Vazba koordinačně kovalentní
iontová a kovová (příklady)
Koordinačně kovalentní
– je zvláštním typem kovalentní vazby. Oba elektrony zprostředkující vazbu poskytuje pouze jeden z atomů – má ve valenční vrstvě volný elektronový pár (dusík, kyslík). Atom, který poskytuje pro tuto vazbu volný elektronový pár, se nazývá DONOR (dárce) el. páru. Druhý vazebný partner musí mít volný orbita. Atom, který volný el. pár přijímá, se nazývá akceptor (příjemce). Koordinační vazba se také někdy nazývá donor – akceptorovou.
Iontová
– velký rozdíl v elektronegativitě dvou vzájemně vázaných atomů může vést ke vzniku tak silně polární vazby, že sdílené elektrony patří téměř úplně do elektronového obalu elektronegativnějšího atomu. Z atomů tak vznikají opačně nabité ionty, které jsou poutány elektrostatickými silami.
Kovová vazba
– uskutečňuje se mezi atomy kovů v pevném skupenství. V krystalu kovu je každý vnitřní atom obklopen zpravidla 8 až 12 stejnými atomy, s nimiž je bezprostředně vázán. Atomy kovů mají menší počet valenčních elektronů, což neumožňuje vytvářet vazebné el. páry mezi jednotlivými dvojicemi atomů. Proto model kovové vazby předpokládá vytvoření krystalové mřížky z kationů kovů a delokalizaci valenčních elektronů. Které vytvářejí tzv. elektronový plyn, jenž společně sdílejí kationy daného krystalu. Kovová vazba je příčinou charakteristických vlastností kovů, jako jsou elektrická a tepelná vodivost, lesk, neprůsvitnost apod.