Víceúrovňové schémata variabilní kalkulace, jeho tvorba a vazby.
Víceúrovňové schémata variabilní kalkulace, jeho tvorba a vazby.
Základní schéma propočtu:
Dvoustupňová
varianta
+Výnosy (tržby) Jednostupňová
varianta -Variabilní přímé náklady
=Příspěvek na úhradu 1
-Fixní přímé náklady
=Příspěvek na úhradu 2 (zisk)
Schéma vícestupňové varianty:
+Výnosy (tržby) Cena x množství resp. domluvená cena celkem/zak.
-Přímé Variabilní náklady N- spojené s každou jednotkou produktu
=PÚ 1
-Přímé Fixní náklady N- spojené s produktem, nezávislé na množství
=PÚ 2
– PÚ (N-provozu) Požadovaný příspěvek na provozní náklady
= PÚ 3
-PÚ (N-vývoje) Požadovaný příspěvek na vývojové náklady
=PÚ 4
– PÚ (N-správy) Požadovaný příspěvek na správní náklady
= PÚ 5
-PÚ (N-market) Požadovaný příspěvek na marketingové náklady
= PÚ 6 + ZISK = Příspěvek na ostatní společné náklady + ZISK
Příspěvek na úhradu (PÚ) – kryje nepřiřazené náklady, je to příspěvek ke krytí fixních nákladů a k tvorbě zisku
Alternativy využití variabilní kalkulace:
1. Jednostupňová metoda
2. Dvoustupňová
• Výrobkové fixní náklady (speciální výr. vybavení, patent, licence,…)
• Podnikové fixní náklady (společné náklady podnikání)
3. Vícestupňová
• Fixní náklady – Jednotlivých výrobků; Skupin výrobků; Středisek; Divizí (úseků/provozů); Podniku
jako celku-
Nejčastější využití
• Propočty při změně: Ceny, Množství, Variabilních přímých nákladů, Fixních přímých nákladů;
• Například: Bilancování variant ročního položkového plánu, Propočty obchodních strategií atd.
Příklad kalkulačního vzorce s využitím PÚ a OP:
P-1. Přímý materiál Včetně přirážky za činnosti střediska Nákup a Logistika. Přiřazení % přirážkou ke
P-2. Přímá kooperace Včetně přirážky za činnosti střediska Nákup a Logistika. Přiřazení % přirážkou k ceně
∑1: Přímé variabilní výrobní náklady
P-3. Přímé fixní náklady výrobku Jedná se například o náklady na přípravky, speciální nástroje, příp. za licenci či jiná
∑2: Přímé výrobní náklady
P-4. Výrobní střediskové náklady Stanovené pomocí HNS, tj. jako součet součinů (HNS krát výrobní čas ve středisku)
∑3: Přímo přiřaditelné výrobní náklady
P-5. Výrobní re Ostatní náklady výrobní režie, tj. takové, které nelze zařadit do nákladů N-středisek
∑4: Výrobní náklady
P-6. PÚ za společné přímé náklady k OP Týká se příspěvku na úhradu (PÚ) za náklady, které se týkají celého okruhu produktů
P-7. PÚ za N-vývoje společné Týká se příspěvku na úhradu (PÚ) za náklady vývoje společné, tj. celkové vývojové
skladové ceně.
kooperace.
práva spojená s oprávněním vyrábět daný výrobek. Přiřazují se částkou za kus [Kč/
ks].
pro všechna střediska, která se na tvorbě výrobku, vč. jeho balení a expedice podílí.
a rozdělit pomocí HNS (např. za vedení výrobního úseku, za plánovače, apod.).
Přiřazují se částkou [Kč/hod] úměrně k výrobnímu času.
(OP), nikoliv pouze jednotlivých výrobků (služeb). Mohou to být náklady vývoje,
náklady na marketing, náklady na certifikaci, apod. daného OP. Přiřazují se částkou
za kus [Kč/ks].
náklady snížené o přímé náklady na vývoj určitého výrobku nebo vývoj určitého
okruhu výrobků. Lze je přiřazovat buď částkou za kus [Kč/ks] nebo (snadněji) % k
obratu nebo % k celkovým výrobním nákladům (celk.VýrN). Pozn.: Je třeba vybrat
nejvhodnější možnost.
náklady snížené o případné přímé náklady na financování určitého výrobku nebo
financování určitého okruhu výrobků. Lze je přiřazovat nejlépe % celk.VýrN. Přiřazení
lze případně upravit pomocí poměrových čísel.
náklady na přepravné, na provizi, přímé obchodní náklady, clo, speciální balící
náklady, ap.) a u jiné obchodní zakázky se nemusejí vyskytovat nebo se vyskytují jiné
položky a v jiné výši.
P-8. PÚ za N-správy
P-9. PÚ za N-finanční společné Týká se příspěvku na úhradu (PÚ) za náklady finanční společné, tj. celkové finanční
∑5: Vlastní náklady výrobku
P-10. Obchodní přímé náklady Týká se přímých nákladů, které jsou spojeny s danou obchodní zakázkou (např.
P-11. PÚ za N-obchodní společné Tzv. obchodní režie, vč. společných nákladů na marketing.
P-12. Záruční náklady (náklady servisu)
∑6: Úplné vlastní náklady obchodní zakázky
Kritika přirážkové kalkulace.
Koeficient přirážky:
PŘEDNOSTI: Jednoduchost a snadná pochopitelnost; Universálnost; Rozšířenost a všeobecná znalost.
SLABINY (Proč ji nepoužít, jeli vyšší než cca max. 10 % přirážky?):
• Nerespektuje míru využití kapacity (1,2,3 směny – neprojeví se);
• Nerozlišuje FIXNÍ a VARIABILNÍ;
• Rozvrhovou základnou (RZ) jsou zpravidla Přímé Variabilní náklady (Přímé mzdy):
(a) Ty se chovají jinak než spol-N (= režie, jejíž výše je zpravidla velmi fixní)!!
(b) Výše přímých Var-N se obtížně plánuje (jsou ze všech N nejvíce proměnné)
Pozn: 2 zásady (hlediska) pro využití Přirážkové kalkulace:
Stejné chování RZ a RV
Velikost RZ co největší ⇒ nízké % přirážky, ALE … Přímé Var-N spíše klesají
ŘEŠENÍ (ALE zpravidla neschůdné):
• Přepočítávat výši Přirážky při každé změně: ALE z hlediska řízení není vhodné!!
• Využití nepeněžních základen. Musí být přímo spojeny s produktem!!!
ve využití kapacity; ve výši rozvrhované veličiny (RV); výše rozvrhové základny (RZ)