Vývoj českého divadla od obrození do současnosti

Počátky českého dramatu nacházíme již ve 12. století. Jeho kořeny mají náboženský původ Þ

vycházely z Kristovy smrti a jeho vzkříšení.

O tom svědčí i první česká divadelní hra ( fraška ):

Mastičkář – tři zbožné Marie jdou k hrobu Ježíše Krista a cestou nakupují vonné masti, kterými by

pomazaly jeho tělo. Hra věrně zachycuje obraz českého středověkého trhu.

 

5. – 18.století

– drama se rozvíjí jako žánr pololidový

– 17.stol. – období loutkového divadla – Matěj Kopecký ( jeho potomci se věnují loutkářství dodnes)

 

Novočeské divadlo vzniká teprve v období Národního obrození :

1738 – vzniká stálé německé divadlo v Kotcích

1767 – se konalo v Brně 1. české představení – Zamilovaný pocestný

1771 – se konalo v Praze 1. české představení – Kníže Honzík ( překlad z němčiny )

1783 – Stavovské divadlo – hrály se v něm německé hry

1786-89 – vlastenecké divadlo Bouda – česká představení

– představitelé:

 

VÁCLAV THÁM – režisér,herec

   – překládal hry z němčiny

– vytváří tzv. anakreonskou poezii: Básně v řeči vázané

                                   – hry: Břetislav a Jitka,Vlasta a Šárka

 

KAREL IGNÁC THÁM – 1. dramaturg

– jazykový poradce divadla

 

PROKOP ŠEDIVÝ – Masné krámy , Pražští sládci

 

1812 – první česká představení ve Stavovském divadle ( do tohoto roku se česká představení uskuteč-

ňují pouze v kočovných divadlech )

1824 – JAN NEPOMUK ŠTĚPÁNEK – stává se ředitelem Stavovského divadla

– zároveň dramaturg, režisér

– prosazuje své hry

 

Za otce české thálie ( veselohry ) je považován:

VÁCLAV KLIMENT KLICPERA

• napsal 60 divadelních her
• byl středoškolským profesorem v Hradci Králové
• objevil J.K. Tyla a nasměroval ho k divadlu

• jeho veselohry: Divotvorný klobouk

 

Každý něco pro vlast

Zlý jelen

Hadrián z Římsu

• báchorka: Blaník
• svými díly se snaží vychovat

JOSEF KAJETÁN TYL

• nejvýznamnější dramatik NO
• narodil se v Kutné hoře
• zakládá Kajetánské divadlo
• 1846-52 – pracuje jako dramaturg, režisér a herec Stavovského div., řídí česká představení
• uvádí na jeviště prostého člověka se všemi svými klady a zápory
• dílo:
•            1) dramata ze současnosti ( frašky ):

           Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka

           Paličova dcera

           Chudý kejklíř

2) hry historické:

~ nejde v nich jen o oslavu národní minulosti, ale jsou přímým ohlasem rev. událostí r.1848

           Drahomíra a její synové

           Kutnohorští havíři

           Jan Hus

           Jan Žižka z Trocnova

3) báchorky:

           Strakonický dudák aneb Hody divých žen

           Lesní panna aneb Cesta do Ameriky

~ hlavní myšlenkou je uchovat vlastenectví

 

1862 – otevřeno Prozatimní divadlo hrou od Vítězslava Hálka: Král Vukašín

FRANTIŠEK VĚNCESLAV JEŘÁBEK – Služebník svého pána

GUSTAV PFLÉGR MORAVSKÝ – Pan Vyšinský – vytvořil postavu zbytečného člověka

 

Symbolem národní samostatnosti bylo vybudování Národního divadla.

1868 – položen základní kámen ( na tuto počest vydán almanach Ruch )

1881 – otevřeno, ale v srpnu téhož roku vyhořelo

1883 – znovu otevřeno Smetanovou Libuší

 

Generaci Národního divadla představují:

~ architekt: Josef Zítek ( novorenesanční styl )

~ malíři: Mikoláš Aleš, Josef Mánes, Vojtěch Hynais ( tvůrce opony )

~ sochař: Josef Václav Myslbek

~ skladatelé: Bedřich Smetana – Dalibor, Prodaná nevěsta, Hubička

                         Antonín Dvořák – Jakobín, Čert a Káča, Rusalka

                    Zdeněk Fibich – Nevěsta mesinská, Hyppodamie ( melodram podle předlohy

Jaroslava Vrchlického)

 

Autoři kritického realismu:

JULIUS ZEYER – Radúz a Mahulena – základ ve slovenské lidové pohádce,zhudebněna

hudbou Josefa Suka

ALOIS JIRÁSEK – hry ze současnosti: Otec

                                                                      Vojnarka

                                                                       Lucerna – motiv národněosvobozenecký – boj o lípu,

2 postavy vodníků Michal a Ivan

bratři MRŠTÍKOVÉ – Maryša – drama ze slovácké vesnice

GABRIELA PREISOVÁ – dramata z prostředí slovácké vesnice:

Gazdina roba – podklad k opeře Eva ( autor Foester )

                                                    Její pastorkyňa – zhudebnil Leoš Janáček

LADISLAV STROUPEŽNICKÝ – historická dramata – Naši furianti, Zvíkovský rarášek,  

                                                                                                    Paní mincmistrová

FRANTIŠEK ADOLF ŠUBRT – Výprava

                                                                 Drama čtyř chudých stěn                                                                            

 

Autoři z řad anarchistických buřičů:

FRÁŇA ŠRÁMEK – Léto – problematika dospívání. Hlavní postavou je Jan Skalník, který na

prázdninách u strýce prožije milostný románek

VIKTOR DYK – Zmoudření dona Quijota – don Quijot je romantický snílek putující za

                                                                               chimérou krásné ženy. Před svou smrtí prohlédne a

                                                                               pochopí, že ideály, za které bojoval, neexistují a on

                                                                               vlastně sloužil jako šašek

 

 

KAMENNÁ DIVADLA

– mají zázemí, stálou scénu, režiséra dramaturga

– herci tvoří profesionální soubor

Národní divadlo

• na počátku 20.stol. – koncepce Kvapilova
• Jaroslav Kvapil – uvádí hry Ibsena, Čechova, Gorkého                       – libreto k Dvořákově Rusalce                                       – za jeho působení vyrůstají výrazné umělecké osobnosti:
•                                          Eduard Vojan, Hana Kvapilová
•                                         – hra Princezna Pampeliška
•                                        – také dramatik, tvoří v duchu symbolismu

Královské divadlo Na Vinohradech

Karel Hugo Hilar – ovlivněn dramatickou tvorbou Čechova a Ibsena

 

Dramatická tvorba meziválečná:

– existují dva typy dramat : a) tradiční žánr ( dramatické div.) – ustálená kompozice

1.  b) epická divadla – vypravěč,zpěvy

 

VLADISLAV VANČURA – Jezero Ukerewe – zaměřeno protikolonializačně

                                                   Josefína – stejný námět jako Pygmalion od G.B. Shawa

 

KAREL ČAPEK – v letech 1921-23 dramaturg Vinohradského divadla

                                   Ze života hmyzu

~ jeho první dramatické dílo, vytváří ho společně se svým bratrem Josefem

~ má formu pásma , kritika maloměšťáctví

~ měla velký úspěch i v Anglii

                                   R . U. R .

= Rozumoví Universální Roboti

~ premiéra r.1921

~ vyjadřuje problémy společnosti, která propadá mechanizaci.

~ roboti vyhubí lidstvo, kromě jediného starce, o kterém se domnívají, že zná

návod na výrobu robotů.

~ mezi dvěma roboty vznikne milostný vztah Þ lidstvo je obnoveno.

~ autor zde poprvé užívá slova robot jako výraz pro umělého člověka.

                                 Věc Makropulos (1922)

= elixír života

~ lékař připravil nápoj, který má zaručit dlouhověkost pro Rudolfa II.

                     ~ ten ho nechce vyzkoušet na sobě a tak ho lékař dá své dceři Emílii.

~ ta dochází k názoru, že nemá cenu takový život, který nemá smysl.

~ drama vyjadřuje odvěkou lidskou snahu – překonat smrt.              

                                

 

Bílá nemoc – drama,které mělo otřást svědomím. Děj se odehrává v zemi, kde vypukla epidemie

neznámé choroby. Hl. postavou je Dr. Galén, který objeví lék proti této nemoci.

Léčí pouze chudé lidi. Odmítá léčit vládnoucí představitele dokud neukončí

dlouhotrvající válku. K tomu se také schyluje poté, co onemocní i maršál.

Galén souhlasí s léčbou, ale je ušlapán zfanatizováným davem před maršálovým

palácem.

Matka – postoj ženy k válce, která jí vzala manžela a 3 syny, se změní ve chvíli, co se dovídá o

krutostech jaké páchá nepřítel. Sama pak vkládá do rukou svého posledního syna Tonyho

zbraň a posílá ho do boje se slovy : „Jdi !“

 

 

AVANTGARDNÍ DIVADLA

– malé prostory, nestálá scéna, malý počet diváků

– nemají kostýmy, režiséra

– jde většinou o amatérské soubory, rozvoj avantgardní scény, pružnější repertoár

 

Osvobozené divadlo

• vznik r. 1925 pod režijním vedením Jiřího Frejky a později Jindřicha Honzla
• Honzl vychází z ruské avantgardy » scénu tvoří konstrukce ® vymizely klasické kulisy.
• objevuje se slovní komika herců
• 1927 – přichází dva studenti práv, herecká a režisérská dvojice: W + V
• ti zpočátku uváděli revuální hry ( studentská sranda ).
• provozovali výstupy před „forbínou“ ( improvizování před oponou ).
• West pocket revue ( kapesní revue )
• 1929 – přichází Jaroslav Ježek
• 1932 – mění se charakter divadla » hry politicky zaměřené, sociální satira založená na improvizovaných výstupech a bojující proti fašismu
• Caesar – nazvaná kronikou své doby                         – text značně aktualizován
•                          – Caesar mluví o trvalém míru, který získá jenom trvalým válčením
•                          – vystupují zde historické postavy

• od r. 1934 – divadlo hraje pod názvem Spoutané divadlo
• Kat a blázen ( 1934 ) – příběh o bezvýznamném úředníkovi, ze kterého se stane diktátor
• další politické hry : Osel a stín, Těžká Barbora, Balada z hadrů
• Nebe na Zemi – autorská dvojice se zaměřila na hospodářskou krizi, fašismus,
•                                        nezaměstnanost …

• Pěst na oko – poslední hra, po kterém bylo divadlo uzavřeno
• V a W emigrovali doUSA

Divadlo D34

• založil ho Emil František Burian

 

• 1933 – vznik
• revuální hry,recitační pásma
• repertoár:           b) později klasické hry Shakespearovy, Mollierovy, Klicperovy           d) dramatizace próz a povídek českých autorů – Dyk – Krysař, Hašek – Osudy dobrého              e) recitační pásma – V. Nezval
•                                                                                                                                vojáka
•            c) současný repertoár – hry B. Brechta, V. Nezvala – Manon Lescaut
•            a) revuální hry a literární pásma

• 1941 – gestapem zavřeno , Burian odvlečen do konc. tábora
• od r. 1946 – D46 – obnova, zastaralý repertoár
• od r. 1960 – Divadlo E. F. Buriana2.polovina 20.století:                                                 F. Langer : Obrácení Ferdyše Fištory, Velbloud uchem jehly     Fráňa Šrámek : Léto                                                 Tyl : ze současnosti – Fidlovačka, Paličova dcera, Bankrotář                                                           báchorky – Strakonický dudák, Jiříkovo vidění, Tvrdohlavá žena                                                                              Čapek – Matka, Bílá nemoc                                                                              Voskovec a Werich – Divotvorný hrnec
•                                                                                Hrubín – Křišťálová noc, Srpnová neděle
•                                                                                Vančura – Jezero Ukerewe
• – hrají se ale i hry dramatiků,kteří byli zakázáni : Jan Drda – Hrátky z čertem
•                                                            z historie – Jan Hus,Kutnohorští havíři,Drahomíra a její synové
•                                                 Nezval : Manon Lescaut, Milenci z kiosku
•                                                  Jaroslav Kvapil : Princezna Pampeliška
• – hrají se jednak hry klasické : Jirásek : Otec, Vojnarka, Lucerna
•  

OFICIÁLNÍ DIVADLA

– po roce 1945 se většina děl soustřeďuje do Národního divadla

50.léta

– komediální hry mající za cíl zesměšnit předsudky a třídní nepřátele

– budovatelské hry

60.léta

– vznikají nové scény

Činoherní klub – Jan Kačer

Divadlo Na Zábradlí – režisér Jan Grossman, dramaturg Václav Havel

Divadlo Za Branou – režisér Otomar Krejča

 

Autoři:

VÁCLAV HAVEL – Zahradní slavnost, Audience,Vernisáž, Largo desolato, Žebrácká opera

PAVEL KOHOUT – Válka v třetím poschodí, August,August,August

MILAN UHDE – Pán plamínků, Král Lávra, Děvka z města Theby

 

 

1. – 80. léta

– období normalizace, vliv konsolidace Þ někteří autoři nesměli psát, dramata přestala vycházet

knižně

– objevují se lit. adaptace, úpravy starších her

– mimo ND se rozvíjí i scéna Vinohradského divadla, které je velkým konkurentem ND .

– v jeho čele stojí výrazná osobnost – herec a režisér Jaromír Hanzlík.

 

Autoři:

OLDŘICH DANĚK – Dva na koni, jeden na oslu

                                         Válka vypukne po přestávce

JIŘÍ ŠOTOLA – Cesta Karla IV. do Francie a zpět

JIŘÍ HUBAČ – Nezralé maliny, Ikarův pád ( oboje v televizní tvorbě )

 

 

 

AVANTGARDNÍ DIVADLA

– od 60.let se sem přesouvá těžiště dramat

– v současnosti jsou populárnější než oficiální scéna

PRAHA:

Divadlo satiry – založili bratři Lipští ( Oldřich – režisér a Lubomír – herec)

ABC – Jan Werich a Miroslav Horníček

– později sem přešli i bratři Lipští

Semafor – SEdm MAlých FORem

– vznik v roce 1959 jako hudební divadlo

– zakladatelé Jiří Šlitr a Jiří Suchý

               – hry: Zuzana je sama doma, Člověk z půdy ( 1. hra ), Jonáš a tingltangl

               – začínalo zde mnoho zpěváků např. Waldemar Matuška,Karel Gott,Eva Pilarová                      

               – 1. muzikál: Kdyby tisíc klarinetů ( zfilmováno )      

               – po roce 68 zde vystupuje Miroslav Šimek a Jiří Grosmann                      

               – jejich hry a povídky jsou založeny na nadsázce např. Besídka zvláštní školy

Zavěste prosím ,volá Semafor

– v 70. a 80. letech zde účinkují Josef Dvořák, Petr Nárožný, Luděk Sobota, J. Krampol

– po roce 1989 je Dvořák vyhozen, zakládá si nové divadlo a vrací se J. Suchý. Bere si

k sobě Jitku Molavcovou a vytváří komickou dvojici Jonáš a Melicharová.

Rokoko – herci: Darek Vostřel a Jiří Šašek

Reduta – Ivan Vyskočil ( herec,spisovatel )

Divadlo Járy Cimrmanna – původně sídlilo v Plzni, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák

Divadlo Ateliér

Ypsilonka – původně v Liberci

Sklep

 

BRNO:

Divadlo Na Provázku ( dříve Husa na provázku )

• nejprve zde účinkují studenti JAMU.
• ti později zakládají vlastní studio Marta.
• Bolek Polívka, Miroslav Donutil, Jiří Pecha, Iva Bittová, Milan Uhde, M.ŠtědroňHA – divadlo – vzniklo v Prostějově                     – režisér J.A. Pitinský                                                                        
•  
•  
•  
•  
•  
• Radost – dříve loutkové
•                      – u zrodu stál Arnošt Goldfalm
•            ( profesor JAMU,autor písní k filmu Balada pro banditu )