Základy pojišťovnictví

 

Rozvoj lidské společnosti → zvyšování životní úrovně, ale také větší nebezpečí;

n každý ekonomický subjekt je stále vystaven nebezpečí nastáním nějaké škody → důsledkem je nejistota.

Definice nejistoty a její rozdělení:

n pravá nejistota = není měřitelná, nespecifikovatelné rozdělení pravděpodobnosti,

n riziko = nejistota, která se dá měřit (popsat) počtem pravděpodobnosti
(hodnota pravděpodobnosti vyjímá nejistotu z rámce neurčitosti = jde o stav, kdy je budoucí situace předem pravděpodobnostně charakterizována, je známé rozdělení pravděpodobnosti).

RIZIKO

n je spojeno s nejednoznačností výsledků ekonomických jevů a procesů,
n možnost vzniku události s výsledkem odchylných od cíle s určitou objektivní pravděpodobností.

Základní členění rizika dle povahy příslušného jevu či procesu:

1) Záměrné riziko (spekulativní) – vznikají záporné i kladné odchylky od cíle
(hraní hazardních her, sázení, spekulace naburze…) → riziko je příslušným subjektem
dobrovolně podstupována.

2) Čisté riziko – vznikají výhradně negativní odchylky od cíle (nebezpečí ztráty)

a) Subjektivní riziko
– existuje v závislosti na činnosti (jednání) lidí, bez ohledu na to, zda je
vědomé či nevědomé
– rizikové momenty závisí na duševních a charakterových vlastnostech lidí
(neopatrnost, schopnosti a charakterové vlastnosti)
morální riziko – vztahuje se na změnu v pravděpodobnosti realizace rizika po
sjednání pojištění (riziko pojistných podvodů)
(např. žhářství, dovednost při manuální práci, riskantní jízda řidiče..)

b) Objektivní riziko
– dáno objektivně nezávisle na lidech = na základě objektivně daných
skutečností (např. blesk, přírodní katastrofa).

Pojem riziko úzce souvisí s pojištěním → pojištění se zabývá pouze riziky čistými, jejichž realizací vznikají náhodné potřeby.

Členění rizika podle příčiny vzniku rizika:

1) Rizika přírodní
2) Rizika vyvolaná lidským faktorem
a) rizika technická(technické prostředky jsou dílem lidské činnosti)
b) rizika vyvolaná lidmi

Rizika podle věcné náplně
1. Rizika fyzických zrát nebo poškození majetku a škod na zdraví
2. Rizika odpovědnosti za škody
3. Rizika přerušení ekonomické činnosti
4. Rizika chyb v řízení a rizika nedbalosti
5. Rizika tržní
6. Rizika technická a technologická
7. Rizika politická a sociální
8. Rizika vyplývající z přírodního prostředí

Rozměry rizika (z hlediska vzniku náhodných potřeb):
1. okamžik realizace rizika,
2. výskyt realizace rizika a
3. rozsah realizace rizika.

Rizika pojišťovny klasifikovaná dle IAA(“Insurance Application Architecture”; 2002)
Riziko likvidity – riziko vysokých nákladů likvidity v daném čase, je to vlastně riziko možné ztráty, kterou společnost může utrpět, není-li schopna efektivně vypořádat svá finanční aktiva za účelem vyrovnání svých finančních závazků.

Pojistně technická rizika: rizika plynoucí z extrémních událostí, kterými jsou například katastrofy, stárnutí populace, epidemie, růst nákladů pojišťovny, riziko volatility (nestálost, kolísání výnosových měr, měnových kurzů, anebo cen investičních instrumentů) apod. Nejistota spojená s budoucím objemem pojistného plnění a nedostatečnou výší rezerv;

Úvěrové riziko: nejistota spojená s úpadkem dlužníka resp. emitenta cenných papírů nebo poklesu jeho ratingu. Nejistota spojená s úpadkem dlužníka, snížením ratingu či rozšířením úvěrového spreadu;
Ř Riziko zajištění: nesolventnost zajistitele a z toho plynoucí potíže při úhradě peněžních závazků pojišťovny;

Tržní riziko: splatnostní, časový a objemový nesoulad aktiv a pasiv, nejistota spojená s vývojem kurzů, cen a úrokových měr;
Ř Úrokové riziko: ovlivňuje kolísání výnosové míry změnou hladiny úrokových sazeb;
Ř Měnové riziko: při investování závisí riziko a možný zisk na celkovém vývoji měnového kurzu;
Ř Akciové riziko:vyjadřuje riziko ztráty způsobené pohybem cen akcií, změn dividend;

Operační riziko: rizika spojená s podnikáním „business risk“ (rušení pojistných smluv, nákladová inflace), právní rizika, riziko nesouladu s legislativou, daňová rizika, riziko selhání osob, podvodů, „mis-selling“ (prodej produktu, jehož vlastnosti nebyly klientovi dostatečně vysvětleny nebo který svým charakterem neodpovídá potřebám klienta), chyby procesů, lidí, IT nebo externí vlivy. Nejistota spojená s procesy, chováním lidí a chybovostí, technologií a externími vlivy;

OPERAČNÍ RIZIKO DĚLÍME NA:
Ř Procesní riziko – riziko neefektivních nebo nedostatečných procesů ve společnosti, především transakční chyby, chyby v zaúčtování, důsledkem těchto pochybení může být ztráta klienta a ohrožení dobrého jména pojišťovny;
Ř Riziko selhání lidského faktoru: selhání pracovníků v důsledku špatně definovaných úkolů, nečestné jednání nebo přepracování;
Ř Systémové riziko: ztráta v důsledku chyb komunikačních sítí, tj. počítačové programy, chyby při přenosu dat nebo špatně použité matematické modely;

Ř Riziko externích událostí:teroristické činy, přírodní, válečné či finanční katastrofy (např. riziko konkurence, riziko obchodních vztahů, pracovní síly, inflační a daňová rizika);
Ř Inflační riziko: ovlivňuje reálnou výnosovou míru, vysoká inflace můţe způsobit, ţe investor může dosáhnout záporné výnosové míry;
Ř Kreditní riziko: riziko emitenta znamená nebezpečí, ţe emitent nebude schopen dostát svým závazkům;

Riziko události
Ř Právní riziko: riziko finančních ztrát vyplývajících ze smluv, které nejsou vykonatelné nebo nesprávně dokumentovatelné. Je často klasifikováno jako riziko finanční, protože pravidelně dochází k němu v důsledku trhu nebo ztráty klientů.
Ř Riziko pověsti (reputace):riziko škody způsobené na hodnotě podniku nebo případně okamžité peněžní ztráty kvůli poškození dobrého jména. Toto riziko je obzvláště důležité pro pojistitele, jejichž činnost je tak závislá na důvěře svých klientů, které pojistitel pojišťuje na mnoho let dopředu a také pro konkurenceschopnou úroveň služeb a bezpečnost při splňování svých finančních potřeb.
Ř Riziko pohrom (katastrof): toto riziko zahrnuje například přírodní katastrofy jako je zemětřesení, hurikány, tornáda, ledové bouře, požáry a povodně. Tyto katastrofy mohou ovlivnit závazky pojistitele, jakož i schopnost pojistitele plnit své závazky včas.
Ř Regulační riziko: riziko, které se týká ztrát, jež mohou vzniknout z náhlé změny právního prostředí, ve kterém pojistitel provozuje svou činnost.
Ř Politické riziko: rizika, jež vyplývají z akcí politiků, jež mohou ovlivnit způsob, jakým pojistitel provozuje svou činnost. V extrémních případech může způsobit politické riziko i ukončení činnosti pojistitelů či podniků.
Ř
Rozměry rizika (z hlediska vzniku náhodných potřeb):

1) Okamžik realizace rizika
– mají všechna rizika
– vznik náhodné události je spojen s určitým časovým okamžikem (např. požár, smrt),
nebo trvá určité období (nemoc, přerušení provozu)
(kdyby bylo známo kdy se uskutečnění, nešlo by o riziko).

2) Výskyt realizace rizika
– lze sledovat pouze u rizik s absolutní nahodilostí
(realizovat se mohou, ale nemusejí – např. požár).

3) Rozsah realizace rizika
– mají pouze ta rizika, která se mohou realizovat nejen plně ale i částečně.

pozn. Rizika s relativní nahodilostí – musí se uskutečnit a nejisté je pouze kdy (např. smrt)
Škody v souvislosti s realizací rizika, následky škod

– Realizace rizika, tedy nastání události, která ohrožuje daný ekonomický subjekt, vede ke
vzniku škody. Tato škoda tedy znamená konkretizaci realizace rizika, kterým je daný subjekt ohrožován. Tyto škody vznikající v důsledku realizace rizika mohou mít různou povahu.

Materiální a nemateriální škody v souvislosti s realizací rizika
Trojí smysl pojmu riziko:

n předmět ohrožovaný nahodilým nebezpečím (např. budova,dopravní prostředek);
n událost způsobující škodu = zdroj rizika (př. požár, havárie, úraz);
n pravděpodobnost vzniku náhodné události s negativními dopady.

Velikost rizika – ovlivňují dvě charakteristiky:
– četnost (=častost výskytu)
– závažnost (=velikost škody spojená s realizací rizika).
Přitom existuje několik možností vzájemných vztahů těchto dvou charakteristik …

Nástroje pro vyrovnání rizik = možnosti řešení existence rizik
n odvracení rizik – přenesení; obecně ho ze života neodstraníme;
n opatření snižující realizaci rizika – snižování pravděpodobnosti nastání, preventivní opatření;
n opatření ke zmenšení škod v důsledku realizace rizika;
n finanční krytí rizika.;

Možnosti vyrovnání se s rizikem (finanční krytí rizika)
§ krytí prostřednictvím státu = u celospolečenského ohrožení, krytí základních
sociálních potřeb lidí (státní sociální podpory nebo sociální péče)
§ individuální krytí rizika = vlastní rezervy (forma spoření),
§ pojištění = přenesení rizika na specializovanou instituci.

RISK MANAGEMENT

= vědní disciplína, která umožňuje v tržní ekonomice zahrnout projevy rizika do rozhodování o hospodářských záležitostech
– spočívá v soustavné analýze ekonomické činnosti z hlediska zřetelných, potenciálních i skrytých rizik
– cíl: dosažení bezpečné činnosti při co nejnižších nákladech na zajištění této bezpečnosti

Risk management má tři fáze:

1. identifikace rizika

– je třeba zhodnotit situaci v rámci podnikatelského subjektu s ohledem na rizikovost
(tzn. zjištění stavu aktiv podniku a zjištění, která rizika mohou aktiva podniku ohrozit)

a) rizika kontrolovatelná – např. fyzické ztráty nebo poškození majetku a škod na
zdraví, odpovědnost za škody, přerušení výrobní činnosti, chyby v řízení, nedbalost

b) rizika kontrolovatelná omezeně – technologická (např. nedodržení lhůt), politická,
sociální, vyplývající z přírodního prostředí

– příslušná rizika mohou vyvolat ztráty a škody:
n na osobách – v souvislosti s nemocí, úrazem, úmrtím, …
n na majetku – živelná událost, krádež,…
n finanční – např. odpovědnost za škody, ztráta trhu, ztráty v důsledku nedbalosti, cenové, měnové a kursové ztráty, …
2. ocenění a kvantifikace rizik

– zjištění, jakou váhu mají jednotlivá rizika a jaký dopad může mít realizace rizika na finanční situaci subjektu (hodnocení pravděpodobnosti vzniku škody a velikosti rizika)

– obvykle se kalkuluje s maximální možnou škodou, která může být způsobena

JAK OHODNOTIT RIZIKO?
RIZIKO = ČETNOST x DŮSLEDEK
ČETNOST – pravděpodobnost realizace rizika (např. nepravděpodobně – tj. 1 x za sto let – tj. 1 %; …)
DŮSLEDEK – velikost negativních dopadů při realizaci rizika
Důsledky rizika
· Riziko velké (katastrofální) – všechny cíle jsou ohroženy;
· Riziko střední – některé cíle jsou ohroženy;
· Riziko malé – cíle jsou po uskutečnění některých opatření dosažitelné.

3. kontrola a financování rizik

– tzn. přijímání opatření k předcházení škod a rozhodování o finanční eliminaci důsledků
negativních nahodilých událostí
– rizikům lze předcházet pomocí:

¨ strategických opatření – např. změna systému práce, smluvní vyloučení odpovědnosti, používání bezpečnějších technologií a materiálů, zastavení určité výroby, je-li riziko vysoké, …

¨ fyzických opatření – tzn. zavedení zařízení na ochranu proti riziku (protipožární zařízení, bezpečnostní zámky, ochranné pomůcky)

¨ finanční eliminace rizika – u rizik, kterým nelze předejít strategickými nebo
fyzickými opatřeními:

n krytí rizik z vlastních zdrojů
– z běžných příjmů (u rizik, která se opakují a představují malé ztráty)
– samopojištění (vytváření vlastních rezerv, případně vytváření
vlastních pojišťoven – kaptivních pojišťoven)
n přenesení rizika na specializovanou instituci zabývající se pojistnou ochranou – využití pojištění

Řešení existence rizik na základě principů risk managementu

V rámci činnosti risk managementu jsou využívány různé pomocné nástroje, zejména rozhodovací tabulky nebo rozhodovací schémata.

Pro rozhodnutí o rozsahu využití pojištění pro krytí existujících rizik následuje rozhodování o výběru vhodného pojistitele. Zde se analyzují různé otázky (např.: zda kryje pojistitel dané riziko, zda odpovídá cena pojištění rozsahu pojistného krytí, …).

Součástí risk managementu je pravidelné sledování a kontrola rizik, vyhodnocování jejich chování, identifikace změn v rizikových situacích, dohled nad funkčností bezpečnostních opatření i dohled nad efektivností pojištění.