Založení podniku
Se založením podniku souvisí řada činností a rozhodnutí, která musí budoucí podnikatel učinit. S tím souvisí rozhodnutí o :
- předmětu činnosti (oblasti podnikání),
- organizačně právní formě podnikání,
- finančně ekonomických otázkách – potřebě finančních prostředků a jejich získání,
- o umístění podniku a jeho strategii.
Na počátku tohoto procesu stojí podnikatel se svoji vizí, tj. ví, co ( jaké výrobky, služby, práce) bude vyrábět či poskytovat a komu je bude nabízet. K tomu si musí vytvořit základní předpoklady, jako jsou :
- věcné ( zajištění věcných prvků jako je pořízení materiálu, energie a ostatních prostředků pro výrobu, technologie a vytvoření majetkové báze s nezbytnou výrobní kapacitou),
- zajištění potřebného počtu pracovních sil s odpovídající kvalifikací,
- vytvoření skupiny vedoucích pracovníků pro zajištění základních manažerských funkcí, tj vytýčení cílů, plánů, rozpočtů pro rozhodování o procesech, organizační struktuře a nástrojích řízení, včetně jejich informačního zabezpečení,
- zabezpečení finančního krytí podnikohospodářské činnosti.
Podnikatelský záměr
Podnikatelský záměr je základním strategickým dokumentem, ve kterém podnikatel definuje plánované trendy věcného a organizačního rozvoje podniku, popisuje dlouhodobé cíle, analyzuje současný stav, předpokládané finanční zdroje, jejich užití a návratnost vložených prostředků. V některé literatuře se setkáváme s pojmem zakladatelský projekt a zakladatelský rozpočet.
Podnikatel vychází obvykle z vlastních možností, znalostí a zkušeností. Proto základem jeho rozhodování se musí stát identifikace podnikatelských příležitosti, jako např.:
- znalost potřeb zákazníků, spotřebitelů, trhu…
- znalost obchodních partnerů, distributorů,…
- znalost technologie, know-how, …
- příležitost k zhodnocení finančních prostředků.
- využití příležitosti ( privatizace, prodej podniku, volné pracovní síly..)
Volba právní formy podnikání
Rozhodování o právní formě podniku obvykle vychází z analýzy možností, jak využít právní a ekonomický prostor jednotlivých variant.
Jedná se zejména o rozsah ručení, prostor pro řízení podniku, spolupodílnictví na zisku či ztrátě, možnosti financování vlastním a cizím kapitálem, flexibilitu vztahů mezi podílníky, daňové zatížení a náklady na vznik podniku a administrativu se založením a správou podniku. Neméně důležitý je i počet zakladatelů Zveřejňovaní povinnost podnikatelského subjektu.
Právní úprava
Právní úprava pro vznik, zrušení i zánik obchodních společností je soustředěna do Obchodního zákoníku. Podmínky živnostenského podnikání upravuje Živnostenský zákon. Některé vztahy v podnikání je možné spojit i s Občanským zákoníkem, mezi další důležité právní normy dále patří Zákoník práce, Zákon o účetnictví, Zákon o dani z příjmů, Zákon o konkurzu a vyrovnání atp.
Krize v podnikání
Nově vzniklé podniky, zejména malé a střední se velmi často vyskytují v ohrožení.Vyplývá to z jejich velké závislostí na velkých výrobních podnicích, kde často neproběhla důsledná transformace, kdy nově vzniklé podniky vycházely mnohdy z neúčelně naplánované kooperace (jakoby s mateřskou společnosti), nebo z úzké specializace a z uměle vydělených většinou obslužných a pomocných činností z těchto velkých podniků. Pak vazba na tyto podniky většinou bývá existenční, protože jakékoliv výkyvy mohou znamenat krizi.
Příčiny:
- faktory obecné, jedná se u nás konkrétně o zpomalený ekonomický růst, měnící se podmínky, nedostatek finančních zdrojů, neinvestování, náklady na finanční zdroje jsou nepřiměřeně vysoké. Shrnuto : recese v hospodářství a nepřipravenosti na silnou konkurenci na trhu, a faktory konkrétní, tj.
- faktory specifické pro každou firmu, které vycházejí z jejího předmětu činnosti v rámci oboru, z její technologické, materiálové, energetické i pracovní náročnosti, což se projevuje ve výši nákladů (z pohledu srovnatelnosti v rámci oboru), z jejího postavení na trhu a finanční síly i stability.
Identifikace krize:
- a) Stadium latentní – počáteční fáze firemní krize, poruchy mají jen dílčí rozsah, vedení firmy operativně zasahuje a řeší vzniklé problémy „ v chodu“.
- b) Stadium rozvinuté krize – nastává, nepodaří-li se vedení počáteční krizové prvky eliminovat. Nastává např. výnosová krize ( nedostatek tržeb z realizace produkce ve vztahu k vynaloženým nákladům na tyto výnosy). Ta se obvykle prolíná s krizí likvidity ( nedostatek prostředků ke splácení svých závazků) a zde je již potřebný nástup krizového managementu. Základem musí být rychlá realizace restrukturalizačních opatření, dále např. zeštíhlení firmy, hledání nových trhů, ale i úspora nákladů uvnitř firmy.
- c) Stadium celkové (strategické) krize je charakterizováno prudkým poklesem tržního podílu firmy, ztrátou důvěry u obchodních partnerů, u zákazníků, u bank. Zde již nepomáhá klasicky provedená restrukturalizace. Vlastníci často přistupují k prodeji části nebo celé firmy, pokud se najde partner, usilují o fúzi. Nepodaří-li se nic z toho, nastává úpadek- likvidace dle příslušných paragrafů obchodního zákoníku.
Ukončování činnosti podniků
Likvidace
Jedná se o zákonem řízený postup. Setkáváme se s dvěma pojmy: zrušení a zánik podniků. Podnik zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Věcně a časově však zániku předchází jeho zrušení, které se řídí právní úpravou dle obchodního zákoníku § 68, kde jsou známy dva způsoby zrušení podniku a to:
- zrušení s likvidací,
- zrušení bez likvidace, kdy obchodní jmění podniku přechází na právního nástupce (například sloučení, splynutí nebo rozdělení podniku).
Cílem likvidace je postupná přeměna majetku likvidované společnosti na finanční prostředky, jimiž se uhradí závazky společnosti – podniku a případný likvidační přebytek se rozdělí mezi vlastníky.
Shrnutí:
- etapa – založení
Se založením podniku souvisí řada rozhodnutí a činností, v současnosti již existuje řada postupů, návodů a technik, které umožňují zhodnotit individuálně předpoklady pro podnikání
budoucího podnikatele. Ten se pak musí rozhodnout o :
- předmětu činnosti (na základě informací o trhu, vlastních zkušeností a znalostí z výroby, technologie, obchodu a ekonomiky..),
- umístění podniku ve vztahů k výrobním zdrojům, zákazníkům, dopravě, pracovní síle..,
- právní formě (s vazbou na předmět činnosti a velikost podniku, možnost ručení, prostor pro řízení, možnosti financování, podílnictví na zisku, daňové zatížení, náklady na
vznik a registraci..)
Dále musí vycházet z určité ekonomické a finanční analýzy (potřeby finančních prostředků, jejich užití, s vymezením předpokládaného podnikatelského úspěchu- zisku.
- etapa – rozvoj
Následující rozvoj podniku sebou nese nejen řešení výrobních a odbytových problémů, práci s lidmi, organizaci práce a procesů, ale i změny v majetkové, kapitálové a organizační struktuře podniku.
Nyní vystupuje do popředí zabezpečování hospodárnosti při zabezpečování všech podnikových činností, měření výše nákladů, předvídání a realizace výnosů podniku, obnova majetku, inovace a investice.
Měřítkem rozvoje se stávají ukazatelé pro hodnocení dosažené ekonomické efektivnosti, návratnost investic, zhodnocení vložených prostředků, rozšiřování kapacit i obsazenost trhu.
Významnou úlohu zde hraje rozhodování ve všech základních procesech podniku, zejména v oblasti: inovační a technické, finanční a ekonomické, organizační a personální, investiční a odbytové , které jsou součástí strategického rozvoje podniku.
III. etapa – stagnace
Již v etapě rozvoje podniku je třeba počítat s možnou stagnací, s riziky podnikání,s porušením rovnovážného stavu, s krizí v podnikání i možnosti zániku podniku. Rizika nelze ignorovat, ale je nutno je předvídat, znát faktory rizika a míru jejich působení.
Mezi nejčastější vnější faktory patří vlivy : politické, finanční, měnové, právní a daňové, sociální a nástup konkurence.
Mezi vnitřní faktory lze zahrnout vlivy : strategické chyby v rozhodování, problémy růstu podniku, nesolventnost, jednostranný výběr odběratelů nebo dodavatelů, nízká produktivita, špatná organizační struktura, špatné řízení
- etapa – krize
Krizové řízení v podniku nastává v etapě, kdy obchodní a hospodářská politika přechází do obrany, vč. udržování stávajících ukazatelů odbytu, hledání cest k úspoře nákladů. Přijímají se různá úsporná opatření, provádí se formální změny. Nastupuje krizový management, hledají se možnosti vyřešení krize ( krizové scénáře, analýza stavu vývoje, konsolidace).
V této době může docházet k sanaci podniku, transformaci, k fúzím, ale také k zániku podniku. Setkáváme se dnes běžně s pojmy : likvidace, konkurz, vyrovnání, bankrot.
Ukončení činnosti podniku
K zániku podniku, jako poslední etapě dochází životního cyklu podniku dochází buď :
- na základě dobrovolného rozhodnutí podnikatele, nebo na základě donucení (rozhodnutím soudu),
- zánikem bez likvidace (přeměnou v jinou formu, přímým prodejem, rozdělením nebo sloučením),
- zánik likvidací. V případě, že likvidátor zjistí předluženost podniku, je povinen podat návrh na prohlášení konkurzu.