Zemědělská politika
(rybolovná)
Tradiční politika – smlouva Římská, zemědělská pol. je na integrační úrovni řešena po všechna následující desetiletí – motivy pro její existenci se měnily.
Liší se hlediskem přírodních vlivů – v celém odvětví je nižší produktivita práce, než v jiných odvětvích. Logicky dochází k nižším výdělkům – motiv k odchodu do jiných odvětví.
Přírodní vlivy se výrazně projevují do cen produktů – výsledkem je výrazná cenová nestabilita. Poptávková křivka je víceméně nepružná, jakékoli změny v produkovaném množství vyvolané přírodními vlivy, bude způsobovat velmi vysoké ceny. Jsou nějaké nástroje k tomu, aby se stabilizace cen dokázala stabilizovat? Ceny se mohou regulovat (nebudou reflektovat vývoj na trhu) – ceny budou umělé (prahové). Kroky k limitování objemu dovozů – umožnění „přežít“ většímu počtu domácích výrobců – kvoty, výrobní kvoty. Značné finanční injekce z veřejných zdrojů – zemědělská problematika byla z velké části svěřena na nadstátní úroveň – zdroji těchto fin. Prostředků se stal rozpočet EU – Evropský zemědělský záruční a usměrňovací fond (dnes není již příliš aktuální – v roce 2007 došlo k rozdělní těchto složek a vznik nových fondů).
- důvody ke vzniku této politiky byly vyvolány potřebou nebýt závislý na potravinách – zásobování – > strategické produkty k obživě obyvatelstva. Zemědělství souvisí s určitými ekologickými aspekty. Zem. Přináší celoroční námahu a nepřináší dostatečné efekty.
Tato politika vedla k negativnímu efektu – produkci přebytků. Snahou bylo nadprodukci limitovat – a část ob. Venkova přeorientovat na činnosti jiné – něco co nebude způsobovat nadprodukci potravin.
Tyto motivy vedou k aplikaci nástrojů: rotační uhorování, provozování agroturistiky – určitý segment – alternativa k uživení venkovského venkova (vinařské stezky, ekofarmy, hypostezky), aktivity spojené se sportovními trendy, pěstování technických plodin (řepka, …), plánovité snižování stavu dobytka (jsou jim za to vypláceny různé kompenzační dávky)
Rozděluje se na 2. pilíře:
- zemědělstí (zavádí se jednotné přímé platby, které nejsou závislé na objemu produkce, platby jsou podmiňovány plněním určitých standardů, zejména ekologických;
- rozvoj venkova.
Snaha o likvidaci plevelu a škůdců, pěstování geneticky modifikovaných organismů – poměrně živá diskuse v EU na toto téma – staví se k němu chladně na rozdíl od USA – snaha o zachování druhové pestrosti – důvod proč se EU proti této produkce staví spíše opatrně, i když určitý positivní posun tu je.
Rušení závislosti přímých plateb na objemu produkce (decoumpling): provádí se v dílčích krocích. Bránili se tomu francouzští zemědělci, kteří hospodaří na menších plochách.
Velkým farmám – modulace.
Smlouva o fungování unie – zařazuje zem. Pol. do skupiny, kde jsou sdíleny pravomoci (dříve byla na nadstátní úrovni – Lisabonská smlouva zvyšuje roli národního odvětví).
Prostředky, které jsme získávali na zemědělství, se postupně navyšovaly o nějaké % (platí do r. 2011).
Rybolovná
Finančí zdroje, které se na ni vyhradily. Jde o to, aby nedošlo k vyhubení některých živočišných druhů, které po staletí či tisíciletí v mořském prostředí žily. Jednotlivým zemím se stanovují přesná množství různých druhů ryb – lovné kvoty – které mohou vylovit.
Nastavení rybolovných pásem: pro rybáře, kteří žijí na pobřeží a živí se tímto způsobem mají 20km od pobřeží vyhrazené preferované pásmo pro rybaření do 20km od pobřeží a hranice mezinárodních vod (200km od pobřeží).
Problém vstupu Chorvatska do EU – Slovinci zablokovali přístupové jednání – údajně zablokovali Slovincům přístup k moři.
Orientační programy.
Lisabonská smlouva znovu rybolovnou politiku včleňuje do společné zemědělské politiky.