Vyjadřování složení roztoků
Obecně náleží roztoky mezi disperzní soustavy, které se skládají alespoň ze dvou látek, jedna z nich se nazývá disperzní podíl a je rozptýlena ve formě jemných částic v disperzním prostředí.
Podle velikosti částic dispergované látky rozlišujeme tři systémy, molekulárně disperzní systémy (pravé roztoky a také směsi plynů), koloidní disperze a hrubé disperzní systémy.
V případě molekulárních disperzí se tedy jedná o systémy, kdy dispergované částice jsou ve velikosti molekul, iontů nebo atomů, takže soustava se navenek jeví jako homogenní. Nejvíce se jedná soustavy kapalné, to znamená, že v kapalné fázi, na př. ve vodě můžeme mít rozpuštěnou látku pevnou, na př. kuchyňskou sůl, kapalnou, na př. líh, nebo plynnou, na př. chlorovodík nebo i kyslík. To vše budeme dále označovat společným názvem roztoky. Podobně je tomu v plynné fázi, vzduch je směsí plynů, ale obsahuje také vodní páry nebo na př. výpary benzinu. V menších množstvích mohou být ve vzduchu také páry kovů, jako rtuti, zinku nebo mosazi. Tyto molekulární disperze se označují jako směs plynů, nebo par.
Popis složení roztoků.
Kvantitativní složení roztoků se udává relativním zastoupením jednotlivých složek k
- A) celku – častější používaná varianta
množství složky (dispergované)
poměrné zastoupení složky = ——————————————
množství soustavy (roztoku)
- B) některé složce – málo používaná varianta
množství složky I (dispergované)
poměrné zastoupení složky = ———————————————
množství složky II (disperzního prostředí)
Dispergované složka je ta, kterou si zvolíme. Obvykle je to ta menší část, ale není to podmínkou.
Kvůli zjednodušení budeme dále nazývat dispergovanou složku sůl a disperzní prostředí voda.
Množství můžeme vyjadřovat různými jednotkami.
Podle toho jaké jednotky vyjadřování množství použijeme, určíme vyjadřovací schopnost získané hodnoty poměrného zastoupení.
Jednotky A) Tyto jednotky by jsme mohli nazvat fyzikálně-mechanické. K vyjádření množství použijeme jako základní veličinu buď hmotnost v kg a nebo objem v dm3 (litrech l). To jsou jednotky, které se nejvíce používají v technické praxi a jsou nejvhodnější při popisu fyzikálně-mechanických procesů. Jednotky jsou vhodné při sestavování bilančních rovnic. Je pro nás postačující že známe hmotnostní zastoupení kapalin v nemrznoucí soustavě, hmotnostní zastoupení účinné látky v chemickém postřiku, nebo objemové zastoupení zplodin spalování ve výfukových plynech. Tyto jednotky jsou vhodné pro soustavy které podléhají pouze fyzikálním změnám (ohřev, komprese), ale neprobíhají zde změny chemické (chemické reakce). Pokud v soustavě probíhají i chemické reakce, nejsou tyto jednotky vhodné.
Jednotky B) Tyto jednotky by jsme mohli nazvat fyzikálně-chemické. Jsou to jednotky vyjadřující látkové množství. Tyto jednotky jsou vhodné pro popis chemických dějů a využívali jsme je na při stechiometrických výpočtech.
Vyjadřování složení soustav je pak kombinací různých možností.
- Poměrné zastoupení složky k celku.
- a) složka i celek jsou ve stejných jednotkách.
1) Hmotnostní poměr
Množství látky složky (mi ) i soustavy (mc = å mi) vyjadřujeme v kg (nebo odvozených jednotkách gramech, tunách) a poměr (hmotnostní zlomek wi ) je tedy bezrozměrné číslo. Složení roztoku často vyjadřujeme v hmotnostních procentech (hmot.%), které získáme vynásobením příslušného zlomku stem.
mi mi
wi = —— = —— x 100 = hmot. %
åmi mc
2) Objemový poměr
Množství látky složky (Vi ) i soustavy (Vc = å Vi ) vyjadřujeme v dm3 (nebo odvozených jednotkách m3, litrech l, mililitrech ml) a poměr (objemový zlomek fi) je tedy bezrozměrné číslo. Složení roztoku často vyjadřujeme v objemových procentech (obj.%), které získáme vynásobením příslušného zlomku stem.
Vi
fi = —— x 100 = obj. %
Vc
Je třeba si uvědomit, že při smíchání čistých látek (líh-voda), nebo roztoků s velmi rozdílnými koncentracemi je výsledný objem směsi menší než součet objemů, což souvisí s objemovou kontrakcí při míchání. Na příklad, slijeme li objemově 1 litr ethanolu a 1 litr vody, nezískáme 2 litry, ale 1,931 litru. Objemové kontrakce je 69 ml. A protože ethanol a voda mají značně rozdílnou hustotu, tento roztok bude mít 44,1 % hmotnostních ethanolu. S objemovými % počítat nebudeme, ale je nutno si zapamatovat že V1 + V2 ¹ V3 .
Objemové koncentrace se používají u plynů, u kapalin velmi málo.
Např. v tabulkách se udává složení atmosféry v hmotnostních i objemových %.
dusík 78,08 obj.% 75,5 váh.%
kyslík 20,95 obj.% 23,15 váh%
Příklad:
Připravte 5 kg 5% (váh.) roztoku NaCl
Platí vztahy:
m1
w1 = —— mc = m1 + m2 w1 * 100 = hmot.%
mc
takže platí také:
m1 = mc * w1 m2 = mc – m1 hmot.% / 100 = w1
w1 = 5/100 = 0,05 a m1 = 5000g * 0,05 = 250g soli
m2 = 5000 – 250 = 4750g vody
K přípravě 5kg 5% roztoku smícháme 250g NaCl a 4750g (ml) vody.
- b) složka a celek jsou v rozdílných jednotkách.
- a) Hmotnostní koncentrace r (dle SI také hustota, měrná hmotnost, specifická hmotnost, objemová hustota hmotnosti) je – podíl hmotnosti složky mi [g] a objemu soustavy V [dm3,litr]
mi
ri = —— [g.dm-3]
V
m1 m2 mC
—— + —— = ——
V V V
r1 + r2 = rC
Součet hmotnostních koncentrací složky „1“ (rozpuštěné látky) a složky „2“ (rozpouštědla) se rovná hustotě vzniklého roztoku.
Hmotnostní koncentrace vyjadřuje obvykle koncentraci pevné ale i kapalné složky v kapalném roztoku. Může vyjadřovat také obsah pevné nebo kapalné složky v plynu. Znečištění ovzduší oxidem siřičitým nebo popílkem v mg/m3. Může vyjadřovat také složky kovů ve slitině nebo složky porézního materiálu (pevná látka – plyn). Hmotnostní koncentrace má stejný rozměr i označení jako hustota.
Ještě k vyjadřování velmi malých koncentrací např. škodlivin v ovzduší, při stanovení nejvyšších přípustných koncentrací emisí nebo imisí (NPK). Forma hmotnostní koncentrace se zásadně používá pro pevné látky (popílek) a méně pro páry kapalin (rozpouštědla) nebo plyny (oxid siřičitý). Abychom se vyhnuli velkému množství nul používá se jednotka mg/m3 . U plynů a par kapalin se více používá vyjádření formou objemové koncentrace a to ml/m3, tedy 1 : milionu. Tento poměr je základem známého vyjádření p.p.m. (pars per milion, dílů v milionu). Toto označení je bezrozměrné (objem k objemu) a proto je lhostejné z jakých objemových jednotek se při vyjádření vycházelo. Tato jednotka objektivně vyjadřuje toxicitu látky, protože ve stejném objemu je stejný počet molekul. Je li tedy přípustná koncentrace p.p.m. jedné látky 100x nižší než druhé, pak to znamená že její molekula je 100x toxičtější.
- b) Koncentrace látkového množství (látková koncentrace, molarita) ci – je podíl látkového množství složky ni [mol] a objemu soustavy (roztoku) V [dm3,l]
ni
ci = —— [mol.dm-3, mol.l-1]
V
Jak bylo uvedeno v předchozí části:
mi množství látky v g
ni ( mol) = ——
Mm poměrná molekulová (atomová) hmotnost
Vyjadřování složení roztoků pomocí koncentrace látkového množství je používáno ve většině chemických výpočtů a bilancí.
Příklad:
- a) Kolik g NaCl obsahují 2 dm3 roztoku NaCl s hmotnostní koncentrací NaCl ri = 25 g.dm-3
Platí vztah:
mi
ri = —— [g.dm-3] ale také mi = V * ri
V
mi = 2 * 25 = 50 g
Roztok obsahuje 50 g NaCl.
- b) Připravte 5 dm3 roztoku NaCl s koncentrací látkového množství c = 0,5 mol/dm3 .
M(NaCl) = 58,45 g/mol Jaké množství (hmotnost) NaCl je zapotřebí k přípravě tohoto roztoku.
Platí vztah
ni
ci = —— [mol.dm-3, mol.l-1] ale také ni = ci * V
V
ni = 0,5 * 5 = 2,5 mol K přípravě roztoku bude zapotřebí látkové množství 2,5 mol.
mi množství látky v g
ni ( mol) = —— ale také mi = ni * Mm
Mm molekulová hmotnost
mi = 2,5 * 58,45 = 146,13 g
K přípravě roztoku bude zapotřebí 146,13 g NaCl.
- Poměrné zastoupení jedné složky k druhé složce.
- a) složky jsou ve stejných jednotkách
Používá se v některých technických oborech. Vlhkost dřeva se vyjadřuje jako hmotnost vlhkosti k hmotnosti sušiny, takže vlhkost dřeva může být i přes 100%. V některých průmyslových recepturách pro pryž, plasty, potraviny se vyjadřují díly příměsi na 100 dílů hmotnostních nějakého základního materiálu (kaučuk).
- b) složky jsou vyjádřeny v rozdílných jednotkách.
V chemických tabulkách jsou uváděny koncentrace udávající hmotnost složky m [g] rozpuštěné v určitém objemu rozpouštědla [100 ml, 1000 ml], vyjadřuje se tedy na př. g / 100 mlrozp. Tímto způsobem bývají uváděny koncentrace nasycených roztoků.
Tyto údaje lze přepočítat na hmotnostní zlomek a hmot. %.
Příklady vyjadřování složení téhož roztoku různými způsoby:
Pro příklady byly zvoleny takové sloučeniny a roztoky, jejichž poměrou molekulovou hmotnost a hustota roztoku lze s malou chybou zaokrouhlit na celé číslo. Je to demonstrační příklad.
Smícháme 40 g NaOH a 160g vody a provedeme výpočty a přepočty různých způsobu vyjádření koncentrace.
40
wi = ——— = 0,2 * 100 = 20 % Hmotnostní zlomek, hmotnostní %
40 + 160
Další výpočty a přepočty nelze provádět bez znalosti hustoty roztoku .
Zjištěná hustota 20% roztoku NaOH r = 1,2 kg/dm3, 1200 kg/m3, 1200 g/dm3 nebo 1,2 g/cm3
Uvažujeme pro přepočty objem V = 1 dm3 (1 l) tohoto 20% roztoku
mC (hmotnost) = 1dm3 x 1200 g/dm3 (hustota r) = 1200g (hmotnost 1dm3 tohoto roztoku)
mA = mC x wA , 1200g x 0,2 (hmotnostní zlomek z 20%) = 240 g NaOH
hmotnostní koncentrace rA = mA / V = 240 g/ 1 dm3
tím jsme vypočítali hmotnostní koncentraci rA = 240g NaOH / 1dm3 .
Vypočtených 240 g NaOH převedeme ještě na látkové množství dle známého vztahu (MNaOH = 40)
nA = mA / MA , nA = 240 : 40 = 6 mol , a protože jsme vycházeli z V = 1 dm3 (1 litru) roztoku
je koncentrace látkového množství (molarita) cA = nA / V cA = 6 mol/ 1 dm3 (1 l)
Provedeme totéž, ale obráceně. Máme stejný, výše uvedený roztok s koncentrací látkového množství cA = 6 mol/l, hustota je stejná r = 1,2 kg/dm3
Uvažujme opět objem V = 1 dm3 (1 l) tohoto roztoku,
6 molům odpovídá dle vztahu mA = cA x MA , mA = 6mol x 40 g/mol = 240 g
tímto jsme přepočítali látkové množství na hmotnost mA ve výchozím roztoku V = 1 dm3
hmotnostní koncentrace rA = mA / V = 240 g/ 1 dm3
pak vypočteme hmotnostní zlomek wA (hmotnostní zlomek) = mA/mC,
wA = 240g (složky) mC = V x r (hustota) = 1 dm3 x 1,2 kg/ dm3 = 1,2 kg = 1200g
wA = mA/mC = 240g/1200g = 0,2 0,2 x 100 = 20% (hmotnostní %).
Ředění a směšování roztoků.
Často potřebujeme připravit roztok o jiné koncentraci, než je koncentrace roztoku který máme k dispozici, nebo potřebujeme zjistit, jaká bude koncentrace roztoku vzniklého smísením roztoků o různé koncentraci. Při těchto výpočtech budeme vycházet z bilance hmotností roztoků a bilance hmotností rozpuštěných složek (stejně je možno analogicky provádět bilanci rozpouštědla) vyjádřené hmotnostním zlomkem, nebo hmotnostními %.
V předchozí části jsme hmotnosti a hmotnostní zlomky obou složek označili indexy 1 (sůl) a 2 (voda).
U výpočtů v této části budeme mít dva roztoky výchozí a jeden roztok vzniklý smísením. Museli by jsme proto přidat další tři symboly, na příklad výchozí roztoky A a B, roztok vzniklý smísením C. Značení by tím ztratilo přehlednost. Budeme provádět bilanci jen jedné složky a značení pro složky proto vynecháme. Hmotnosti výchozích roztoků označíme m1 a m2 a celkovou hmotnost připraveného roztoku m3 .
Koncentraci složky v těchto roztocích označíme hmotnostními zlomky w1 , w2 a w3 .
Pak platí bilance pro hmotnosti roztoků: m1 + m2 = m3
a bilance pro hmotnost složky m1w1 + m2w2 = m3 w3
sloučením rovnic platí také m1w1 + m2w2 = (m1 + m2) w3
Pro řešení všech příkladů vystačíme s těmito rovnicemi. Jen správně označit a pak dosadit.
Abychom omezili vznik matematických chyb při výpočtech je výhodné příklady vyřešit nejprve obecně a pak dosadit čísla.
Pro směšování, ředění nebo zahušťování přichází v úvahu tři typy zadání.
- Máme zadáno výchozí množství roztoků m1 a m2 a jejich koncentrace w1 a w2. m1 + m2 = m3 a m1w1 + m2w2 = m3 w3
- Máme vypočítat jaká hmotnost m3 a koncentrace w3 vznikne jejich smícháním. Použijeme rovnice
- Máme zadáno množství m1 a koncentraci w1 jednoho roztoku a koncentraci druhého roztoku w2 (zpravidla je to jen rozpouštědlo). m1w1 + m2w2 = (m1 + m2) w3 , která se v případě ředění, přídavku čistého rozpouštědla, m1w1 + 0 = (m1 + m2) w3 protože w 2 = 0 , opačně, budeme-li roztok zahušťovat, budemem1w1 + m2 = (m1 + m2) w3 protože w 2 = 1 , sůl je 100 %3. Složitější případ vznikne, máme li zadány koncentrace výchozích roztoků w1 a w2 . A máme vypočítat jejich potřebné množství m1 a m2 , tak, aby po jejich smíchání vzniklo požadované množství m3 o požadované koncentraci w3. . Máme dvě neznámé a proto musíme sestavit dvě rovnice, a to a obvyklým způsobem je vyřešit.m1w1 + 0 = m3w3 a m1 + m2 = m3 Zajímavý vztah získáme, upravíme-li bilanci m1w1 + m2 = (m1 + m2) w3 na —— = —————
- Kontrolní otázky:
- Tento vztah určuje směšovací poměr, to je, v jakém hmotnostním poměru musíme mísit koncentrace w1 a w2 , abychom získávali koncentraci w3 . Z tohoto vztahu vychází konstrukce tak zvaného křížového pravidla.
- m2 w1 – w3
- m1 w3 – w2
- Jeden z výchozích roztoků bývá obvykle v praxi čisté rozpouštědlo a pak se výpočet zjednoduší
- m1w1 + m2w2 = m3 w3 a m1 + m2 = m3
- Celková hmotnost se pak vypočítá m1 + m2 = m3
- přidávat čistou sůl,
- obsahuje 0 % soli, zjednoduší na
- Máme vypočítat kolik přidáme druhého roztoku m2 k m1 aby vznikla určitá výsledná koncentrace w3. Celková hmotnost m3 není zadaná, bude taková jaká vyjde. Pro výpočet m2 použijeme rovnici
- Jak je definován hmotnostní zlomek w a hmotnostní procenta %. (rozměr jednotek)
- Jak je definována hmotnostní koncentrace r (rozměr jednotky)
- Jak je definována koncentrace látkového množství též molární koncentrace c (rozměr jednotky)
- Co znamená u označení malých koncentrací symbol p.p.m.Vzorové příklady:1. Připravte 325 ml 24 % vodného roztoku NaOH. Kolik g NaOH a kolik ml vody potřebujeme.Výsledky: m(NaOH) = 98,5 g m (H2O) = 410,4 g2. Připravte 3,5 dm3 28 % vodného roztoku K2CO3. Kolik g K2CO3 a kolik ml vody potřebujeme. Výsledky: m (K2CO3) = 1,25 kg m (H2O) = 3,21 kg 3. Vypočítejte, kolik g K2CO3 obsahujeVýsledky: m ( K2CO3 ) = 120,58 g 4. Vypočítejte, kolik g KBr obsahujeVýsledky: m (KBr) = 33,3 g 425 ml roztoku s koncentrací 12,5 % KNO3 (hustota r = 1,147 g/cm3) Molekulová hmotnost KHSO4 je 136,1 g/mol. Molekulová hmotnost NaCl je 58,45 g/mol. 8. Vypočítejte, kolik g KNO3 obsahuje 525 ml roztoku KNO3 s koncentrací látkového množství Výsledky: m( KNO3) = 13,27 g9. Vypočítejte, kolik g CuSO4 obsahuje 10 dm3 roztoku CuSO4 s koncentrací látkového množství Výsledky: m (CuSO4) = 399 g10. Máme 3,75 l H2SO4 , koncentrace je 50 % a hustota r =1,3951 g/cm3. Jaký bude celkový objem takto připravené 28 % kyseliny. Vypočítejte, kolik vody musíme přidat, abychom získali 28 % kyselinu o hustotě r =1,2023 g/cm3.Výsledky: m (H2O) = 1070 g m(celk.) = 2006 g V(celk.) = 1668 cm3 (ml)12. Z 96% kyseliny sírové (r = 1,8355 g/cm3) připravte ředěním vodou 875 cm3 kyseliny o Jaký objem 96 % kyseliny a vody potřebujeme odměřit. koncentraci 15% ( r = 1,0842 g/cm3). Výsledky: V (66% HNO3) = 154 cm3 (ml) V (H2O) = 733 cm3 (ml)
- Jaký objem 66 % kyseliny a vody potřebujeme odměřit
- 13. Z 66% kyseliny dusičné (r = 1,3959 g/cm3) připravte ředěním vodou 875 cm3 kyseliny o
- Výsledky: V (96% H2SO4) = 113 cm3 (ml) V (H2O) = 789 cm3 (ml)
- koncentraci 20% , (r = 1,1394 g/cm3).
- Jaký bude celkový objem takto připravené 28 % kyseliny.
- 11. Máme 625 ml H2SO4 , koncentrace je 60 % a hustota r =1,4983 g/cm3.
- Výsledky: m (H2O) = 4110 g m(celk.) = 9340 g V(celk.) = 7770 cm3 (ml)
- Vypočítejte, kolik vody musíme přidat, abychom získali 28 % kyselinu o hustotě r =1,2023 g/cm3.
- c = 0,25 mol/dm3, M(CuSO4) = 159,61 g/mol
- c = 0,25 mol/dm3, M(KNO3) = 101,103 g/mol
- Výsledky: m (NaCl) = 1461 g
- 7. Připravte 25 dm3 roztoku c = 1,0 mol/dm3 NaCl. Kolik g NaCl navážíme.
- Výsledky: m (KHSO4) = 1,70 g
- 6. Připravte 250 ml roztoku c = 0,05 mol/dm3 KHSO4. Kolik g KHSO4 navážíme.
- Výsledky: m( KNO3) = 60,93 g
- 5. Vypočítejte, kolik g KNO3 obsahuje
- 225 ml roztoku s koncentrací 12,5 % KBr (hustota r = 1,184 g/cm3)
- 525 ml roztoku s koncentrací 18 % K2CO3 (hustota r = 1,276 g/cm3)
- Hustota 28 % roztoku je r = 1,2756 g/cm3.
- Hustota 24 % roztoku je r = 1,2629 g/cm3.
- (hustotu vody počítáme ve všech příkladech 1,0 g/cm3 nebo 1,0 kg/dm3)