Vznik USA a jejich vývoj v 19. století
Vznik USA a jejich vývoj v 19. století
Vznik USA
Od 17. století mělo mezi přistěhovalci z Francie, Španělska, Nizozemí a Anglie
nejvýznamnější postavení 13 anglických osad na východním pobřeží (zakládány v letech
1624 – 1752). V koloniích se prosadily ne feudální, ale velmi demokratické poměry (volné
podnikání, růst bohatství, péče o vzdělání), což se nelíbilo ostrovní Anglii.Tam na konci 18.
století vládne Jiří III. Hannoverský. Je to doba poměrně neklidná – v Evropě se zapletl do
války s Francií Ludvíka XV., na americkém kontinentě zase válka francouzská a indiánská
(snaha rozšířit území na úkor francouzů a indiánů). (vzpomeň si na sedmiletou válku) Anglie
válkami finančně znatelně vyčerpána, Jiří tedy chtěl, aby si osadníci válku zaplatili. Tlak na
to, aby osadníci vydržovali anglické vojsko na amer. kontinentě atd.
Hlavní příčiny střetu osadníků z Anglií – hospodářské. Anglie chtěla ze svých osad
hospodářsky co nejvíc těžit (zdroj laciných surovin a odbytiště anglických výrobků) a
hospodářský rozkvět amer. kontinentě jí nehrál do karet. Osadníkům Jiří zakázal dovážet
samostatně zboží – monopol Východoindické společnosti. Na dovážené zboží nasazena cla,
navíc zavedeny některé zvláštní daně – daně na cukr (1763), kolkový zákon (1765).Tyto
opatření sice vyvolaly protesty, po kterých musel Jiří roku 1766 řadu opatření zrušit, ale hned
roku následujícího zavedeny daně nové.
Na protest proti chování Anglie – 1773 otevřený akt vzpoury – Bostonské pití čaje
– osadníci vyházeli náklad čaje ze 3 lodí Východoindické společnosti do moře. Jiří na to
reagoval zákony nesnášenlivosti, posílil vojsko, omezil samosprávu…
V roce 1774 se zástupci osadníků sešli ve Philadelphii na tzv. I. kontinentálním
kongresu (účastnilo se 12 osad kromě Georgie). Osadníci se dělili na dvě skupiny –
radikálnější Patriots(chtěli se vzepřít) a umírněnými Tories(chtěli se dohodnout). Ve
Philadelphii se většina začala přiklánět k patriotům a sjednocovat se na společném odporu x
britské koruně – vytvoření dobrovolnických milicí, sepsání všech stížností, požadavek angl.
plnoprávného občanství, bojkot britského zboží. Anglie ale požadavky neakceptovala, naopak
ještě přitvrdila.
1775 proto vypuká ozbrojený konflikt (1775 – 1781) prvními ozbrojenými střety u
Lexingtonu a Concordu. Téhož roku ve Philadelphii II. kontinentální kongres – hlavním
výsledkem je vznik americké kontinentální armády G. Washingtona (1732-1799) –
dobrovolnická, méně vycvičená než profesionální angličtí žoldáci/ výhodou kontinentální
armády: důvod války, dodávka franc. zbraní, zkušení franc. generálove – La Fayette.
4.7. 1776 – přijato prohlášení o nezávislosti a unii(deklarace nezávislosti USA), jeho
autorem T. Jefferson.
Válečný konflikt probíhá se střídavými úspěchy. Zpočátku se více daří Angličanům,
pak obrat. Spjato i se jménem Benjamina Franklina – spojenectví s Francií, Španělskem,
Nizozemím. Ze známějších 1777 bitva u Saratogy. Rozhodující bitva 1781 u Yorktownu.
Vítězství osadníků, mírová jednání probíhala v Paříži, kde v roce 1783 podepsána mírová
smlouva (Versailles) – britské vojsko se stáhlo do Anglie.
Už roku 1781 vstoupily v platnost Články konfederace, ústava, která vydržela 6 let.
Nepříliš byla funkční – v čele státu byl kongres, do nějž státy vysílali zástupce.
1787 – ústavodárný kongres ve Philadelphii – 1789 vyhlášena nová ústava, která
později nemusela býti výrazně pozměňována. Zavedla dvoukomorový kongres (senát,
sněmovna reprezentantů), oddělení moci legislativní, exekutivní a soudní. 1791 přijata Listina
práv.
Vývoj USA v 19. století
Po vzniku USA dochází k hospodářskému rozkvětu, rozvoji demokracie. Roste příliv
přistěhovalců z Evropy, Asie– za prací, za svobodou…To vede k rozšiřování území směrem
na západ k řídce osídleným oblastem Tichého oceánu. Začíná tím také neslavně proslulé
vyhánění indiánů do rezervací – nemají moc šancí se bránit (i když výjimky potvrzující
pravidlo tu byly – Sitting Bull (náčelník Hunkpapů) – podílel se na drtivé porážce 7. kavalerie
gen Custera u Little Big Hornu 1876). Stavba železnice…Území USA se rozšiřovalo výboji
či koupěmi (1803 Luisiana od Napoleona, 1819 Florida od Španělska; 1846-48 zase vítězná
válka s Mexikem – zisk Kalifornie, Nového Mexika, Arizony.) Neúspěšným třeba boj o
Kanadu x VB. Do 60 let se území USA ztrojnásobilo.
Od roku 1823 určovala politiku USA tzv. Monroeova doktrína (amer. prezident
James Monroe). Spočívala ve vzájemném nevměšování se USA a Evropy do záležitosti toho
druhého kontinentu. (Doktrína pak opuštěna až ve 20. stol v I. a II. sv.válce.)
Už na počátku 19. stol se objevovaly rozdíly mezi jednotlivými částmi USA – sever x
jih. Sever – svobodný, promyslový, lidnatější, vyspělý, svobodné podnikání x jih – zaostalý,
otrokářský, plantáže a na nich miliony černých otroků (4 mil) – bavlna, rýže, tabák, cukrová
třtina, záměrná zaostalost a nevzdělanost otroků. 1808 byl sice zakázán dovoz černých otroků
z Afriky, ale už jich tam bylo dost Ze severu zní kritika otroctví na jihu, zdejší farmáři si
to ale bez otroků neumí představit. Proti otroctví se stavěly různé skupiny. Nejznámější je
povstání Johna Browna, který se pokusil vyvolat povstání otroků ve Virginii, jak dopadl, víme
z písní .
Hlavně spory o otroctví rozdělili politiky – vládnoucí strana Demokratů podporovala
zájmy plantážníků = otroctví x 1854 založena Republikánská strana (hájila zájmy
průmyslníků ze severu, proti otroctví). V roce 1860 v prezidentských volbách zvítězil
republikán Abraham Lincoln (1809 – 1865), zastánce svobody a odpůrce otroctví.
Jeho zvolení vyvolalo odpor jihu, který začal požadovat secesi od severu. Nejprve státy
Unie opustila Jižní Karolina, pak dalších 11 států a v únoru 1861 byla na jihu ustavena
Konfederace – v jejím čele Jefferson Davis, hl. městem Richmond. Výstřely na pevnost
severu Fort Sumter odstartovaly občanskou válku severu x jihu (1861 – 1865). O co hlavně
šlo? Sever chtěl udržet celistvost Unie x jih se chtěl odtrhnout.. Ekonomická, početní i
materiální převaha Unie, přesto zpočátku úspěch šedých uniforem jižanů nad modrými
seveřany. Známý zkušený generál Robert Edward Lee (jih) x neschopní generálové severu.
Jih ale dost trpěl námořní blokádou – nemožnost spojení s Evropou. V celé válce důležitá
otázka otroctví – na ní založena 1.1. 1863 tzv. Emancipační proklamace A. Lincolna –
osvobodil a zrovnoprávnil všechny osoby černé pleti v USA.
Obrat ve válce hl. po bitvě u Gettysburgu 1863, a vítězství se podíleli schopní severní
vojevůdci gen. U. Grant, gen. W. Sherman. 1865 pád Richmondu, po bitvě u Appomattoxu
9.4. 1865 kapitulace jihu. 14.4. 1865 zastřelen Lincoln v divadle. 1865 kongres obnovených
Spojených států zakotvil osvobození černochů jako 13. dodatek ústavy. Otroci sice
svobodní, ale nezbaveni úplně rasového útisku, pracovali na plantážích jako námezdní
dělníci. Industrializace jihu, 1868 prezidentem generál Grant. Liberalizace, rozvoj USA, růst
velkoměst…
Literatura: I. Brož.: George Washington
J. Navrátil, Stručné dějiny USA
G.B. Tindall, D.E.Shi, Dějiny spojených států amerických
A.Nevins, Dějiny spojených států
film Sever proti jihu