Závěrkové práce k datu roční účetní závěrky
11. Závěrkové práce k datu roční účetní závěrky
(specifické závěrkové operace související se zásadami věrného a poctivého obrazu,
opatrnosti, časové a věcné souvislosti apod., význam inventarizace, oceňování k datu
účetní závěrky, uzavření účetnictví prostřednictvím závěrkových účtů).
12. Účetní závěrka
(význam a struktura rozvahy, výkazu zisku a ztráty, rámcový obsah přílohy, zveřejnění
účetní závěrky, výroční zpráva, povinnost ověření účetní závěrky a výroční zprávy
auditorem).
(závěrkové práce, zjišťování výsledku hospodaření pomocí účt. skupiny 71, transformace
výsledku hospodaření na daňový základ, daně z příjmů splatné, daně z příjmů odložené,
konečný účet rozvážný, účetní závěrka – rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha, výroční zpráva,
vymezení podmínek pro povinné ověření účetní závěrky a výroční zprávy auditorem)
Před sestavením účetní závěrky je třeba k poslednímu dni účetního období uzavřít účetní
knihy.
Postup prací při uzavírání účetních knih lze rozdělit do dvou etap:
1. Přípravné práce:
2. Účetní uzávěrka
12. ÚČETNÍ UZÁVĚRKA A ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
a. Inventarizace
b. Zaúčtování účetních operací na konci účetního období
a. Zjištění hospodářského výsledku před zdaněním
b. Výpočet základu daně z příjmů a zaúčtování daňové povinnosti
c. Uzavření všech účtů, tj. zaúčtování zůstatků všech nákladových a výnosových
účtů na účet 710, zúčtování zůstatků všech rozvahových účtů na účet 702
Inventarizace
Přezkušování účetních zápisů po věcné stránce se provádí proto, aby se zjistilo, zda účetnictví
správně zachycuje stav majetku a závazků. Nástrojem k tomuto přezkoušení je inventarizace,
která má tyto části:
a) zjištění skutečného stavu majetku a závazků, jejich ocenění a písemné zaznamenávání
(tj. provedení inventury)
b) porovnání skutečného stavu majetku a závazků zjištěných inventurou se stavem
účetním. Dochází k porovnání inventurních soupisů s účetnictvím. Oba údaje by měly
být totožné, inventarizace by měla ověřit shodu. V praxi však někdy dochází ke vzniku
inventarizačního rozdílu, který může být buď:
a. manko (u pokladní hotovosti a cenin se nazývá schodek), je-li skutečný stav
nižší než účetní
b. přebytek, který znamená vyšší skutečný stav než stav účetní.
c) vysvětlení příčin a vypořádání inventarizačních rozdílů – u každého inventarizačního
rozdílu je nutno zjistit příčiny jeho vzniku a pak se musí provést rozhodnutí o jejich
vypořádání. Musí se provést takové účetní zápisy, jimiž se uvede stav na účtech do
shody se stavem skutečným.
Inventura:
a) fyzická – u majetku hmotné povahy (DHM, zásoby, peníze v pokladně) přepočítáním,
přeměřením, zvážením
b) dokladová – u takových položek, které svoji povahou vylučují provedení fyzické
inventury, tj. zejména pohledávek, závazků, vkladových účtů podniku apod. Její
podstata spočívá v tom, že skutečný stav je ověřen písemným potvrzením od
jednotlivých odběratelů, od peněžních ústavů aj., tzn. na základě dokumentace vedené
jinými subjekty.
Pro každou položku majetku se vyhotovuje inventurní soupis, a to dle míst uložení a
odpovědných osob. Pořizuje se zpravidla při provádění inventury, musí být řádně označen a
podepsán osobami, které inventuru prováděly. U každé položky inventurního soupisu je nutno
uvést přesné označení majetku a zjištěné množství a z evidence se doplní cena za jednotku a
vypočítá celková hodnota.
Účtování vybraných inventarizačních rozdílů
Chybějící DM a) odpisovaný 549,582/08x, O7x
Daňově uznáno za předpokladu, že:
-jde o krádež způsobenou neznámým pachatelem
– jde o rozdíl v důsledku živelní pohromy,
Nově nalezený DM: a) odpisovaný 01x,02x/07x,08x
Úbytek do výše norem přirozených úbytků zásob 501,504,611,613/112,132,121,123
Manko u zásob 549,582/112,132,121,123
Daňově uznáno pouze v případě, že se jedná o krádež způsobenou neznámým pachatelem,
nebo jde o rozdíl v důsledku živelní pohromy.
Přebytek u zásob 112,132,121,123/648,611,613
Schodek pokladní hotovosti 569/211
Odcizení neznámým pachatelem 582/211 (daňově uznatelný výdaj)
Přebytek pokladní hotovosti 211/668 (vstupuje do ZD)
Zúčtování účetních operací na konci účetního období
K získání věrného zobrazení hospodářské a finanční situace účetní jednotky je třeba:
a) do HV promítnout dlouhodobě i krátkodobě existující rizika a možné ztráty ještě před
jejich vznikem
b) náklady, výdaje, výnosy, příjmy přiřadit k tomu období, jehož se věcně a časově týkají
c) zaúčtovat účetní případy, které sice již nastaly, ale ještě k nim nejsou doklady.
1. Závěrečné operace u zásob:
přeúčtování zásob na cestě
přeúčtování nevyfakturovaných dodávek
porovnání výsledků inventury zásob s účetním stavem nebo s operativní evidencí
u manka jeho porovnání s vnitropodnikovou směrnicí normy přirozených úbytků
zásob
posouzení účetní hodnoty zásob na skladě v porovnání s jejich skutečnou hodnotou a
rozhodnutí o případné tvorbě opravných položek či odpisu
U způsobu B se musí ještě zaúčtovat úprava zásob na skladě, a to buď odúčtování PS zásob a
zaúčtování KS zásob dle skladové evidence, nebo pouhým vyjádřením změny stavu zásob.
2. Časové rozlišení nákladů a výnosů
Náklady a výnosy se zásadně účtují do období, s nímž věcně i časově souvisí, nikoliv
do období, kdy došlo k platbě. Důsledkem této zásady je třeba náklady i výnosy časově
rozlišovat.
3. Dohadné položky
= existující ale dosud nepotvrzené pohledávky (dohadné položky aktivní) nebo závazky
(dohadné položky pasivní). U dohadných položek je znám účel, kterého se týkají, je známo
období, ale není známá přesná částka.
4. Rezervy
5. Kurzové rozdíly – na ty, které je nutno účtovat na základě kurzu ČNB platného k 31. 12.
Jedná se o kurzové rozdíly jak u finančních účtů (valutové pokladny, devizových účtů), tak u
pohledávek a závazků. Všechny kurzové rozdíly se účtují výsledkově, tzn. na účty 563 a 663.
6. Opravné položky
7. Odpis pohledávek.
Zjištění HV
Účetní HV se zjišťuje ve struktuře:
a) provozní – porovnáním obratů účtů účtových skupin 50 až 55 (provozní náklady) a 60
až 64 (provozní výnosy)
b) neodpisovaný 549,582/03x
b) neodpisovaný 03x/413
b) finanční – porovnáním obratů účtů účtových skupin 56 a 57 (finanční náklady) a 66
(finanční výnosy)
c) mimořádný – porovnáním obratů účtů účtové skupiny 58 a 68
Součet provozního a finančního výsledku se nazývá HV z běžné činnosti.
Zjišťuje se z účtu 710, na který se převedou všechny roční obraty jednotlivých nákladových a
výnosových účtů.
Jestliže jsou výnosy vyšší jak náklady pro jednotlivé dílčí HV – zisk, v opačném případě jde o
ztrátu, který se dále musí transformovat na daňový základ pro účely zjištěné daně splatné.
Výpočet daně z příjmů a zúčtování daňové povinnosti
Výnosy účetního období (6. třída) – náklady účetního období (5. třída) = hrubý účetní zisk
+ připočitatelné položky (zejména náklady daňově neuznatelné)
– odčitatelné položky (ztráta, dary…) – viz otázka z daní z příjmů FO a PO
= ZD x sazba daně (pro FO – 15 %, pro PO – 21 %).
Hrubý účetní zisk – daňová povinnost = disponibilní zisk, se kterým už může účetní jednotka
volně nakládat.
Připočitatelné položky = částky, které nelze dle zákona o daních z příjmů uznat za náklad
vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů a přitom jsou zahrnuty v nákladech =>
musíme je zpátky přičíst.
– náklady na reprezentaci
– pokuty a penále (s výjimkou smluvních)
– dary
– příspěvky PO, které nevyplývají ze zákona
– výdaje přesahující limity stanovené příslušnými právními předpisy
– manka a škody přesahující náhrady za ně (kromě škod živelných)
– tvorba jiných než zákonných rezerv
– tvorba jiných než zákonných opravných položek
– daň dědickou, darovací, z příjmů FO a PO aj.
Daňová povinnost splatná se zjistí ze ZD z příjmů a sazby stanovené zákonem o daních
z příjmů pro uzavírání zdaňovací období.
1. placené zálohy v průběhu roku na daň z příjmů PO 341/221
2. Předpis daňové povinnosti za běžnou činnost 591/341
3. Předpis daňové povinnosti za mimořádnou činnost 593/341
4. vracení přeplatku splatné daně 221/341
5. doplatek splatné daně 341/221
Případné doměrky daně se účtují pomocí účtu 595.
Pokud při zjišťování VH vznikne za jednu činnost zisk a současně za druhou činnost
ztráta, přitom účetní jednotka za celek dosáhla zisk, zaúčtuje se jak daňová povinnost se
zisku, tak i ze ztráty.
Př.:
Předpis daňové povinnosti z běžné činnosti +280 Kč 591/341
Záporná daňová povinnost z mimořádné činnosti -56 593/341
Rozdíl z účetních zápisů na účtu 341 představuje celkovou daňovou povinnost ve výši 224
Kč.
Odložená daň z příjmů
Povinnost účtovat o odložené dani se vztahuje na ty účetní jednotky, které:
– tvoří konsolidační celek
– sestavují účetní závěrku v platném rozsahu.
Audit nemusí podléhat už všechny a. s., avšak tyto společnosti i nadále musí sestavovat účetní
závěrku vždy v plném rozsahu => povinnost účtovat o odložené dani.
Podstata odložené daně
Smyslem je přiřazení nákladu na daň z příjmu do správného účetního období a ve
správné výši, a to bez ohledu na daňový zákon. Odlišná daňová uznatelnost účetních
nákladů, popř. výnosů je příčinou toho, že ZD z příjmu neodpovídá účetnímu VH z účetní
závěrky. VH je nutno upravit podle požadavků zákona o DP. Tím vznikne situace, že
placená daň se nevztahuje k účetnímu výsledku, nýbrž jeho modifikaci v podobě daňového
základu. Odloženou dani se prakticky dodaní veškeré přechodné rozdíly, které v určitou dobu
vznikají vlivem odlišného účetního a daňového pohledu na některé položky v účetnictví.
Z pohledu daňového jsou tyto položky uznatelné, ale v jiném období než byly zaúčtovány, tj.
v budoucnosti, popř. v okamžiku jejich zaplacení.
Vedle toho vznikají také trvalé rozdíly, jež spočívají v tom, že náklady, resp. výnosy
zachycené v účetnictví nebudou nikdy daňově uznatelné, protože z hlediska zákona o
DP nepředstavují náklad nutný na dosažení, zajištění a udržení příjmu. Jde o náklady na
reprezentaci, cestovné nad limit apod. Tyto rozdíly nejsou předmětem odložené daně.
Z hlediska metodiky zjišťování odložené daně jde o závazkovou metodu s rozvahovým
přístupem. Tato metoda vychází z předpokladu, že odložená daň bude uplatněna v pozdějším
období. Při zjišťování dočasných rozdílů se vychází z rozvahových položek. Odložená daň
může mít podobu odloženého daňového závazku nebo odložené daňové pohledávky. Jejich
zachycením dochází k naplnění obecně uznávaných účetních zásad jako je:
– zásada opatrnosti při zjišťování výsledku hospodaření
– zásada časové a věcné souvislosti příslušného nákladu s účetním obdobím.
Předmětem odložené daně jsou pouze dočasné rozdíly mezi účetním a daňovým charakterem
položek aktiv, resp. pasiv, jako jsou zejména rozdíly mezi:
– účetní a daňovou zůstatkovou cenou odpisovaného dlouhodobého nehmotného a
hmotného majetku,
– účetní a daňovou hodnotou zásob,
– účetní a daňovou hodnotou pohledávek,
Do základu pro výpočet odložené daně může vcházet i
– hodnota některých účetních rezerv, kterou jsou tvořeny na vrub nedaňových nákladů, ale
jsou určeny ke krytí nákladů, které mohou vzniknout a pak budou daňově účinné (rezerva
na záruční opravy, na daň z nemovitosti),
– daňová ztráta za předchozí roky příp. hodnota neuplatněných odpočtů (reinvestice)
z důvodů vzniklé daňové ztráty
Rozeznáváme dvě skupiny dočasných rozdílů:
1) zdanitelné, které představují rozdíly mezi vyšší účetní a nižší daňovou hodnotou
majetku (vyšší účetní zůstatková cena dlouhodobého majetku než jeho daňová
hodnota). Zdanitelné rozdíly vedou k účtování o odloženém daňovém závazku, tzn.
že v obdobích budoucích vyústí do částek navyšujících základ daně. Účetní jednotka
tedy musí počítat s vyšší daňovou povinností v budoucím období. Zaúčtováním
odloženého daňového závazku se vytváří zdroje na úhradu budoucího vyššího závazku
k dani z příjmu (účtování v účtové skupině 48 proti 59). Odložený daňový závazek
snižuje vlastní zdroje, které by jinak byly např. vyplaceny společníkům na podílech na
zisku. O odloženém daňovém závazku účtuje účetní jednotka vždy.
2) Odčitatelné, představující rozdíly mezi nižší účetní a vyšší daňovou hodnotou
majetku nebo rozdíly mezi vyšší účetní a nižší daňovou hodnotou závazků (rozdíl
mezi nižší účetní a vyšší daňovou hodnotou zůstatkové ceny dlouhodobého majetku,
z důvodů tvorby účetních opravných položek k zásobám, k pohledávkám, která má
dopad na jejich nižší účetní hodnotu oproti daňové, ze závazků z titulu sociálního
a zdravotního pojištění, z tvorby účetních rezerv. Tyto rozdíly vedou k účtování
o odložené daňové pohledávce, tzn. že v období budoucích vyústí do částek
snižující základ daně. Odložená daňová pohledávka může vzniknout nejen z titulu
odčitatelných přechodných rozdílů, ale i z převedených nevyužitých daňových ztrát
nebo z převedených nevyužitých daňových odpočtů a jiných časově převoditelných
daňových nároků (účtování ve skupině 48 a ve prospěch 59). Vlivem tohoto
zaúčtování odložená daň zlepšuje současnou ekonomickou situaci účetní jednotky.
Zároveň vyjadřuje budoucí ekonomický prospěch z nižšího daňového zatížení. Účetní
jednotka musí zvažovat a odhadovat, je-li předpoklad dosažení budoucího zisku a tím
i daňového základu, ze kterého bude možné vypočtenou a zaúčtovanou odloženou
daňovou pohledávku odečíst.
Př.:
Účtování (podnik má DHM v PC 100, účetní odpisy jsou pomalejší než daňové, účetní odpisy
20, zůstatková cena 80, daňové odpisy 40, zůstatková cena 60.
Účetní zůstatková cena je vyšší než daňová,
Účetní odpisy jsou v daňovém základu ve vyšší částce, než je účtováno
Vznikl zdanitelný přechodný rozdíl vedoucí k odloženému daňovému závazku
K uplatnění rozdílu, tj. k dodanění účetních odpisů dojde v budoucím období.
Výpočet 100 – 40 = 60 60 x 0,24 = 14,40 – daňově splatná
80 – 60 = 20, 20 x 0,24 = 4,80 (rozdíl mezi zůstatkovou účetní a daňovou cenou) – odložená
DZP celkem 14,4 + 4,8 = 19,2
Odloženou dani z příjmu jsme dodanili rozdíl, který byl zahrnut do daňového základu pro
výpočet splatné daně. Z účetního hlediska tam nepatří, protože nebylo o něm účtováno. Proto
jen použijeme jako základ pro zdanění odloženou dani, což se projeví jako zvýšení nákladů na
daň . Zůstávaná odložená daň sníží výsledek hospodaření běžného účetního období.
Účetní závěrka bez odložené daně
710 – Účet zisku a ztráty 702 konečný účet rozvažný
Náklady 20 výnosy 100 aktiva 1.065,6 ZK 1.000
DYP splatná 14,4 zisk 65,6
Náklady 34,4 výnosy 100 aktiva 1.065,6 pasiva 1.065,6
Zisk 65,6
Účetní závěrka s odloženou dani
Náklady 20 výnosy 100 aktiva 1.065,6 ZK 1.000
DzP splatná 14,4 zisk 60,8
DzP odložená 4,8 ODZ 4,8
Náklady 39,2 výnosy 100 aktiva 1.065,6 pasiva 1.065,6
Zisk 60,8
Př.:
Účtování podnik mi DHM v hodnotě 100, rychlejší způsob účetního odpisování, účetní odpisy
40, ZC je 60, daňové odpisy 20,ZC 80,
Účetní ZC je nižší než daňová, účetní odpisy nemohou být uplatněny v plné výši, vznikne
odčitatelný přechodný rozdíl vedoucí k odložené daňové pohledávce, k uplatnění rozdílu
dojde v budoucím období.
DzP splatná 100- 20 80, 80 x 0,24 = 19,20
DzP odložená 60 – 80 = – 20, – 20 x 0,24 = – 4,80
DzP celkem 19,20 – 4,8 = 14,40
Odloženou dani je zdaněn rozdíl představující částku, která je součástí účetních nákladů, ale
nevchází do daňového základu. Tím dosáhneme, aby celkové náklady odpovídaly skutečným
účetním nákladům a výnosům. Rozdíl mezi ÚZC a DZC zdaníme odloženou dani z příjmu,
odložená pohledávka se projeví jako snížená nákladů na DzP. Tato odložená pohledávka má
vliv na zvýšení aktuálního hospodářského výsledku
Účetní závěrka bez odložené daně
Náklady 40 výnosy 100 aktiva 1.040,8 ZK 1.000
DzP splatná 19,2 zisk 40,8
Náklady 59,2 výnosy 100 aktiva 1.040,8 pasiva 1.040,80
Zisk 40,8
Účetní závěrka s odloženou dani
Náklady 40 výnosy 100 aktiva 1.040,8 ZK 1.000
DzP splatná 19,2 ODP 4,8 zisk 45,6
DzP odložená – 4,8
Náklady 45,6 výnosy 100 aktiva 1.045,6 pasiva 1.045,6
710 – Účet zisku a ztráty 702 konečný účet rozvažný
Zaúčtováním odložené daňové pohledávky dojde k navýšení aktiv a pasiv. Vytvoří se tak
vyšší zdroj, avšak to lze akceptovat jen tehdy, máme-li jistotu, že i v příštích letech budeme
mít zisk a tomu odpovídající základ daně, ze které bude možno odloženou daň uhradit.
Výpočet odložené daně
Částka se vypočte jako součin výsledného přechodného rozdílu (zdanitelného nebo
odčitatelného) a sazby daně z příjmu, která je stanovena zákonem o DP pro následující
období.
Účetní předpisy uvádějí, že dojde-li ke změně sazby daně, musí se zůstatek účtu v účtové
skupině 48 přepočítat novou sazbou daně a vzniklý rozdíl zaúčtovat jako snížení účtu
odložené daně prostřednictvím účtové skupiny 59.
Aktuální odleženou daň k datu účetní závěrky počítáme již se sazbou následujícího účetního
období, přičemž o vypočtené dani neúčtujeme, nýbrž účtujeme pouze o změně stavu odložené
daně k datu účetní závěrky. Zúčtováním rozdílu se dostaneme v účt. skup. 48 na vypočtený
KS. Výsledek je stejný, jako kdybychom přepočetli PS novou sazbou a doúčtovali rozdíl mezi
změněným PS a vypočteným KS.
V prvém roce účtování o odložené dani účetní jednotka bude účtovat nejen o odložené
dani v daném roce, ale musí vypočítat i odloženou daň vztahující se k předchozím účetním
obdobím. To znamená, že v prvním roce se odložená daň musí rozdělit na daň vztahující se:
a) k předchozím obdobím,
b) k aktuálnímu (prvnímu) období zjišťování odložené daně
Při výpočtu odložené daně za minulá období se vyjde z rozvahového stavu k 31. 12. toho
roku, který předchází roku, za který se bude OD poprvé zjišťovat. K datu účetní závěrky
prvního roku účtování o OD se zvou vypočte, tentokrát z rozvahových účtů k 31. 12. běžného
období. O konečné OD neúčtujeme, zaúčtujeme pouze rozdíl mezi počátečním a konečným
stavem OD. Účtujeme pouze o změně stavu, čímž dosáhneme výsledný stav odložené daně,
který byl k 31. 12. běžného období vypočten.
Vyčleněná OD se účtuje na vrub vlastního kapitálu (v případě vzniku odloženého daňového
závazku) nebo ve prospěch vlastního kapitálu (při vzniku odložené daňové pohledávky), a to
na účtech skupiny 42 (428, 429).
Odložená daň vztahující se k běžnému účetnímu období se zachytí na vrub nebo ve prospěch
nákladů (účt. skupina 59 – 592, 594), s přímým vlivem na výsledek hospodaření běžného
období.
Účtování
1) OD za předchozí období – ODP 481 / 428
2) OD za předchozí účetní období – ODZ 429 / 481
3) OD za běžné účetní období – ODZ 592, 4 / 481
4) OD za běžné účetní období – ODP 481 / 592, 4
postup účtování
a) vypočteme OD k 31. 12. m. o. a zaúčtujeme 429 / 481(ODZ) nebo 481 / 428 (ODP)
b) vypočteme OD za 1 rok povinnosti, tj. zjistíme výši OD k 31. 12. b. o. – neúčtujeme o ni
c) zjistíme rozdíl mezi OD k 31. 12. b. o. a k 1. 1. b. o. a zaúčtujeme 529 / 481 nebo 481 /
592
V následujících letech se na příslušném účtu skupiny 48 účtuje zvýšení či snížení OD
meziročně vypočtené ze všech přechodných rozdílů.
Operace související s OD se provádějí na základě řádně provedené inventarizace a v souladu
s vnitřními účetními směrnicemi. I výpočet a účtování OD se provádí zvlášť za činnost
běžnou a mimořádnou jako v případě splatné daně z příjmů. Pokud v účetním období vznikne
v jedné činnosti ODP a ve druhé ODZ, je třeba tímto skutečnost ve VZZ uvést.
Uzavření účtů
OD = PR x S
OD (nová sazba) = (OD (stará sazba) : S (stará sazba)) * S (nová sazba)
Po zaúčtování všech účetních případů (včetně uzávěrkových) do účetního období následuje
uzavírání účetních knih k 31. 12. – roční účetní uzávěrka. Rozumí se jí:
– zjištění obratů stran MD a Dal jednotlivých syntetických účtů
– zjištění KS aktivních a pasivních účtů a uzavření každého účtu, tj. zapsání KS na
druhou stranu účtu, než na kterém se vypočítávají KS a PS a jeho převod podvojným
zápisem na závěrkový účet 702
– zjištění KS nákladových a výnosových účtů a jejich účetní převod na závěrkový účet
710, zde se zjistí HV
– zjištění celkového HV za účetní období na účtu 710 formou rozdílu celkových nákladů
a výnosů a jeho převod podvojným zápisem na účet 702
Ukončením celého procesu účetní závěrky je povinnost účetních jednotek sestavit rozvahu,
výkaz zisku a ztráty a přílohu, která je nedílnou součástí účetní závěrky. Přehled o
peněžních tocích je významným ukazatelem finanční situace podniku. Přehled o změnách
vlastního kapitálu podává informace o změnách vlastního kapitálu v průběhu účetního
období. Tyto poslední dva přehledy nejsou součástí účetní závěrky!!!
Účetní závěrka
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA je podle ZoÚ nedílný celek, který tvoří rozvaha (bilance), výkaz
zisku a ztráty a příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu..
ZoÚ stanoví, že součástí účetní závěrky mže být i přehled o peněžních tocích nebo přehled o
změnách vlastního kapitálu.
Rozvaha a výkaz zisku a ztráty se sestavují v peněžních jednotkách české měny, měrnou
jednotkou jsou celé tisíce Kč. Při sestavování rozvahy a výkazu zisku a ztráty musí platit
základní rovnost mezi položkami aktiva celkem a pasiva celkem v celých tisících Kč a
rovnost výsledku hospodaření ve výkazu zisku a ztráty s výsledkem hospodaření uvedeným
v rozvaze. Účetní jednotky vyplňují rozvahu a výkaz zisku a ztráty ve všech řádcích.
V případě nevyplněného řádku se tento řádek neproškrtává, nevpisují se do něho nuly nebo
jiná znaménka.
Údaje pro sestavování rozvahy a výkazu zisku a ztráty se čerpají ze zůstatků:
a) syntetických účtů
b) skupinových syntetických účtů (syntetické účty končící nulou)
c) analytických účtů
Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Ve
zjednodušeném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, pokud nesplňují
stanovená kritéria v § 20 písm. B) ZoÚ. Mohou ji sestavovat pouze ty účetní jednotky, které
nemají povinnost ověřovat tuto závěrku auditorem. Přehled o peněžních tocích není od roku
2002 nedílnou součástí účetní závěrky.
Údaje v účetních výkazech a v příloze k výkazům jsou uváděny za běžné i minul období.
Rozvaha = přehled o aktivech a pasivech podniku uspořádaný vhodným způsobem
k určitému datu
Brutto stav vyjadřuje majetek v ocenění dle ZoÚ. Ve sloupci korekce jsou uváděny oprávky
a opravné položky se znaménkem minus. Netto stav vyjadřuje majetek po korekci, tj. brutto
minus korekce. Nevýhodou rozvahy je statický charakter, rozvaha je totiž sestavována
k určitému okamžiku. V okamžiku, kdy analyzujeme, už je stav majetku a závazků, vlastního
kapitálu jiný.
Vypovídací schopnost rozvahy je ovlivňována následujícími podmínkami:
– používání historických cen – neberou v úvahu vývoj tržních cen
– technika oceňování investičního majetku – při odpisování, metodou rovnoměrnou či
zrychlenou se bude cena investičního majetku lišit a ovlivní hodnotu stálých aktiv
– technika oceňování zásob
– oceňování pohledávek
– některé položky, které mají vnitřní finanční hodnotu, nejsou ve výkazech zohledněny
vůbec – např. hodnota kvalifikace a zkušenosti zců
– srovnatelnost údajů
Struktura:
1. Pohledávky za upsaný ZK
2. DM v členění na hmotný, nehmotný a
finanční
3. Zásoby
4. Pohledávky – krátkodobé, dlouhodobé
5. Krátkodobý finanční majetek
6. Účty časového rozlišení
1. Vlastní zdroje
ZK
Fondy tvořené ze zisku
Kapitálové fondy
VH z min. let, běžný
2. Cizí zdroje
Rezervy
Závazky – krátkodobé, dlouhodobé
Bankovní úvěry a výpomoci
3. Účty časového rozlišení
Výkaz zisku a ztráty
Umožňuje sledovat tvorbu VH, podává přehled o nákladech a výnosech za jednotlivé
činnosti (provozní, finanční, běžná, mimořádná) a slouží pro hodnocení schopnosti podniku
zhodnocovat vložený kapitál.
Římské číslice vyjadřují výnosy, písmena abecedy náklady, výsledky jsou označeny – *.
Sledují ze de údaje za běžné (1. sloupec) a minulé (2. sloupec) období.
Struktura:
604
504
obchodní marže
provozní výnosy
provozní náklady
provozní HV
finanční výnosy
finanční náklady
finanční HV
Daň za běžnou činnost splatná, odložená
VH za běžnou činnost
Mimořádné náklady
Mimořádné výnosy
Daň z mimořádné činnosti – splatná,
odložená
Mimořádný HV
Převody společnosti
VH za běžné období
Příloha k účetní závěrce
Je součástí četní závěrky, sestavuje se ve formě tabulek nebo popisným způsobem.
Hodnotové údaje v příloze se uvádějí v tisících Kč, pokud účetní jednotka nerozhodne jinak.
Příloha se sestavuje v plném nebo zjednodušeném rozsahu – nepatrně se liší okruh subjektů:
– zjednodušený rozsah – účetní jednotky, které nemají povinnost auditu včetně
individuálních podnikatelů
– plný rozsah – účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou
auditorem
Vše co příloha musí obsahovat, vymezuje vyhláška č. 500/2002 Sb. pro účetní jednotky.
Pro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, platí
jednodušší pravidla.
Vymezení obsahu přílohy:
– příloha se sestavuje popisným způsobem nebo ve formě tabulek k zajištění přehlednosti a
srozumitelnosti předkládaných informací
– informací přílohy vycházejí z účetních záznamů účetní jednotky a z dalších podkladů,
které má účetní jednotka k dispozici; hodnotové údaje se uvádějí v celých tisících Kč
– účetní jednotka uvede v příloze údaje pro posouzení finanční, majetkové situace a
výsledku hospodaření účetní jednotky z hlediska externích uživatelů
– účetní jednotka uvede v příloze k údajům uváděným v účetní závěrce, kterou jsou
z důvodů změny metodiky nebo z důvodů organizačních změn nesrovnatelné, komentář
těchto změn
Zveřejnění účetní závěrky
Uložení příslušných podkladů do sbírky listin u OR je nutno splnit nejpozději do 30 dnů od
schválení účetní závěrky valnou hromadou společníky. Povinně auditované účetní jednotky
zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu po jejím ověření auditorem. Valná hromada se
musí konat nejpozději do 6 měsíců od rozvahového dne => uložit do 31. 7. Nejpozději do
konce bezprostředně následujícího účetního období po rozvahovém dni, bez ohledu na to, zda
byla účetní závěrka schválena. Účetní závěrka je součástí výroční zprávy, ty jednotky, které
ji nesestavují, ukládají závěrku samostatně (může jít přitom i o závěrku ve zjednodušeném
rozsahu).
Uložení účetní závěrky a výroční zprávy do sbírky listin (příp. prostřednictvím Komise pro
CP) je splněna zveřejňovací povinnost účetní jednotky.
Výroční zpráva
Sestavují jí ty účetní jednotky, které povinně podléhají auditu. Pokud jde ale o audit
dobrovolný – výroční zprávu sestavovat nemusí.
Obsah:
– skutečnosti, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné,
– předpokládaný vývoj činnosti účetní jednotky,
– aktivity v oblasti výzkumu a vývoje,
– aktivity v oblasti ochrany ŽP a pracovněprávních vztazích,
– informace o tom, zda má účetní jednotka organizační složku podniku v zahraničí,
– požadované dle zvláštních právních předpisů, např. obchodním zákoníkem.
Má-li to význam a pokud je účetní jednotka má, musí být v obsahu i informace o investičních
instrumentech.
I výroční zpráva podléhá ověření auditorem.
Ověřování účetní závěrky auditorem
Pokud zákon o účetnictví nestanoví jinak, řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou
povinny mít ověřenu auditorem tyto účetní jednotky
a) akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní
závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již
dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených kritérií:
1. aktiva celkem více než 40 000 000 Kč; aktivy celkem se pro účely tohoto zákona
rozumí úhrn zjištěný z rozvahy
2. roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč; ročním úhrnem čistého obratu se
pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy a dělená počtem
započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti,
3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50,
zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu,
Ostatní účetní jednotky (včetně FO) musí splnit alespoň dvě z výše uvedených kritérií.
Zákon o účetnictví u účetních jednotek, které nepodléhají auditu, nevyžaduje sestavení účetní
závěrky v plném rozsahu – výjimka: Akciové společnosti mají povinnost sestavovat účetní
závěrku v plném rozsahu vždy.
Z povinnosti auditu, přesto že jsou splněny výše uvedené podmínky, jsou osvobozeny:
– účetní jednotky v průběhu konkurzu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36
kalendářních měsíců, počínaje 1. dnem kalendářního měsíce následujícího po dni,
kterým nastaly účinky prohlášení konkurzu,
– účetní jednotky sestavující mimořádnou účetní závěrku k rozvahovému dni, k němuž
nastanou účinky potvrzení vyrovnání nebo splnění nuceného vyrovnání, pokud
nejde současně o den, kterým nastanou účinky zrušení konkurzu.
Nesplní-li účetní jednotka povinnost auditu, vystavuje se rizika pokuty ve výši 3 % hodnoty
aktiv celkem, nesestaví-li závěrku nebo výroční zprávu, může být pokuta až do výše 6 %
hodnoty aktiv.
Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami
Není součástí účetní závěrky, ani součástí výroční zprávy, i když se společně s nimi ukládá
do sbírky listin, a to jako samostatný dokument. Neschvaluje ji valná hromada. Sestavit
tuto zprávu mají povinnost všechny ovládané účetní jednotky, u nichž je předpoklad
existence ovládající a ovládané osoby a nemají uzavřenou ovládací smlouvu.
Ovládací vztah může být uplatňován jak prostřednictvím PO (vztah mateřské a dceřinné
společnosti), tak i prostřednictvím FO. Zprávu mají povinnost sestavovat s. r. o., v. o. s. nebo
k. s., protože u nich jsou téměř vždy nějaké vztahy mezi společníky a společníky jednajících
ve shodě. V případě a. s. sestavují tuto zprávu ty ovládané společnosti, které mají alespoň
jednoho akcionáře s podílem větším než 40 %.
Zpráva má být sestavena do 3 měsíců od rozvahového dne.
Obsah:
– kdo je ovládající, ovládaný a jiné ovládané osoby toutéž ovládající osobou,
– poskytnuté, přijaté služby, nájemní smlouvy, poskytovaná vzájemná plnění,
– vyhodnocení, zda z uvedených vztahů nevznikla, příp. vznikla, ovládané osobě nějaká
újma a jaká jsou protiplán z toho plynoucí.
K této zprávě se vyjadřuje jak auditor (je-li povinný audit), tak dozorčí rada, pokud je
zřízena. I když nevznikly žádné výše uvedené vztahy mez propojenými osobami mělo by se
podat alespoň prohlášení, že nevznikly právní důvody sestavit tuto zprávu.
Přehled o peněžních tocích v průběhu účetního období
Poskytuje informace jak pro vlastníky, tak i pro externí uživatele.
Peněžní tok = veličina, která zobrazuje přírůstek nebo úbytek PP při hospodářské činnosti za
určité období.
Jeho základní funkcí je vyjádřit všechny změny ve finanční situaci podniku, zjistit zdroje
tvorby PP a jejich užití – ve všech základních činnostech podniku – provozní, finanční a
investiční. Využívá se např. při krátkodobém i dlouhodobém plánování hospodaření, při
plánování investiční výstavby, při hodnocení platební neschopnosti a její likvidity.
Metodika sestavování:
Přímá – předpokládá, že sledujeme PP v průběhu účetního období – každý tok je přiřazen do
řádků CF – složité
Nepřímá – vychází ze zisku za běžné období, transformuje VH