze, Zpěv úzkosti
- 4) období okupace: Naše paní Božena Němcová; sbírka Ladění: poezie pro děti
- 5) poválečná literatura: A co? vydáno posmrtně; próza Já se tam vrátím
- po válce mu nová cenzura vyčítala přílišný příklon ke katolictví, duchovní otázky
Vítězslav Nezval
- básník, prozaik, dramatik, překladatel
- spoluzakladatel poetismu a spolku Devětsil
- vůdčí osobnost surrealismu (Surrealistická skupina)
- studoval Filozofickou fakultu UK – formálně nedokončil
- dramaturg Osvobozeného divadla
- přátelé: Jiří Wolker, Konstantin Biebl, Vladislav Vančura
- stoupenec komunismu: Surrealistická skupina rozpuštěna kvůli její kritice poměrů v SSSR
- 1) překládal Edgara Allana Poea, Puškina, prokleté básníci, francouzskou avantgardu
- 2) prvotiny: proletářská poezie: Most
- 3) poetismus: typický pro českou literaturu, hravý a veselý směr; 20. léta 20 století: Pantomima: Abeceda; Edison, Akrobat, Podivuhodný kouzelník, Básně noci, Signál času
- 4) surrealismus: Surrealistická skupina, surrealistické sbírky: Praha s prsty deště: Tržnice; Žena v množném čísle, Absolutní hrobař
- 5) 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida: formou villonské balady, pod pseudonymem – poznal ho Karel Čapek
- 6) 1938: reakce na politickou situaci: Matka naděje: Až budeš maličká
- 7) období války/okupace: Historický obraz
- 8) drama: Manon Lescaut, Dnes ještě slunce zapadá nad Atlantidou
- 9) tvorba pro děti: Anička skřítek a slaměný Hubert
Josef Hora
- básník, prozaik, novinář, překladatel, kritik
- studoval práva, psal pro Rudé právo
- válku strávil v Praze: byl nemocen, zemřel krátce po osvobození
- časté téma/ motiv ubíhajícího času, čas ve společnosti jedince
- 1) první verše ovlivněny symbolismem, civilismem a vitalismem: Strom v květu
- 2) proletářská poezie: Dělnická madona
- 3) ovlivněn poetismem
- 4) léta: subjektivní meditativní lyrika; Máchovské variace: vrací se k době a osobnosti Karla Hynka Máchy
- 5) reakce na Mnichov 1938: Domov
- 6) poema: Jan Houslista (poema = lyricko-epická báseň; Puškin, Mácha: Cikáni)
- 7) překlady: ruská literatura, Puškin: Evžen Oněgin, Jesenin,Pasternak, Schiller, Goethe