Vylučovací soustava
Vylučovací soustava
• odstraňuje odpadní látky z krve ve formě exkretů
• úzce souvisí s pohlavní soustavou = urogenitální soustava
Ledviny (renes)
• párový orgán fazolovitého tvaru, umístěny po obou stranách páteře v bederní oblasti
• jsou uložené ve vazivovém pouzdře a obalené tukovým polštářem
• na průřezu rozlišujeme vnitřní tmavší dřeň (medulla) a světlejší vnější kůru (cortex)
• základní funkční a stavební jednotkou ledvin jsou nefrony tvořené Malpighiho tělísky
a systémem ledvinových kanálků
• stavba nefronu: Malpighiho tělísko (Bowmanův váček a glomerulus – klubíčko
vlásečnic), proximální tubulus, Henleova klička, distální tubulus, sběrný kanálek
• k zahušťování moči dochází ve sběrných kanálcích a Henleově kličce
• činnost ledvin je řízená nervově i hormonálně pomocí antidiuretického hormonu
(aldosteronu) a tkáňového hormonu reninu
• ledviny jsou zásobovány krví přes ledvinovou tepnu, která vstupuje do ledviny
v oblasti ledvinové branky (hilum ledviny)
• ledvina se skládá z pyramid otočených základnou ke kůře, pyramida obsahuje nefrony
• moč tvořící se v nefronech odkapává ledvinovou bradavkou (papilou) do ledvinových
kalichů (calices renales) a ty pak přecházejí do ledvinové pánvičky (pelvis renalis),
která je uložena v místech ledvinového hilu
• z ní odstupují močovody (ureter) ústící do močového měchýře (vesica urinaria) –
svalnatý orgán, uložený za sponou stydkou, hromadí se v něm moč (pojme až 700 ml)
• nucení k močení (mikce) se dostavuje při 200-250 ml
• v dně měchýře začíná močová trubice (urethra), která vyúsťuje na povrch těla
• vyprazdňování močového měchýře je ovládáno 2 svěrači močové trubice – zevním a vnitřním
• pouze vnější svěrač je tvořen příčně pruhovanou svalovinou a je tedy ovládán vůli
• stěna odvodných cest močových má 3 vrstvy:
a) vnitřní sliznice
b) střední hladká svalovina
c) zevní vrstva, kterou tvoří vrstvička vaziva nebo pobřišnice
Tvorba moči (diuréza)
• moč (urina) je vodný roztok odpadních látek metabolismu vznikající v ledvinách filtrací krve
• tvorba moči začíná v glomerulech nefronů, z glomerulů je filtrací krve do
Bowmanových váčků odevzdávána tzv. primární moč, která má podobné složení jako
krevní plazma, ale neobsahuje bílkoviny (denně asi 180 litrů)
• primární moč odtéká do systému kanálků, kde se zpětně vstřebává podstatná část látek
(voda, glukóza, aminokyseliny, minerální látky, atd.) a vzniká definitivní moč (denně
1-1,5 litrů)
• světlé žlutá kapalina s mírně kyselým pH (6-6,5) obsahuje 95% vody a více než 3%
dusíkatých látek (močovina) a dále anorganických soli
Vady vylučovací soustavy
• hematurie – krev v moči
• glukoturie – cukr v moči
• piurie – hnis v moči
• proteinurie – bílkoviny v moči
• polyurie – zvýšená tvorba moči
• oligurie – snížená tvorba moči
• anurie – zastavena tvorba → smrt (otrava odpadními látkami) → uremie
Kožní soustava
• tvoří bariéru proti pronikání cizorodých látek do těla, chrání tělo před škodlivým
UV zářením, pomáhá udržovat stálou tělesnou teplotu, podílí se na odstraňování
odpadních látek a je místem řady smyslových receptorů
Kůže (cutis, derma)
• kryje povrch těla a vytváří hranici mezi vnitřním prostředí organismu a vnějším prostředí
• je to největší plošný orgán, zaujímá asi 12% hmotnosti těla
• kůže má 3 vrstvy:
Pokožka (epidermis)
Škára (corium)
Mazové žlázy (glandulae sebacae)
Potní žlázy (glandulae sudoriferae)
Apokrinní žlázy
Mléčné žlázy
• ochranný obal celého těla, její spodní tzv. zárodečná vrstva je tvořena stále se
dělícími buňkami obsahující melanin (kožní pigment pohlcující UV záření),
a které vytlačují starší buňky směrem k povrchu, kde se zplošťují, rohovatí a
odumírají a tvoří tzv. zrohovatělou vrstvu
• povrchové buňky obsahují keratin (bílkovina nepropustná pro vodu)
• obsahuje vazivová elastická vlákna, která zajišťují pevnost, pružnost a tažnost
• ze škáry vybíhají bradavky (papily), v nich nervová zakončení citlivá na bolest, chlad, dotek …
• na prstech vytváří škára souvislé valy (lišty) – papilární linie (daktyloskopie)
• jsou zde uloženy: cévy, nervy, kořeny vlasů a chlupů, nervová zakončení,
kožní čidla tukové buňky
• produkují kožní maz (sebum), který chrání kůži a chlupy před vysycháním a
účinky vody a zajišťuje pružnost
• jsou nerovnoměrně rozloženy
• největší žlázy jsou ve zvukovodu (cerumen) a na nosních křídlech
• produkují pot (sudor), který se tvoří z tkáňového moku a slouží k ochlazování
organismu a vylučování škodlivin (obsahuje vodu, soli, močovinu, kyselinu močovou, …)
• ústí samostatně na povrch kůže (vývody v pórech)
• nejvíce v podpaží, na dlani, na chodidlech
• chybí na rtech
• pachové – aromatické žlázy
• činné až v pubertě
• v podpaží a v okolí zevních pohlavních orgánů
• párové na přední straně hrudníku obalené tukovým pouzdrem
• plně se rozvíjejí pouze u žen vlivem hormonů (v pubertě)
Podkožní vazivo (tela subcutanea)
• jsou tvořeny lalůčky, z nichž vybíhají mlékovody vyúsťující v prsní bradavce
• síť kolagenních a elastických vláken, které poutají kůži ke svalům a kostem
• řídké vazivo bohaté na tuk (zásobárna energie)
• množství tuku je nerovnoměrně rozložené
Kožní deriváty
• vznikají z kožního epithelu
Chlupy (pilli)
Nehet (unguis)
• složeny z několika vrstev plochých zrohovatělých buněk
• vyrůstají z vlasových váčků, na které je napojen sval vzpřimovač chlupů
(musculus erector pilli)
• typy chlupů: vlasy (capilli), obočí (supercilia), nosní chlupy (vibrisae), vous
• nenarozený plod → tělo kryto lanugem (primární ochlupení)
• šedivění – mezi buňky se dostává vzduch
• zrohovatělá ploténka, která vyrůstá z nehtového lůžka
• u kořene a po stranách nehtový val (vallum unguis)
• u kořene světlejší půlměsíc (lunula)
(barba), zvukovod (trangi), podpaží (hirci), ohanbí (pubes)