Z dějin evropského divadla od Antiky do současnosti

• – replika – v divadle, když si dva povídají, dialog, replika je částečka povídání
• – činohra – standardním způsobem, divadlo
• – opera – hudební stránka, veškeré dialogy jsou zpívané (Dvořák, Smetana, Mozart)
• – opereta – zpívané dialogy střídá běžná mluvená
• – muzikál – moderní opereta, moderní hudba
• – premiéra – první představení
• – derniéra – poslední představení
• – členění – akty, dějství, změní se příběh, „místo“ kulisy
• – komedie – veselá hra, dobrý konec
• – tragédie – smutná, špatný konec

Počátky evropského divadla

• – Aischylos, Sofoklés, Euripidés – psali tragédie; láska, nenávist, nadpřirozené bytosti (antika)
• – Aristofanés – komedie
• – v Řecku – herci, scénáristé, režiséři
• – rozvíjí se divadlo, staví se amfitheátry (hrají jen muži, ženy to mají zakázané)

Renesance

• – Shakespeare
• – Lope de Vega

Klasicismus

• – klasický, navazuje na renesanci
• – vysoký žánr – tragédie
• – nízký žánr – komedie, určené pro obyčejné lidi
• – Corneille, Racine – tragédie
• – Comedia D´larte
• – Goldoni, improvizace

Osvícenství – 18.století (J.W.Goethe, Schiller)

• – rysy typické pro romantismus – láska, hrdinové stojící na okraji společnosti, snaží se nějak žít
• – Goethe – „Faust“
• – Schiller – láska a nevěra, „Loupežníci“

Realistické drama – 2.pol.19.století

• – popisuje skutečnost takovou jaká je
• – nejvýznamnější Ruská tvorba
• – Gogol – „Revizor“ – ukazuje na nedostatky v Rusku, satirická komedie

1.pol. 20.století

• – B.Shaw – Nobelova cena, „My fair lady“, „Pigmalion“ – problémy lidské lásky
• – Oscar Wilde – zakladatel konverzační komedie (založena na vtipných dialozích – rozhovorech)
• – P.Čechov – problémy mezilidských vztahů („Platonov je darebák“)

• – v polovině 20.století pronikají moderní umělecké směry
• – Brecht – avantgardní postupy
• – (Pirandello)
• – Absurdní drama – švýcar Durrenmatt – tvůrce absurdního dramatu
• – Brecket, Ionesco – absurdní drama
• – (Williams)